NFFORPG - Sunagakure no Sato


Kapitán: Raizo
[center]Zlaté písky sídlí v hlavním paláci Sunagakure. Jedná se o elitní vojáky pracující přímo pod kazekagem, plnící nejsložitější i nejdůležitější úkoly jménem vesnice. V jejich řadách mohou pracovat jen ti nejsvědomitější a nejpracovitější.
Informace pro hráče:
1) Hráči zde začínají na úrovni: Pokročilý genin (zvládají základy ovládání chakry, to jest chůze po stromech a po vodě)
2) Členové Zlatých písků se nikdy nevzdávají: Mají odhodlání a bojují až do konce, proto ovládají speciální schopnost. Jmenuje se Eihei no Ishi.
Pokud uživateli dojde chakra na velmi nízkou hodnotu, je schopen silou své vůle použít ještě naposledy jakoukoliv techniku, co ovládá.
Nevýhodou je automatická ztráta vědomí, jde-li o příliš náročnou techniku, riskuje tak uživatel svůj život.
Tuto techniku obdržíte při udělení „Zlaté pečetě“ od svého senseie.
Rozdělení Zlatých písků:
1) Vrchní velitel - Vůdce celého vojska, který jedná jménem všech s kazekagem, obstarává pro členy odpovídající mise a zodpovídá za bezpečnost uvnitř vesnice. Jeho pozice obnáší především spoustu zodpovědnosti a papírování.
2) Kapitán - Je zástupcem velitele, pokud je mimo vesnici nebo neschopen plnit dočasně svou funkci. Kvůli zaměstnanosti vrchního velitele předává informace o misích vicekapitánům, zajišťuje jejich přijetí, přidělování učenců i jejich přezkoušení.
3) Vicekapitán - Jsou to velitelé divizí, kteří se starají o výcvik dalších plnohodnotných ninjů, učí je a provází vším, co život shinobiho obnáší.
4) První divize - Hlavní jednotka Zlatých písků. Mají za úkol dohlížet na ostatní divize, je-li to třeba, být nápomocni svým méně zkušeným kolegům a jít jim příkladem co nejlépe odvedenou prací. Musí podávat co nejlepší výkony, získávají ty nejdůležitější, ale i nejtěžší mise mimo vesnici a mají pravomoce k přezkoušení svých podřízených členů.
5) Ostatní divize - Patří do skupiny Zlatých písků ve výcviku. Trénují, učí se a zdokonalují své schopnosti, aby mohli ochránit svou vesnici.
6) Záložní divize - Jedná se o speciální tajnou složku Zlatých písků, ve které však žádného „zlatého ninju“ nenajdete. Tato divize vznikla na popud bývalého kapitána Zlatých písků, podle něhož bylo nutné mít něco v záloze, kdyby bylo nejhůře.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
![]() |
Raizo (Jaden) 41 let | 190 cm | 77 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 171 D-rank, 183 C-rank, 366 B-rank, 297 A-rank, 43 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Toshimi Kokumotsu (ichi) 17 let | 160 cm | 49 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 552 bodů | Profil | Celý obrázek |
Hirotado Yutsurai (Davien) 18 let | 176 cm | 62 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 51 C-rank, 1 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 575 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Jejich úkolem je získávání informací, odhalování nepřátelských agentů a jejich likvidace. Dále jsou cvičeni v infiltraci a špionáži na nepřátelském území.
Informace pro hráče:
1) Jednotka podléhá velení Mayu-hime. Hráči začínají na úrovni Zkušený Genin a rovněž zvládají základy ovládání chakry.
2) Členové Černých písků mají v hlavě zabudovanou pečeť. Díky tomu nepřítel nemůže zjistit informace z ninjovy hlavy.
3) Černé písky se nenechávají chytit. Stíny jsou jejich spojenci.
Proto ovládají techniku Burendo no kage.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
![]() |
Kazuha Minami (ichi) 31 let | 153 cm | 45 kg | AB Hodnost jounin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Akeno Ikazuchi (Stan.com) 16 let | 175 cm | 68 kg | B- Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 325 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tomomi Mokushi (Kitabatake) 17 let | 148 cm | 42 kg | A+ Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 125 bodů | Profil | Celý obrázek |

Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
![]() |
Chika Yoshitsune (ichi) 33 let | 165 cm | 50 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 79 D-rank, 105 C-rank, 168 B-rank, 127 A-rank, 11 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Daisuke Mokushi (Jaden) 18 let | 174 cm | 74 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 32 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 619 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Tekuro Ashikaru (Swreck) 18 let | 180 cm | 70 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 33 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 581 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Hizuki Shima (Mitora) 15 let | 155 cm | 47 kg | B Hodnost genin Splněné mise 19 D-rank, 12 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 323 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
![]() |
Masao Nibori (Vikitori) 31 let | 175 cm | 75 kg | 0- Hodnost jounin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, ? S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Ai Hayo (Sadista) 15 let | 155 cm | 46 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 17 D-rank, 3 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 171 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tsubaki Kokumotsu (Noemyska) 14 let | 157 cm | 49 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci Po nesplnení rozkazov od svojej bývalej sensei Nanami bola donútená sa vyzliecť do spodného prádla a chodiť tak po uliciach Sunagakure no Sato. Veřejně neznámé věci 117 bodů | Profil | Celý obrázek |
Akara (Chaly) 12 let | 150 cm | 42 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 72 bodů | Profil | Celý obrázek |
Sumi Ketsueki(Kami Juuzou) 12 let | 155 cm | 45 kg | AB Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 51 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
![]() |
Yumeka Ikazuchi (ichi) 32 let | 167 cm | 54,7 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 149 D-rank, 164 C-rank, 237 B-rank, 150 A-rank, 13 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 600 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Keiko Fukei (Stan.com) 14 let | 160 cm | 48 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 19 D-rank, 4 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci Nejnešikovnější ninja v Sunagakure. Veřejně neznámé věci 408 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Shizu Nakirei (Jaden) 29 let | 163 cm | 50 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 31 D-rank, 42 C-rank, 15 B-rank, 2 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Risa Mokushi (ichi) 16 let | 156 cm | 46 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 363 bodů | Profil | Celý obrázek |
![]() |
Taji Sakyuu (theFilda4) 13 let | 150 cm | 50 kg | A Hodnost genin Splněné mise 18 D-rank, 4 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 332 bodů | Profil | Celý obrázek |
Chairo Miyamoto (Espere) 19 let | 177 cm | 65 kg | A Hodnost genin Splněné mise |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 140 bodů | Profil | Celý obrázek |
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Najednou o sobě zase věděla. Se zavřenýma očima a ještě v polospánku naháněla vzpomínky a snažila si vybavit, proč si přijde tak neskutečně pomlácená a unavená.
Jistě. Bojovala se svojí známou z klanu. Ta ji málem rozmačkala, ale kvůli zakázané kombinaci technik nakonec odrovnala sama sebe. A nebyla by to Toshimi, kdyby se jí nesnažila pomoct. Tentokrát na to rvaní člověka ze spárů smrti byla připravená.
Jenže proč bojovaly? Pravda, chuuninská zkouška. Měla reprezentovat Zlaté písky. Teď ale určitě byla někde jinde.
Podle známého zápachu v nemocnici, ale tentokrát jako pacient.
Konečně nabrala dostatek odvahy, aby zamžourala do stropu. Její domněnka se potvrdila. Ležela na nemocničním lůžku a pravděpodobně vypadala spíš jako mumie vzhledem k tomu, co všechno jí Amiko poškodila. Očima sjela bezděky k levé ruce, aby zkontrolovala zavedenou kanylu. Přitom si konečně všimla, že je v místnosti někdo s ní.
„Sensei,“ oslovila ho trochu chraplavě - měla sucho v ústech, „asi jsem to podělala.“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Muž sebou trhl, když uslyšel dívčin hlas, a okamžitě se za ním otočil.
Překvapení v jeho tváři okamžitě vystřídal úlevný úsměv.
„No, doufal jsem, že ani jednoho z vás takhle neuvidim, když sme se loučili před těma lázněma,“ utrousil a a přitáhl si k posteli stoličku, aby si mohl sednout vedle dívky.
„Ale ‚podělala‘ je asi to poslední, jak bych tvůj výkon popsal, Toshimi,“ zvedl se mu jeden z koutků šibalsky výš, a on kývl hlavou k lůžku po dívčině levé straně.
Ležela tam totiž Amiko. Oči měla stále zavřené, a vypadala ještě hůř než Toshimi, ale dech měla pravidelný a tvář klidnou.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Usmíval se, takže to nemohlo být tak hrozné. I jí se na tváři objevil drobný úsměv. Jakmile však otevřela pusu, aby něco namítla, Raizo ji upozornil na postel vedle té její.
Obrátila k ní hlavu, vykulila oči a prudce se posadila. „Amiko-sa…n,“ vypadlo z ní, načež se jí zamotala hlava a ona spadla zpátky do polštáře.
Přejela si dlaní po obličeji. „Vždycky pacienty sprdávám, že si po probuzení rychle sedají, a pak to sama udělám,“ pronesla a pak se usmála víc. Amiko vypadala stabilizovaná.
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Počkal, až dívku uklidní její vlastní tělo, které na takové akce jako prudké posazení teď rozhodně nemělo náladu.
„Zachránilas ji, Toshimi. Nebýt tebe, nebyla by tu,“ řekl s malou ale nezaměnitelnou dávkou hrdosti.
„Riskovalas vlastní život, abys tý holce dala maximální péči, cos mohla. Toho nejsou schopní někteří ninjové na mnohem vyšších postech, než je chuunin.“
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Otevřela oči a uhnula pohledem. Tolik chvály hnedka po probuzení ji donutilo se začervenat. Co na to měla odpovědět? Necítila se zas tak skvěle. „To nevím, udělala jsem jen to, co jsem musela,“ pípla.
Zavrtěla hlavou a vzhlédla k blonďákovi. Pak se zarazila. „K-kde je vlastně Hiro? Vždyť on ani neví, kde je severo-severo západ!“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
„Nemusela. Jen mohla. A přesto jsi to udělala,“ nedbal Raizo dívčiných rozpaků.
Po těch slovech se odmlčel a zhluboka se nadechl a vydechl. Až teď se mu skutečně ulevilo.
„Poslal jsem ho trénovat. Čeká ho poslední část chuuninské zkoušky. Duely,“ řekl a počkal, až jeho slova dívka zpracuje.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Myslela si, že už je dávno vzhůru, ale teprve s odpovědí ji uhodila realita. Hirotado trénoval, zatímco ona byla v nemocnici a nejspíš se nedokázala ani pořádně postavit. Nejspíš byla i nacévkovaná a čurala někam do pytlíčku.
„No jasně,“ hlesla a potlačila výraz naprostého zklamání sama ze sebe. „Snad se z nemocnice nějak dostanu, budu mu fandit,“ zazubila se a opravdu se snažila, aby úsměv vypadal přirozeně.
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
„Jo, to by mu rozhodně prospělo taky,“ uculil se Raizo.
„Pro vás dva to je ale jen exhibice. Na výsledku to nic nezmění,“ dodal tajemně.
