Romantika

Ráno, ještě před snídaní se stavila Temari v Shikamarově pokoji, protože mu musela něco říct. Shikamaru byl rád, že jí vidí, ale Temari se tvářila vážně, což ho trochu vyděsilo.
„Stalo se něco?“ začal se jí hned vyptávat.
„Musíme si vážně promluvit,“ pronesla Temari. Shikamaru si byl téměř jistý, že mu chce říct, že to, co se stalo v noci, byla chyba a tak začal: „ Pokud mi chceš říct, že už se to nesmí opakovat, tak já to budu respektovat.“

Prešiel už mesiac a ja a Gaara sme sa stretávali na ihrisku vždy večer, keď nemal prácu a rozprávali sme sa. Tak veľmi sme sa zblížili, že sama som tomu neverila. Keď som ho videla, myslela som si, že ma k sebe nepustí, že ho budem tajne pozorovať ako Hinata Naruta, ale na moje veľké prekvapenie, sa tak nestalo, a to musím priznať, že Gaara je iná povaha ako Naruto.

Černý havran sdělil Narutovi, kde se Sanado nachází, tam také zamířili.
„Přijmou mě?“ strachoval se Soijiro, pořád si nebyl jistý, zdali udělal dobře, že se k nim přidal.
„Neboj, toho bych se nebál, přeci jen si s námi a po celou dobu, kdy jsem byl ve vesnici, ty jediný, spolu s Kaoru jste mě neodsuzovali. A proto cítím, že je mojí povinností se o tebe postarat.“
„To opravdu není nutné.“
„Ale je, navíc se nemusíš k nám přidat, že bys plnil mise, ale klidně se staň, kýmkoli budeš chtít.“ Oznámil Naruto.

Kapitola VI - Pod lupou

A/N: Upozorňuji, že tato kapitola obsahuje citronovou šťávu. Kdo není natolik starý, aby mohl číst prasárničky, nechť klikne na tlačítko zpět.

Někde v poušti:
"Ku.va, do p.či, zm.daný písek, už se tou spič.nou pouští tři dny plahočíme a ona pořád nemá konec. Proč jsi mi neřekla, že nevíš kudma se dostaneme ven?!!!"
"No...já myslela, že to víš."
"Chjo… Měla jsi vzít sebou toho trotla."
"Hm. Možná. Ber to pozitivně, alespoň na sebe máme chvilku čas." sladce jsem se usmála.
"No jo furt, tak mi aspoň řekni, kolik lidí jsi zabila."
"To tě zajímá fakt jen tohle? Ježiš..."
"Cos to řekla?!!!!"
"Ehm…Jashin?"
"No proto, tak kolik?"
"Počkej, jeden, dva...jo tři."

Jackie se procházela Konohou a jaksi nevěděla, co dělat. Když v tom si všimla, že k ní běží Naruto.
„Hej, ty, máš jít k Tsunade!“ řval na ní už z dálky.
'Á on mě oslovil' omdlívala v duchu blahem Jackie.
„Jo, jo už jdu.“ řekla, když k ní doběhl.
„Fajn tak jdem.“ řekl Naruto a pokusil se o otočku na patě. Ovšem kvůli jakémusi kamínku pod jeho nohou se pomalu zřítil k zemi. Jackie byla v sedmém nebi, jen co spatřila jeho (podle ní) naprosto dokonalý umělecký pád.

Sendai postupem času zjistila, že vzít si Kojira byla osudová chyba, kterou udělala. Když byly Obitovi šest, dozvěděla, že jí Kojiro podvádí.
Přišla jako obvykle z práce domů, jenže dneska o něco dříve a slyšela z jejich ložnice podivný šramot a když vstoupila, zažila šok, Kojiro jí podváděl s její nejlepší přítelkyní. Jak byli zabráni do činnosti vůbec si jí nevšimli.

Midori se obrátil a pomalými kroky odcházel z bojiště. Jeho soupeř byl mrtvý. Nic ho už nemohlo zachránit. Za jeho zády se ozývaly výbuchy a výkřiky bolesti. Nebylo pochyb o tom, že boj je v plném, proudu.
„Hinato!“ ozývalo se zrovna jen asi deset metrů za Midorim.
Nukenin se zastavil, avšak stále se neotáčel.
„Hinato!“ ozvalo se znovu po chvíli.

