manga_preview
Samurai 8 14

NFFORPG - Sunagakure no Sato


Volných míst: 0

První divize

Sensei

Studenti


Záložní divize


Volných míst: 1

První divize

Sensei

Studenti

Volných míst: 1


Tým Beta

Sensei

Studenti


Tým Delta

Sensei

Studenti


Tým Théta

Sensei

Studenti


Tým Omega

Sensei

Studenti


CHUUNINSKÉ ZKOUŠKY



Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Út, 2020-03-31 21:53 | Ninja už: 3390 dní, Příspěvků: 765 | Autor je: Prostý občan

Shi
Externí spolupracovník týmu Beta
Loď
Shi ze sebe vychrlil informace jak nejrychleji to šlo. Měl pocit, že každá ztracená vteřina je životně důležitá. A dost možná také byla.
"V klubu nás odchytila Kaori a zatáhla mě k Hizuki. Odešly na záchod a pak beze stopy zmizely. Dveřmi neodešli a nikdo tam za nimi nevešel. Byly pryč během chvíle, takže tam na ně musel někdo čekat," nadechl se až po posledním slově. Potil se, bylo mu mizerně a rozhodně nehodlal dalších deset minut čekat, až se ostatní rozhoupou k tomu něco dělat. Byl potřeba rychlý plán.

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Loď

Shiho příchod ho překvapil, o to víc jeho hlášení. Byl na něj částečně naštvaný, an druhou stranu si uvědomoval, že to není jeho vina. V tomhle městě, kde jsou všichni bez viny a nikde nehrozí nebezpečí zkrátka není možné předpokládat, odkud přijde nebezpečí.
"Musíme okamžitě uvědomit hlídku," navrhl, aby své dvojče podpořil.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2020-03-31 16:44 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tým Théta: Hrdina Keiko dělá přítrž otrokářům!

„Hm, jen jsi zopakoval, co jsem už řekl,“ založil si ruce na prsou. Chvilku se tvářil uraženě, ale pak se pobaveně ušklíbnul. „Jsem Hiroki, mimochodem,“ oznámil.
„Já jsem Tanuko,“ kývla dívka v přestrojení za chlapa. „Ale asi mi teď říkejte spíše Tanuki,“ dodala, načež se zarazila, pohlédla dolů a zrudla. „Vlastně Tanuki ne. Prostě Tanu,“ změnila názor na své nové jméno a zavrtěla hlavou.
„Ty zápasy začínají zhruba za dvě hodiny. To je dost času na sehnání lístků,“ ukázal před sebe. Za domy se tam tyčilo obrovské koloseum. „Vstupenky nejsou moc drahý. Koloseum vydělává hlavně zápisným a prodejem otroků. Což mi připomíná, fakt to henge zvládnete udržet?“


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Pá, 2020-03-27 15:20 | Ninja už: 4162 dní, Příspěvků: 1415 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
"Jo! Nemá žádné opilecké historky! Tamto byl jen to...příjemně strávený čas!" Začal Hiro trochu nesmyslně bránit Toshimi a pak sebe. Po druhém kalíšku měl přivřená víčka a trochu rozvázaný jazyk.
"Já ale opileckou příhodu mám a né ledajakou!
Tuhle jsem šel domů, bylo to k ránu, protože už svítalo. Už jsem byl skoro u naší branky, když v tom se mi zvedl žaludek. Odvrátil jsem hlavu, aby to nikdo neviděl a to zvíře tam prostě bylo, ok?! Poblil jsem sousedovic psa a to nebohé zvíře bere roha kdykoliv se objevím! Ale přísahám, že to bylo jen jednou!"

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2020-03-26 18:50 | Ninja už: 4433 dní, Příspěvků: 3242 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Loď
Odpovědi na svůj dotaz se nedočkal, protože se na scéně objevil i Shi, který se oproti ostatním prakticky přiřítil jako velká voda. Slova, co vyslovil místo pozdravu, pak obdobně z Daisukeho smyla veškerý klid a vírů v klidný průběh mise, v které doufal.
„Kde je Hizuki, Shi?“ zeptal se černovláska. Třeba to byla jen zase nějaká komedie nebo scénka, jak pročísnout všednost. Vážně chtěl věřit, že tomu tak bylo. Sice by asi Shiho zaškrtil, kdyby to tak skutečně bylo, ale pořád by byl radši, než aby se cokoliv skutečně přihodilo!


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2020-03-25 18:11 | Ninja už: 2038 dní, Příspěvků: 585 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
Tým Théta

Otrokářská vesnice
"Tak jo," odpověděl překvapeně, když se k němu připojili oba. Tanuka navíc použila henge, což Keika překvapilo ješté víc. Když bylo jasné, že ovládat chakru umí, vybavil si, jak ho při pádu z mostu ochránila nějakou bariérovou bublinou. Nakonec, proč by vlastně nemohla ovládat chakru, když ji ovládal on sám.
"Obhlídnem situaci, kontaktujem Yumeku-sensei a pak vymyslíme co dál," zopakoval plán, aby bylo všechno jasné a nemuseli se znovu hádat a s přihlouplým úsměvem kráčel k městu. Trochu ho sice trápilo, že by mohlo dojít k mnoha úmrtím, ale protože k těm by docházelo i bez jejich přičinění, musel to udělat. Umřít v otroctví, nebo možná umřít v boji za svobodu. Keikovi se to "možná" zdálo jako lepší volba.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, St, 2020-03-25 11:26 | Ninja už: 2781 dní, Příspěvků: 740 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Cizí loď kdovíkde

Nerozuměla, jak dokáže být Kaori tak utěšující. Vždyť byla ve stejné situaci. Rozhodla se však alespoň tvářit, že na její radu dává a s hlubokým nádechem donutila své tělo se přestat třást. Byly na lodi, ale kde? Stále v přístavu, nebo někde na širém moři? Pokusila se zaposlouchat, jestli přes hádání se mužů náhodou nezaslechne další zvuky.
Moc dlouho na to však neměla. Před těmi kroky chtěla slepě začít couvat, ale zarazila se. Bude silná. Nebo si na silnou alespoň bude hrát.
Když se v přítmí rozkoukala, nevěděla, co si s informací, že ví, jak vypadají počít. Ani jeden jí nepřipadal povědomý. Nechtěla nechat Kaori došourat se před ní, ale byla tak zmatená, že s tím nestihla nic udělat. Neměla tušení, na co žena naráží. Jediné její informace ohledně tohoto byly od Chiky a ta tehdy byla ještě mladší. Mnohem mladší. Přesto nesouhlasně zavrtěla hlavou.
"Ne, nechte Kaori-san být." Její odpor byl slabý a k ničemu. Stisk její ruky nebylo těžké překonat a nemotorné výkopy snad ani neměly šanci zasáhnout cíl. Který ostatně ani neměla, prostě se naslepo pokusila zasáhnout někoho z nich, kdo se přiblížil dost blízko, aby druhou ženu vzal.
Poraženě zabořila pohled do podlahy kajuty a stáhla se do sebe. Nedokázala nic. A to prošla základním výcvikem, aby byla schopná ochránit lidi, na kterých jí záleželo. Byla opravdu slabá.
Při oslovení ´zlatíčko´ se nechtěně otřásla. Z jejích úst to oslovení znělo prostě špatně.
Slzy, které se jí hnaly do očí, když byla přinucena se na ženu podívat, zahnala jen silou vůle. Ne. Kaori-san říkala být silnou. Něco vymyslí. A z hádky těch dvou vyrozuměla, že si nebyli jistí, jestli kunoichi opravdu je. Měla dvě možnosti. Mlčet, nebo se tvářit jako že je tu skutečně jen na dovolené a došlo k nějakému omylu. A mlčet může ve chvíli, kdy všechny ostatní nápady selžou. Trhaně se nadechla, ten strach nemusela vůbec předstírat. Když ze sebe konečně něco dostala, bylo to roztřeseným hlasem.
"Proč by Suna hlídala zásilky v Království korálů? A i kdyby... kde bych přišla k těmto informacím? Proč si myslíte, že jsem ninjou?"