Chvilku si tajně užíval Toshimi nechápavý výraz, dokud si nevšiml, že se začíná měnit ve zděšený.
„Tím jsem nemyslel, že v nich máš také bojovat!“ dodal honem, aby dívku opět uklidnil.
„Což je i důvod, proč ti můžu říct, že vy dva už chuunini dávno jste,“ zazubil se na ni.
„Ale jmenují vás jimi oficiálně až po zkouškách. Kazekage usoudil, že jste oba i bez výsledků zkoušek více než způsobilí tuto hodnost nosit. Zkoušky byly pro vás proto od začátku jen exhibice. Nechtěli vám upřít tu výzvu, a ostatním váš vzor,“ mrkl na Toshimi blonďák.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Zrovna když přemýšlela, že na tu zkoušku bude muset dojít o berlích, rozhodl se Raizo ji dále nenapínat.
„Cože!“ vykřikla, prudce se posadila a znovu si lehla. Na chvíli si dala ruku před ústa, aby se nepozvracela. „T-t-t-t-to jakože chuunini už jsme?! Kdy se koná ta třetí zkouška? Nesmím zklamat!“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Při pohledu na Toshimi mu stekla pomyslná kapka skepse po čele a on smířlivě zvedl dlaně.
„Klid,“ poradil jí důrazně.
„Na ten duel zapomeň. Doktoři říkali, že si tě tu ještě pár dní nechají, než tě pustí do domácí péče. Už žádný další chuuninky, jasné!?“ zvedl ukazováček jako rodič, zakazující své ratolesti sladkosti.
„A kromě toho, riskovalas vlastní život, abys zachránila cizí. Jestli tohle není dokonalá ukázka vůle Zlatých písků, tak nevím co je. Svou část sis už víc než odpracovala,“ usmál se na rusovlásku Raizo.
„Chceš napít?“ optal se jí poté a natáhl se pro sklenici na stolku.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Na jednu stranu si oddychla. Na druhou si přišla hloupě. Ostatní zkouškou museli prolézt, ale ona ne, a přesto byla už chuunin?
Na otázku kývla, a když jí pití podal, posadila se tentokrát pomalu a ucucla si. „Um… Jak vlastně Hiro během toho souboje dopadl? Co se stalo potom, co jsem omdlela?“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
„Prý vás Jun s Hirem vynesli na zádech z podzemí. Se svitkem ste se vrátili vy dva,“ načal, když se napila.
„Rád bych řekl něco jako že výkvět nejmodernější technologie nám umožnil veškeré dění v těch katakombách monitorovat, ale nic takovýho se nestalo. Víme jen, že jste se střetli s Junem a Amiko o svitek, ale ani jeden z kluků přesně neví, co se mezi vámi dvěmi odehrálo. Vlastně jsem rád, že to dopadlo ještě takhle...“ vzal si od Toshimi sklenici a postavil ji zpět na stolek, během čehož si s tikem v oku povzdychl.
„Co se stalo?“ zvážněl.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
„Ahahaha,“ podrbala se na týlu, načež také zvážněla a zahleděla se do peřin. „Amiko na nás zaútočila. Byla na mě pěkně naštvaná dost na to, aby vytáhla úplně všechno, co uměla,“ začala vysvětlovat a stiskla peřinu v pěstech. „V našem klanu existuje zakázaná kombinace technik. Když ji někdo použije, vypotřebuje veškerou svoji chakru. To udělala Amiko. Kdyby jí ta chakra došla o chvilku později, byly bychom mrtvý obě. Ze mě by byl nejspíš mastnej flek a ji absence chakry roztrhala zaživa. Už tak si toho dost zažila.“ Povzdychla si. „Jun se dal na útěk a mě napadlo, že má svitek, tak jsem řekla Hirovi, že to tam zvládnu. Ani jeden nemohli zasáhnout.“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Ta slova Raiza evidentně celkem šokovala, a on sklouzl pohledem k druhé dívce, ležící na lůžku opodál.
Čekal ledacos, ale tohle ne.
„Cos jí udělala, že tě tak nenávidí?“ obrátil se zpátky na Toshimi. Podle jejích slov chtěla Amiko Toshimi doopravdy zabít. Nikdo normální by nezašel kvůli povýšení tak daleko, aby šel po krku vlastnímu kamarádovi ze Suny.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Toshimi si povzdychla a přimhouřila oči. Stisk na peřině povolil. „Ten důvod… Ach jo,“ promnula si kořen nosu a zavrtěla hlavou. „To samý, co Hirovi! Prostě jsem šla trénovat s Taiki-senpaiem a oba si to vyložili jako naprostý puberťáci!“ schovala obličej do dlaní. „Vždyť ani na takovýhle věci nemám čas.“
Chvilku jen mlčela a pak se ohlédla po dívce. „Asi je do senpaie fakt zamilovaná. Kdyby mi to ale řekla, mohla jsem jí třeba pomoct nebo tak něco, yanderka jedna.“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Raizo na Toshimi chvíli zamračeně hleděl. Asi byla ještě dezorientovaná z těch sedativ, protože tohle přece nemohla myslet vážně.
„Je toho na tebe ještě moc, viď? Nechám tě odpočívat,“ usmál se na ni konejšivě a pomalu se zvedal k odchodu.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Když se měl k odchodu, nechápavě zamrkala. Pak dostala tik do oka. „Jo, zní to totálně hrozně, taky jsem to absolutně nechápala. Určitě v tom musí bejt něco víc, ale tohle je to jediný, co tam na mě ječela!“ zaúpěla.
„Protože jestli bylo tohle ten jedinej důvod, tak jí zfackuju!“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Zarazil se při zvedání a tentokrát na ni hleděl s výrazem snad ještě šokovanějším, než předtím.
„... Chceš mi tvrdit, že tě ta holka chtěla tak moc zabít jen proto, žes dělala voči na kluka co se jí líbí?“ dostal ze sebe a znovu si sedl.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Zrudla. „Já na něj oči nedělala! Jen jsme trénovali!“ zamračila se. „Já ale fakt nechápu, o co jí šlo. Měla jsem hromadu práce ji přesvědčit, aby přestala spotřebovávat tak rychle chakru. Třeba v tom bylo něco víc, ale tohle jediný řekla. Ječela na mě, že mám čelit následkům. Že se víc věnuju knížkám než písku a že jsem jí přebrala Taikiho-senpaie. U všech písků, když to říkám takhle nahlas, zní to ještě neuvěřitelnějc než tam dole,“ zavrtěla hlavou.
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
Raizo těkl párkrát pohledem mezi Toshimi a Amiko, a zamyšleně se odmlčel.
„Ne... vlastně to dává docela smysl...“ přelétl mu přes oči stín, když si vybavil pár věcí z minulosti, a na zátylku se mu naježilo několik chloupků.
„O to víc tě obdivuju, že ses pro ni takhle vydala!“ usmál se po chvilce zase, jako by vůbec o nic divného nešlo.
„Jak chceš ale zařídit, že to neudělá znovu, hned jak se probere? Nemám tě dát přeložit do jinýho pokoje?“
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Po čele jí stekla kapka. Myslela si, že dospělý muž jeho věku už takové věci nebude brát seriózně, ale vypadalo to, že tuhle situaci nejspíš zná. „Kdybych ji nechala zabít se kvůli tomuhle, bylo by to snad ještě horší,“ zavrtěla hlavou. „To asi nebude potřeba. Jestli na mě vylítne hned, jak se probere, namele si pusu rovnou o zem.“
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
„Dobře,“ narovnal se na stoličce znovu Raizo, s tímto výsledkem evidentně spokojený.
„Teď už tě ale odpočívat vážně nechám. Potřebuješ to jako sůl,“ postavil se.
„A o Hira se neboj. Je to Hiro. A kromě toho jsou ty duely konané v Sunagakurské aréně, před spoustou diváků a rozhodčích, takže se nemá co pokazit!“ zazubil se.
Raizo
Sunagakure, Nemocnice
„Dobře,“ narovnal se na stoličce znovu Raizo, s tímto výsledkem evidentně spokojený.
„Teď už tě ale odpočívat vážně nechám. Potřebuješ to jako sůl,“ postavil se.
„A o Hira se neboj. Je to Hiro. A kromě toho jsou ty duely konané v Sunagakurské aréně, před spoustou diváků a rozhodčích, takže se nemá co pokazit!“ zazubil se.
Když Raizo odešel, obě dívky opět osiřely a v pokoji zavládlo ticho.
„... Proč...“ prolomil ho po chvíli hlas, který nepatřil žádnému nově příchozímu hostovi, nýbrž Amiko.
Druhá rusovláska pomalu pootevřela oči, hledící na protější zeď. Hlas měla slabý, ale rozumět jí bylo.
„...jsi to udělala...? Proč jsi mě zachránila?“
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
„Rozkaz, sensei!“ zasalutovala a opět se položila.
Nový hlas ji trochu překvapil. Žádný útok se ale nekonal. Natočila hlavu k Amiko. „Není to jasný? Nechtěla jsem, abys zahodila svůj život,“ oznámila jí, jako kdyby to byla samozřejmost.
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
„VŽDYŤ-!“ chtěla se Amiko na Toshimi otočit a rozkřiknout, ale její tělo jí to nedovolilo. Sotva se tak hnula a místo křiku se rozkašlala.
„... vždyť jsem tě chtěla zabít...“ hlesla, když ji záchvat přešel, hledící do stropu.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Kývla. „To chtěla. A byla jsi fakt děsivá,“ oznámila jí, ale pak se usmála. „Chtěla… Chtěla jsem prostě jen vytvořit možnost, abychom se poznaly lépe. Nechci tě odsuzovat na základě chování v afektu.“
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Amiko chvíli mlčela a krátce uhnula pohledem, než se znovu zahleděla vzhůru.
„Tam dole si byla stejná... I když jsem z tebe mačkala život jako z citrónu... Mlelas pořád to samý,“ hlesla, načež k Toshimi natočila hlavu.
Poprvé mohla druhá Kokumotsu vidět její tvář nezkřivenou zuřivostí a oči bez žhnoucího plamene nenávisti. Takhle působila Amiko jako docela obyčejné děvče, ne jako někdo s pokusem o vraždu na kontě.
„Neprosilas o slitování, neproklínalas mě... Tys to myslela vážně. To s Taikim, s pomocí...“
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Zahleděla se do peřiny a pousmála se. „Zlatý písky se nikdy nevzdávají,“ oznámila jí svou mantru. „Myslela jsem to vážně. Můžu ti nabídnout pomoc, ošetřím ti rány, ale prosby o slitování,“ vzhlédla k dívce s odhodlaným výrazem, „ode mě nečekej.“
Zavrtěla hlavou. „Navíc to, že jsi mě chytila, je jen ukázka toho, jak moc nezkušená jsem. Kdybych byla silnější, dopadlo by to líp,“ zazubila se.
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Amiko Toshimi mlčky poslouchala, načež se hořce pousmála.
