Změna je život - 4.Já a mise D? To nejde dohromady!

Jackie se procházela Konohou a jaksi nevěděla, co dělat. Když v tom si všimla, že k ní běží Naruto.
„Hej, ty, máš jít k Tsunade!“ řval na ní už z dálky.
'Á on mě oslovil' omdlívala v duchu blahem Jackie.
„Jo, jo už jdu.“ řekla, když k ní doběhl.
„Fajn tak jdem.“ řekl Naruto a pokusil se o otočku na patě. Ovšem kvůli jakémusi kamínku pod jeho nohou se pomalu zřítil k zemi. Jackie byla v sedmém nebi, jen co spatřila jeho (podle ní) naprosto dokonalý umělecký pád.
Naruto se ovšem hbitě, obratně a hlavně rychle jako šnek vyzdvihl na nohy a mohli vyrazit. Cesta k Tsunade proběhla celkem v klidu. Teda až na naprosto nechtěnou srážku s kosem, asi tři Konohamarovi nálety za účelem překvapit Naruta a zneškodnit ho a tragické rozšlápnutí jednoho ze Shinových brouků se naprosto nic nestalo.
Po zdolání asi sto metrové ulice a minimálně 500 schodů Jackie s Narutem konečně stanuli před tím slavným kanclem, kde sídlila Hokage. Naruto naprosto vyčerpán ze všech těch událostí neměl už sílu zvednout ruku natož zaklepat, a tak se Jackie obětovala a zabušila.
„Dále.“ ozvalo se z místnosti za dveřmi, a tak vstoupili.
„Naruto, Jackie, jako na zavolanou.“ usmála se Tsunade.
„Mám pro vás misi.“ mrkla na ně. Tyto slova dodali Narutovi opět energii.
„Je to nějaká super obtížná mise? Typu A nebo ještě víš?“ začal nadšeně vyzvídat Naruto. Tsunade nahodila americkej úsměv se slovy „Typu D“ a čekala na reakci. S Narutem to švihlo o zem.
„Cože? Já a mise typu D?! To nejde dohromady!“ začala vyšilovat Jackie. Po chvíli se Naruto probral a se slovy: „Co sem komu udělal?,“ se přidal k Jackie.
„No ták, vždyť je tak krásný den. A ten dům už opravdu potřebuje natřít.“ snažila se je uklidnit Tsunade.
„Dům? Natřít?!“ vyjekli oba najednou.
„No to snad není ani pravda.“ zhroutil se na kolena Naruto.
„Vy to zvládnete.“ ukázala na ně palec Tsunade, vycenila zuby ve stylu Gai, podala jim manuál k misi a doslova je vykopla z kanceláře.
Naruto zdrcen tím, že má plnit misi typu D si ani nevšiml, že došel ke schodům a neplánovaně je zdolal pomocí velmi dobře gymnasticky provedených kotrmelců vpřed. Zastavil se až o jakéhosi shinobiho nesoucího velmi těžký stoh knih, které pomocí Naruta a působením gravitace přistály i s ninjou na zemi.
Jackie pozorovala celou tuto situaci s mírným pobavením ze schodů.
Když konečně (tentokrát bez jakýchkoliv problémů!) dorazili k určenému baráku, který mají natřít, přivítal je s 'úsměvem' na tváři a slovy „Proč vám to tak trvalo!“ majitel domu. Naruto, naprosto vydeprimován celým dnem, už toho měl opravdu plný zuby. Rozešel se k tomu chlapovi, vytrhl mu kýbl s barvou takovým stylem, že mu půl barvy vylil na botu a šel bez jakýchkoli námitek natírat. Jackie ho chvíli nevěřícně pozorovala, ale nakonec usoudila, že by mu měla pomoc. (No usoudila, spíš jí k tomu dopomohl ten chlap se slovy „Co se tam tak flákáš?“)

Za necelý 4 hodiny měli konečně natřeno a naprosto bez námitek oba okamžitě vystřelili pryč. Při cestě zpět k Tsunade odevzdat vyplněný papíry k misi míjeli Ichiraku ramen. Oba se na něj koukli a pak se otočili na sebe, kývli si a zamířili směrem k Narutově nejoblíbenější restauraci.
„Ach ne, já si nechala peníze doma.“ zabědovala Jackie a chystala se odejít.
Někdo jí však chytl za ruku a vtáhl zpět do restaurace.
„Já ti to zaplatím.“ mrknul na ní Naruto a pomohl jí na židli.
„Dík.“ řekla Jackie a mírně zrudla. Naruto si toho všiml a obdařil jí úsměvem. Po chvíli, aniž by si Naruto cokoliv objednal, se před ním objevily dvě porce rámenu. Naruto podal jeden Jackie a dali se do jídla. Po dalších 47 miskách byl Naruto konečně nasycen. Ochotně zaplatil a oba vyšli ven.
Vůbec nevnímali čas a tak je překvapilo, že se venku ochladilo a na nebi se rozsypalo milióny hvězd.
Jackie užasle doslova zírala na oblohu, a tak si nevšimla, že si ji Naruto prohlíží od hlavy až k patě. Stáli mlčky před restaurací a oba užasle pozorovali zázraky přírody. (Jackie noční oblohu, Naruto Jackie)
„Ani jsem se tě ještě nezeptal na jméno.“ prolomil ticho Naruto.
„Jackie.“ usmála se na něj.
„Já sem Naruto:“ poškrábal se na hlavě a vycenil zuby ve snaze o úsměv.
„Já vim.“ zasmála se Jackie a opět mírně zrudla.
Naruto jí najednou z ničeho nic chytl za bok a přitáhl si jí k sobě. Jackie překvapená jeho počínáním se zatrmácela a spadla mu do náruče. Naruto si položil hlavu na její rameno a sladce jí zašeptal do ucha: „Asi bychom měli odnýst ty papíry k Tsunade.“
Jackie teď už totálně vyvedená z míry jen bezhlavě přikývla, a tak jí Naruto pustil a oba se vydali k Tsunade.
Cesta proběhla až nečekaně klidně, ovšem když se chystali projít dveřmi do kanceláře, kdosi se mezi nima prořítil jak Obelix běžící přivítat římany.Zastavil se až u stolu se slovy: „Unesli Saiu!“