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2020-03-25 01:30 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mise týmu Beta: Přímořské dobrodružství

„Hizuki-chan,“ šeptla Kaori a stiskla jí ruku, „hlavně se tomu nepoddávej. Něco vymyslíme. Musíš být silná. Podle toho houpání jsme na lodi.“
Hádání dvou mužů najednou ztichlo a obě mohly zaslechnout dvojí plesknutí. Dveře do kajuty se otevřely a podle zvuku kroků vešli tři lidé. Jeden z nich se k oběma nahnul a zbavil je pásek přes oči. Před nimi stáli dva muži držící se za tvář a jedna růžovlasá žena.
Kaori se okamžitě došourala před Hizuki a na trojici se zamračila. „Můžete si vzít mě. Hizuki je ještě dítě. Když ji teď odvedete, ztratí svou cenu,“ oznámila a zamračeným pohledem sledovala ty dva muže.
Žena se zachichotala. „Nejsem amatér, abych si tohle neuvědomovala. Tady s malou ninjou mám momentálně jiný úmysly, i když si umím představit i jiný věci, co bychom spolu mohly dělat. Kobe, Tatsuo, odveďte tady slečnu ochranářku pryč, chci si s malou kunoichi promluvit o samotě.“
Obou mužům zajiskřilo v očích. Sebrali ze země Kaori a opravdu s ní, za doprovodu jejích nadávek různého druhu, místnost opustili.
„Takže Hizuki-chan. Roztomilé jméno. Stejně jako ty, zlatíčko.“ Růžovláska si přidřepla k Hizuki a uchopila ji za bradu, aby ji donutila podívat se jí do očí. „Jsem Arise, kapitánka týhle lodě. Z tvýho výrazu soudím, že víš přesně, v jaký jsi situaci,“ usmála se. Nebyl to ale veselý a milý úsměv. „Proto mi určitě ráda odpovíš na pár otázek, že? Začněme třeba s něčím lehkým. Koho poslala Suna, aby hlídala zásilky v Království korálů?“
***
„Očividně,“ souhlasil Eichiro. To už se k nim ale připojil i Shi. „Co jste podělal, mladý pane?“ nechápal muž.
Chika se také zamračila. „Hizuki-chan zůstala s Kaori?“ zajímala se. Bylo jí divné, že ji tam Shi jen tak nechal. Na druhou stranu, jestli byla s její přítelkyní…

Tým Théta na cestě za minulostí

Mladík si vjel rukama do vlasů a konsternovaně si je rozcuchal za doprovodu zoufalého vzkřeku. „Protože nechci, abyste dopadli stejně!“ vykřikl.
Chvilku sledoval klukova záda, zatímco Tanuko stála mezi nimi a zmateně přeskakovala pohledem z jednoho na druhého.
„Fajn!“ vykřikl najednou mladík a rozrázoval se za Keikem. „Ale nejdřív zachráníme tu vaší sensei, co ty na to? S ní nás bude víc a vymyslíme nějakej způsob, jak z tohohle otrokářskýho města udělat minulost, dobře?“
Tanuko odmítavě zavrtěla hlavou. „Na to zapomeň, jdu s vámi!“ složila pečetě a přeměnila se na dalšího muže.
Společně se trojice rozešla k městu. „Za pár hodin začne ten turnaj, kde si ověříme, že Yumeka-san je. Můžeme za ni pak zkusit nabídnout nějakou sumu a říct, že si ji chceme prohlídnout. Tak se s ní můžeme setkat a něco vymyslet.“

Misaki Kokumotsu
Pouštní průvodce
Sunagakure, nemocnice
Misaki málem vyprskla vodu, kterou si před chvilkou nalila, a překvapeně se zahleděla na mladíka. Úplně ji předběhl! Nakonec se ale ukázalo, že chce desinfekci. Žena si povzdychla a mírně se usmála.
„Alkohol není úplně dobrý nápad. Takovej koncetrát tu Kuro nemá a taky to není zrovna dvakrát šetrný,“ poučila ho. „Až dojíme, doliju ti desinfekci, v jednom svitku toho mám dost,“ dodala.
Před oběma přistála miska plná rýže a brambor a navrchu bylo naskládané kozí maso. K tomu dostali do mističky sladkokyselou omáčku z nějakého ovoce. „Itadakimasu!“ vyhrkla žena a pustila se do jídla.

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Onsen
„Ja vím,“ zafrfňala. „Tohle je přeci sake,“ oznámila a nechala si nalít. „Mojí mamce je to celkem fuk, nehodlá řešit moje záležitosti za mě,“ pokračovala trochu upřímněji, než původně zamýšlela. Ale byla to pravda. Misaki na Hira nebyla naštvaná a rozhodně by se na něj nezlobila, kdyby dívce pomohl dostat se domů. Navíc… Nebylo potřeba pomáhat, ona přeci nebyla opilá!
„Kanpái!“ zazubila se a kopla do sebe další kalíšek, což s ní zacvičilo podobně jako před tím. Přidáno ale už naštěstí nedostala, takže trochu nafoukla tváře a kalíšek odložila. „Já pijácký příhody nemám. A navíc nejsem opilá, jen přiopilá,“ uvedla věci na pravou míru a škytla. „Cítím se dost unavená,“ odpověděla pak popravdě. „Ale dneska se musím ještě učit. Na zítra musím odevzdat úkol z genetiky,“ pokývala hlavou, ačkoliv si neuměla představit, jak to v tomhle stavu dokáže.