„Už chápu, co na tobě vidí... Já takhle sebejistá, takhle odhodlaná, nikdy nebudu... Vždyť mu ani nedokážu říct, co pro mě znamená. Zasloužíš si ho víc, než já,“ řekla, zatímco se jí do očí vehnaly slzy, které semknutím víček Amiko vyhnala ven, a ony se jí sklouzly po tvářích a vpily do povlečení.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
„S-sebejistá?“ vykulila oči Toshimi. Odhodlaná možná, ale sebejistá? Ona, která vždy ze všeho nejdřív pochybovala hlavně o sobě?
Amiko však začala plakat a dívka zamrkala. Konečně se jí povedlo vydrápat z postele a společně s infuzním stojanem se došourala až ke druhé posteli. „Já s ním ale šla vážně jen trénovat,“ pohladila ji po vlasech. „Jak jsi říkala. Celý dny ležím v knihách. Na kluky nemám čas. Snažím se tu s touhle nemocnicí pomoct, jak jen můžu,“ vysvětlila. „Můžu ti ale pomoct mu to říct.“
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Tiskla víčka k sobě, jako by se tím snažila utéct před realitou.
Až pohlazení po vlasech ji přimělo oči otevřít a stočit je k Toshimi.
„Já...“ hledala slova, ale místo toho se jí jen z očí spustily další slané pramínky a ona je znovu zavřela.
„Nevím, jak to odčinit... Promiň mi to...“ vzlykala Amiko, během čehož nahmatala Toshiminu dlaň a sevřela ji do své.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Položila i druhou ruku na její a usmála se. „Obě žijeme. To je důležitý. Taky je důležitý, že si uvědomuješ svoje činy,“ pohladila ji po hřbetu ruky. „Prostě... Prostě to nějak vymyslíme,“ konejšila ji dál.
V duchu napjatě poslouchala zvuk dveří. Nebyla si jistá, jak se na to budou dívat jejich nadřízení. Napadlo ji ale už několik způsobů, jak Amiko ochránit před nejhorším.
Amiko Kokumotsu, Rokuro Kokumotsu, Taiki Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Toshimino tušení bylo správné, protože se po chvíli dveře opět otevřely a do pokoje vstoupila dvojice z jejich klanu.
„Holčičky moje!“ zvolal Rokuro, hlava klanu Kokumotsu, a rozpřáhl paže.
Chvíli po něm vstoupil do pokoje i Taiki, nevědom si svého centrálního postavení ve všem, co se událo.
„Tak rád vás vidím obě v pořádku!“ přešel ke dvojici okamžitě stařešina a pohladil je po vlasech.
„Co vás to napadlo se takhle zřídit!? Co ste to tam dole u všech zrnek prováděly?“ vynadal oběma okamžitě a vytahal je dědečkovsky za tváře.
Taikimu při tom jen stekla pomyslná kapka skepse po týle.
„... Já...“ hlesla Amiko, když si promnula tvář, ale hlas jí uvízl v hrdle a ona sklopila pohled k peřině a stiskla Toshiminu dlaň silněji.
Nebylo proč otálet. Její činy byly nezpochybnitelné a musela za ně přijmout zodpovědnost.
Proč tedy nemohla nic říct!? Na okamžik těkla pohledem k Taikimu.
Chtěla se přiznat a vše jim po pravdě říct, ale ten pohled opovržení a zklamání, co by jí Taiki zcela jistě věnoval, byl děsivější než jakýkoliv jiný trest.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Trochu se lekla, ale dvě osoby ve dveřích ji nakonec uklidnili. Byl to Rokuro s Taikim. Dobře, Taiki ji tak moc neuklidnil vzhledem faktu, že byl ústřední postavou onoho sporu.
„Ehehehe,“ zasmála se, když je Rokuro začal dědečkovsky tahat za tváře. Kdyby existovala soutěž o nejlepšího vůdce klanu a dědečka v jedné osobě, všichni ostatní by za ním zůstali ležet poraženi na zemi, zasypáni plyšovými medvídky a čokoládou.
Při další otázce však zmlkla a koutkem oka pohlédla na Amiko. Nemohla ji v tom nechat. Rokuro byl hodný, ale spravedlivý. Navíc kromě Raiza nikdo nic nevěděl.
S bušícím srdcem se zahleděla vůdci klanu mezi obočí. Byl to jediný trik, který znala a používal se při lhaní. Ona prostě lhát neuměla, ale musela to zkusit.
„Bojovaly jsme. Nějak jsme se u toho zapomněly dívat nalevo a napravo. Nedokázaly jsme jedna druhou porazit dřív, než jsme se tak strašně unavily. Ani jedný nezbývalo moc chakry. Najednou ale strop nad náma prasknul. Amiko použila všechnu svoji chakru, aby nás štítem ochránila.“ Hrozně moc se snažila neuhnout pohledem.
Amiko Kokumotsu, Rokuro Kokumotsu, Taiki Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Než mohla něco říct, ujala se slova Toshimi. Amiko mlčky poslouchala a jen pootevřená ústa zase zavřela.
Bylo to přesně tak, jak Toshimi říkala. A bylo jen dobře, že se rozhodla jít s pravdou ven sama, když to Amiko nedokázala. Takhle-
Najednou se ale zarazila. Toshimi totiž nepokračovala tak, jak se to skutečně odehrálo.
„Opravdu? Je to tak, Amiko?“ zvedl obočí ohromeně Rokuro a zahleděl se na druhou dívku.
Ta chvíli jen s ústy opět pootevřenými zírala na Toshimi.
„Já... Totiž... Hai,“ přejela pohledem strnule k Rokurovi a hlesla nakonec.
Rozhostilo se ticho.
„Vskutku! No to mě podrž! Bhahaha!“ zahromoval najednou na celý pokoj Rokuro a propukl v smích.
„Pšššš! Ste v nemocnici!“ vrazil mu loket do žeber Taiki.
„Ahaha... Vskutku,“ řekl stařec už podstatně tišeji a mnul si postižené místo.
„Nic menšího bych od naší mladé krve nečekal! Uspořádáme pořádnou hostinu, hned jak vás pustí!“ zazubil se vůdce klanu.
„... By se vám líbilo, kdybych řekl, že?“ přejel mu stále s tím samým úsměvem přes tvář zlověstný stín.
„Kdybyste bojovaly s rozumem, nemuselo k tomuhle vůbec dojít! Až vás pustí, přihlašte se u Taikiho. Pomůžete mu s jeho klanovými povinostmi!“ vytahal obě dívky za tváře znovu Rokuro, tentokrát citelně bolestivěji.
„Tak či onak,“ měl se starý Kokumotsu poté k odchodu, ale ve dveřích se ještě zastavil a pohlédl přes rameno na Toshimi.
„Jsem rád, že jste obě živé,“ usmál se na dívku srdečně, než odešel. V tom úsměvu bylo zároveň cosi navíc, cosi vědoucího, co patřilo jen jí.
Taiki se za Rokurem chvíli jen díval, než si povzdechl, přejel pohledem obě pacientky, a povzdechl si ještě jednou.
„Proč jsou s vámi takové problémy,“ promnul si kořen nosu.
„To co říkal stařík platí. Hned jak vás pustí, čeká vás práce,“ sdělil jim nekompromisně s rukama založenýma na prsou, načež se i on měl k odchodu.
„Jo a Toshimi,“ nadechl se zamračeně ve dveřích a otočil se na zmíněnou.
Nakonec ale jako by si na něco vzpomněl a ústa zase zavřel.
„Ale nic. Dejte se dokupy, Amiko-chan, Toshimi-chan,“ zakroutil s úsměvem hlavou, mrkl na obě, a odešel.
Amiko, které se mezitím smíchal šok ještě s ruměncem ve tvářích, se po nějaké chvíli civění na zavřené dveře otočila na Toshimi a s očima dokořan na ni neschopna slova jen hleděla.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Nechápavě zamrkala, když Rokuro začal s velkou hostinou. Byl to člověk, co miloval oslavy, ale ty dvě se málem zabily. Když se pak ukázalo, že je chtěl jen navnadit, nervózně se zahihňala a nechala se znovu vytahat za tvář. Úkol udělený za trest jí však málem probodnul srdce. Navíc se tvářil, jako že jí docela tak nevěří.
Zrudla a uhnula očima, a pak ještě jednou, když dostala pocit, že ji podezírá i Taiki. Ona byla vážně špatná lhářka. Budou se jich ještě ptát?
„Rozkaz, senpai,“ hlesla. Jakmile za nimi klaply dveře, Toshimi si rozcuchala vlasy. „A-a-a-amiko-san, netušíš, jak se dá prodloužit den o několik hodin?“ zaúpěla.
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
„... Už zase si to udělala. Zachránilas mě,“ dostala ze sebe Amiko po chvíli, zatímco se Toshimi hroutil svět z nového harmonogramu, co je po propuštění z nemocnice čekal.
„Ublížila jsem ti! Zasloužila bych si to!“
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Nemocnice
Z propočtů jejího nového vynuceného plánu ji vytrhla Amiko. Uhnula pohledem. „Co myslíš, že by se stalo, kdybychom řekly pravdu?“ položila otázku, která ji celou dobu tížila. „Nemyslím si, že celoživotní utrpení je něco fajn. Nic mi není. Jsem živá a vlastně i docela zdravá,“ zazubila se nakonec a ukázala jí palec nahoru. Úsměv jí zase rychle zmizel. „Netuším ale, jak budu stíhat všechny ty projekty,“ klesla jí hlava zkrachovale. „A to tady ještě nebyla June-san, aby mě sprdla za to, jak jsem neopatrná.“
Amiko Kokumotsu
Sunagakure, nemocnice
Samozřejmě moc dobře věděla, co by se stalo, kdyby jim řekly pravdu. A nic jiného ani nečekala.
Ale Toshimi jí ukázala, že i zavřené dveře se dají obejít. I když byla potrestána také.
„Toshimi...chan,“ zalily se Amiko oči znovu slzami, ale ona zakroutila hlavou a osušila si je rukávem.
„Tenshi... Tenshi desu, (Anděl... Je to anděl,) vrátil se jí ruměnec zpátky do tváří a ústa roztáhla v úsměv, když hleděla na dívku před sebou, jako by zpoza ní zářilo do pokoje nebeské světlo.
Daisuke Mokushi
Sunagakure
Chuuninské zkoušky
Zatímco se spolu s Hizuki krčili pod plachtou Kakuremino no Jutsu, Feza se odpoutal od země a vzlétl.
Daisuke si nechal v plachtě drobnou škvírku, aby viděl co se bude dít, díky čemuž si všiml drobného zalesknutí ve stropu, dál nad propastí.
A Feza letěl dál. Mohl toto být zdroj té iluze?
Daisuke nechal ptačí loutku s klony dvojice na svých zádech pokračovat dál v letu, dokud se nedostala pod zdroj ono záblesku.
Tehdy se Daisukeho ruce daly do pohybu rychleji, a v reakci na to sebou ptačí loutka cukla a několikrát prudce máchla křídly. Z plynulého letu tak přešla během okamžiku v prudké stoupání, během kterého s každým mávnutím obou párů křídel nabírala na rychlosti, dokud nestáhla křídla za sebe, aby nabrala co nejaerodynamičtější tvar, a jako střela narazila do stropu jeskyně, odkud předtím vyšel onen záblesk.
