manga_preview
Boruto 44

Typ

FF - Roj meteoritů.jpg

„Sasuke, nech toho!“ vložila se do toho Haruno.
Otočil jsem se čelem k ní, zdviženým prstem jsem se k ní naklonil: „Takhle už mě neoslovuj, nemáš na to právo. A už vůbec se ke mně nechovej jako bys mě znala. Pro mě si mrtvá! To si laskavě zapamatuj!“ Měl jsem opravdu nutkání řvát na celé kolo, udržel jsem se jen silou vůle, už mi to i šlo.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Co se stalo? Kde to jsem?
Ještě před chvílí jsem se vyhříval na rozkvetlé louce a sledoval společně s Chojim a Asumou-senseiem, mraky na modré slunečné obloze, poslouchal ptáky, hmyz, občas se dokonce ozvala i lesní zvěř. Mistr nám vyprávěl o nástrahách rodičovství, které teď jako novopečený rodič prožíval na vlastní kůži.
Najednou jsem ležel promočený na kost v blátě. V dálce jsem slyšel nesrozumitelný řev a z temně šedé oblohy na mě padal déšť, ale i přes něj byl ve vzduchu cítit silný závan kouře a krve.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Posedenie v Grill bare naďalej pokračovalo a nakoniec Inuzuka bola rada, že Naruto toto večerné posedenie zosnoval. Konožský ninjovia takto pokope dlho neboli a bola to celkom vzácnosť. Sakura sa občasne pokúšala upútať pozornosť Tanaris a jej dvoch vysnívaných tmavovlasých mužov u stola, no dožila sa len ignorancie. Nenechala sa rušiť a keď počas konverzácie rozprávala ona, uvedomila si že ani moc nemá o čom. Dopyt po otázkach, ktorý patril Tanaris bol len o malom kotlíku a aké je sa o neho starať, keď sa narodí.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Padesátý díl – Jeho kryptonit

Pomalu jsem otevřela všelijakými výměšky k sobě přilepená víčka, taky to šlo náležitě těžce, a rozmazaným viděním zamžourala na bílý nemocniční strop. Z pachu dezinfekce, známého ruchu v budově a nepřívětivosti škrobeného povlečení jsem již po probuzení s jistotou věděla, kde jsem. Takže jsem ten pád přežila.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Hučanie vody prehlušovalo akékoľvek zvuky, ktoré mohlo dievča inak v pokojnej prírode, započuť. Sebecky si brala všetku pozornosť na seba a odmietala sa o ňu podeliť so spievajúcimi vtákmi, ktorí chceli svojím krásnym spevom potešiť aj ostatných poslucháčov.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kategorie:

Devětačtyřicátý díl – Za hranou

„Haló! Pomoc!“ volala jsem mezi nekontrolovatelným cvakáním zubů.
„Slyší mě n-někdo?! Jsem tady do-le, sakra!“

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Rozsudok padol a s výsledkom bola spokojná väčšina Rady. Mladá starešinova vnučka ostane na slobode a časom jej dedina prehrešok odpustí, aj keď v podvedomí ostane navždy. Zvalia to na mladosť a jej neuvážené rozhodnutia. A nezabudnú, pretože jeden člen Rady sa o to určite postará.
Lenže samotná obvinená by radšej strávila mesiac v cele len o chlebe a vode, ako nechať Jira, aby ju vtiahol do svojich klamstiev. Toto rozhodnutie jej však bolo odobraté a ona musela čeliť ďalším prekážkam.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kategorie:

Ráno jsem se probudila jako první. Ani mě to nepřekvapilo, vždy jsem vstávala brzy. Přes okno už prosvítaly sluneční paprsky a já s úsměvem zamžourala. Posadila jsem se a co nejopatrněji ze sebe sundala Sasukeho ruku. Vypadal tak klidně a mile, když spal. V obličeji měl spadlých pár pramínků. Vypadal tak roztomile a zranitelně. Zvedla jsem ruku za účelem mu vlasy odhrnou, ale po pár centimetrech jsem se zastavila. Pane bože, co to dělám?

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Sedm Osamělých - 5.png

Přesto, že z toho někteří neměli radost, tak čas společně strávený Raiuovou partou a dvojicí z Listové probíhal dobře, pro některé dokonce i zábavně. Trhlina mezi Tayuyou a Narutem byla stále hmatatelná, blonďákův přístup k ní se však změnil. Už nebyl aktivní ve svých verbálních útocích, no o druhé straně se to říct moc nedalo. Tayuya nebyla odpouštějící typ a stále měla v paměti jejich setkání jako nepřátelé, i to, co následovalo. A dávala mu to pěkně sežrat. Čímž zase Naruta vytáčela k nepříčetnosti.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Kategorie:

„...no tak, trocha úsmevu," Nagaya sa nahol do jej zorného poľa, popritom ako prekračoval, „ideme sa predsa zabaviť."
„Nejdeme na pohreb," ozval sa Kiba, „tak sa prestaň tak tváriť, Tanaris."
„Ježiš, sklapni Kiba," zahriakol ho hnusne Yochi, ktorý dnes nemal najlepšiu náladu.
Bratranec mu len zagánil do obličaju a potom urazene obrátil tvár na podvečernú Konohu: „Som zvedavý ako dnešok dopadne."
„Malo by to snáď dopadnúť zle?" vodca Inuzuka klanu pochybovačne zdvihol obočie.
„Nie..." Kiba sa obzrel za seba, „ale Tanaris srší nadšením."