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2020-03-24 01:24 | Ninja už: 4433 dní, Příspěvků: 3242 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, lázně
„Možná bysme to nemuseli zase tak uspěchávat...“ namítl Raizo mírně rozpačitě, když si od Hirotada vzal lahvičku se saké, aby nalil on jemu. Ve společnosti by si člověk neměl nalévat sám.
Toshimi se totiž už po prvním nálevu tvářila, jako po pátém, a to nevěstilo nic dobrého.
„Když jsem říkal, že si připijeme, nečekal jsem úplně, že si začneme vyprávět pijácké příhody. A už vůbec ne, že mi je budete vyprávět zrovna vy dva,“ povzdechl si, načež paradoxně pozvedl na přípitek druhý kalíšek a znovu ho do sebe kopl.
„Jak se vůbec cítíte? Dneska se vám bude spát jako v bavlnce, co?“ optal se jich poté pobaveně, narážeje na dnešní trénink, zatímco dával lahvičku se saké mimo dosah Toshimi. Jemu se bude tedy rozhodně usínat samo, to věděl jistě.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2020-03-22 11:12 | Ninja už: 2038 dní, Příspěvků: 585 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2020-03-18 16:23 | Ninja už: 3390 dní, Příspěvků: 765 | Autor je: Prostý občan

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Loď

Se zamyšleným výrazem poslouchal Eichirův úhel pohledu. Na jednu stranu ho chápal. Oživit někoho blízkého ve stavu, jaký nabízela tahle technika, nemělo žádný význam. Na stranu druhou, právě proto potřeboval Tekuro zajít ještě dál. Posunout to na vyšší úroveň a zjistit, jak se dá zařídit absolutní reinkarnace. Zbavit je všech známek smrti a přivést je zpátky do života, který nemohli naplno prožít. Co na tom, že se narodili ve špatné době? Kdyby je přivedl do téhle, nestala by se taková tragédie. Nemělo cenu to někomu vysvětlovat. Nerozuměli by tomu.
"Chápu vás..." řekl, když v tom si všiml přicházejících členů týmu. Což bylo poměrně příjemné. Příjemnější, než když se vedle něj objevil Shi...

Shi
Externí spolupracovník týmu Beta
Bar/Loď

Blonďákova slova vnímal jen tlumeně. Tak jako všechno. Tepání krve ve spáncích přehlušilo veškeré okolní zvuky. Bez dalších řečí se prodral mezi hloučky lidí a vyběhl ven. Tři dlouhé kroky do tmy, skok. Celé okolí prolétl téměř bez dechu a snažil se najít cokoliv. Stopy, stín, krev...

O pár chvil později přistál na palubě lodi, kam právě přicházel zbytek skupiny. Jeho dvojník se na něj jen nechápavě podíval.

"Podělal jsem to!" řekl stroze, zatímo jeho pohled směřoval k zemi.

Obrázek uživatele Lungster
Vložil Lungster, Ne, 2020-03-15 20:46 | Ninja už: 272 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Prostý občan

Kira Nobunaga
Tým Théta

"To zní... Obyčejně, ale budu ti věřit Misaki-San. Trénink je za námi, takže teď je čas na jídlo." Pronesl a při slově jídlo se pokusil zatlačit obrazy krve do pozadí jeho mysli. Jeho oči se mu zaleskli a on se lehce pousmál.

Následoval Misaki a ačkoliv se snažil být ostražitý v místě, které neznal, stále se mu jeho myšlenky stáčeli k léčení zraněných.
Dle pokynu si sedl vedle ní a rozhlédl se po podniku.

"Útulné místečko." Poznamenal a rukou si lehce poklepal na vak s vybavením, aby se ujistil, že je všechno tam kde má, kdyby se náhodou něco stalo.

Vyslechl si vágní vysvětlení od Misaki a přikývl. Poslouchal rozhovor, který vedla a mlčel.

"Já bych poprosil trochu toho nejsilnějšího alkoholu co tu je."

Vytáhl prázdnou lahvičku, ve které původně měl alkohol na čištění ran. Bohužel nyní byla lahvička úplně prázdná. Ze zkušenosti věděl, že hospod a jim podobné podniky měli občas pod pultem alkohol tak silný, že by sedřel omítku ze zdi. Navíc si nebyl jistý zda by na tomto místě sehnal silnější, či čistčí alkohol.

Mentálně si udělal poznámku, že musí doplnit lékařské zásoby. Všechny použil, když pomáhal zraněným v oáze a když to tak zvažoval, možná bude muset zvážit rozšíření svých zásob, kdyby se podobná situace opakovala.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, So, 2020-03-14 00:21 | Ninja už: 1377 dní, Příspěvků: 110 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Masao Nibori
Tým Delta
Ki?!

Masaův mozek mu při běhu pracoval na plné obrátky. Sem tam přeskákal pár skal, aby si ukrátil cestu.
Když se pod ním začaly skály zvyšovat, začal se i zhoršovat signál. Sluchátko bylo k ničemu. Poslední, co slyšel bylo hlášení Ai a pak sluchátko raději vypl a odložil do batohu.
Rozhodl se také vytvořit jeden klon, když v tom se k němu snesl Chiko. Vyrozuměl to, že údajně mají společnost. Klon čekal až dorazí Ai a pravý Masao pokračoval dál.
Tsu stihla na Kiho zakřičet jen jednou. Když se o to pokusila podruhé, někdo ji zezadu popadl a rukou jí přikryl ústa. Byl to sensei. Pomalu se dotkl jedním prstem svých rtů a povolil sevření. „Máme společnost.“ Řekl jen a pobídl Tsubaki, aby ho následovala. Netrvalo dlouho a uviděli malý tábor, kde seděli dva lidé. Byli ověšení zbraněmi a už od pohledu vypadali na žoldáky. Tiše se ještě kousek přiblížili a poslouchali, dokud nedorazí Ai.
„Ten skrček měl pěknou smůlu. Takhle narazit na naši skrýš uprostřed ničeho.“ Jeden z mužů ve fialové vestě si pobaveně odfrkl a cosi lesklého hodil svému společníkovi, který seděl naproti němu. „Ale musím uznat, že nože měl fakt pěkný.“ Ohodnotil kus ostré oceli.
„Ty by mu už ale stejně k ničemu nebyly. Šéf ho nejspíš vezme zpátky do ohnivé, kde ho za pár šupů prodá na černým trhu.“ Dodal ten druhý analyticky, jako by to byla jasná věc. Jeho výraz zatrpklého samotáře s jizvou na bradě mluvil za vše. Nehodlal se příliš vybavovat.
„Ještě že už máme tu havěť všechnu pochytanou. Je to tu už pěkná otrava. Furt samý vedro a sucho.“ Cípem vesty si otřel pot z plešky a uvolněně si říhnul. „Kdy už konečně vyrazíme?“
Muž naproti němu nevypadal, že by se chystal odpovědět a jen tiše zkoumal svůj nový ostrý majetek.
Masao se otočil na Tsu a tiše jí začal šeptat. „Musíme na to jít pomalu. Ten důl, o kterém jsem mluvil je hned kousek odsud. Máme moment překvapení. Jen počkáme na Ai a…“ Zarazil se. V tu chvíli totiž někde našel senseiův klon Ai a rozplynul se, aby mohl varovat svůj originál. Už ale bylo pozdě.
„Zatraceně!“ Odsekl, když klon Ai vyběhl zpoza rohu přímo do výhledu žoldákům, kteří nevěřili svým očím.
„Tohle je tentokrát pro tvoje dobro.“ Dodal, když v rychlosti aplikoval dvě své pečetě na Tsu. Jednu na každé rameno. „Ai už by měla být na cestě.“

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Čt, 2020-03-12 17:32 | Ninja už: 4162 dní, Příspěvků: 1415 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Hiro do sebe kopl obsah svého kalíšku a dostal tik do pravého oka. Soustředil se na horko rozlévající se mu po těle, které ještě bylo vystupňováno teplotou okolní vody.
Na okamžik zavřel oči a spokojeně si povzdechl. Po zbytek dne už nehodlal nic dělat. Ostatně jako vždy.
Zamyslel se nad tím, co jim Raizo před chvílí řekl. Blonďák nebyl zrovna mistr slov nebo celkově charismatický člověk, ale to co teď řekl dávalo smysl. Navíc to znělo povzbudivě, což vždycky zahřálo u srdce.
"Žijte své životy tak, abyste ničeho nemuseli litovat..."
Byla vážně škoda, že pro něj už je pozdě. Kvůli rodičům cítil lítost celé roky. Navíc to nebylo nic, co by mohl jen tak vytěsnit z hlavy.
Bolest z minulost by ale nemusela být tak silná, pokud půjde do budoucna se vztyčenou hlavou...
Otevřel oči, když si Toshimi řekla o další rundu. Vůbec ho to nepřekvapilo, protože už tehdy běhal s drinky sem a tam.
"Dobrá, dobrá! Pamatuj ale, že tohle je mnohem silnější než ty drinky předtím, ok?" Varoval Hiro dívku přátelsky.
"Musel bych tě pak odvést domů a už takhle tam nejsem vítaný." Dodal a o vteřinu později se proklel za svoji blbost. Alespoň to znělo humorně, když už nic jiného.
Vzal lahvičku a trojici kalíšků zase doplnil. Toshimi tentokrát nalil stejně jako sobě nebo Raizovi.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2020-03-11 18:15 | Ninja už: 2038 dní, Příspěvků: 585 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
Tým Théta

Před otrokářskou vesnicí
"Když je to všechno tak, jak říkáš tak jaký má tedy smysl nám vůbec pomáhat?" optal se ho s kamenným výrazem a zahleděl se mu zpříma do očí. Kamenná maska byla nekvalitní a sužovaná potlačovanou zuřivostí.
"Jaký má smysl chtít zachránit jednu kunoichi, když tam ostatní necháš dál trpět? Možná máš pravdu, když říkáš, že to většina nezvládne, že budou umírat, ale neumírají náhodou právě teď? Nezaslouží si každý jeden z nás šanci, i kdyby byla mizivá? Proč ti tak vadí, když se o to chci pokusit? Jsem jenom další z mnoha tam dole. Živej a přesto mrtvej. Stejně tak moje sensei a Tanuko," netušil, kde se v něm ta slova berou, ale najednoi tu byla a Keiko věděl, že jsou správná.
"Já tam půjdu a pravděpodobně selžu, když na to budu sám. Taková je realita. Nevadí mi to. Nemám nic co bych mohl ztratit. Pokud mi opravdu chceš pomoct, zařiď, aby se moje sestra k městu ani nepřiblížila. Aby alespoň ona měla budoucnost."
Řekl nakonec a tvrdým pohledem se zahleděl i na Tanuko. Byla to jeho sestra, ale nebyla to jeho rodina. Neznal ji a ani ona nehnala jeho. Chtěl s ní strávit více času, aby se z nich rodina stala, ale osud to chtěl jinak.
"Omlouvám se, že se musíme rozloučit tak brzo, ale nechci, aby se stalo ostatním to, co naší rodině," dokončil svou myšlenku, otočil se a vyrazil ke městu. Po pár krocích se jeho postava proměnila na zaprášeného cestujícího středního věku.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2020-03-11 15:33 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tým Théta na cestě za minulostí

„Ha?“ naklonil mladík hlavu na stranu s nechápavým výrazem. „Tys mě koukam fakt ani trochu nepobral, co? Jasně, ty lidi tam trpěj, ale to, že po nich hodíme klíče od klece nic nevyřeší. To, co máš na čele, je vážně ninjovskej chránič?“ rozhodil rukama. „I kdyby se z tohohle města dostala většina živá, nic nemají. Vůbec nic. A v týhle oblasti jim ani nikdo nic nedá. Je tak mizivá šance, že by došli do jiný země, a i tam budou hlavně přítěží. Dřív je ale zase chytne nějaká drancparta a budou zas tam, kde byli, možná ještě hůř. Sleť už z toho tvýho pohádkovýho mráčku na zem, mladej. Tohle je realita. Krutá zasr*ná realita. Lidi jsou bestie. S tím se sakra smiř. Takže si vyber. Buď si poradíš beze mě, někdo tě tam sebere a skončíš jako všichni ti v tom městě zavřený v kleci a to ti garantuju, že z tvojí sestry,“ ukázal na Tanuko, „si udělaj trochu jinýho otroka než z tebe, anebo to dáme dohromady a tvoji sensei odtud vytáhneme.“

Misaki Kokumotsu
Pouštní průvodce
Sunagakure, nemocnice
„Tohle budeš muset překonat, mladej,“ zazubila se na něj. „Občas ti jako medikovi nezbejvá nic jinýho, než rychle slupnout sušenku mezi dvěma pacienty s rozpáranýma břichala a to si určitě umíš představit, jak to smrdí. Zkušenosti jsou zkušenosti. Ale Yumečin tým je bez medika, tak je snad nějak nabereš.“
Když začal s novou vervou Misaki kývla. „Tak se mi líbíš. Existujou tři základní pilíře, který z tebe udělaj skvělýho ninju,“ oznámila a začala počítat na prstech: „trénink, jídlo a spánek.“
Dorazili před malý hostinec a žena odhrnula plachtu, aby mohli vejít dovnitř. Hostinec byl podlouhlý a dlouhý bar stál bokem ke vchodu. U baru byly židličky, kde sedělo pár místních. Misaki usedla na jednu volnou a poklepala na sedák vedle sebe. „To je pro každýho strašně individuální. Záleží na zásobě chakry a taky na tom, jak ji umíš ovládat,“ vysvětlila a mávla na barmana.
„Trocha saké, Misaki-chan?“ optal se jí.
„Blázníš, Kuro?“ zazubila se. „Jsem ve službě,“ zabodla si palec do chrániče na čele. „Až večer,“ oznámila a poťouchle se usmála. Možná tady mladýho naučí víc věcí.