Feza byl naštěstí přesně na tento typ útoku konstruován, takže neměl problém náraz ustát, zatímco se jeskyní rozlehl zvuk tříštícího se kamení.
Daisuke, stále skrytý pod plachtou spolu s Hizuki, to celé pozorně sledoval a čekal, co bude následovat.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Toshimi rozhodně nebyla ve stavu, ve kterém by měla myslet na léčbu druhých, a přesto dolezla po čtyřech až k Amiko a pustila se do její záchrany.
A bylo to opravdu za pět sekund dvanáct.
Rusovláska vypadala hrozně. Krvácela z úst i nosu. Z očí jí už krev netekla, ale rozhodně se to na ní podepsalo.
Její křečovité a neúspěšné lapání po dechu napovídalo, že jí už moc času nezbývá, a její skelný pohled tomu nijak nepomáhal.
Když Toshimi aktivovala Shousen no Jutsu a přiložila dlaně na hruď Amiko, musela si připadat, jako by spatřila scénu z hororu.
Orgány selhávaly, chakrový oběh byl potrhaný, a po chakře nebylo v dívčině těle prakticky ani stopy.
Díky dívčině obětavosti měla však Amiko šanci. Toshimi to ale bude stát mnoho.
Ať už se mladá Kokumotsu ale rozhodne jakkoliv, nejprve bylo nutné zbavit Amiko její nádoby, která jí stále odsávala i ty poslední zbytky charky.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Vždycky věděla, že využití zakázané kombinace technik musela mít na tělo hrozné dopady, ale teprve při prohlídce Amičina stavu si uvědomila, jak moc.
Rychle vytáhla kunai, odřízla dívce nádobu a s heknutím ji odstrčila, aby dívka nepřicházela o to málo z chakry, co jí ještě zbylo. Při tom shodila ze zad i tu svoji.
„To zvládneš, nenechám tě umřít,“ hlesla a znovu se vrátila k léčbě. Věděla, že až klanovou družku stabilizuje, bude mít jen málo chakry, aby zacelila svou plíci. V zásobě ale měla stále ještě Zlatou pečeť.
Musela tedy věřit Hirovi, že Juna porazí a dokáže ji donést zpátky do vesnice. A také že se nevykašle na její pacientku.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Její chakra proudila do těla Amiko a vpíjela se do všech buněk, které ji potřebovaly, poslouchaje tak Toshiminy rozkazy k regeneraci.
Řídit takový proces bylo obtížné samo o sobě, o to více, když se u toho musela Toshimi věnovat desítkám částí těla naráz, a zároveň i doplňovat Amičinu zásobu chakry svou vlastní.
Čím déle léčení trvalo, tím jasněji si musela Toshimi uvědomovat, že jí na sebe samotnou pravděpodobně už žádná energie nezbyde. Ne pokud nevystaví svou pacientku rizikům, o jejichž následcích se dalo leda polemizovat. Ochrnutí? Zkrácení délky života? Ztráta schopnosti ovládat chakru? Amičino tělo potřebovalo všechnu péči, co jí Toshimi mohla dát, a ještě mnohem víc. Na misce váh se nacházely životy jich obou, a na kterou stranu se ručička stočí, záviselo na Toshimi.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Vycenila zuby. Amiko potřebovala úplně všechno, co jí mohla Toshimi v tuto chvíli dát, a ani tak by to nestačilo. Dívka ani netušila jak taková léčba dopadne pro ni samotnou. Při nejlepším jen nedokončí druhou zkoušku. Také mohla zůstat po zbytek života jen s jednou plící. Také… Také mohla ale zemřít.
Měla strach z toho, co bude, jenže se nesměla vzdát. „Kusooo, k čertu s tím!“ vykřikla a pokračovala v léčbě. Nebyla takový blázen, aby svůj oběh poškodila tak jako Amiko. Hodlala jí však dát dostatek, aby vydržela déle.
Doufala, že mají učitelé oblast pod kontrolou a dokážou je najít včas. Tak strašně nechtěla, aby dívka zemřela!
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Její odhodlání ji drželo při vědomí a potlačovalo bolest z jejích vlastních zranění, zatímco se Amičiny buňky a chakrový oběh dál hojily a hltaly Toshiminu chakru.
Díky nezměrnému úsilí, které do léčby dívka dávala, se stav druhé Kokumotsu začal zlepšovat a ona se pomalu dostávala mimo ohrožení života.
Čím déle léčba ale trvala, tím méně sil Toshimi zbývalo.
Její vědomí co chvíli zahalil mlhavý závoj a všechna zranění se víc a víc ozývala formou ostré bolesti.
Toshimi se tak brzo dostala jen krok od ztráty vědomí. Ale Amičino centrum chakry mělo pořád až moc trhlin. Kdyby ji dívka v tomhle stavu nechala, hrozilo, že Amiko svou chakru už nikdy v životě nebude moci znovu využít.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Dál se soustředila, jenže co chvíli se jí zamotala hlava a oči se snažily zavřít. Amiko se konečně dostala mimo ohrožení života, ale Toshimi nemohla přestat. Nemohla ji nechat žít bez možnosti používat chakru. Navíc kdo ví, jak by dívku ovlivnil takhle zničený chakrový oběh.
Musela to udělat. Musela sáhnout po poslední možnosti. Bolestí zaúpěla a soustředila se na pečeť, kterou měla jako každý Zlatý písek.
„Eihei no… Ishi,“ procedila skrze zuby a ucítila, jak se jí do těla line nová energie. Zelená záře opět zesílila.
Toshimi se nyní snažila záplatovat alespoň nejdůležitější místa chakrového oběhu své pacientky.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Pečeť Zlatých písků dodala Toshimi energii ještě chvíli v léčbě pokračovat. Nebylo to dokonalé, ale stačilo to na stabilizování Amičina chakrového centra.
S každou uplynulou sekundou se ale Toshimin zrak víc a víc mlžil. Bylo štěstí, že ho na svou techniku nepotřebovala, protože ho brzo nahradila úplná tma.
Síla pečetě pomalu odeznívala a Toshimi mohla cítila, jak se její vlastní zranění ozývá čím dál silněji, dokud bolest zcela neustála. Stalo se tak, když dívka ztratila vědomí a sesunula se na zem vedle Amiko.
Probudí se ty dvě ještě? Nebo jejich kariéry skončí zde, v podzemí Sunagakure, při honbě za... za čím vlastně?
Drobný záblesk světla, který se prodral skrz černý závoj, odpověď na tuto otázku sice nenesl, ale zato věstil pokračování příběhu.
Alespoň pro Toshimi, které se vracelo zpět vědomí.
Čím více světla její víčka pouštěla k očím, tím jasněji vnímala svoje okolí.
Temnou, kamenou klenbu podzemí vystřídal nažloutlý nátěr nemocničního stropu, osvětlený sluncem, které do pokoje vnikalo okny.
Místo písku a kamení ji podpírala matrace, potažená čistým povlečením, a pod hlavou ji hřál polštář.
Byla v Sunagakurské nemocnici. A nebyla tam sama. Napravo od ní, u okna, totiž stál a hleděl ven někdo, koho dobře znala. Byl to Raizo.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
„Gyaaah!“ vykřikla a vytřeštila oči. Nejspíš jí povolilo další žebro. Bylo jen otázkou času, kdy písečná pohroma rozmáčkne i její vnitřní orgány. Ani dýchat pořádně nemohla. Tak strašně to bolelo!
Možná už bylo opravdu po všem. Přestávala cítit tlak, nevnímala ani další zkázu na svém těle. Cítila, jak padá. Taková byla smrt?
Prudce otevřela oči. Ne, rozhodně nebyla mrtvá. Kousek od sebe totiž slyšela zoufalý boj o dech.
Vstávej, sakra, křikla po sobě v duchu, někdo potřebuje tvojí pomoc! Se zaúpěním a bolestivými vzdechy se opatrně dostala na čtyči a pohlédla za zvukem. Amiko právě platila za ten hloupý nápad využít zakázané kombinace technik.
Vypjala všechny síly a po čtyřech se doplazila až k dívce. Zamračená se snažila ignorovat všechnu svou bolest, složila pečetě a přiložila zeleně zářící ruce na dívčin hrudník. Musela ji alespoň stabilizovat a až teprve pak se věnovat sobě. Dokud měla aspoň jednu plíci, měla její pacientka přednost!
„Neboj se,“ zašeptala mezi výdechy, „všechno bude… v pořádku…”
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Zpocený Jun sebou trhl, když se těsně před ním Hirotado odrazil a vymrštil do vzduchu.
Černovlásek ho pohledem následoval a instinktivně před sebou překřížil paže, když se proti němu rozletěl shuriken. Ten ho ale minul a přichytil se k jeho taštici, načež si Jun všiml ocelového lanka, které k němu vedlo.
„Guh!“ hekl Jun, když s ním Hirotado škubl, jak se k němu přitáhl.
Jak se k němu řítil s napřaženým mečem, loutkář začal rychle gestikulovat rukama a klopýtat vzad, dokud nezakopl a nespadl na zadek.
Hirotadův meč byl už skoro u něho, když tu se mu do cesty postavila natažená paže Junova golema, který k němu konečně dorazil, a od obou kovových zbraní odskočilo několik jisker.
„N-Namenna! (N-Nepodceňuj mě!)“ vzpamatoval se trošku Jun a rychle máchl rukou a pohnul prsty, načež se jeho golem zapřel do Hirotadova meče a odhodil ho od svého pána.
Jun se mezitím vyškrábal na nohy a rychle se pokusil nahmatat svitek za svým opaskem. Ten tam ale nebyl.
Ležel na zemi, přesně uprostřed mezi oběma ninji, kde Junovi vypadl, když ho Hirotado zatáhl za jeho batůžek.
„Gh!“ zaskřípal Jun zuby a okamžitě vyslal ke svitku jedno ze svých chakrových lanek, aby si ho přitáhl zpátky k sobě.
Mezitím před sebou Amiko dál držela nataženou paži s napůl zatnutou pěstí a s potěšením sledovala, jak Toshimi trpí. Už jen trošku a všechny její překážky v lásce zmizí!
„Zmizí spolu s tebou...!“ vycenila rusovláska vítězoslavně zuby.
Její pěst ale stále zůstávala nedovřená.
„...Huh...?“ zarazila se Kokumotsu. Snažila se hrst, ve které Toshimi pomyslně i prakticky svírala, dovřít, ale nešlo to.
„Proč...?!“ zmizel dívce úsměv z tváře a její napřažená ruka se roztřásla.
Amiko civěla na Toshiminu tvář zkroucenou bolestí a potřísněnou krví, která jí tekla z úst. Proč si ten pohled neužívala!? Přesně na tohle se přece tolik těšila! Těšila se, až ji uvidí trpět, a pak ji rozmázne jako hmyz!
Jenže to nešlo. Strach a bolest v Toshimině tváři totiž nepramenili ze starosti o vlastní život, ale o ten její. I když pro ni nic neznamenala! I když ji Amiko mohla, a chtěla, kdykoliv zabít, ona se bála o ní, ne o sebe.
„Ty malá, mizerná, falešná...!“ snažila se Amiko vší silou přimět sama sebe své dílo dokončit a vymáčknout z Toshimi zbytek jejího nicotného života.
Namísto závěrečného stisku ale sevření písku povolilo a písečný sloup, který ji držel uvězněnou ve vzduchu, se začal pomalu rozpadat.
„Nedokážu to...“ hlesla Amiko, povolila pěst a svěsila paži.
Už chápala, proč Toshimi zprvu tak nesnášela. Ona to totiž vážně nedělala naschvál. Byla prostě taková. Laskavá a nesobecká. Pravděpodobně by jí i v lásce ustoupila, jen kdyby ji o to Amiko požádala.
„Nedokážu tě nenávidět...“ hlesla rusovláska, zatímco se jí po tvářích vedle stop od krve spustily slzy.
„Ngh!“ vytřeštila ale hned na to oči, když jejím nitrem projel bez varování ostrý osten bolesti, jako kdyby jí někdo proklál srdce kůlem, a ona se chytla za hruď.
Písečný ostrůvek, na kterém stála, se jí rozpadl pod nohama a ona se zřítila k zemi.
Při každém pokusu o nádech její tělo zachvátila bolestivá křeč. Štiplavá bolest se jí každou vteřinu zakousávala do jiné části těla, jako kdyby se ji zevnitř snažila roztrhat na kusy smečka hladových hyen.
„Gh-! Kh-!“ trhala sebou Amiko, jak se snažila nadechnout, zatímco se jí mlžil zrak a vědomí pod náporem bolesti tříštilo na kusy.
Její chakra z písku všude okolo unikla do vzduchu a rozplynula se do okolí.
Toshimi se mezitím svezla po bortícím se písku k zemi.
Zlomená žebra o sobě dávala náležitě vědět, po celém těle měla pohmožděniny a odřeniny od předchozího boje, a jedno z žeber jí propíchlo pravou plíci.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
„Sakra!“ zaúpěla. Písek jí nadběhl a ona nedostala ani vteřinu, aby se obrátila a utíkala jiným směrem. Amiko ji svou masou obklíčila, a nakonec i obalila a zdvihla do vzduchu.
Toshimi si všimla příznaku srdečního selhání a zavrtěla hlavou. „Amiko-san, no tak! Ještě máš čas!“ zaúpěla, jenže její protivnice proti ní natáhla ruku ve známém gestu.
Rusovláska vytřeštila oči, načež vykřikla. Jedno její žebro vypovědělo službu a hned na to ho následovalo další. Dívka sklonila hlavu a sevřela pevně oči, aby bolesti odolala. „N-no tak… Amiko… san… Nechci… abys… umřela,“ dostávala ze sebe.
Chuuninská zkouška
Feza však bez problému letěl dál, jako kdyby se nechumelilo. Okolí zůstávalo stejné, jen ve chvíli, kdy loutka vzlétla, se cosi u stropu dómu daleko od dvojice zalesklo.
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
Tu loutku musel mít zákonitě v patách. Měl špatný pocit, že ho loutka dostihne dřív, než on Juna. Vyskočil proto do vzduchu. Chvíli to vypadalo, že bude chtít Juna jen přeskočit, ale když byl nad ním, vymrštil se Hiro tak, že měl nohy vzhůru. V podstatě tak předvedl parádní stojku.
V ten moment hodil shuriken. Nevypadalo to na příliš povedený hod. Hiro ale mířil na Junův batůžek s vybavením. Nemusel zasáhnout přímo.
"Miryoku Torikku."
Shuriken se přilepil k batůžku díky kovovému vybavení uvnitř a mladík škubl paží. Od vrhací zbraně totiž vedlo lanko přímo do jeho ruky, díky němuž se přitáhl ze vzduchu přímo k oponentovi.
Teď nastane boj podle jeho pravidel.
Mečem v druhé ruce se ohnal po Junovi. Mířil na opasek držící svitek.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Pěst loutky dopadla těsně po té, co se Hirotadova pata odlepila od kamene. Ten byl následně železným výpadem rozdrcen, ale naštěstí už mimo dosah černovláska.
„Tsch!“ ušklíbl se Jun, když jeho útok ze zálohy nevyšel.
Hirotado se řítil proti němu a něco chystal. Žádný raiton ani kenjutsu to ale nezahrnovalo, jak se zdálo, a v shuriken jutsu nebyl dobrý, tak o co mu šlo?
Na vlastní kůži to ale Jun zjišťovat nechtěl a proto škubl rukou a ohnul pár prstů na pravačce.
Jeho golem za zády Hirotada se v troskách kamenné věže narovnal, z jeho kloubů na nohou opět vytryskla pára, a on se odrazil a rozletěl proti loutkářově nepříteli jako střela z děla.
Díky znalosti umění svého strýčka mohl Hirotado sice odtušit lokaci loutky dle pohybů jejího vodiče a poznat, že se mu golem nyní řítí do zad.
Interní mechanismy a ovládání jednotlivých pohybů byly pro každou loutku ale jedinečné.
Ani zkušený loutkář by nedokázal podle pohybu rukou předpovědět výpad nebo aktivaci mechanismu loutky, kterou sám nesestrojil.
V dálce za oběma mladíky se mezitím písečná vlna opřela do klonů Toshimi a rozmetala je o kameny.
Písek poté odřízl cestu i samotné rusovlásce a v mohutné erupci ji smetl, obalil a vyzdvihl do vzduchu.
„Mám tě!“ zajasala Amiko na svém písečném ostrůvku a rozletěla se k Toshimi, uvězněné v jejím písečném objetí.
„Gh!“ chytla se za letu dívka za hruď, když ji ostře bodlo u srdce a zamlžil se zrak. Ona se tomu ale nehodlala poddat!
„M-Myslíš, že se mu budeš pořát tak líbit, když ti zlámu všechny kosti v těle!?“ vzhlédla se směsicí bolesti a radosti Amiko k Toshimi a pozvedla druhou ruku.
„Sabaku Sousou!“ zvolala a pomalu ji začala zatínat v pěst.
Čím silnější sevření, tím silněji drtil písek i uvězněnou Toshimi.
První povolilo jedno z žeber a krátce po něm následovalo další, jak tlak sílil.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Hizuki Shima
Tým Beta
Chuuninské zkoušky
Zrovna sledovala, jak nejlépe se dostat dolů aby se nikomu nic nestalo, když jí Daisuke oslovil. Byla si jistá, že již ve vzduchu byli, ale její týmový kolega určitě o tomto bude vědět víc a mnohem spíše bude zpochybňovat sebe než jeho. I přesto jí však kontrola zaseknutých nohou přišla jako výmluva něco zkusit a do toho přeci určitě zasahovat nebude. "Jistě, Daisuke-kun, nespěchej, Feza a jeho bezpečí je důležitější než ta chvíle, co by nezkontrolování ušetřilo."
Nechala si dolů pomoct i když to pravděpodobně zdržovalo jakýkoliv plán Daisuke měl, ale jak řekla, raději než aby Fezovi nějak ublížila. Měla v plánu vyrazit podívat se blíže na ty visuté mosty mezi platformami, ale až tak daleko se nedostala.
Při překvapení se jí úplně nepodařilo zůstat úplně potichu, ale doufala, že její tlumené vyjeknutí, když se zády potácela k zemi, bylo dostatečně tlumené a raději si ještě pusu hned zakryla dlaní. Snažila se hýbat jak nejméně to šlo a jen potichu pozorovala loutkaře. Neměla ten luxus vidět, co se kolem děje, ale když byli skryti, připravila se na případné seslání Kirigakure no jutsu, kdyby přišlo na nutnost schovat se ještě víc. Vzhledem k tomu, že odmítala jakkoliv zbojkotovat jakýkoliv plán byl zrovna v běhu, snažila se alespoň poslouchat, co se kolem děje.
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
„Gh!“ vykřikla, protože kvůli zavřeným očím nemohla vykrýt hvězdice. Šlo ale o naprosto banální zranění, která mohla později vyléčit. Zatím stačilo jen hvězdice vytáhnout. Měla úplně jiné problémy.
Třeba Amiko, která se snad naprosto zbláznila. Toshimi možná začínala chápat, proč si jí Taiki všímal méně. Kdyby měla o Amiko zájem a viděla tuhle její stránku, rozhodně by zařadila pěkně rychle zpátečku. To ale nebylo důležité. Její klanová družka umírala. To přece nemohla dovolit!
Proti kunoichi se rozletěla obří vlna písku. Dívka se rozeběhla stranou, aby jí stihla uniknout, mezitím co se dávka z klonu začala co nejnenápadněji dostávat za soupeřku.
„Přece nehodláš umřít kvůli něčemu takovýmu! K čemu ti to bude? Prosím, nech mě tě ošetřit! Nechci, abys umřela!“
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
"Škoda, malá ráže." Posteskl si Hiro, když byli jeho ježci smeteni další šílenou vlnou písku. Musel změnit plán. Nejdřív si vezme svitek, pak půjde pomoci Toshimi. Nechápal co se tam děje. Vždyť už to vypadalo, že je hotovo!
"Takže víš, že dokážu přečíst většinu tvých pokynů té loutce?"
Jeho dědeček byl loutkář. Ze základů jeho umění vytvořil to své. Jeho zápisky a ilustrace se vyplatilo najít. Tohle zřejmě nebylo úplně známé.
Do volné dlaně mu skočil jeden shuriken. Musel zkusit improvizovat, pokud soupeř znal všechny jeho techniky.
V momentě, kdy Jun máchl pažemi, Hiro na nic nečekal, pod brýlemi mu zajiskřilo a vyrazil vpřed. Neměl v plánu vyrazit přímo proti Junovi, ale proběhnout kolem něj, hodit shuriken na lanku, zamotat mu nohy a škubnutím ho poslat k zemi. Na chvíli nebude schopen používat loutku, získání svitku tak může být o něco jednodušší. Pokud tedy nedostane ránu od té loutky a nezemře.
Toshimi a Hirotado
„Tvé sebevědomí je opravdu fascinující,“ ušklíbl se Jun a sledoval, jak trojice ježků odlétá pryč. Kdyby nějaký z nich Amiko skutečně trefil, považoval by to za malý zázrak. Tak dobrý s vrhacími zbraněmi totiž Hirotado dle jeho spisu nebyl.
Jistý si tím Jun ale nebyl. Tohle využití té techniky a ježků bylo na Hirotada značně nekonvenční, a to ho vyvedlo z míry.
„Vím o tobě úplně všechno!“ křikl na černovláska a zamračil se.
„Znám všechny tvoje techniky a styl boje! Mě neporazíš!“ zastrčil si svitek za opasek a máchl rukama. V tu chvíli se golem, co stál po jeho boku, rozpadl v písek, a originál se vynořil zpoza sloupu přímo za Hirotadem, načež se po něm ohnal svou ocelovou pěstí.
Amiko mezitím s úsměvem sledovala, jak písečná kopí projela Toshiminým tělem, dokud se dívka nezačala rozpadat v písek.
„Klon!“ zaskřípala rusovláska zuby a začala se rozhlížet kolem, zatímco se kus od ní bortila kamenná věž.
Když zahlédla rudé prameny mezi zbytky zdi, okamžitě před sebou zformovala hejno písečných shurikenů.
„Suna no Shuriken!“ křikla a chystala se je vyslat proti Toshimi. Ta proti ní ale mrštila flashbang, díky čemuž musela Amiko před zábleskem s nelibostí odvrátit zrak, což se podepsalo na její mušce.
Dvě hvězdice si ale přeci jen našly cíl v Toshimině pravém rameni a stehně.
„Ty malá...!“ zavrčela Amiko, když se na Toshimi opět obrátila, a tentokrát na ni vyslala stejně obří vlnu písku, jako předtím.
Písek smetl i ježky Hirotada a vrhl se na Toshimi jako hladový živel, žíznící po krvi.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
„Kuso!“ vykřikla a pak vykřikla ještě několikrát, jak s ní písek praštil o zem. Nesměla si však dovolit vydechnout. Amiko byla v šíleném nebezpečí.
„Amiko-san! Ublížíš si!“ křikla po ní, jako by snad mohla zastavit její běsnění. Rusovlásce se zúžily zorničky. Kopí bylo příliš, než aby se jim dokázala vyhnout nebo je vykrýt. Její štít nebyl tak silný a rozhodně nebyla tak rychlá jako Hiro.
Šanci ale měla. Amiko se rozkašlala. To byla Toshimina příležitost. Nechala místo sebe na místě klon – z takové dálky si nemohla všimnout ničeho divného. Sama pak vběhla za kameny po straně, kde se skryla soupeřčinu zraku a pokračovala obloukem k ní. Pomocí chakry v chodidlech dokázala ustát i následující zemětřesení jen s několika nárazy do kamene a klopýtnutím. Pokračovala však dál. Amičin život teď závisel pouze na tom, jak rychle se k ní Toshimi dostane.
Ze zadní kapsy vytáhla flashbang, odjistila ho zuby a hodila druhé Kokumotsu přímo před obličej. Sama zastavila kousek od místa, odkud granát mrštila a zakryla si dlaní oči, které pro jistotu zavřela.
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
Hiro ladně seskočil ze stropu a dopadl na pobořený sloup. Chtěl se na Juna symbolicky dívat z vrchu.
"Já vím, snažíš se mi vnutit volbu psychologickou manipulací, aby jsi mohl zmizet. Jenže já si nenechám nic vnutit dvakrát za den. A navíc jsem velmi sebestředný člověk." Odbyl ho Hiro, který nehodlal ustoupit. Toshimi byla jeho finální odměna za všechno to úsilí, které do všeho vkládal. Bolelo ho, když ji nechával v nebezpečí. Pravda však byla, že za celou dobu co spolu pracovali jí nikdo nedokázal zkřivit vlásek na hlavě. Kromě Hidea, ale monstra se nepočítají. Také byla pravda, že jako dvojice musí mít výsledky, jinak je rozdělí a ta představa byla opravdu děsivá. Musel být statečný a neběžet za ní.
Za nimi se sesunula věž. V jeskyni se to rozléhalo, jako by se propadla polovina vesnice. Ostatní týmy se snad ani nemusely dívat na mapu.
"Naše mise sice měly krkolomný průběh, ale Toshimi nikdo nikdy nezkřivil ani vlásek, zatímco tvoje parťačka je teď vlastní chybou na odpis. Víš co je na tom nejlepší? Nemusím tě nutně porazit! Stačí mi tě zdržet, dokud nedorazí Toshimi a společně si ten svitek stejně vezmeme. Ujišťuji tě, že to dokážu. Takže mi hoď ten svitek! Slibuju, že tě nechám jít. Pořád budeš mít šanci uspět. Velkorysé, ne? Jen momentík!"
Během toho, co mluvil, sáhl Hiro do batůžku pro tři nášlapné ježky.
Měl pro ně trochu nekonvenční použití.
Po té, co vyřkl svou výzvu, nadhodil ježky do vzduchu. Mladík zvedl pravou paži a po pohybu malíčkem mu jeden z mečů skočil do ruky.
"Miryoku Torikku." řekl tiše. Špičkou meče doslova sebral ježky ze vzduchu a spolu se silným nápřahem techniku uvolnil, čímž vystřelil ježky jako projektily. Amiko byla daleko, ale byla velká šance, že alespoň jeden ježek si svůj cíl najde.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
„To by se ti líbilo!“ uculila se škodolibě Amiko a máchla rukou, aby svému písku dodala ještě větší ráz.
Masa písku tak Toshimi dohnala a smetla ji jako tsunami. Tvrdá, písečná tsunami. Písek s Toshimi několikrát praštil o zem a nepěkně ji odřela, než se stáhl opět k Amiko, stojící na svém levitujícím ostrůvku.
„Tohle je KONEC!“ štěkla rusovláska po své sokyni s téměř nepříčetným výrazem radosti ve tváři a pozvedla dlaně se zakřivenými prsty k nebi jako nějaká zlá královna z pohádky, která nekončila šťastně.
Její písek se vznesl do vzduchu a sformoval do hejna štíhlých, dlouhých kopí, s hroty namířenými přímo proti Toshimi.
„Suna no-!“ chtěla Amiko seslat na dívku svou techniku, ale zabránil jí v tom záchvat kašle.
Když odezněl, stáhla Kokumotsu dlaň z úst a shledala, že byla celá od krve.
Chvíli na ni zaraženě hleděla, dokud její pohled nesklouzl zpátky k Toshimi a její rysy opět neztvrdly.
„Suna no yari!“ máchla rukama před sebe a všechna písečná kopí se okamžitě proti Toshimi rozletěla, zatímco Amiko začaly téct z očí krvavé slzy.
Hirotado, který se mezitím vydal hledat Juna, ho konečně našel.
Černovlásek akorát zastavil u čehosi, co vypadalo jako polorozpadlý oltář, osvícený pochodní, a vytáhl z něho jakýsi svitek. Na druhý pohled mohl Hirotado poznat, že to byl svitek, který měli získat.
Když ho Jun potěžkal v ruce a obrátil se směrem, odkud přiběhl, nespatřil pouze Hirotada, ale i masu levitujících kopí v dáli za nimi.
„Jsi si jistý, že bys tu měl být?“ zavolal na Hirotada klidně Jun, když ho mladík dohnal.
Hned na to se masa písku za nimi dala do pohybu a proti čemusi se rozletěla, následkem čeho se s mohutným zaburácením sesunula k zemi skála i se zbytky kamenné věže, co byly v cestě útoku.
„Myslím, že právě teď máš možnost volby, Hiro,“ zahleděl se Jun černovláskovi do tváře, zatímco se vedle něho připravil k boji jeho golem.
„Život tvojí parťačky, nebo tenhle svitek?“ natahál Jun před sebe ruku se svitkem tak, aby jím ukázal směrem, kde spolu bojovaly obě Kokumotsu.
„Amiko přeskočilo, takže Toshimi nejspíš brzy doopravdy zabije. A já nejsem dostatečně morální na to, abych se staral o její bezpečí na úkor úspěchu v této zkoušce. Co ty?“ otázal se Hirotada Jun a svěsil ruku se svitkem.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. Divize
Podzemí
Hirotado se vydal hledat Juna a Toshimi vrátila svou plnou pozornost k Amiko. Ta však udělala něco naprosto nečekaného.
Dívka pomalu cítila, jak její chakra mizí z písku okolo a zůstává jí jen písek vlastní. To ji však trápilo nejméně.
„Amiko-san!“ vykřikla a začala před obří vlnou utíkat. „Přestaň s tím. Umřeš!“
Tohle nebylo dobré. Musela se k ní rychle dostat a ošetřit ji. Pouštní rozklad společně s pouštní proměnou dokázaly z ninji vysát veškerou chakru. Byla jen otázka času, kdy její sokyně přestane písek ovládat a omdlí – nebo ještě hůř.
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
Hirovi přišlo nepravděpodobné, že by jejich oponenti, či v tomto případě spíše nepřátelé, získali svitek patnáct dvacet minut po zahájení a ještě si na ně stihli počkat. Ale když to říká Toshimi...
Měl tu výhodu, že byl na vyšší pozici a o něco dál, takže Amičina vlna písku se k němu nemohla dostat včas. Stejně to byl jen poslední vzdor.
Nechtěl zbytečně plýtvat silami, netušili totiž jak dlouhá zkouška vlastně bude a jestli vůbec budou mít možnost nějaké regenerace. Přišlo mu, že dámy chtějí sprintovat vytrvalostní běh. Co už, dala mu úkol najít Juna, tak ho zase najde.
Pod brýlemi se zablesklo. Hiro znovu vystřelil vzhůru ke stropu jeskyně takovou silou, že čtverhraná konstrukce bývalé budovy se začala bortit.
Jun si myslel jak je chytrý. Těch pár vět co pronesl, Hirovi stačilo, aby poznal co je to za člověka. Byl to ten typ, co znal ze školy. Rádoby nenápadní, ale s neustále perfektními výsledky. Držící se strategií a doktrín za každou cenu. Jenže to, co jim trvalo celá léta, on dohnal za polovic. Hirotado Yutsurai nebyl žádný termit!
Udělal přemet a přichytil se nohama ke hrubému stropu. Jun se musel zákonitě pohybovat poblíž východu. Nechat si zadní vrátka. Podíval se tím směrem a dal se do pohybu. To by nebylo, aby z ptačí perspektivy nezahlédl jeho nebo východ.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
Osamocená a oslepená Amiko byla naštěstí pro Toshimi ale celkem snadný cíl.
„Kuso!“ snažila se rusovláska rozkoukat po oslnění zábleskem, ale jediné co viděla byly šedožluté šmouhy všude okolo.
„Gah!“ hekla, když ji jedna vlna písku zasáhla a sevřela v těsném stisku Suna no Nigiri.
Amiko sebou zazmítala, ale nebylo to nic platné. Během chvilky ji Toshimi obalila ještě více pískem a její Písečný stisk byl jako beton.
„Ngh!“ zaskřípala dívka zuby křečovitě.
Přišla sem, aby srovnala skóre. Aby Toshimi dohnala, ne-li předehanala, a získala zpět Taikiho pozornost. Tohle byl pravý opak. Svou neschopností svou sokyni tak akorát katapultovala míle před sebe.
Jun jen udělal co se od něho dalo čekat. Tohle byla čistě její prohra.
„Mada mada...! (Ještě ne...!)“ hlesla Amiko a do očí jí padl stín.
„SABAKU HENGEN NO JUTSU!“ zařvala.
V tu chvíli mohla Toshimi pocítit, jak z Amičina těla vystřelila přímo rázová vlna chakry, která vytlačila z písku okolo ní tu její. Během té chvilky, kdy se jejich chakry střetly, mohla Toshimi pocítit i prudkost a zoufalost Amičiných emocí, které ji poháněly.
Písečný stisk kolem Amiko povolil a písek okolo ní se začal přeskupovat.
Pod jejíma nohama se zformoval levitující ostrůvek a zbytek šedožluté masy kolem ní poletoval jako řeka bez gravitace.
„Tohle vyhraju já,“ vzhlédla Amiko s kamenným výrazem ve tváři.
Z nosu jí tekla krev.
„Sabaku Hanto!“ máchla rukama, načež se všechna ta masa písku dala do pohybu a vrhla se na Toshimi s Hirotadem.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Jakmile odpočítala dvě vteřiny, ohlédla se k místu, kde před chvílí stál Jun. Jenže ten nikde nebyl. Amiko vykřikla a v tu chvíli měla Toshiminu pozornost. Ne však stoprocentní.
To snad nebylo možné. Nechal tu dívku samotnou a… Zarazila se. V pravidlech nebylo řečeno, že svitek má přinést celý tým. Stačilo, aby přežil jen jeden. Co když už svitek dávno měli a Amiko zaútočila jen kvůli své nenávisti vůči rusovlásce?!
„Hiro!“ vykřikl. „Najdi ho! Vystopuj ho, cokoliv! Co když už ten svitek dávno má?!“ křikla a znovu začala dívku naproti ní nahánět vlnami písku.
Proč to udělal? Proč sakra nechal Juna být a šel jí pomoci s něčím, s čím pomoct absolutně nepotřebovala?! Jun byl daleko nebezpečnější než jeho kolegyně. Věděl o nich všechno!
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
Být to muž a k tomu nepřítel, prostě by jí zakroutil krkem. Chtěl to tu ukončit z mnoha důvodů, ale především nechtěl brát Toshimi její vítězství nebo ji jakkoliv ponížit. Stačilo zajistit, že tým Hirotada Yutsuraie zvítězí, což udělal.
Pustil Amiko a vzápětí ucítil šimravý pocit na břiše. Sklonil hlavu. Písek! Najednou ho ta hrouda udeřila a on letěl stejným obloučkem pryč jako předtím přiletěl.
Dopadl ve stínu ruin. Stylově, na nohy a na zadek. Naštěstí nebyl v okolí nikdo, kdo by to viděl. Potom co se oprášil, vykoukl zpoza rohu rozpadlé budovy. Hledal toho otravného týpka, ale nikde ho neviděl. Nemohl uvěřit, že svou kolegyni opustil. Musel tu přece někde být!
Vyskočil na nejvyšší bod čtvercové budovy, avšak ani to nepomohlo.
Byl opravdu pryč.
Jeho pozornost tak znovu upoutala soutěž ve stavění báboviček.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
„V pořádku. Prohrávat být zábavné nemá,“ odvětil Hirotadovi s potměšilým úsměvem Jun, zatímco ho jeho golem zasypával ranami.
V jednu chvíli se i zdálo, že má kolos černovláska v hrsti. Tak to ale nebylo.
„Kde je?“ znejistěl Jun, když rána golema dopadla do prázda a po Hirotadovi nebylo ani vidu, ani slechu.
Až na ten divný kámen.
„To snad-!?“ došlo Junovi pozdě.
Kámen v obláčku kouře zmizel a z něho se vyřítil Hirotado, přímo proti Amiko.
„Kuso!“ zaklel v duchu Jun a rychle vyslal golema za mladíkem.
Ten už byl ale u rusovlásky.
„Huh-!?“ těkla Amiko pohledem do strany, když si černovláska periferně všimla, ale nasazení kravaty kolem krku už uhnout nestihla.
„Gh! H-Hned mě pusť-!“ zasípala a máchla rukou za sebe, aby se Hirotada svým pískem zbavila.
Než se tak stalo, objevila se jí ale ruka před obličejem.
Jun vytřeštil oči, když si vzpomněl co za techniku to bylo, a rychle odvrátil zrak, stejně jako Toshimi. Jen Amiko to nestihla.
„Ah!“ vyjekla rusovláska, když ji ostrý záblesk řízl do očí.
„BĚŽ ODE MĚ!“ zařvala a máchla dlaněmi do stran, čímž od sebe Hirotada odhodila, když se mezi ně její písek vklínil a explodoval do všech stran.
Podle nadávek, mrkání a mnutí očí ale bylo jasné, že vůbec nic neviděla.
Jun, který to sledoval, zatnul dopáleně zuby, načež se mu do tváře vrátil jeho chlad.
„Promiň Amiko. Ber to jako lekci do života.“
Poté se sebral a i se svým golemem využil krytí terénu, aby co nejnepozorovaněji zmizel.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Chystala se napadnout ji zezadu, aby ji donutila přesunout se na písek. Pak by její zneškodnění bylo daleko rychlejší. Jenže se stalo něco, co absolutně nikdo nečekal. U Amiko se objevil Hirotado a před obličejem se jí chystal lusknout.
Toshimi si okamžitě zakryla oči a mezi sebou a Junem vztyčila štít, kdyby se náhodou rozhodl zneužít volného místa pro soupeře. „Co to sakra vyvádíš!“ vykřikla dívka. „A jaká zase fanynka?!“
Co si to ten kluk o sobě myslel? Už ji skoro měla! A on prostě opustil svého soupeře, aniž by ho porazil, a vměšoval se do jejího souboje? To ji opravdu tak podceňoval?!
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
"Nebavíš mě." ucedil Hiro skrz zaťaté zuby. Byl čas přestat předstírat, že útočníci mají navrch. Hirotado Yutsurai musel pomoci dívce v jejím vyrovnaném boji, vzhledem k tomu, že šlo o Toshimi, se to rovnalo dívce v nesnázích. A on nikdy nebyl silnější, než při obraně dam v nesnázích. Vize z předešlé zkoušky jeho odhodlání jen posilovala. Nenechá ji zemřít!
Zůstal v pokleku, aby se loutka při případném úderu musela sklonit. Prvnímu úderu se vyhnul kotoulem do strany. Držel se při zemi, aby využil úhlu, kdy Junovi jeho vlastní loutka při druhém útoku zakryje výhled na soupeře.
Nakonec to ani nebylo nutné, protože soupeř si dovolil kratičký pohled do mapy.
Těsně než dopadl druhý úder, sepjal Hiro ruce a použil Henge no jutsu. Loutka praštila do země a všude se rozletěl písek s kamením. Jeden z kamenů, o maličko větší než ostatní, letěl obloučkem směrem k Amiko. Odrazil se od země, jednou dvakrát, než se z něj stal obláček dýmu, ze kterého mladík vystartoval jako nějaký démon pomsty, a sevřel dívku zezadu za krk.
"Nenechám se připravit o moji největší fanynku." oznámil jí s káravým tónem v hlase.
Teď přijde ono šťouchnutí do oka.
Levou rukou lusknul Amiko do tváře, čímž vytvořil oslepující záblesk.
V tento moment měla Toshimi v rukou výsledek celé bitvy.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
„Na mě provokace nefungují,“ odvětil Jun.
„Nejsem ty,“ ušklíbl se a s rukama založenýma na prsou zabubnoval prsty o bicepsy, čímž dal své loutce povel k protiútoku.
Golem, jehož oči opět vyhasly a vrčení vycházející z jeho nitra ustálo, se napřímil a vystartoval opět proti Hirotadovi.
Teď, když stál pevně na zemi, jal se zasypat černovláska tvrdými ranami svých ocelových paží, zatímco o kousek dál se odehrávala přímo písečná válka.
„Ghhh!“ skřípala Amiko zuby a máchala pažemi jako o život, když se se svým omezeným množstvím písku snažila útočit a zároveň vykrývat protiútoky Toshimi, která ovšem měla k dispozici mnohem, mnohem větší arzenál zrnek.
Písečné vlny do sebe narážely a tříštili se jedna o druhou, jako dvojice znepřátelených jezer.
S jakou vážností to obě dívky braly bylo znát na jejich okolí, kdy se tu a tam roztříštila zeď nebo rozpadl sloup, kdykoliv byl nějaký písečný výpad odkloněn a jeho energie přesměrována stranou.
„Ta zatracená Amiko... Zapomněla, proč tu jsme! Už mohlo být dávno po všem,“ stekla po čele Junovi kapka potu, načež těkl pohledem stranou, směrem, kterým je vedla jejich mapa.
Daisuke Mokushi
Sunagakure
Chuuninské zkoušky
Daisuke napjatě očekával, zda se mu přímo před obličejem nezjeví nějaký nepřítel, ale nic takového se nestalo.
Na první dojem se zdálo, že se okolí vůbec nezměnilo. Jediné, co bylo podivné, byl odlesk u stropu.
Byli v podzemí a ani voda by nezpůsobila tak jasný odraz světla.
„Hizuki-chan,“ oslovil svou kolegyni hnědovlásek, „mohla bys slézt prosím? Podívám se, jestli se Fezovi nohy nezasekly v kameni. Možná proto jsme nevzlétli,“ obrátil se na plavovlásku přes rameno s úsměvem a pomohl jí slézt z ptačí loutky.
Tu pak pohybem prstů přiměl zvednout obě levá křídla, aby se mohl dostat k jejím nohám, čímž jak sebe tak Hizuki na chvíli zakryl.
Ihned na to popadl dívku za ruku a stáhl ji k sobě na zem, načež je během mžiku zakryl plachtou a pomocí techniky Kakuremi no Jutsu zamaskoval.
„Hotovo!“ řekl v rámci své šarády jako by se vůbec nic nestalo, zatímco dívce ležící pod plachtou těsně vedle něho, naznačil přiložením ukazováčku na rty, aby ani nedutala.
„Gobyuu no Jutsu,“ složil potom pár pečetí a pod křídly Fezy se zjevili druhý Daisuke s Hizuki, kteří si opět na Fezu nastoupili.
Skutečný Daisuke, který si nechal před tváří malinkatou skulinku v plachtě, aby viděl, poté nechal ptačí loutku poodejít o kus blíže k propasti, aby z nich křídly neodvála plachtu, a posléze i zvlétnout.
Nebyl si jistý, jestli byli až doposud skutečně v genjutsu, nebo ne, a zda se mu ho vůbec podařilo prolomit, ale faktem bylo, že ať už šlo o cokoliv, účelem bylo zamezit jim v postupu.
Při troše štěstí si jejich nepřítel nevšiml Daisukeho lsti a pokusí se je zastavit i podruhé.
Tentokrát bude ale cílem pouze Feza, a Daisuke tak bude moci sledovat, co přesně se předtím stalo.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, První divize
Jeskyně
Zarazila se. Taikiho chování rozhodně nebylo pouze přátelské a musela přiznat, že ji určitě nenechalo chladnou. Rozhodně po něm ale nepomrkávala.
„Tohle je můj obličej! Já takhle koukám pořád!“ křikla po ní celá rudá. Její technika však zabrala. Znamenalo to, že písek v sobě Amičinu chakru neměl. Další slova dívky ji donutila sebou trhnout. Ta holka byla úplně mimo.
„Chcípni?“ zopakovala naprosto zděšeně. To jí vážně ruplo v bedně nebo co? Musela jednat a přestat na ni pokřikovat.
Vlny vykrývala vlastními a sama na ni vysílala další. Chtěla ji znovu dostat na písek, aby s ní mohla udělat krátký proces. Hirotado měl sám problémy.
Daisuke a Hizuki
Daisuke přerušil tok své chakry, aby zrušil genjutsu, pokud v nějakém byli. Vzhledem k okolnostem to bylo více než možné.
Nic v jejich okolí se však nezměnilo. Propasti byly stále stejně hluboké a vzorec proplétajících se mostů se nezměnil. Okolo vládlo stále stejné ticho, které přerušovaly pouze občasné kapky sražené vody.
U stropu dómu se však na malou chvilku něco zalesklo, jako kdyby se od zrcadla odrazil paprsek světla.
Hirotado Yutsurai
Chuuninské zkoušky
Hira ochromila palčivá bolest, nedokázal ze sebe vydat ani hlásku. Klesl na jedno koleno. Měl pocit, že veškeré jeho orgány a svalstvo se scvrkly.
Další podělaný loutkářský zbabělec, který neumí ničemu čelit čelem, a tak si postavil robůtka, který ho poníží a vytře s ním znovu a znovu ať udělá cokoliv. Jak jen je nenáviděl!
"Idiot?!" houkl dotčeně směrem k Amiko. Toshimi momentálně pomoci nedokázal, ačkoliv opravdu moc chtěl. Byl si jistý, že s tím loutkářem by zametla raz dva. On ji ale musel zbavit její zuřící oponentky. Neviděl důvod, proč by měl v týmovém boji bojovat jeden na jednoho, jak si to jejich soupeři představovali. Pomstí se jim za jejich aroganci a nerespekt!
Máchl paží, lanka omotaná kolem loutky se uvolnila a vrátila zpět na místo.
"Určitě seš ten typ, co se připravuje sto let a pak stejně nedokáže nic dovést do konce!" ucedil skrz zaťaté zuby.
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
„Nelži!“ okřikla Toshimi Amiko, načež těkla hlavou do strany a prudce se vrhla vpřed, čímž se vyhnula salvě shurikenů, přilétající ze strany.
„Viděla sem jak se na tebe dívá! A jaký na něj děláš oči, když trénujete! I ten černovlasej idiot to pochopil!“ supěla Amiko dál, když se vyhoupla na nohy. Toshimin tah ji ale evidentně překvapil.
Toshimi během chvilky obrátila situaci ve svůj prospěch. Písek kolem skutečně nebyl napuštěný chakrou Amiko.
„Ngh!“ zaskřípala rusovláska zuby, když se písečná zrnka všude kolem ní zatetelila, a rychle se odrazila a vyskočila na jeden z ještě stojících sloupů, aby se dostala z nepřátelského teritoria.
„Já tě tak nenávidím...!“ přelétl jí stín přes tvář a ona zatnula pěsti.
Měla všechno. Všechno! A ještě se tvářila, že o tom vůbec neví!?
„CHCÍPNI!“ vykřikla Amiko a přivolala si zpět svůj písek, načež dvě dávky vyslala proti Toshimi v podobě beztvarých vln, ve snaze jimi dívku lapit.
„Přeskočilo jí...“ zamračil se znepokojeně Jun, který situaci sledoval koutkam oka, stejně jako Hirotado, načež přesunul svou pozornost zpět k sokovi nad sebou.
Jeho golem minul i podruhé, po čemž se jeho souboj s Hirotadem přesunul ze stropu na zem, a on se okamžitě vymrštil opět proti černovláskovi, stojícímu poblíž zbytků jedné zdi.
Golem ale těsně před zásahem klopýtl a jeho úder se zastavil.
Vypadalo to, že byl obmotaný ocelovými lanky.
Hirotado poté chytl golema za pěst a použil na něho svou raitonovou, magnetickou techniku, pod jejímž náporem se začal konstrukt třást a kroutit.
„K tvému předešlému dotazu,“ ušklíbl se hrdě Jun, „ano, nastudoval. A nejen to málo, co jsem zmínil.“
V ten moment se golemovi mrtvé oči modře rozsvítily a vnitřek jeho torza začal podivně vrčet.
Třas ustal. A co víc, Hirotado mohl cítit, jako by veškerá chakra, kterou do své techniky vkládal, kamsi mizela.
„Nenapadlo tě, že někdo, kdo o tobě ví úplně všechno, bude na souboj s tebou dokonale připravený?“ utrousil Jun poučně na černovláskovu adresu, načež provedl prsty jakési gesto.
V ten moment se všechna raitonová chakra, kterou Hirotado použil na svou techniku, obrátila proti němu, když přes ocelová lanka, kterými byla železná loutka obmotaná, přeskočila z golema na mladíka v podobě bolestivého, eletrického šoku.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Toshimi uskočila kopí a zarazila se. Zaslechla rozhovor dvou mladíků nad nimi a zamračila se. Ten kluk šel na zkoušku velmi dobře připravený. Proto se Raiza ptala, kdo se účastní. Chtěla si zjistit ty samé informace a Hiro ji odbyl, že se ptá na nedůležité věci. Měla být víc neodbytná.
To teď bylo jedno. Musela se soustředit na Amiko. Vyvalila oči. Takže v tom opravdu byl Taiki? Ucítila potřebu konsternovaně zaječet. „To jako fakt?! Já s ním přece nic nemám! Na tohle já přece nemám čas!“ zaúpěla a vztyčila před sebou vlastní štít, zatímco se její klon rozpadl.
Sama si za štítem přidřepla a položila ruce na písek. Všimla si, že Amiko ho nevyužívala. Navíc použila pouštní rozpad, nemohla tedy použít přeměnu. Nebo mohla?
Soustředila chakru do dlaní. Hodlala jí písek přebrat. ‚Sabaku Hengen no Jutsu.‘
Písek z klonu se zatím přeměnil na shurikeny a vystřelil na místo, kde Amiko stála, než si Toshimi zakryla výhled.
Hirotado Yitsurai
Chuuninské zkoušky
Hiro si uvědomoval, že by měl na mladíka být naštvaný, ale jeho znalosti ho ohromily. Samozřejmě jen trošku, neboť tohle byl jen výčet všeobecných znalostí, které by o Hirotadu Yutsuraiovi měl vědět každý.
"A to sis nastudoval každého účastníka zkoušek nebo se tu snažíš o něco osobního jako tvoje parťačka dole?" Křikl Hiro na Juna a vyhnul se další ráně toho otravného panáka. Tohle muselo stačit.
Dole to bylo přesně tak osobní jak předpověděl. Dokázal si představit jaká bouře hněvu, zklamání a strachu se mísila v Amiko. Díky emocím musela mít nad Toshimi navrch. Musel tam co nejdříve zasáhnout, protože tohle celé pro něj bylo mnohem osobnější než se obě dívky nejspíš domnívaly.
Nejdřív se ale musel zbavit té kraviny před sebou.
Loutka se ohnala po třetí. Hiro tentokrát neuhnul, ale překřížil ruce a rána mířená na jeho obličej nedopadla. Ukázalo se, že louka má svázané horní končetiny s dolními křížem přes záda a že se nedokáže plně napřáhnout ani kopnout. Hiro situace rychle využil, přiskočil k loutce a sevřel její pěst v dlaních.
"Ninpou: Miryoku Torikku!"
Z kovového těla loutky vytvořil centrum přitažlivosti a s křikem se snažil celou jeho sílu přesunout na střed. Doufal, že technika bude dost silná na to, aby se panák začal deformovat směrem dovnitř, dokud z něj neudělá zatracenou kostku!
Chuuninská zkouška
Toshimi a Hirotado
„Ano, to vím,“ potvrdil Hirotadovi Jun chladně jeho sebejisté tvrzení.
Železný golem, který zůstal ke stropu jeskyně přichycený pěstí, zaraženou v kameni, se mezitím zhoupl, opřel nohama o výstupek za sebou, a z kloubů na nohách mu unikla další pára.
„Navzdory tvým rodinným potížím jsi na akademii odmaturoval jako jeden z nejlepších, což se už nedá říct o tvých výsledcích na vesnických cvičeních. Jako Zlatý písek máš za sebou řadu úspěšných misí, navzdory jejich krkolomnému průběhu. Tvoje krevní skupina je B. Element raiton. Bojuješ nablízko po vzoru svého senseie, a nebo na střední vzdálenost, dle znalostí zděděných ze strany strýce. Necháš se lehce vyprovokovat, jsi sebestředný, posedlý svým zevnějškem, a pro vlastní prestiž nebo dívčí obdiv bys udělal cokoliv,“ spustil Jun výčet, za jaký by se nemusel stydět ani Hirotadův strýček soukromý detektiv.
Železný golem mezitím vytrhl pěst ze stropu a odrazil se, aby se mohl po černovláskovi znovu ohnat.
„Bylo by tedy moudré se vzdát, než dojde ke znehodnocení tvého drahocenného obličeje,“ ušklíbl se Jun.
Na zemi se mezitím odehrávala malá písečná válka.
Vzduchem létalo jedno písečné kopí za druhým a drtilo ruiny na suť.
„Tak ty nevíš!?“ rozkřikla se na Toshimi Amiko a máchla za jejím hlasem rukou, čímž po ní vyslala další kopí.
Přestože měla všude kolem sebe moře písku, který zde před chvílí vlastní technikou vytvořila, bylo vidět, že se písek z použitého útoku i tak vždy vracel zpátky k ní.
Dívka tak na poslední chvíli jednu z dávek zformovala do kopulovitého štítu, kterým vykryla útok shurikeny shora.
„Kdo si myslíš že seš, hm!? Ještě před měsícem nikdo ani nevěděl, že existuješ! Místo písku jen ležíš v knížkách a pak se zjevíš odnikud a jen tak mi ho přebereš!?“ supěla Amiko a koutkem oka těkla ke klonu, co se mihnul po jejím boku.
„Já pro něj vždycky udělala, co sem mu na očích viděla! Dokonale sme si rozuměli! Na žádnou jinou se nikdy tak neusmál jako na mě, než ses ukázala ty! Taiki je můj, rozumíš holčičko!? Netuším co na tobě vidí, ale já mu moc ráda připomenu, že seš jen nicka, co má tak leda pěkný vlasy a hezkou uniformu!“
Po těch slovech složila rusovláska několik pečetí a ze tří dávek písku ze své tykve vytvořila kopu shurikenů, které následným mávnutím do stran vyslala jak proti Toshimi, tak proti jejímu klonu.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Podzemí
Zamračila se. Ten mladík Hira znal. Byli na ně snad vysazení jen z principu? Protože patřili ke Zlatým pískům? Zavrtěla hlavou. To teď nebylo důležité.
Amiko se rozzuřila a začala jednat. Toshimi sebou cukla. ‚Chouraku? A ten písek dokáže ovládat?‘ nechápala. Obě to byly náročné techniky. Kolik jen měla ta holka chakry?
Musela vyskočit z úkrytu, na nějž mířilo písečné kopí, aby ji nesejmulo společně s kamenem. Dopadla na místo, kde nebyl písek.
„Ráda bych věděla následkům čeho!“ křikla po ní a nechala klon přemisťovat se z místa na místo, aby jí pískem mohla vpadnout do zad. Nad Amiko mezitím docestovala část písku, která zaútočila na jejího kolegu, zhmotnila se v shurikeny a vystřelila po ní.
Na Hirotada šla mezitím… loutka? Bylo možné ji zneškodnit?