Víte, každý příběh má těžký začátek, mnohdy krásný a unikátní děj a nakonec nečekané rozuzlení, jímž autor dokáže napnout naše srdce k prasknutí a pak, pár řádkami blankytně modrého inkoustu, rozetnou veškeré naše eventuelní myšlenky a vynutit si uznání, že lépe nemohl celý příběh dopadnout. Snad i příběh, který vám chci vyprávět je jedním z těch, které vás zaujmou a vy, moji drazí čtenáři, budete při čtení těchto řádek stejně napnutí, jako miliony dalších, kteří dočítají poslední stránky svých oblíbených knih.

Tamate bako
-clockwork starlight

Danzó se rozhodl na základě informací, které dostal, že Kakashi i Kushina stále žijí, proto museli být odstraněni a to rychle, dokud se ještě zjišťuje, zdali nejsou v Konoze další nepřátelé.
„Uzumaki Kushina a Hatake Kakashi, popravte je! Ale hlavně, aby to vypadalo jako kdyby je zabil Pein.“ Vydal příkaz k popravě, ke které mělo dojít okamžitě!
„Hai,“ řekl vykonavatel.
Danzó se usmál, tak ti dva jsou z krku. „Kdo dál je na seznamu?“ podíval se na seznam, kde měl napsána jména těch, kteří byli oddáni Tsunade…

Všem se ještě ejndou moc omlouvám za tak veliké zdržení toho dílku. Doufám alespoň, že se vám trochu bude líbit Jinak nebojte, další dílky už snad takové zdržení mít nebude;-)

Zhluboka jsem se nadechla a lehce se zavrtěla. Ucítila jsem příjemnou, nasládlou vůni ženského parfému. Nezajímalo mě, kde se tu vzal, stále mě z části ovládala touha po spánku. Když jsem se však pokusila znovu usnout, zjistila jsem, že to nejde- musela jsem spát opravdu dlouho.

„Co se to do pekla znovu děje?“ zeptal se Kakashi a díval se na Freina jestli něco neví.
„Nedívejte se tak na mě, já nevím o nic víc než vy,“ ohradil se hned.
„Podle mě to má něco společného s tou jak se jmenuje. No prostě s tou ženskou která je s vámi,“ ozval se Naruto.
„Měl bys být rád že tě neslyšela,“ řekl mu otráveně Frein.
„Shino, Sai, Kibo, postarejte se o ty zmrzlé démony my se na to jdeme podívat,“ zavelel Kakashi a s Narutem i Freinem šli k epicentru.

Trojúhelník
vladimira-chan
http://www.fanfiction.net/s/4638085/1/Triangle

[i]Milostné trojúhelníky.
Byly častější než kdokoliv chtěl a když byly v týmu třech ninjů dva kluci a jedna holka, byli mladí, trávili mnoha měsíců spolu a riskovali své životy jeden pro druhého, stávalo se to často.

Říkají

[i]Někdy déšť přestane.
Vyletí motýli.
Pro ně ho zastaví.

Proč přestalo pršet, mami? Bůh přestal plakat?

Nevíš malý? Přestal kvůli bílým motýlkům.

Motýlkům?

Ano, kdykoliv přestane pršet, zjistíš, že Bůh seslal svého anděla sledovat nás a ochraňovat nás, protože její motýli se rozptýlí po městě a ujistí se, že všichni v Amegakure jsou v bezpečí.

Viděla si nějakého předtím?

Oh, jistě, malého, a jednoho taky uvidíš, možná dnes. Jsou to nejkrásnější motýlci, co jsem kdy viděla.

,,Anamo-san, čo tu robíš tak neskoro?“ spýtal sa ma. Sedela som na zemi a trochu nervózne som sa usmiala. Stál nado mnou a znova mal na tvári ten svoj vážny výraz.
,,No, nemohla som spať, tak som sa bola prejsť.“
,,Naboso?“ spýtal sa. Ani som si to neuvedomila, že nemám boty, ale bolo mi to jedno. Piesok bol stále teplý od slnka a jemný.
,,No hej, je teplo.“ začervenala som sa. Kazekage tam tak stál a nič nehovoril. Čakala som čo povie, ale stále bol ticho. Zrjeme nad niečim premýšľal. Prezeral si detské ihrisko.
,,A čo tu robíte vy?“

Jedová tinktura