manga_preview
Vánoční koleda

NFFORPG - Sunagakure no Sato


Volných míst: 0

První divize

Sensei

Studenti


Záložní divize


Volných míst: 1

První divize

Sensei

Studenti

Volných míst: 1


Tým Beta

Sensei

Studenti


Tým Delta

Sensei

Studenti


Tým Théta

Sensei

Studenti


Tým Omega

Sensei

Studenti


CHUUNINSKÉ ZKOUŠKY



Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2020-01-17 08:37 | Ninja už: 2699 dní, Příspěvků: 735 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
tým Beta
Bar->dámské toalety

Pohled Shiho jí lehce znervóznil. V cestě se pozastavila, ale říct ne by v tuto chvíli bylo krajně nevhodné a jí učili dobrému chování. Pokusila se tedy usmát, jako ubezpečení, že to bude v pořádku a nechala se odtáhnout směrem k dámským toaletám. Většina nevhodných věcí se děje spíše na pánských, ne? A přestože nebyla nějak moc schopná, nějaké základy obrany znala.
A s tou ochrankou nebylo možné, aby došlo k něčemu nebezpečnému?
Chyba, začátečnická. Postávala kousek od Kaori a snažila se mít v odraze v zrcadle ve svém zorném poli co nejvíce prostoru. Přesto však při otázce upřela nevědomky pozornost jen na ženu. Další slova nezaregistrovala,pouze to, že je to hlas mužský. Dříve, než vůbec stihla zpracovat, co že to slyší, už se kácela k zemi. Nestihla ani vykřiknout a nějak upoutat pozornost lidí venku. "Tolik tedy k tomu být nějak prospěšná."

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2020-01-16 15:11 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mise týmu Beta: Přímořské dobrodružství

Kaori si před zrcadlem na toaletě kontrolovala svůj make-up a po očku občas koukala po Hizuki. „Chtěla bys něco půjčit? Třeba pudr nebo tak,“ usmála se na ni.
„To nebude třeba,“ promluvil náhle mužský, zatímco malou kunoichi někdo zezadu praštil so týla a ona se v bezvědomí sesunula k zemi.
„O čem to…,“ hlesla a chtěla se otočit, jenže i ona dostala ránu. Vysoký černovlasý muž ji zachytil před pádem, jeho blonďatý partner držel v náruči Hizuki. „Tohle bude stačit,“ kývnul na noschleda a společně opustili lokál zadním východem. Nikdo je nemohl vidět.
***
„Chm,“ přiložila si žena na rty palec a smyslně po nich přejela. Kdo ví, jestli schválně, nebo ze zvyku. „Jediný příbuzný krále je jeho bratr, který spravuje přístav. Ten je ale přeci moc nemocný a vypadá jako důvěry hodný člověk.“ Pak se usmála. „Až se vrátíme na loď, vytáhneme mapu světa a mrkneme se na jiný přístavní země, co ty na to?“
***
Kouichi se zazubil, jako kdyby mu četl myšlenky. Tedy ne docela. Tušil, co si ale muži myslí o tom společném trajdání na záchod. „Vlastně dámy tohle dělají často. Nám nezbývá nic jinýho, než si na to zvyknout. Bránit jim by bylo neetické,“ pokrčil rameny, načež zamrkal. „Neboj, tady se jim nic nemůže stát. Tenhle bar je sice děsně nudnej, ale bezpečnej. Podívej na ty gorily všude.“
***
Muž se na Tekura usmál. Zajímalo ho, jak ke svým očím přišel on, a tak se rozhodl, že mu poví svůj příběh. „Kaořin otec nezemřel jako ochránce vodních víl. Zemřel při útoku pirátské lodi, její matka zemřela s ním. Kaori byla těžce raněna. Zachránil jsem ji. Jenže tíha úmrtí mého pána byla neúprosná. Proseděl jsem dny u jejich hrobů a modlil se ke všem bohům, abych mi dali sílu a já ji mohl chránit. Pak jsem omdlel a probudil se s těmahle očima.“


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2020-01-15 21:41 | Ninja už: 3308 dní, Příspěvků: 762 | Autor je: Prostý občan

Shi
Externí spolupracovník týmu Beta
Bar

Shi byl vážně nervózní. Kaori byla postava, která vůbec nebyla v plánu. Vlastně vůbec nebylo v plánu, že by ho někdo dostal z jeho pozorovacího místa. Možná to byla paranoia, možná o tom jen celou dobu moc přemýšlel.
Když se střetl pohledem s Hizuki, jen varovně přimhouřil oči. Dávál jí tím ještě naposledy šanci se vzepřít a zůstat, protože na dámských záchodech ji nemohl efektivně bránit.
*To si ta Kaori nemohla dojít sama o pět minut předtím? A třeba mě během cesty přehlídnout?* zaklel sám pro sebe.

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Paluba

Tekuro se přistihl, že už nějakou dobu nedýchá, nehýbe se a přísahal by, že jeho srdce na moment vyhlásilo polední přestávku.
*Ty oči!*
Že je zírání neslušné, věděl. Eichiro byl jedním z posledních lidí, ke kterému by si něco takového dovolil. To taky věděl. Přesto si nemohl pomoc. Až do téhle chvíle si myslel, že je jediný, kdo tu techniku má. Fakt, že i někdo tak důsledný, jako Eichiro, musel používat kontaktní čočky, aby své oči zakryl, spláchl veškeré naděje na to, že by se mu oči někdy vrátily do normálu.
"Upřímně, nenapadlo. Děkuji za radu," dostal ze sebe něco souvislého. Pořád totiž čekal, co přijde. Vydírání? Protislužba? Eichira "znal" jen krátce, takže si nedovoloval odhadovat. Ale možná byl ten chlap jen rád, že našel někoho spřízněného. Jak už názorově, tak specifickýma očima. Protože Tekuro byl. Nervózní, ale nadšený.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, St, 2020-01-15 17:18 | Ninja už: 4080 dní, Příspěvků: 1406 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Hiro si zprvu vůbec neuvědomoval nebezpečí do jakého se řítí tím, že netečně Raiza následoval a bylo mu jedno kam.
Mířili do lázní. Nikdy tam nebyl, jeho matka vždy tvrdila že je to nehygienické. To samozřejmě kategoricky odmítal jako nesmysl, jako ostatně všechno co matka vypustila z pusy, ale nikdy jeho vzdor nezašel tak daleko, aby skončil v lázních.
Byl si jistý, že byly oddělené což bylo trochu uklidňující. Nešlo o to, že by se za sebe styděl, naopak! Ale nebude se muset vypořádávat s polonahou a neskutečně atraktivní Toshimi. Jejich vztah sice ochladl, ale to neznamenalo, že by ho přestala přitahovat.
Čelist mu spadla, když došli k lázním a nahlédli do harmonogramu.
Ukázalo se, že existuje jakási páteční akce kdy jsou lázně společné.
To ale muselo strašně svádět k neřestem, pomyslel si.
Najednou mu to došlo. K tomu to bylo!
Toshimi se odmítla poddat studu, tak musel také.
"Jsem v hajzlu." Oznámil sám sobě v duchu.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2020-01-15 00:03 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Sunagakure, ulice > Onsen
‚Já vím, je mi to naprosto jasný,‘ úpěla dívka pro sebe. Nedělala si iluze o tom, že všichni do jednoho budou jejich soupeři a nebudou se ohlížet na věci, jako je stejná národnost. Byla si naprosto jistá, že ani Risa by neváhala, kdyby přišlo na věc, a bojovala by s ní natvrdo. Tyhle zkoušky nebudou testovat jen jejich fyzické schopnosti. Díky tomu, že se z jejich přátel stanou na chvíli nepřátelé, otestuje tím vesnice i jejich psychiku.
Jak přemýšlela, ani si nevšimla, že dorazili k lázním. Chtěla vejít dovnitř, ale Raizo je zarazil. Následovala jeho pohled a zamrkala. Úplně zapomněla, že v pátek jsou lázně smíšené! Co měla dělat? Bude divné, když řekne, že jí to nevadí? Co by jí na tom také mělo vadit? Vždyť bude mít ručník a nikdo nic neuvidí. Ale nebude znít divně, pokud návštěvu raději neodvolá?
Možná mlčela až moc dlouho. Proto nakonec divoce zavrtěla hlavou. „Ne, ne, ne, ne!“ vyhrkla a snažila se, aby jí nerudly tváře. „Celej den byl na padnutí. Přece to nenecháme na jindy kvůli takový blbosti. Chci dovnitř. Vůbec mi to nevadí. Aspoň tam nebudu trčet sama a doufat, že mě uslyšíte přes zeď!“ vyhrkla a opřela se do dveří. Bejt jediná holka v týmu bylo někdy fakt na nic! Pravdou bylo, že si občas připadala odstrčená.


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2020-01-14 23:34 | Ninja už: 4351 dní, Příspěvků: 3224 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
„Věř mi mladej, že může,“ prohodil za chůze Raizo k těm dvěma přes rameno, „protože tentokrát to bude skutečný. A nejen to. Kromě vás dvou tam budou další lidi s úplně stejnou motivací a odhodláním, ne-li větším. Krajani nekrajani, když je podceníte, nemusí to skončit jen ‚kostičkama na prsou‘ nebo trapasem, chápete?“ varoval je. O svých vnitřních obavách, týkajících se toho, co se ve vesnici možná dělo na pozadí, se raději ani nezmiňoval. Moudří by z toho ti dva stejně nebyli a akorát by je to rozptylovalo. Bohatě jim stačilo, co si přinesli s sebou sami.
„A jsme tu!“ založil si Raizo ruce v bok, když se zastavili před lázněmi, a spokojeně nasál navlhlý vzduch nosem.
„Hm?“ zamračil se však vzápětí a zaostřil na ceduli před vchodem s časovým harmonogramem.
„Pátek: Smýšené lázně“
„Eh...“ ušklíbl se mírně Raizo a sklouzl pohledem k těm dvěma, především k Toshimi, „jestli vám to vadí, můžeme sem zajít jindy...?“ navrhl ze zdvořilosti.


Obrázek uživatele Lungster
Vložil Lungster, Ne, 2020-01-12 01:26 | Ninja už: 190 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan

Kira Nobunaga

Přikývl, jak pozorně poslouchal.

"Jdu na to Misaki-san" Pronesl, jak si prokřupl prsty. Cítil nervozitu, jako hada, který se mu choulí v prsou, ovšem jakmile si klekl k prvnímu zraněnému, had byl nahrazen divokým bušením srdce a adrenalinem. Jeho oči se mu zaleskli a na pár vteřin se zasekl, jak viděl tu velkou otevřenou ránu na noze. Poté, jako kdyby mu tvář zamrzla a z předchozí veselé tváře se stal kámen.Aneb jinými slovy vypadal seriozně vážně. "Ukažte... Mluvit můžete, kulhat po druhé taky, takže se to nepočítá do vážných zranění." Pronesl sám pro sebe a začal roztřiďovat dle rozkazů Misaki.

Po chvilce bylo roztříděno dle maximálního rozsahu jeho schopností. Našel si jeden z případů těžké zranění, může mluvit, ale ne chodit. V tomto případě muž se zlomenými nohami a těžkým krvácením na levé ruce, nebezpečně blízko tepny, způsobenou pravděpodobně pádem na něco ostrého.

"Prosím nehýbejte se, musíme tu ránu zaškrtit." Pronesl s ledovým klidem, jak vytáhl škrtidlo ze své zdravotní výbavy. Pečlivě, ale přesto pevně zaškrtí ruku.

"S těmi nohami nic nenadělám, nehýbejte s nimi, jsem si jist, že se k vám Misaki-san brzy dostane a napraví to. Teď prosím zatněte zuby, bude to trochu bolet." Ujistil zraněného muže a do rány na ruce mu nalil trochu alkoholu jako dezinfekci. Poté nad jeho ruku přiložil své ruce a použil svou ultimátní techniku. Shousen no Jutsu rank D! I když tato technika nedokáže zahojit celé zranění, byl si docela jist, že to pomůže. Jako hypnotizován sledoval ránu, když prováděl techniku.

"Ta rána by teď měla být lepší. Nedělejte žádné prudké pohyby a udržujte tu ránu čistou. Necháme ji dýchat a jakmile přejde to nejhorší podíváme se na to znovu." Ujistil muže, postavil se hledal další oběť pro jeho ultimátní techniku. Jakmile našel, ihned vyrazil a pustil se do práce.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, So, 2020-01-11 20:16 | Ninja už: 1956 dní, Příspěvků: 571 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
Tým Théta

Poblíž otrokářské vesnice
Keiko se pobaveně zazubil, když přišla řeč na kopání. Vůbec totiž nepochopil, jak to dotyčný myslel. K plánu, že tam půjdou jako kupčí se stavěl pozitivně. Mohl se tak lépe producírovat okolo a nemusel tak být pod obchodnickým drobnohledem.
"Yumeka-sensei je opravdu silná, takže by tam fakticky mohla být," potvrdil tezi fialovlásek a zamyslel se, "a to tam ostatní otroci bojujou proti sobě, aby upoutali ty, co si je hodlaj koupit? To je tam musej fakt bedlivě hlídat, aby se nevzboiřili, co? Buď sou tam teda hromady ninja hlídačů, nebo maj fakt dobře pořešený to, jak je udržet tak, aby se nemohli nijak domluvit a vzbouřit se," uvažoval Keiko a myšlenky který se mu vynořovali v hlavě, okamžitě posílal ústy ven, aniž by se nad nima nějak pozastavil.
"Hej, a co dyž tam sou i jiný ninjové, zvotročený stejně jako Yumeka-sensei? To jsou všichni votroci polapený stejně nedobrovolně? Já myslel, že otrok je jen něco jako sluha, což je normálka profese za ktrou dostává člověk plat, ne? Teď když vo tom uvažuju to asi tak nejni. Co uděláme s ostatníma?" prohlásil nakonec, když se dopálil. Musel zachránit i ostatní. Keiko si nedokázal představit, že by někoho nechal na holičkách. Možná, že nebyl nejostřejším nožem v šuplíku Sunagakure, ale byl jediný, který byl po ruce.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, So, 2020-01-11 16:08 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Dívka vytřeštila oči, kterýma nyní sledovala Hirotada, dokud nedopadnul do jejího písku. „To snad…,“ hlesla konsternovaně. Napálil je jednoduchým Kawarimi a co hůř, oni mu na to skočili. Krucipísek! Měla si toho všimnout dřív. Šlo to až moc snadno. A oni si tak moc přáli, aby ho tímhle způsobem dostali, že se na něj zbytečně moc upnuli a zapomněli na tu malou možnost neúspěchu.
Dívka si schovala tvář do dlaní, aby si mohla promnout unavené oči. Nechat se takhle hloupě dostat. Měla teď ještě vůbec právo ztroskotávat na něčem takovém? Mělo ji to napadnout. Měla být opatrnější.
Raději vrátila písek do nádoby, v ruce vytvořila špunt a tím nádobu zavřela. Vyposlechla si Raiza a prostě kývla. Příště ji to napadne. Příště bude opatrnější.
Muž je pak vyzval k odchodu do lázní a dívce se trochu zvedla nálada. „Děkujeme,“ usmála se a doběhla ty dva. Hirovi očividně také otrnulo, protože začal polemizovat o svých předchozích zkouškách. Už měla tu možnost pochybovat, že jeho první chuuninská zkouška byla genjutsu, ve kterém měl ukázat své kvality jakožto Zlatý písek.
Začala přemýšlet, koho všechno zná a kdo z těch lidí by se mohl akce zúčastnit. ‚Risa a její tým, Daisuke-san a jeho tým…‘


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2020-01-11 00:51 | Ninja už: 4080 dní, Příspěvků: 1406 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Hiro s vítězoslavným úsměvem ve tváři chytil Raiza za svršek, ale něco bylo špatně.
S hrůzou si mladík uvědomil, že byli napáleni kawarimi no jutsu.
Po dopadu na zem si Hiro nešťastně povzdechl. Bylo mu do breku. Celý den tu běhal a padal, málem si zpřelámal krk a nakonec z toho byl jen pocit porážky. Zase! Ten pocit měl sice už od neúspěšného pokusu číslo tři, ale s tím co cítil teď se to nedalo srovnávat.
Polkl knedlík v krku a s hlavou sklopenou k zemi se zaposlouchal do toho, co jim Raizo vlastně říká.
Nebyl si tak docela jistý, co měla jeho slova znamenat. Nejspíš to, že nebyla jen jedna cesta k vítězství a že nemá smysl hrát podle pravidel.
Blonďák je pak pozval do lázní. Mladík jen odevzdaně pokrčil rameny a došel si pro své meče ležící na okraji plošiny. Přehodil si je přes rameno a následoval Raiza směrem k lázním.
Zamyslel se nad tím, co říkal Raizo o zkouškách, Hiro si neodpustil komentář.
"Co si tak pamatuju, posledně ses mě snažil seškvařit v lávě, znásilnit vězni, dostal jsem do držky sám od sebe a ve finále jsi na mě poslal svoji sestru, která sice vypadá mile, mluví mile, ale její činy moc milé nejsou. Vytetovala mi na hrudi kostičky! To není cool, ok?! A trvalo to tři dny! Pochybuju, že to, na co narazíme na zkouškách může být horší než tohle..."

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2020-01-10 19:34 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tým Théta na misi

Mladík na chlapce hleděl s pomyslnou kapkou stékající po čele. To děcko vidělo všechno hrozně jednoduše a on se přistihl, že o něj má vlastně starost. O něj, o tu holku i o jejich sensei. Poslední jmenovaná to musela pěkně chytnout s takovým žákem. Při slovech „obskakuje dvacet chlapů“ stiskl pěsti a byl rád, že si chlapec uvědomuje vážnost situace. Když pak ale přišel s chodidly a peřím, plácl si ruku na čelo a rezignovaně si po něm přejel.
„Neechan,“ oslovil dívku, „všechna čest, že jste ho ještě nekopla,“ povzdychl si.
Tanuko uhnula pohledem. Nechtěla se s ním moc bavit.
„Každopádně,“ načal znovu, „ten tvůj nápad se mi líbí. Vlastně jsem chtěl navrhnout to samý. Na druhou stranu bychom mohli být otrokáři, co si chtějí koupit pořádnýho gladiátora,“ zamyslel se. „A nebojte, myslím, že tu vaši Yumeku tam nikdo neobskakuje. Jestli je to ninja, budou ji šetřit na ukázkový souboje.“
„Ukázkový souboje?“ promluvila konečně znovu Tanuko.
„Jo, ukázkový souboje,“ zastrčil si ruce do kapes. „Dneska večer v aréně budou prodejci ukazovat svoje nejlepší zboží. Jestli je tvoje sensei dobrá, určitě ji tam uvidíme.“

Isamu Harado
Osmý kazekage
Kancelář
Sotva odešel jeden, ozvalo se zaklepání znovu. Isamu znovu zaklapl krabičku s doutníkem, který samozřejmě stihl zhasnout a pro jistotu za sebou otevřel okno. Dovnitř se okamžitě vehnal teplý vzduch. A z druhé strany blonďatý chlapec. Měl by si ty geniny na zařazení začít někam zapisovat.
„Zdravím,“ usmál se na chlapce a zalovil v šuplíku. Znovu nahmátl krabičku s doutníkem, pustil ji a sebral složku vedle ní. „Ty musíš být,“ hlesl a poslední slovo protáhl, jak nenápadně pokukoval po nápisu na složce, „Akara,“ byl si už jistý a vytáhl složku na stůl. „Zařazený jsi byl do týmu Delta. Tvůj sensei je Masao Nibori. Je to takovej vysokej, špičatý blonďatý vlasy…,“ vysvětloval, jenže pak si uvědomil, že takoví jsou v Suně dva, a ruku, kterou ukazoval, jak vysoký zhruba je, trochu snížil. „Zkrátka a dobře ten, co před hodinou opustil jižní branou Sunu. Když půjdeš dál, určitě ho najdeš. Jsou blízko. Utíkej.“


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Čt, 2020-01-09 22:23 | Ninja už: 2455 dní, Příspěvků: 626 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tsubaki Kokumotsu, tým Delta

Písek, další písek, opět písek, písek, písek...skalka s ničím, co by potřebovala a další písek. Kdyby chtěla vidět jen písek a občasnou skalku, mohla vyjít před Sunu, to by bohatě stačilo.
"Na puťapuťa, broučku, pojď k mamince, dám ti...no...to, co žerou brouci! Notááák!" snažila se nalákat broučka na milá slovíčka a na různé pamlsky. Každou skalku, kterou potkala, důkladně prozkoumala, teda pokud tam nebyl pavouk, to zase tak důkladná nebyla. To spíše důkladně odešla.
Takhle pokračovala, odkud se nezoval sensei v sluchátku. Jak byla zabraná do hledání, lekla se, až nadskočila, načež se zasmála.
"U Tsu vůbec nic, jen písek! Všude samý písek, dobře občas i nějaká skalka, ale tam jsou pavouci!" pořádně si postěžovala do sluchátka. Doufala, že ostatní na tom byli o poznání lépe, jako hodně lépe. Třeba našli i toho brouka a mohli jít domů. Jenže v tomhle případě to bylo jen zbožné přání, páč takové štěstí neměla. Kopla nasupeně do písku a vrhla se na prozkoumávání další skalky.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2020-01-08 23:18 | Ninja už: 4351 dní, Příspěvků: 3224 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Přístav v Korálovém království
„Řekl bych každý, komu se za starého režimu dařilo a je ještě naživo a nebo nesedí ve vězení,“ zamyslel se Daisuke, i když to s Chikou, tisknoucí se k němu, nebylo vůbec jednoduché.
„Co nějaká jiná přístavní země? Nějaký jiný dopravní uzel, kterému Korálové království krade obchod?“ ohlédl se na svou sensei mladík s otázkou v očích, načež zvážněl a zamračil se.
„A nebo konkurence, lačnící po svém dědičném právu... “ řekl, maje na mysli královo bratra.

Raizo
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Blonďák se řítil vzduchem vstříc nebesům, jenže stejně tak i Hirotado a Toshimin písek. Jejich plán vycházel a protože se vše odehrávalo dle jejich očekávání, šance na úspěch rostla, až se to stalo.
Hirotadova dlaň se ho dotkla a sevřela Raizův svršek. Jenže ten mu záhy protekl mezi prsty. Tedy přesněji řečeno, prosypal se.
Celá jouninova silueta se totiž proměnila v písek a za letu se rozsypala, zatímco se černovlásek srazil s dívčiným pískem a chvilku na to i s ním relativně hladce přistál opět na plošině.
„Berte tohle jako závěr dnešní lekce,“ ozval se Raizo, stojící opodál, s rukama založenýma na prsou.
Ten prostor, co měl na útěk, byl miniaturní, a on ho přesto dokázal proměnit a ještě je napálit pomocí Kawarimi no Jutsu.
„Chuuninské zkoušky nejsou jen tak nějaké cvičení. Nikdo během nich podle pravidel hrát nebude, takže se neupínejte na zdánlivě jediné východisku, které v tu chvíli uvidíte, protože by se mohlo stát velice snadno vaším skonem, jasné?“
Následující chvilku ticha, kterou způsobila směsice vážnosti mužova hlasu a faktu, že ti dva neuspěli, prolomil po chvilce opět blonďák, jehož rysy povolily a on se usmál.
„Pojďte, zajdem si odpočinout do lázní. Zvu vás, po dnešku si to zasloužíte.“ přešel k dvojici a mrkl na ně.


Obrázek uživatele Chaly
Vložil Chaly, Ne, 2020-01-12 11:31 | Ninja už: 186 dní, Příspěvků: 2 | Autor je: Prostý občan

Akara

Když vyšel z akademie a stal se geninem uvědomil si, že ho čeká velice dlouhá cesta, která mu přinese radost i bolest. Jelikož nebyl namyšlený, myslel i na svou rodinu, jak se jim bude dařit v čase, kdy bude na misích pryč z vesnice. Zároveň byl velice natěšený, protože stát se ninjou byl jeho sen už od malička. Být geninem mu ale nestačí, kladl si mnohem větší cíle. Neustále se díval na své vysvědčení a byl na sebe pyšný, že se mu podařilo získat takové skvělé výsledky. Neustále myslel na to, jak s rodinou oslaví tento veliký úspěch v jeho kariéře ninji. Poté mu došlo, že musí dojít do kanceláře Kazekage, aby zjistil, jaký dostane tým a kdo bude jeho senseiem. Nezaváhal ani na vteřinu a okamžitě zaklepal na dveře s Kazekagem za nimi. Vyčkal dokud neuslyšel : ,,Dále.'' Po chvíli se také dočkal, otevřel dveře a vstoupil do kanceláře, ve které by v budoucnu velice rád jednou skončil.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2019-12-30 13:03 | Ninja už: 1956 dní, Příspěvků: 571 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
Tým Théta

před otrokářskou vesničkou
"Ták!" Podpořil Keiko slova neznámého muže, jako kdyby to, co řekl, bohatě stačilo. S ním nebo bez něj, do té vesnice musel a tlačil je čas. Navíc vypadal docela věrohodně. Co ale měli na výběr?
"Tratnej určitě nebudete, dyž se nám to podaří. Něco mám naspořeno v prasátku a spřátelit si největšího hrdinu Suny, kterého zatím nikdo nezná, taky neni na škodu," přikývl a zabodl si palec do hrudi, kdyby někomu nedošlo, že ten hrdina má být jako on.
"Čas neni na naší straně. Už ji tam totiž může obskakovat dvacet chlapů naráz a neřek bych, že jí tam někdo udělá pedikůru nebo čaj. Znám tydlecty mučící praktiky. Odhalené ty... chodidla a ptačí peří," prohlásil s nevinností dítěte a pevným krokem vyrazil k vesnici. Po pěti krocích na místě se zastavil a vyprostil kus své nohavice z trnitého křoví, které ho zvláštním způsobem drželo, a pohlédl na své společníky.
"Máte nějaký plán?" prohlásil, jako by ho ten keř donutil zapnout mozek.
"Pokud vás tam znaj, můžeme se tam dostat jako vaši votroci co vedete na prodej, najít Yumeku-sensei, vosvobodit ji a... ," zamyslel se a plácl se do čela, "... a jako odpoutání pozornosti můžeme něco zapálit." Pokývl hlavou a opět se chystal vyrazit, jako by už nepotřebovali nic řešit.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Čt, 2019-12-26 23:10 | Ninja už: 2699 dní, Příspěvků: 735 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Bar

"Pak ale dělají věci, co by je normálně ani nenapadly, ne?" Podivila se nad tím, ale už si asi pomalu zvykla na to, že svět je oproti její iluzi úplně jiný.
"A-ano, náhodou..." Sklonila pohled krátce k zemi, načež koutkem oka pohlédla právě na Kouichiho, jakou reakci to setkání vyvolalo v něm.
Další slova ženy jí poměrně zaskočila, ale co říkala byla pravda a navíc i jí bylo jasné, že se jí alkohol už stihl dostat do hlavy. "Jistě."
Zvedla se tedy ze židličky a postavila se tak, aby mohla případně Kaori podepřít, kdyby se jí nějak zamotaly nohy. "Omluvte nás." Usmála se na mladíky a ještě než vyrazily pryč, pohlédla na Shiho. "Tohle je v pořádku. Je to Kaori-san, nic se nestane... Budeme pryč jen chvilku a kdyžtak je tady i ta ostraha a... Tohle přeci není jako normální bar..." Ubezpečovala se v duchu.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2019-12-26 18:55 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mise týmu Beta: Přímořské dobrodružství

„Samozřejmě, že kvůli pití,“ zazubil se. „Lidé moc rádi pijí.“
Kaori se zahihňala. „Takže náhodou potkali, jo?“ drcla do dívky spiklenecky a mávla na barmana, že chce další drink. „Kdybyste nás ale pánové omluvili, potřebovala bych si odskočit. Hizuki-chan půjde se mnou, že? Dámy chodí společně,“ oznámila s trochu načervenalými tvářemi. Očividně měla něco upito. „Půjdeš?“ vzala ji pod paží.
***
Chika ho tiše poslouchala a kývala. „Souhlasím s tebou, Daisuke. Přemýšlím nad tím celou dobu,“ přemítala, zatímco mu stále tiskla ruku. „Myslíš, že by se tu někde mohl vyskytovat někdo, kdo by chtěl staré pořádky? Kdo by tak mohl být podezřelý?“
***
Eichiro si povzdychl a promnul si oči. „Rád, bych řekl, že s tou filozofií nesouhlasím,“ pravil a vzhlédl. Jeho oči vypadaly naprosto stejně jako Tekurovi. „Nenapadlo vás používat kontaktní čočky? Je menší pravděpodobnost, že vám je někdo vyrazí z očí,“ napřáhl k mladíkovu ruku. Na bříšcích ukazováku a prostředníku se leskla barevná sklíčka.

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Toshimi se napjala a do žil se jí vlila další dávka adrenalinu. Opravdu ho donutili vyskočit a Hirotado se po něm natahoval. Dívka pohnula rukou a dávka naproti jejímu kolegovi vyrazila vzhůru, aby chňapla Raiza za kotník. Dávala přitom pozor, aby nijak nepřekážela.
Když ho teď konečně chytí, budou si konečně moci odpočinout. Už toho bylo opravdu hodně, a i ona si byla jistá, že tohle je jejich poslední pokus pro dnešní den. Museli to dokázat!

Tanuko
"Jiro," napomenula ho Tanuko konsternovaně. Co když je dole ve vesnici prodá a bude konec?
Mladík si znovu povzdychnul. "Chci vám pomoct, protože nenávidím obchod s lidmi. A ještě víc nenávidim obchodování s ženskýma. Kdo ví, čím si vaše učitelka teď prochází."
"Nevěřím vám," založila si ruce.
"To bude asi váš problém. Mám pocit, že mě potřebujete. Sami to tam dole nezvládnete."
Dívka nedokázala oponovat. Byla si jistá, že měl pravdu, ale bála se, že je zradí. Jak mohl být její bratr tak důvěřivý?

Kira a Misaki: Cesta za týmem Théta

Kira Nobunaga
Cesta byla veselejší, než čekal, byl rád, že mohl cestovat s Misaki a nedostal místo ní nějaké nerudné monstrum. Jak řekla, tak se tak stalo, do dvou hodin byli na místě. S údivem v očích se rozhlížel po okolí, tolik zraněných lidí, nebyl si jist kam skočit dříve. A protože se nemohl rozhodnout, rozhodl se že za něj rozhodne někdo jiný.
"Misaki-san řekni co mám dělat, budu ti asistovat jak budu moci." Pronesl odhodlaně a prokřupl si klouby na rukou jak se chystal použít jeho ultimátní techniku Shosen no Jutsu.

Misaki Kokumotsu

Misaki kývla a zdvihla ukazovák jako učitelka. [b]"Teď se naučíš, jak se chovat v situacích, kdy máš velký počet zraněných," uvedla svůj proslov. "Nejdůležitější je posoudit, kdo potřebuje pomoc jako první, čili určit priority ošetření. Každý učeň odpoví, že ti nejvíce zranění musí na řadu první. Největší prioritu však mají ti, kteří jsou těžce zranění, ale nepotřebují resuscitaci. Čili ti, kteří dýchají, nebo jsou schopni dýchat, když jim uvolníš dýchací cesty. Další ti, kteří mohou mluvit, ale ne chodit. Pak se teprve snažíš oživovat ty, kteří jsou v bezvědomí. Zní to možná krutě, ale jen tak můžeš zachránit nejvíce životů. Takže ty teď obhlídneš situaci a rozřadíš mi raněný. Postaráš se o dýchající nechodící, které budeš schopný zvládnout, ostatní si vezmu na starost já. Nakonec se spolu vrhneme na bezvědomé."


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Pá, 2019-12-13 21:53 | Ninja už: 3308 dní, Příspěvků: 762 | Autor je: Prostý občan

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Loď

Tekuard se pousmál. Připadalo mu směšné, že si Eichiro myslí, že mu může pomoc. Naopak.
"Upřímně, existuje nespočet způsobů, jak byste mi mohl uškodit, ale upřímně mě nenapadá nic, s čím byste mi mohl pomoc. Při vší úctě," usmál se, aby dokázal, že to skutečně nebylo myšleno zle. Ten chlap se mu zdál sympatický a nechtěl si ho znepřátelit.
"Ale dobře. Ty oči jsou výsledkem jednoho experimentu. Nepovedl se přesně tak, jak bych si přál, ale je to další krok k cíli. Neptejte se na něj, stejně vám ho neřeknu. Budu rád, když schopnosti, které mi to dalo, nebudu muset používat. Přestože jsou zajímavé, většina lidí nesouhlasí s jejich filosofií," pokrčil rameny, protože to bylo všechno, co mu k tomu hodlal říct. Vážně doufal, že jejich soukromý rozhovor nabere jiný směr.

Shi
Tým Shi
Bar

Ani netušil jak, ale najednou byl u baru. Jeho pohled, který poslal Hizuki, naznačoval, že je mu možná ještě trapněji, než jí.
"Brej večír," nahodil křečovitý úsměv. Tohle se nemělo stát. Ať se na to koukal z jakékoliv strany, pořád tu překážely dvě osoby. Buď Hizuki a ten kluk, nebo on a Kaori. A nebo Kaori a ten kluk.
Kdyby aspoň nebyli v takové situaci, v jaké byli. Kdyby ho ten všudypřítomný mír nenutil podezírat i toulavé kočky. Možná pak by si to užíval. Ale celé okolí bylo natolik nepřirozené, že z jeho pohledu v jejich skupině právě teď byli dva podezřelí lidé. A celý tenhle klub mohl být plný jejich spojenců.
Rukama překontroloval kapsy i věci, které u sebe měl. Nebylo jich mnoho, dost toho nechal na pokoji. Ale neozbrojený rozhodně nepřišel.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, St, 2019-12-04 17:36 | Ninja už: 4080 dní, Příspěvků: 1406 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Toshimi dokázala realizovat jeho plán a Raizo se mu tak ztratil z dohledu a naopak.
Blonďáka nebylo nikde vidět, což znamenalo, že musel zůstat sevřený v pasti a jediná cesta tak byla ta vzhůru.
Byl to ten moment. Moment jejich vítězství nebo rezignace a odchodu domů.
Mladík měl dost času se připravit a také tak učinil. Soustředil se a zpoza brýlí se zablesklo. Chtěl vyskočit v předstihu, protože Raizo byl mnohem rychlejší, ale nakonec čirou náhodou vyskočili oba současně.
Tváří v tvář blonďákovi, natáhl Hiro ruku a chňapl po něm jako zmije.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2019-11-27 23:11 | Ninja už: 4351 dní, Příspěvků: 3224 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Místa ubývalo a písek byl čím dál dotěrnější, stejně jako Hirotado, který se konečně začal chovat víc jako predátor, vyhlížející svou šanci, než jako další z písečných vln.
Raizo těkal pohledema ze strany na stranu a pousmál se, načež zapružil v kolenou a kolem jeho tělo proskočilo pár jisker, jako už několikrát předtím.
Tohle byla konečná.
Hiro nebyl k vidění a mezi vlnami písku bylo jen pramálo místa k proklouznutí. Ani Toshimi neviděl, aby si domyslel podle jejích gest, kam písek zaútočí. Proto blonďákovi nakonec nezbylo nic jiného, než se odrazit a vrhnout se vzduchem přes jednu z nich.

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Loď
„Mhm...“ zamručel červenající se Daisuke a dál se snažil dívat stranou, zatímco se na něho zelenovláska tak necudně tiskla.
„Tě-Těžko říct,“ odvětil na dotaz Chiky. Změnu tématu výtal, takže se její otázky rychle chytil a využil ji k odvedení svých vlastních myšlenek pryč od toho měkkého a hřejivého pocitu kolem své ruky.
„Chci věřit, že jsme tu skutečně jen jako pojistka a důkaz, že král nebere tento obchod lehkomyslně. Ale všechno jde prostě až moc hladce! Mám pocit, jako by se zítra mohlo stát cokoliv, od pouhého útoku jen velice dobře maskovaného gangu zlodějů až po státní převrat zosnovaný někým, komu chybí staré pořádky...“ povzdechl si Daisuke.
„Myslím, že nejlépe uděláme, když budeme připraveni na nejhorší a tím příjemným, kdy se vážně nic nestane, se necháme překvapit,“ odtušil.


Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, St, 2019-11-20 17:10 | Ninja už: 2699 dní, Příspěvků: 735 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Bar

"Tak proč jsou tak oblíbené, když tam nic zajímavého k vidění není? Jenom kvůli pití?" nakrčila nosík při mladíkově odpovědi a trochu si povzdychla. Rychle to ale ze sebe setřásla.
"Byla jsem v podstatě celý den na pláži, ale nějak se mi povedlo minout jak tebe, tak cokoliv... Zajímavého? Tedy... Našla jsem několik zajímavých kamenů a byla jsem svědkem scény, kterou ztropila nějaká ženská, když jí nějaký pán polil sladkým pitím, když do něj někdo strčil, ale... Víš jak to myslím? A mamka...?" Dál se již nedostala. Hned se otočila za povědomým hlasem a zkusila si, jak rychle se jí podaří zamaskovat se jako zralé rajče.
"K-Kaori-san?" Nikdy by nepřiznala, jak vysoko její hlas zněl. A komukoliv, kdo by to tvrdil by to vehementně vyvracela. "Ehm... My... Jsme se tady náhodou potkali a..." Pak si všimla i Shiho a vyslala k němu zkoumavý pohled.

Obrázek uživatele Lungster
Vložil Lungster, Po, 2019-11-18 20:43 | Ninja už: 190 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan

Kira Nobunaga

Plný očekávání a nerovzity vešel dovnitř. Srdce se mu sevřelo úzkostí, jak se ocitl v místnosti s nejmocnějším ninjou v celé vesnici úplně sám. Zhluboka se uklonil. "Kazekage-Sama" pronesl a narovnal se. Jak se narovnával hlavou mu proběhla myšlenka. Pokud by se kazekage rozhodl, že má zemřít, viděl by svou smrt vůbec přicházet? Je to nějaký aromatický kouř co je lehce cítit ve vzduchu?

Okamžitě zahnal všechny nepotřebné myšlenky do pozadí jeho mysli, věděl, že se musí soustředit. Je v místnosti někoho mocného, musí se chovat tak, aby ho neurazil. Vyslechl si slova Kazekageho, ale za celý průběh rozhovoru se mu ani jednou nepodíval do očí. Někde totiž slyšel, že oči jsou brána do duše a on neměl chuť to vyzkoušet.
"Jak si přejete Kazekage-Sama. Pokud je to vše tento genin se půjde zařadit ke svému týmu." Ještě jednou se uctivě uklonil a rychle téměř rychlostí blesku odešel z místnosti.

Jakmile byl za dveřmi zhluboka oddechl a chytil se za hlavu. "Tento genin se půjde... Co to ze mě vypadlo?" Zasténal potichu a cítí jak se jeho nervozitou rozpumpované srdce začalo zpomalovat. V tu chvíli si uvědomí, že stále stojí před dveřmi Kazekageho a měl by asi raději vypadnout. Spěšným tempem se odklidil z budovy a vyrazil rovnou za medičkou, se kterou má vyrazit. Ve své dětské hrudi cítil nedočkavost a očekávání ohledně svého nového týmu. A co víc, o Kokumotsu Misaki už slyšel a dokonce ji potkal. Byla to příjemná paní a pokud bude opatrný třeba z ní vytáhne nějaké informace ohledně lékařských technik. Během chvilky se mu objevil úsměv na tváři a jeho nálada se zlepšila. Přežil setkání s Kazekagem, tak čeho by se teď měl bát? Krom několika očividných věcí samozřejmě.

Během relativní chvilky dorazil k nemocnici. Věděl, že se tomuto místu lidé vyhýbají. Občas kvůli historii této budovy a občas kvůli péči, který byla nabízena. Jemu to však nevadilo, byl si jistý, že ninjové ze starých věků měli dobrý důvod pro to co dělali, jen neuspěli. Nebyl tolik naivní, aby nevěděl, že moralita některých testů se určovala podle toho, zda byli úspěšné nebo ne. Úspěch byl rozdíl mezi hrdiny, kteří se obětovali pro dobro vesnice a obětmi unesenými maniakem.

Na recepci se optal po Misaki a jakmile dostal směr vyrazil přímo za ní. Jakmile k ní došel lehce se uklonil a pozdravil. "Misaki-Sama, omlouvám se, že vás ruším, ale Kazekaga-Sama mě sem poslal, abychom se domluvili na naší cestě za mou novou jednotkou." Pronesl klidným, ale uctivým hlasem.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2019-11-18 19:57 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Isamu Harado
Osmý kazekage
Sunagakure, kazekageho pracovna
Isamu si konečně po delší době užíval svůj doutník. Mayu byla na návštěvě u feudálního pána a on měl tak trochu čistší vzduch. Minimálně nemusel řešit nálady a nesouhlasy své manželky.
Ozvalo se zaklepání a muž sebou trhnul. Rychle schoval tyčinku do krabičky, aby mu neshořely spisy v šuplíku jako minule, otevřel okno a několikrát máchnul deskami, čistěje vzduch. Naprosto zapomněl, že dnes si měl přijít pro přidělení čestvý genin!
„Dále!“ zvolal, když se usadil, a počkal, až mladík vejde. „Ty musíš být Nobunaga Kira,“ pozdravil ho kývnutím. „Byl jsi přiřazen do týmu Théta pod vedením Ikazuchi Yumeky. Bohužel je se svým týmem na misi, ale tím směrem má odpoledne vyrazit jedna z našich mediček. Možná jsi ji už někde potkal, rudovlasá žena, Kokumotsu Misaki se jmenuje. Najdeš ji v nemocnici. Domluv se s ní, jak vyrazíte.“


Obrázek uživatele Lungster
Vložil Lungster, Po, 2019-11-18 19:39 | Ninja už: 190 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan

Kira Nobunaga

Konečně to měl za sebou. Kdyby se snažil, měl by za sebou akademii možná rychleji, ale nechtěl o tolik předběhnout své kamarády a zbytečně vyčnívat. Šel poměrně volným tempem do kanceláře Kazekage. Osobně se nemohl dočkat, až bude moci zase někoho ošetřovat a spatří krev a otevřené rány. Zase na druhou stranu úplně nechtěl potkat hlavu vesnice. Nebylo to tak že by k němu měl nechuť, nebo zášť, pouze se bál, že mocní ninjové, jako on, si budou moci přečíst každé jeho titěrné tajemství přímo z jeho mysli. Také se trochu bál, že tým do kterého bude přeřazen bude plný ninjů z vznešených klanů a on tam bude potichu trpět. Ovšem říkal si, že ten co si zoufá, bude tisíckrát poražen předtím než bitva vůbec začne a on nehodlal být poražen sám sebou.
Zrychlil tempo, chtěl to mít co nejdříve za sebou. Věděl, že ačkoliv má vysvědčení, že je ninja, ještě nějakou dobu pozná, než pozná pravý význam toho slova. Tušil, že bude muset trpět a vidět své přátele svíjet se v bolesti, aby pochopil pravý význam toho slova.
Zhluboka se nadechl a vydechl, aby se uklidnil. Netušil, proč měl takhle černé myšlenky, když by se měl radovat. Nahodil neúplně upřímný úsměv a ještě zrychlil. Opravdu se chtěl dále mučit myšlenkami na téma co kdyby. Bude to jednodušší až mu to kazekage prostě řekne. Jak nad tím přemýšlel více a více, začal nevědomě zrychlovat. Když dorazil do sídla nejsilnějšího ninji v písečné, téměř běžel. Násilím se donutil uklidnit a v klidu došel před dveře kanceláře. Další hluboký nádech, aby získal svoji vnitřní rovnováhu a hlasitě zaklepal. Teď už mu nezbývalo nic jiného, než počkat na pozvání aby vešel.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2019-11-17 14:54 | Ninja už: 4571 dní, Příspěvků: 1934 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mise týmu Beta: Přímořské dobrodružství

Mladík se usmál. „V baru většinou není moc co k vidění. Jediný, co si všude oblíbíš, je to pití,“ odvětil. „Jinak dovolená tady je fakt super. Ale mám pocit, že kdybych tu byl dýl, trochu se mi to ohraje. Co ty a tvoje mamka? Užíváte si? Copak jste dneska dělaly?“
***
„Nezapomínám,“ vzhlédla k němu a mezi vlasy jí málem narostly malé nenápadně růžky. „Ale když tu budeme hlídkovat, můžeme přilákat nechtěnou pozornost. Když ale budeme vypadat jako páreček, budeme tak i působit a nikdo si nebude dávat pozor. Opatrní můžeme být při tom,“ zavrněla. Samozřejmě že si to i užívala. Přesto ale nezapomínala na povinosti.
Přístav ale byl velmi klidný. Příboj narážel do břehu a žbluňkal mezi těly lodí. Dřevěné konstrukce vrzaly a stočené plachty cinkaly ve větru svými úchyty o stěžně. „Pověz, Daisuke, jaká je tvoje teorie? Co by se mohlo stát?“
***
„Můžeme vyrušovat spolu,“ zazubila se na Shiho. „Je to přeci tvoje kamarádka. Můžeme tam jít jako pár,“ oznámila mu, když se k němu přiblížila a pošeptala mu do ucha. S tím ho vzala za ruku a vedla ho ke dvojici. „Jsem tu za zábavou. A čím víc nás bude, tím větší to bude zábava.“
„Ahoj, vy dva!“ usmála se na Kouichiho s Hizuki. „Randíte, randíte?“
***
Eichirovi cuknul koutek rtů. „Ach tak,“ oznámil vědoucně. „Máte to v Suně ale silné světelné granáty,“ konstatoval. „Možná by se vám teď vyplatilo být upřímnější, Tekuro-san. Možná mám něco, co by vám mohlo pomoci. Vám i Shimu-san.“

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Dívka se zamračila. Faktem bylo, že nejvíc chakry používal Hiro, pak Raizo a teprve potom ona. Díky shousenu ale mladíka mohla udržet v použitelném stavu a tím snad vyrovnat nebo i zmírnit jeho únavu vůči blonďákově. Museli to zkusit. Jinou šanci proti němu totiž neměli.
Tentokrát muže obklíčily všechny čtyři proudy písku a Toshimi si všimla kolegova záměru. Proto dávku schovala za něj a hned, jak uskočil, chňapla po muži.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2019-11-13 17:37 | Ninja už: 3308 dní, Příspěvků: 762 | Autor je: Prostý občan

Tekuard Ashikaru
Tým Beta
Loď

Eichiro se Tekurovi líbil. Přišel mu zajímavý a jeho schopnosti byly obdivuhodné. Jak pracovní, tak vyjadřovací. O to horší bylo slyšet tu otázku. Zatvářil se překvapeně a chvilku trvalo, než dokázal odpovědět. Což se k jeho výsledné odpovědi naštěstí docela hodilo
"Nic zvláštního. Světelný granát mi poškodil zrak a hrozilo, že už se to nikdy nezlepší. Naštěstí se to nějakou pečetí dalo zase dohromady. Jen je potřeba, abych nosil brýle, protože kdyby mi na to zase náhle udeřilo světlo a nic ho neclonilo, už by to nemuselo fungovat vůbec," pokrčil rameny.
"Takže jestli mi někdo shodí ty brýle a zase nestihnu zavřít oči při výbuchu světelného granátu, končím s kariérou a začínám žebrat," pronesl s úšklebkem. Byla to mnohem lepší verze, než ta oficiální. Přece mu nebude vysvětlovat, že se mu jednoduše experiment povedl trochu jinak, než původně zamýšlel.

Shi
Tým Shi
Bar

Shimu překvapivě trvalo několik chvil, než si vzpomněl, že toho kluka už zná a dalších pár, než si vzpomněl odkud. Ledabyle přejížděl očima po klubu, ale dával si pozor, aby měl vždy v periférním vidění Hizuki. Příchod Kaori ho proto překvapil a viditelně sebou trhl.
"Jo, to budu já. Kaori, že ano?" usmál se přívětivě.
"Vlastně jo. Na lodi se tak nějak všichni spárovali a já se tam cítil tak nějak navíc," pak se ironicky usmál a pokynul hlavou k baru.
"No a když už jsem si říkal, jak je fajn, že tu aspoň hodím řeč s kolegyní, tak koukám, že bych taky jen vyrušoval," rozjel své sedmilhářství tentokrát Shi. Tahle situace mu překvapivě nebyla příjemná. Začínal být až příliš paranoidní a teď musel dělit svojí pozornost na Hizuki, Kaori a okolí.
"No a vy jste tu za zábavou? Nebo pracovně?" obrátil otázku zase zpátky.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2019-11-09 15:04 | Ninja už: 4080 dní, Příspěvků: 1406 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Hiro si na okamžik představil plošinu z výšky. Čtyři směry písečných vln, které se nakonec kolem Raiza spojí, aby vytvořily kruh. Tak si to představoval, uvidí se, jestli se jim to alespoň jednou podaří přetavit v realitu.
Přesunul se před Raiza a zastavil se před ním s rozpaženýma rukama. Nepoužil svou plnou rychlost. Nešel po Blonďákovi jako doteď, přímočaře. Jeho úkol byl zmást ho svým pohybem, aby před dalším přesunem zaváhal. Sice se pohyboval rychleji, ale jeho mozek rychlejší nebyl.
Mladík ucítil pohyb za svými zády a předvedl ladné salto vzad. Odhalil tak nečekanou, nebo spíše neviděnou vlnu písku valící se na Raiza.
V momentě, kdy se mladík dotkl nohama země, se ihned přesunul do dalšího možného směru.
Kruh se uzavíral.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, So, 2019-11-09 14:21 | Ninja už: 1295 dní, Příspěvků: 106 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Masao Nibori
Tým delta
Mise

Mladý sensei se rozhodl chvíli vůbec nestarat o to, co dělají jeho žáci a jednoduše je nechal dělat svoji práci. Sám se rozhodl začít tuto misi pomalu. Jen se tak procházel po oblasti, oči mu přeskakovaly z kamene na kámen a Chiko poletoval pár metrů od něj. Viděl několik hnědých brouků, ještěrku a dokonce i skoro metrovou stonožku. Asi po čtyřiceti minutách zmáčkl své sluchátko. „Tady sensei. Ohlaste se. Přepínám.“
Tsubaki vyšla po Masaovi jako první. Kolem ní se otevřelo poměrně jednotvárné prostranství. Bylo plné písku a sem tam se z půdy vynořila malá skalka. Musela si tam připadat jako doma.
Ai se vydala do oblasti nejblíž senseie. Kdyby dávala hodně dobrý pozor na oblohu, dokonce mohla dvakrát zahlédnout Chika, který se na ní mihl. Mimo to ale nebylo moc k vidění. Pár rostlin vypadalo velmi nezvykle, pár ještěrek se slunilo na rozehřátých skalách, ale brouk nikde.
Ki šel přímo opačným směrem od senseie. Jeho oblast byla nejskalnatější. Musel se prodírat nejrůznějšími stupni terénu, aby se vůbec dostal dál. Vypadalo to, že nenarazí ani na jednoho živého tvora, když zaslechl hlasy. Kousek od něj procházela malá skupinka lidí s různými zbraněmi. Přibližně ve stejnou chvíli mu začalo chrčet a šustit sluchátko. Slyšet ale nebylo jediné slovo.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Po, 2019-11-04 22:16 | Ninja už: 1789 dní, Příspěvků: 600 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Ki Hayabusa
Tým Delta

Socha Pátého, skály
Kamiina nepřítomnost Kiho poněkud zasmušila. I přesto, že ho spolu s Tsubaki ráda popichovala, na ni byl zvyklý. Poznámku Ai pořádně nezaregistroval, jen následoval senseie, a po cestě poslouchal, co budou dělat, tedy než do toho vpadla nečekaně oděná osoba. Hned, jakmile mu padl pohled na podivné kolem probíhající individuum ve spodním prádle, měl zlou předtuchu, že se on sám stane terčem vtipů o oblečení od někoho z týmu. Samosebou, to se též naplnilo, když to okomentoval sensei. Ai a Tsubaki se zasmály, Ki raději pohlédl od zbytku týmu stranou a dále to nekomentoval. V takovém stavu to zůstalo, dokud tým nevyšel z vesnice, kde jim sensei podal další informace. Brouk... Rychlá mrška... Rychlost byla Kiho silná stránka, takže se lehce pousmál, že má možná výhodu nad spolubojovnicemi. Zmínka o jedovatém hadovi ho trochu znepokojila. Sice měl s sebou zbraně, tak jako každý ninja, takže byl připraven odrazit útok čehokoli nebezpečného, ale na druhou stranu, jedy jsou nepříjemné záležitosti. Byl však uklidněn když sensei připomněl, že v týmu mají ne jednoho, ale dva mediky, i když jeden z nich byl víceméně začátečník. Převzal sluchátko-vysílačku a, zaneprázdněn nasazováním a laděním, nezapojil se do krátké konverzace mezi děvčaty.
Když došli ke skalám, sensei se vrátil k cíli mise. K broukovi. Malý cíl na velkou oblast. Naštěstí sensei poskytl důkladnější popis tvorečka, kterého mělo snadno prozradit jeho poněkud neobvyklé zbarvení. A takhle křiklavě zbarvené stvoření snad nebude velký problém najít, myslel si. A hned si pomyslel, že by bylo dobré najít brouka jako první. Bohužel, Ki nebyl člověk, který by zvládal do hloubky přemýšlet a zároveň poslouchat. Mnohdy ani plně nezvládal tyto dvě záležitosti odděleně. Tak se tedy stalo, že připomínku o dole se mu povedlo úspěšně přeslechnout. Když sensei dokončil řeč, tým se rozešel pátrat. Každý sám. Samosebou, dávalo smysl se v tak velké oblasti rozdělit, avšak tušil, že to, že kolem něj bude jen písek a skály, než se najde brouk, začne poměrně brzo nudit. Ale na druhou stranu, i to mělo své výhody... u nudné práce byl risk ztráty kalhot minimální.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2019-11-03 19:15 | Ninja už: 4351 dní, Příspěvků: 3224 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, severozápadní tréninková plošina
Trénink pokračoval a ti dva se opět ponořili do lovu jejich senseie. Raizo se jim ale zdánlivě neúnavně neustále vyhýbal a uskakoval jako akrobat zkřížený s klokanem.
„Copak? Pauza?“ zastavil se a narovnal, když viděl, že se ti dva začali o něčem bavit. I když dohadovat byl asi přesnější výraz. Pak to ale vyřešila Toshimi tím, že Hirotada jednoduše zavalila svou nádobou na písek a přistoupila k němu. Raizo, který to celé zprvu sledoval s pomyslnou kapkou skepse na čele, zpozorněl a povytáhl obočí, načež překvapeně zamrkal.
Tu záři kolem dívčiných dlaní znal.
„Kdy se tohle sakra naučila!? Vážně jsem si všiml až teď, že se moje vlastní žačka začala učit lékařské ninjutsu...!?“ dostal blonďák tik do oka.
„Tohle není fér!“
„Eh?“ zamrkal, když se ti dva narovnali a evidetně se měli k pokračování.
„Páni... Moje tréninkové metody jsou účinnější, než jsem čekal...“ zaujal muž pomalu zase bojový postuj a s tikem teď už v koutku úst se připravil na úhyb. Doufal, že už to ti dva pro dnešek zabalí. On už toho měl totiž také celkem dost. Tolikrát svůj bleskový shunshin za jeden den snad ještě nikdy v životě nepoužil.
První se po něm vrhly dva proudy písku. Muž se proto odrazil a vrhl do strany, ze které na něho zatím nikdo neútočil, a hledal odkud se na něho vrhne černovlásek.

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Loď
„E-Eh?“ nechápal Daisuke, proč ho jeho sensei tak popadla za ruku a začala táhnout pryč.
„Z-Zatím!“ stihl se ještě rozloučit s osazenstvem v místnosti a pak už jen zmizel ve dveřích i se zelenovláskou.
Až v přístavu se ukázalo, kam Chika tak spěchala.
„A-Ale Chiko-sensei!“ zrudl Daisuke až po uši, když se k němu žena tak natískla, a snažil se dívat někam jinam. „P-Prosím nezapomínejte, že jsme tu na obhlídce,“ snažil se z téhle situace nějak dostat.