Žánr

Po pokojnom lete začalo byť v dedine rušno. Vojna sa pomaly blížila. Všetci schopní ninjovia boli povolaní a rozdelení do skupín podľa znalosti boja. Delili sa na boj na diaľku a na blízko, na ľudí zo záchrannej jednotky, pohotovostnej, výzvednej atď. V dedine bol vyhlásený najvyšší stupeň pohotovosti. Potraviny, ktoré boli bežne dostupné, už neboli tak jednoducho k zohnaniu. Všetky potravinové konvoje boli prísne kontrolované.
Bývalá škola, do ktorej chodili Naruto a Chouji, zaviedla vojenskú prípravu. Všetci ju museli absolvovať dvakrát týždenne.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Spolu s prvými slnečnými lúčmi prichádzala aj mladá Tamiko k Indrovmu nocľahu. Kráčala po mokrej tráve, ktorá sa trblietala po pohladení ranným slnkom. Vo vzduchu sa odrážala vlhkosť a mužov dočasný príbytok bol ešte ponorený do rannej hmly. Z uhasených ohňov pri ceste stúpal jemný biely dym a do nosa jej udrela príjemná vôňa zhoreného dreva.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Nevedl špatný život.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kategorie:

Když jsme spolu sledovaly ohňostroj, co znenadání začal,
v tranzu jsem hleděla na tvou tvář.

Stojí a dívá se. Sleduje.
Červená, zelená a zlatá. Všechny ty barvy vybuchující v doširoka otevřených dětských očích. Sestřička se směje a tleská rukama, co sotva dosáhnou na zábradlí, a Hinatě je tak zvláštně hezky a smutno. Jsou spolu. A ona si přeje, aby tu mohla zůstat napořád; napořád sledovat, jak jim obloha nad hlavami rozkvétá světlem. Sestřička se směje a jí je najednou do pláče, protože v té krátké pauze mezi dvěma údery srdce jí cosi zašeptalo, že je to možná naposledy. Že ony dvě jsou jako ten ohňostroj, po kterém má Hanabi jméno.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Po dlouhých letech to byla první mise, na kterou byl Neji s Hinatou vyslán bez dalšího doprovodu. Žádní další Mlžní ninjové, žádné podezíravé pohledy, žádné šeptání za jejich zády, žádné tajné porady uprostřed noci, kam oni dva nebyli zváni.
Neji si povzdechl. Jaká to ironie, že za tohle vděčil Akatsuki.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)


Víš, ať se nám to líbí, nebo ne, smrt k lidskému osudu patří. Není třeba se trápit tím, že zemřeme, ale jak a proč. Když jsem byl malý, děti jako ty kolem mě umírali. Dospělí mě neposlouchali a já měl strašný pocit, že umírají zbytečně. Zemřeli, protože my ostatní jsme selhali.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

[hide=Kde začať?]Zdravím všetkých fanúšikov ZK (teda ak sa tu vôbec ešte nejaký nachádzajú Tohle nedávám )
...čo povedať? No...v prvom rade PREPÁČTE za dlhú dobu, ktorú ste museli čakať. Nejdem hovoriť, prečo to všetko tak dlho trvalo. Je to mnohoraká story by som povedala. Ehh... jasně... hehe... AVŠAK! V posledných mesiacoch sa už dostávam do písania a konečne prišiel na radu aj Zmätený Kazekage. Jump!

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:
httpsscontent-lax3-1_xx_fbcdn_netvt35_0-12frcp0e15q6514689138_1306592619372736_55110673_o_png.jpg

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Jemné plamene ohňa ľahko osvetľovali mužovu tvár. Jeho predtým červené oči sa zmenili na čierne, ale stále sa v nich odrážala sila. Bledá tvár zvýrazňovala jeho jemné, matné pery a špicatý nos. Svetlohnedé, dlhé vlasy mal vpredu nesúladne rozhádzané a zopár prameňov mu padalo do tváre. Vzadu ich mal zopnuté do chvosta s bielou gumičkou. Aj cez oblečenie mohol človek rozoznať jeho svalnatú postavu, z ktorej by sa zatajil dych nejednému dievčaťu či žene.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kategorie:

Chouji písal Ino ešte veľa listov. Na žiaden ale nedostal odpoveď. No Chouji bol vytrvalý. Naruto nebol pri všetkých, no presne si pamätá na jeden z listov, ktorý pre Ino písal. No, teda skôr nepísal. Postrihal články zo ženských časopisov svojej mamy a pridal tam aj nejaké básne, ktoré našiel v matkiných knihách.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Kyoudou si přitáhla mikinu blíž ke krku. Už čekala deset minut, a chlad se nelítostně vkrádal do všech skulin v jejím oblečení.
Její chyba byla, že to s vrstvami zrovna dvakrát neodhadla. Na tréninku přece není potřeba být nabalená, když se teplo vytvoří tělesnou námahou.
Jenže Keitaro nikde. Vždycky chodil včas, ale zrovna dneska, když se ochladilo o dobrých pět stupňů, zrovna dneska musel mít zpoždění.
Ach jo.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Šestačtyřicátý díl – Dost už bylo gest 1