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2020-03-05 00:03 | Ninja už: 4433 dní, Příspěvků: 3242 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Přístav v Korálovém království
„Hai,“ přikývl Daisuke, který se konečně mohl uvolnit, když se ho Chika pustila, a v duchu si povzdechl.
Moc času na popadnutí dechu ale nedostal, protože ho zelenovláska okamžitě popadla za ruku a vyrazila s ním zpět na loď.
„H-Hai!“ vykoktal, klopýtaje za ní. Její optimismus byl skoro nakažlivý a Daisuke si nemohl pomoci a musel se usmát. Třeba je tu přeci jen nic špatného nečeká.
„Konbanwa,“ pozdravil Eichira s Tekurem mávnutím dlaně o pár minut později Daisuke, když se s Chikou vrátili.
„Hizuki-chan s Shim jsou ještě pryč?“ optal se, když došli ke dvojici.


Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Út, 2020-03-03 18:44 | Ninja už: 1537 dní, Příspěvků: 129 | Autor je: Prostý občan

Ai Hayo
Ai hledala onoho broučka, když v tom dostala hlášení od senseie. Přitiskla si ruku ke sluchátku, aby lépe slyšela a vyslechla si zprávu.
,,Rozumím sensei. Dva moji kloni už tam běží a měly by tam skoro být. Jestli bude zraněn, poskytnou mu první pomoc. V nejhorším případě budou bojovat." ohlásila Ai a rozeběhla se za svýma klonama. Nevěděla jak daleko se dostali, ale utíkala co to dalo. Po nějaké době byla v oblasti, kde by měl Ki být, ale neviděla ho.
,,KI! Ozvi se!" křičela dívenka pořád dokola, aby ji Ki slyšel. Jeden z jejich klonů ji slyšel taky a tak vylezl na nejvyšší místo a zamával na ni. Teď sice měla rozhled, kde hledat a kde ne. Sice neměla spojení se svým klonem a křičet na něj nechtěla, ale i on poznal, co po něm Ai chce. Zůstal na místě a rozhlížel se kolem, aby mohl dávat info, kdyby zahlédl Kiho. Druhý klon běhal kolem a hledal ztraceného Kiho a skutečná Ai hledala taky.

Obrázek uživatele Lungster
Vložil Lungster, Po, 2020-03-02 16:38 | Ninja už: 272 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Prostý občan

Kira Nobunaga

Seděl u vodní nádrže a ačkoliv jeho pohled spočíval na vodní hladině, v jeho mysli se honily jiné obrazy. Obrazy krve a otevřených ran. Neměl tu čest aby pracoval v nemocnici, takže neměl příliš zkušeností v ošetřování kolik by si přál. V podstatě jediné co měl, byla teorie a zkušenost s obvazováním odřených kolen.

Když uslyšel chválu od Misaki, jeho kamenný výraz se proměnil v úsměv.
"Rád jsem pomohl Misaki-san. Budu jen rád, když mě něco naučíš. Musím přiznat, že jsem nečekal, že bude takový rozdíl v léčení rozdílných ran." Podíval se na své ruce, které se mu nepatrně chvěli. Jestli rozrušením, stresem, nebo nadšením, o tom se dalo pouze polemizovat.

Když však navrhla jít se najíst, překvapeně se na ni podíval. "Misaki-san, nejsem si jist, zda mám k jídlu chuť." Pronesl upřímně, jak ji sledoval. "Hádám, že si chuť po takové práci jeden vybuduje až se zkušenostmi, že Misaki-san?" Jeho pohled opustil Misaki a sklouzl k jeho rukám. Sevřel své puberťácké hnáty v pěst a zhluboka se nadechl a přijmul její ruku, načež se vyhoupl na nohy.

"Zas na druhou stranu, jeden musí řádně jíst, aby mohl poskytnout co nejlepší péči zraněným. Pojďme dušené kozy nás tedy čekají!" Pronesl a ačkoliv byl jeho hlas odhodlaný, ve svých nohách stále cítil slabost. Nebyl si jist čím to bylo, jestli si jeho tělo vybíralo daň za používání jeho lékařských schopností, nebo zda adrenalin, který opouštěl jeho tělo, uvolňoval místo únavě, či snad dočasné slabosti.

Jak šli do města, jeho myslí se honila spousta myšlenek.
"Misaki-san," oslovil ji, zasněným hlasem. "Jak dlouho trvá dostat se na Mistrovskou úroveň Shousenu?" vyslovil otázku, která mu už nějakou dobu vysela na srdci.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2020-02-28 11:26 | Ninja už: 2781 dní, Příspěvků: 740 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Hizuki Shima
Tým Beta
Místo, jehož poloha je minimálně prozatím neznámá

Tma, bolest hlavy a neznámý hlas. Tohle rozhodně patřilo mezi ty nejhorší věci, za kterých se mohl člověk probudit. Zvláště když byl ten hlas hrubý a křičel. V tu chvíli dezorientace bylo opravdu jedno, že se zdálo, že nepřicházel ze stejné místnosti.
Další rána přišla s uvědoměním, že se nemůže hýbat. Nebo teoreticky může, ale velmi omezeně a to stačilo, aby začala panikařit. Celé tělo se jí roztřáslo a mezi krátkými nádechy nechtěně potichu zakňučela.
Vzpomínky, jak k tomu došlo se jí vrátili s drknutím do ramene. Přinutila se uklidnit alespoň tak, aby mohla uvažovat.
"K-Kaori-san?" Natočila hlavu směrem za známým hlasem. "Myslím, že ano, a vy?" Optala se potichoučku šeptem. Instinkty jí říkaly, že na sebe nechce přitahovat pozornost. Třeba se zjistí, že je vše jen omyl. Nějaký velice špatný vtípek. Snaha zjistit, jak je přístav na případné zločince připraven a pak se nicnevědoucím turistům omluvit. S hrůzou naslouchala těm dvěma hlasům.
"Trh? Zaplatěj? Za nás?" její obličej nabral smrtelně bledý odstín a zatočila se jí hlava. Ze zelenovlásčiného vyprávění věděla, co je čeká a nedokázala si představit, že by ty hrůzy mohla přežít. Nebyla tak silná, jako jejich sensei. Šátráním vedle sebe našla dlaň druhé ženy a stiskla několik jejích prstů ve svých. Nesmí se tomu poddat. Ještě může být cesty ven a lepší ona, než kdyby takhle vzali Chiku.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Út, 2020-02-25 20:04 | Ninja už: 2537 dní, Příspěvků: 633 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tsubaki Kokumotsu

Ai se ozvala hned po Tsu a po dívkách bylo jen ticho. Tsu napadlo , že je Ki chtěl jen napnout a každou chvíli se ozve, a tak hledala dál. Avšak hledání nemělo dlouhý spád. Sesnei se ozval, ať jdou hledat Kiho. Dívka něco zaklela a okamžitě se rozeběhla ke skalám, kde by měl být Ki. Za tohle ho plánovala praštit, možná dvakrát. Doufala, že je jen mimo signál, přeci Kimu by se nic vážného stát nemohlo, maximálně ztratit kalhoty.
"KI!" zařvala na něj, když se začínala blížit ke skalám. Jestli byl třeba ušknutý, mohl jí aspoň nějak nasměrovat k němu. Sice by mu moc nepomohla, ale hlas měla celkem slušný na zavolání pomoci.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2020-02-24 19:53 | Ninja už: 2038 dní, Příspěvků: 585 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
Tým Théta

Před otrokářským městem
"Rozumím," přikývl chlapec, když dozněla poslední slova a nastalo ticho. Bylo to slovo, které patřilo oběma společníkům a nyní se pod jejich pohledem pohledem přestal usmívat. Jeho simpatie k náhodnému pomocníkovy viditelně ochladly, "vy jste tenhle typ člověka," dodal a pohlédl mu zpříma do očí, "jak se jedná o pomoc dívce, není nikdo lepší jak vy, ale tím to hasne co?! Dobrý skutek vykonán, tak proč se dál starat. Koho zajímá, že ostatní budou trpět a umírat bez šance se osvobodit. Tak já vám něco povím," udělal krok k muži a dloubl se palcem do hrudi, "mě to zajímá. Možná nejsem žádnej velkej myslitel, ale alespoň se nestarám jen o sebe. Každý si zaslouží svou šanci na svobodu a lepší život. Každý! A jestli s tím máte problém, poradím si i bez vás," Keiko se málokdy naštval a tenhle chlápek, zprvu tak simpatický, se mu teď snažil říct, že nemá smysl zachaňovat i ostatní, protože by stejně zemřeli. Každý měl právo na život. I ten, který šlápl vedle měl právo na druhou šanci. Šance, že by to zvládnul sám byla mizivá, ale lepší to zkusit sám, než s tímhle "hrdinou".

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2020-02-24 15:02 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Onsen
Dívka si přidržela kalíšek a málem sebou cukla. To musel tohle vytahovat? Vždyť ještě pít nesměli. „Samozřejmě, že si to pamatuju,“ uhnula pohledem a zamrmlala. Okamžitě si také vzpomněla, jak se s velkým zděšením probudila s Hirem v jedné posteli. Aspoň že k ničemu víc nedošlo. To by určitě poznala.
„Kanpai!“ zazubila se nakonec a obsah kalíšku do sebe vyklopila. Jakmile se tekutina dotkla jejího jazyka, rudovlásce se v obličeji promítla sada výrazů, počínající šklebem z hořkosti, pokračující otřesením ze síly pití a končící zamyšleným výrazem, jestli jí to vůbec chutnalo, nebo ne. Nakonec se ale zahihňala. „Rózkaz!“ zasalutovala s červenými tvářemi. „Okawari! (Chci přidat!)

Mise týmu Beta: Přímořské dobrodružství

„Co má tohle znamenat, ty budižkničemu?!“ bylo první, co mohla probouzející se Hizuki zaslechnout. Sama seděla v temné místnosti a nohy i ruce měla svázané silným provazem, který nechtěl povolit ani po použití jednoduché techniky na povolení uzlů.
„Hizuki-chan?“ ozvala se vedle ní tichým hláskem Kaori. „Nic nevidím, museli nám zavázat oči,“ úpěla. Kaori se začala vrtět, až se postupným šoupáním dostala k dívce a drkla do ní ramenem. „Jsi v pořádku?“
„Kdo ti sakra řekl, abys sem přines ty dvě?!“ zařval znovu ten hlas.
„Shiro! To on na ně upozornil!“ vykvíkl druhý hlas. Oba muži stáli v jiné místnosti, ale zvuk se tu nesl. Stejně jako nepříjemné houpání.
„Shiro zmizel, ty blbečku!“
„Ale no tak, šéfe… Vždyť ty dvě jsou docela kus, ne? Určitě nám za ně na trhu skvěle zaplatěj. Navíc ta jedna je prej kunoichi! Ty stojej ještě víc!“
***
„Dooobře,“ souhlasila a konečně mladíka pustila. Byl tak roztomilý, když byl nesvůj! „Takže se teď vrátíme, dáme dohromady, co kdo zjistil a zítra si znovu proklepneme správce doků,“ zazubila se, chytila mladíka za ruku a vedla ho zpátky k lodi. „Těším se na večeři. Jsem zvědavá, co Eichiro-san dneska uvařil. A taky jsem zvědavá, jak si Hizuki-chan užila večer v baru!“
***
Muž se na Shiho zamračil a zavrtěl hlavou. „O žádném dalším nevím. Proč by tady vůbec byl?“ divil se.
„Něco se stalo?“ zastavil se vedle ninji Kouichi.
***
Eichiro si povzdychl. Bylo smutné, když lásku zničila ideologie. Láska musela být vždy silnější. Když ji přemohla ideologie, ti lidé… k sobě možná nikdy nepatřili.
„Rozumím ti,“ hlesl. „Když jsem poznal, co jsem získal, měl jsem obrovskou chuť to opravdu udělat. Vyhrabat z hrobu ostatky a znovu je oživit. Jenže zastavila mě Kaori. Malá nevinná ručka mě tu noc zastavila na odchodu z kajuty a já si uvědomil, jak teplá a živá je. Takoví by její rodiče už nikdy nebyli. Mrtví zůstanou mrtvými. Do tohohle stavu je dostat nesmím. Musím jen uctít jejich památku a chránit dívku za každou cenu. Proto tu techniku používám jen na zvířata,“ vysvětlil.
Náhle se ohlédl a usmál se. „Chika-san a Daisuke-san se vrací. Udělám něco posilňujícího k večeři,“ změnil téma a nasadil si zpátky čočky.

Misaki Kokumotsu
Pouštní průvodce
Sunagakure, nemocnice
„Wáááách!“ zívla Misaki a dlouze se protáhla. Byl podvečer a všichni zranění byli stabilizovaní, nebo úplně vyléčení. Oba ninjové teď seděli u břehu vodní nádrže a odpočívali po náročném dni. „Musím říct, žes odvedl výbornou práci. Díky tomu, jak si mi pacienty krásně vytřídil, se efektivita ošetření opravdu hodně zvedla a díky tomu nemáme ani jednoho mrtvýho. Jen tak dál,“ přiznala žena Kirovi jeho zásluhy. „Za odměnu bych tě mohla naučit něco, co ti pomůže líp používat tvůj shousen, ale nejdřív bychom se měli pořádně najíst,“ oznámila, postavila se a napříhla k chlapci ruku, aby mu pomohla na nohy. „Vnitřek oázy je netknutý, takže tam teď už určitě zase vaří. A maj tam fakt výborný dušený kozí s rejží a bramborama. Jen na to pomyslím, sbíhají se mi sliny,“ vydala se do středu města.

Tým Théta na misi

Tanuko je poslouchala a nevěřila svým očím. Keikova řeč ji tak odrovnala, že se prostě musela posadit na zem.
Mladík si znovu přejel rukou po obličeji. „Kluku, ty seš úplně marnej. Kdyby tu s tebou nebyla tahle slečna, nechám tě tu a půjdu dál svojí cestou. Já fakt doufám, že svaly ti fungujou líp než mozek.“
Fialovláska si povzdychla. „Jiro, kdyby za svoji práci dostávali otroci zaplaceno, neměli by důvod se vzbouřit. Otroci jsou lidé, kteří musejí něco, cokoliv, vykonávat proti své vůli. A pokud tam jsou další ninjové… Bude to mít Yumeka-san o to těžší. Jde o to, jestli chceme zachránit jen ji, nebo i ostatní,“ nadhodila.
„Samozřejmě, že jen ji,“ rozhodil překvapivě rukama. „Kdybychom odsud chtěli dostat všechny, akorát tím způsobíme strašnou vzpouru a bude strašně moc mrtvých, nemluvě o tom, že netuším, jak bychom se z takový řeže dostali. Navíc pak stejně minimálně půlku zase pochytaj a ta to odnese za všechny.“


Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Po, 2020-02-17 11:18 | Ninja už: 1377 dní, Příspěvků: 110 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Masao Nibori
Tým Delta
Šum sluchátek

Masao se zamračil. Děvčata se ohlásila, ale Kiho hlas se neozval.
„Ohlaš se Ki, přepínám!“
Nic… jen známý šum. S nepříjemným pocitem se rozběhl zpět a cestou dával další rozkazy. Dostal se mimo signál? Omdlel z uštknutí? Někoho potkal? Možností bylo příliš mnoho…
„Všichni zanechte hledání a pojďte hledat Kiho. Šel do nejskalnatější oblasti.“ Pustil tlačítko sluchátka a spěšně se v běhu rozhlížel kolem. Byl rychlejší než jeho studentky, ale aktuálně byl nejdál od zmiňované skalnaté oblasti. Chiko kroužil na nebi nad ním.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2020-02-16 04:15 | Ninja už: 4433 dní, Příspěvků: 3242 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, lázně
„Neremcej a dej si!“ pobídl dívku Raizo a zazubil se, ale jak se ukázalo, rusovláska zas tolik pobízení nepotřebovala, při čemž stekla muži po čele pomyslná kapka skepse.
Hirotado před tím, než nalil i Toshimi, naznačil, že spolu už ti dva pili, ale Raizo to raději nechal bez komentáře. Nenapadalo ho, jak je pokárat tak aby to vyznělo vtipně a odlehčeně, a tak prostě raději dělal, že nic neslyšel.
„Nevím, co bych vám měl říct, protože mi motivační proslovy vážně nejdou, takže se prostě nenechte zbytečně zabít a žijte své životy tak, abyste ničeho nemuseli litovat, dobře? Kanpai! (Na zdraví!) pozvedl Raizo svůj kalíšek do vzduchu na přípitek a vřele se na oba usmál.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Čt, 2020-01-30 01:38 | Ninja už: 4162 dní, Příspěvků: 1415 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
"Jo, jasně..." Vyhrkl Hiro, když s ním Raizo přátelsky zacloumal.
Rozhodně se chtěl do budoucna vyhnout nebezpečným situacím jako na poslední misi. A hlavně zraněním, kterých schytal více, než bylo zdrávo.
Blonďák najednou odněkud vzal jakýsi plovací tácek a položil ho na vodní hladinu. Byly v něm kalíšky na saké. To bylo trochu překvapující. Věděli, že Raizo není zrovna ztělesněním slušnosti, ale alkohol nikdy nenabízel.
Toshimi začala rádoby protestovat, Hiro však z vlastní zkušenosti věděl, že dívka nehodlá odmítnout. Tentokrát to ale bylo mnohem silnější pití, než jí tehdy koupil.
"My už jsme spolu pili, Toshimi. Ale chápu proč si to nejspíš nepamatuješ." Řekl Hiro tajemně. Raizo o tomhle nejspíš nevěděl, protože se tehdy věnoval jedné z ošetřujících sestřiček. Toshimi mu po šíleně rizikové misi a obrovském množství stresu usnula na rameni. Nebyl si jistý, jestli se do dívky zakoukal tehdy, nebo to bylo už v momentě, kdy ji poprvé spatřil, ale ten moment byl elektrizující.
Také mu to přišlo jako by to bylo strašně dávno. V životě někoho jiného.
Současná Toshimi by se ho dotkla jen z povinnosti.
"Ukaž..." Řekl tiše a jemně vzal dívce lahvičku z ruky, protože sobě nenalila. Netušil proč. Možná to mělo co dělat se společenskými zvyky.
V tomhle se vůbec neorientoval, protože strýček nebyl žádný stolovník a ženy se v jejich domácnosti nepohybovaly. V tomhle ohledu měl rozhodně co dohánět.
Dolil dívčin kalíšek a odložil lahvičku na plovoucí tác.
Nenalil jí ani moc, ani málo. Prostě věděl, kolik je pro ni na poprvé tak akorát.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2020-01-29 01:08 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Onsen
Toshimi překvapeně zamrkala a znovu byla ráda za horkou páru, díky níž byly její tváře už tak červené. „A já budu dělat maximum proto, abych vás vždycky dokázala vyléčit,“ usmála se. Bylo to jako slib, který musela a chtěla dodržet. Něco, co jí bude dál při jejím tréninku pohánět. „Jednou si nebudete muset dělat starosti s žádným zraněním,“ zazubila se.
I jí Hiro přišel přešlý, ale rozhodně ji nenapadlo takové řešení jako Raiza. „A-ale,“ zamračila se a zahleděla se na flašku. „My bychom ještě neměli pít, a navíc horká voda rozproudí alkohol v těle rychleji a…,“ začala namítat, protože její zodpovědná část se chtěla držet pravidel. Jenže na druhé rameno jí usedla druhá část, která se poťouchle usmívala. Možná se taky jednou mohla zachovat proti pravidlům. Saké ještě nikdy nepila! Když už to ale hodlala udělat, alespoň podle etikety stolování! „A měla bych vám nalít!“ vyhrkla. S červenými tvářemi uchopila lahvičku oběma rukama a zaplnila obsahem dva kalíšky. Svůj nechala prázdný. Bylo přeci nemístné, aby si člověk ve skupině naléval saké sám!


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2020-01-29 00:38 | Ninja už: 3390 dní, Příspěvků: 765 | Autor je: Prostý občan

Shi
Externí spolupracovník týmu Beta
Bar

Mladíkova slova ho snad ani nemohla přesvědčit méně. Shimu bylo úplně ukradené, jestli je tu jeden člen ochranky, nebo to tu mají pod palcem Černé písky. Neuplynula ještě ani minuta a jemu už bylo nepříjemné jen tak sedět a čekat. A nakonec se taky neudržel.
"No heleď, taky to na mě přišlo, za chvilku jsem zpátky." Snažil se znít co nejpřívětivěji. Když zmizel na toaletách, rychle složil pečetě pro Kakurenbo a pod dveřmi vyklouzl nejprve ven a hned poté na dámské toalety.

A málem z toho stínu vyletěl.

Ty dvě tam nenašel. Nebyl tam vůbec nikdo. A on si byl jistý, že nikam jinam neodešly.
Zpanikařil. Ještě ve stínu vyklouzl z dámských toalet a nakonec vylezl ze stínu samotného.
"Pardon, je tu ještě nějaký jiný východ, kromě támhletoho?" vychrlil na nejbližšího člena ochranky.

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Loď

Tekuro byl trochu zklamaný. Mořské panny tedy evidentně neexistovaly. To vše ale samozřejmě zastínil tragický příběh rodičů nynější kapitánky. A také mu bylo jasné, že se od něj očekává to samé. A těžko říct proč, možná to skutečně byl jen pocit sounáležitosti, ale svěřil se.
"Moji rodiče zemřeli během občanské války. Stáli každý na jiné straně. Jejich ideologie byla nakonec silnější, než láska. Je možné, že jsem se s tím nikdy úplně nesmířil," pokrčil rameny.
"Od té doby často chodím na hřbitov. Nejen kvůli nim, mám hřbitovy rád. Ne z nějaké pózy, to vůbec ne. Ale je to jedno z mála míst, kde si lidi hledí skutečně svého a možná je to občas donutí se zamyslet. Zkoušel jsem s rodiči mluvit a už ani nevím kdy, ale vylíhla se mi v hlavě myšlenka, že pokud tam půjdu v noci a budu tam sám, budu mít přímo božský klid na meditaci. A pak by mi ta komunikace mohla jít lépe. Nešlo to hned napoprvé. Zlom nastal, když jsem se probudil unavený po divném snu. Dva hroby byly rozhrabané. Bál jsem se, že jsem to udělal já, ale mé ruce byly čisté. Jistě vám nemusím vysvětlovat, co se stalo. Nikdy jsem to nepoužil a byl jsem rád, že ty rozhrabané hroby nepatřily mým rodičům. Takhle je přivést zpátky nechci," dokončil Tekuro své vyprávění a zkoumavě se podíval na komorníka, jestli ho odsoudí, zatkne, nebo něco podobného.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2020-01-29 00:37 | Ninja už: 4433 dní, Příspěvků: 3242 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Raizo
Sunagakure, lázně
Toshimi začala vysvětlovat, jak se ke studiu lékařství dostala a proč, a Raizo se musel usmát.
Ta dívka v sobě měla cosi, co neskutečně jasně zářilo. Vynakládala tolik času a energie. Ne pro to, aby se stala uznávanou doktorkou, nebo za účelem nějakého vyššího dobra zachraňovala životy. Dělala to prostě proto, že jí na těch dvou záleželo.
„Jsi moc hodná holka, Toshimi...“ natáhl se k ní s úsměvem a pohladil ji vlídně po vlasech.
„Neboj, budeme dělat maximum pro to, aby sis s naším ošetřováním nemusela moc často dělat starosti. Že jo mladej?“ vzal Raizo Hirotada kolem ramen a přitáhl si ho s úsměvem od ucha k uchu k sobě.
Ani černovláskova zasmušilost mu ale neunikla a on se po chvilce ohlédl za sebe.
„Poslyšte, když o tom nikomu neřeknete...“ natáhl se pro cosi, „tak si myslím, že vám jeden nebo dva kalíšky také nalít můžu,“ položil před ně s potutelným úsměvem na hladinu jakési táckové vědro, v němž stála bílá, útlá lahvička saké se čtyřmi porcelánovými kalíšky. Buď si to tu kdosi zapomněl, a nebo to dnes patřilo k poskytovaným službám. Tak či onak, teď to bylo jejich.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Po, 2020-01-27 17:51 | Ninja už: 4162 dní, Příspěvků: 1415 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, I. div.
Úspěšně zachránil sám sebe a spokojeně vklouzl zase do vody. Ještě, že tu byl Raizo, aby je rozptyloval. Na druhou stranu je do téhle situace dostal on, takže to bylo fér.
Blonďák se Toshimi optal na její lékařské ninjutsu. Toshimi povídala a Hiro mezitím zavřel oči a pohodlně se opřel.
Oba tím překvapila. Neměli ani tušení co dívka dělá ve svém volném čase, ale bylo jasné, že volný čas plně využívá ke studiu. A ještě to vyznělo tak, že to dělá kvůli nim! Měla úplně opačný přístup než on. On se celý život staral jen sám o sebe.
Napadlo ho, že by se taky mohl s něčím vytasit. S nějakou volnočasovou aktivitou, kterou by Raiza s Toshimi ohromil. Rychle došel k názoru, že je to naprostá blbost. Na jeho volnočasových aktivitách nebylo nic ohromujícího a navíc by bylo očividné, že ho Toshimi inspirovala a byl by tak jen za trapného pózéra. Navíc neznal nikoho dost ochotného na to, aby mu s čímkoliv pomohl a zároveň to nebyl Raizo.
Uvědomil si, že vlastně neví, co si má se sebou vlastně počít.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2020-01-26 21:43 | Ninja už: 4653 dní, Příspěvků: 1956 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, I. divize
Onsen
Dívka zmateně zamrkala a zamračila se. Byla ráda, že kvůli horké vodě měla rudé tváře už v předstihu, a další rudnutí už vidět nebylo. O co se to sakra snažil? A co to mělo být za hlášku? To se ji jako pokoušel balit? Takhle nevhodně a na veřejnosti? Ovládla se, aby mu nedala přesně to, co chtěl, totiž aby ho nezkoumala od hlavy až k hladině, a prostě se usadila.
Raději se chytila Raizovi otázky. Ta ji donutila zamyslet se a nesoustředit se na blbosti. „No vlastně od chvíle, co jsme se vrátili z feudálního paláce,“ usmála se. „Přivedla mě k tomu spíš souhra okolností, i když mamka mi pak hodně pomohla,“ pohlédla stranou, jako kdyby vzpomínala. „Když… Když ten šílenej boj skončil, byli jste skoro polomrtvý. Jediný, co jsem pro vás mohla udělat, bylo dostat vás na ošetřovnu a pak uvařit jídlo. Bylo… dost frustrující nemoct dělat nic víc, než jen sedět a doufat, že vás někdo jiný dá dohromady.“ Záhy se jí na rtech objevil úsměv. „Takhle vás můžu ošetřit, kdykoliv bude třeba. Navíc s pomocí chakry je to jistější a rychlejší,“ zazubila se.