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Myslím, že teď můžu oficiálně říct, že je nemožné se v tom klukovi vyznat. Nevěděla jsem, jak na něj mám reagovat, a ještě horší bylo to, že jsem nevěděla, jak bude reagovat on. Otočila jsem se zády k zrcadlu, abych věděla co obkreslovat. Zjistila jsem, že má na mikině znak svého klanu. Moc jsem se v tom nevyznala. Ino se mi to jednou pokoušela vysvětlit na obědě, ale stejně mi to nebylo moc jasné. Jediné, co mi bylo jasné, bylo to, že pro něj jeho klan musí znamenat hodně. Už jen z toho důvodu, že jeho znak má i vytetovaný.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Úsměv i nečekané objetí jsem jí opětovala. Opravdu se zdála velmi milá.
„To ty vypadáš opravdu nádherně!“ Hinata se jen jako odpověď zaculila. Myslím, že to věděla.
„Jinak vy se určitě znáte, že?“ otočila se tentokrát na kluky. Poprvé jsem se na ně podívala. Vypadali jinak než ve školní uniformě. Naruta jsem si jenom rychle projela očima. Za to na tom druhém jsem se zasekla. Jeho uplé tričko bylo snad průhlednější, něž košile ve škole. V ruce držel černou mikinu a na tváři měl nezaujatý pohled, ale to měl vlastně vždy.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Osmačtyřicátý díl – Na hraně

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Pohľad na pomaly zapadajúce slnko v Tamiko vyvolával strach a úzkosť. Odvrátila preto zrak a znova si prečesala svoje husté čierne vlasy, aby nejako zabavila svoje ruky, ktoré sa triasli od nervozity.
Na sebe mala obyčajnú modrú tuniku, ktorú nosila v bežné dni. Niektorí občania by sa možno vystrojili trošku slávnostnejšie, keďže sa predsa jednalo o Radu ich skromnej dediny. Bol to len malý prejav rebélie Tamiko, avšak na to jediné nabrala odvahu.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Vonku bolo daždivo. Obloha bola posiata šedými mrakmi a na zem dopadali kvapky dažďa jedna za druhou. Dokonalé počasie na zločin, pomyslel som si. No dnes som nato nemal čas. Prečo? Blížili sa Hidanove narodeniny a ja som stále nemal pre neho dar.
Jeden by si možno pomyslel, má ten človek vôbec narodeniny?. Veď narodeniny sú od slova „narodiť sa.“ Keď som si v mysli predstavoval, ako ešte malý šedovlasý chlapec leží v perinke, prepadol ma záchvat smiechu. Možno už vtedy mal ako hračku kosu, len v detskom vydaní.

4.5
Průměr: 4.5 (2 hlasů)

Seděla jsem zachumlaná v dece s čajem v ruce a dívala se ven z okna. Přemýšlela jsem nad vším, co se v poslední době stalo. Hinata se konečně dala do kupy s Narutem, i když to bylo náročnější, než se zdálo. Stalo se to až, když spolu měli dlouhou misi. Musela jsem se usmát při vzpomínce, kdy jsem je viděla vracet se ruku v ruce. Ino se Saiem jsou také spolu. Opravdu jim to sluší. Vlastně skoro všichni se dali dohromady, ať už to bylo očekávané anebo čistým překvapením.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Byl příjemný den v Konoze. Tým 7 měl zrovna namířeno na jedno z mnoha cvičišť.
„Zajímalo by mě, co Kakashi-sensei zase chce. Musíme trénovat na zkoušky a on si zrovna teď na něco vzpomene?“ Rozčiloval se malý blonďák v oranžové teplákovce.
„Určitě to musí být něco důležitého. Hlavně se uklidni, Naruto.“ Ujišťovala ho růžovláska. Vedle kráčející černovlásek byl jako vždy z kamene. Bylo zrovna období druhého kola Chuuninských zkoušek, kdy se k vesnici blížily delegace z okolí.

4.666665
Průměr: 4.7 (3 hlasů)

Po výměně názorů s Narutem a Sasukem jsem se zapsala ještě na jedno bojové umění. Štvalo mě to, že si o mně myslí, že jsem slabá a neuchráním se sama. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že to vlastně ani nebyla výměna názorů, protože já jsem si s nimi žádný názor nevyměnila. Nic jsem jim k tomu neřekla a Ino za cílem zachránit situaci začala vyprávět příběh z doby, kdy jí bylo osm a ztratila máminu peněženku. Ve finále bylo nejhorší to, že jsem věděla, že mají pravdu. V tuhle chvíle jsem toho vážně moc nezvládla a neuměla.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Za těch pár dní, co jsem na škole, jsem se přišla na pár věcí. První je ta, že při hodinách senseie Kakashiho je lepší dávat pozor a spolupracovat, jinak si to s vámi vyřeší po svém, a to není zrovna dobrá volba. V tom lepším případě na vás připraví nějakou ''past'' a v tom horším s ním poté budete mít trénink či jinou zátěžovou aktivitu a on vám to vrátí tam.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Konoha High School je nejprestižnější škola. Není lehké se sem dostat a snad ještě těžší je se zde udržet, tedy aspoň to všichni říkají. Můj sen byl se sem dostat a také jsem na tom dost dřela. A teď s úsměvem kráčím v té, snad nejhezčí, školní uniformě k mé vysněné škole. Abych byla upřímná ruce se mi klepou ze strachu, že něco pokazím anebo udělám špatný dojem. Ale i tak jsem nepopsatelně šťastná.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)