Bohužel jsem se opět přesvědčila, že učinit rozhodnutí a následně ho zrealizovat, jsou dvě naprosto odlišné věci.
Uplynul skoro týden a já se stále plácala na mrtvém bodě. Ač jsem usilovným dumáním nad činností, která by mě aspoň z poloviny uspokojovala, trávila hodiny, nedařilo se mi nic kloudného vymyslet. Nejspíš to bylo mou vnitřní potřebou dělat něco ušlechtilého, co by se byť jen z části vyrovnalo záchraně životů, jenže s nefunkční chakrovou soustavou jsem si o takové práci mohla nechat maximálně zdát. Ano, byla tu možnost vrátit se do nemocnice, přijmout pozici konzultanta, nebo nastoupit na nejnižší pozici zřízence, což se mi bytostně příčilo, když jsem se mnohdy přes bolest a pocení krve vyšvihla takřka do jejího vedení.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Tento vymyslený príbeh sa bude odohrávať v dobe, keď Hagoromo - Sennin šiestich ciest poslal svojich dvoch synov Indru a Ashuru do dvoch rôznych oblastí, aby vyriešili ten istý problém s Božským stromom. Zameraný bude hlavne na Indru. Príjemné čítanie Smiling

Láska verzus sila a moc

Slnečné lúče lenivo dopadali na tvár čiernovlasého dievčaťa. Kvapky potu sa zaleskli na jej bledej tvári a po malých potôčikoch dopadali na tmavú tuniku. S roztrasenou rukou si ich zotrela a napriek slnku sa pozrela na kopec, z ktorého vyrastal ten strom...
Veľmi veľa si toho nepamätala spred obdobia, keď v ich dedine panovalo sucho, hlad a nedostatok vody. Počasie im tiež veľmi neprialo, a keď k nim zavítal vytúžený dážď, voda im vystačila len na pár dní.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Kategorie:

Cesta do Travnaté

„Můžeme vyrazit?“ zeptala se Asami s úsměvem na tváři.
„Já myslím, že ano,“ odpověděl Kami a přišel k Ōsamimu. „Díky za všechno.“
„Nemáš zač, Kami,“ řekl Ōsami a usmál se. Kami s Asami nastoupili do kabinky a odjeli.

„Tak za jak dlouho tam budem?“ zeptala se Asami.
„No, chvíli to asi trvat bude.“
„Výborně. Takže co se ten večer, kdy jsi bojoval s Uragirimonem, stalo?“
„No takže, jsem šel na tu Radu. Tam řekli, že mě chtějí popravit za Madarovy hříchy. No a pak jsem jim dal návrh.“

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

„A soustřeď ji do dlaně. Měl bys cítit, jak celá ruka brní a jak se ti zahřívají konečky prstů.“

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kami vs Uragirimono

„Jsi velmi dobrý na to, jakej handicap teď máš,“ šklebil se vlk.
„A to se teprve zahřívám,“ protáhl se Kami a začal skládat pečetě. „Kuchiyose no jutsu!“ Přivolal svitek, který následně rozevřel.
Vlk však na nic nečekal, švihl tlapou a zařval: „Rozseknutí na dálku!“ Z jeho drápů vystřelilo bílé světlo. Kami byl v koncích. Nejspíš by i zemřel, ale naštěstí se tam objevila Asami, která okolo něho udělala štít.
„Perfektní načasování,“ pochválil ji Kami a usmál se.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Keďže sa vojna blížila, vyššie akadémie začali byť otvorenejšie a prijímali čoraz viac študentov na základe menej prísnych kritérií. Povoľovali dokonca aj prestupy z iných škôl. Zhodou okolností boli aj Naruto s Choujim vo veku, kedy kritériá povoľovali prestup. Žiaci z A-čka a B-čka sa išli potrhať, aby sa dostali na lepšiu školu. V Narutovej a Choujiho triede sa takýmito vecami ani nezaoberali. Vedeli, že je to pre nich strata času.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Kategorie:

Sázka

„Takže,“ řekl jeden ze strážců a tvářil se přitom dost nechápavě, „vy chcete špehovat Uchihu Kamiho tady z toho křoví, protože vás zajímá, jak prohraje nebo vyhraje.“
„Přesně tak,“ přikývl souhlasně král.
„Ale proč jsem tu já?“ pokračovala obří chlupatá postava s prapodivnými brýlemi.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Kategorie:

Kalíšek od saké s cinknutím dopadl na desku stolu. Jeho dno opsalo několik kružnic, než se konečně zastavilo na místě. Černé oko ho ale i přesto stále probodávalo chladným pohledem.
Dnešní den stál za ho*no.
Od rána do soumraku stepoval na mraze jako idiot. Vyplýtval kvanta chakry jenom kvůli tomu, aby dohlídnul dál. Debilní vítr mu ošlehal tváře tak, že už teď cítil, že kůže na nich se bude loupat. A všechno ku*va zbytečně.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Probudila mě bolest, která se linula z ramena a stehna do celého těla. Byla jsem si stoprocentně jistá, že mě bolí i vlasy na hlavě. Pootevřela jsem oči, ale jen trošku, protože víc to nešlo. Byla jsem strašně unavená. Viděla jsem jen obrysy věcí v pokoji, kde jsem ležela. Zřejmě je asi noc.
„Kde to jsem?“ zašeptala sem si sama pro sebe a znovu zavřela oči.

4
Průměr: 4 (1 hlas)

Kategorie: