manga_preview
Boruto 30

Romantika

No, jak jen bych začal tento příběh? Abych nevypadal jak Konožský ninja Hatake Kakashi při čtení té knihy, co vyšla teprve nedávno. Stejně je to brak, to mi nevymluvíte! Nebo abyste si nemysleli, že mi city změnily povahu drsného zabijáka. Spíše naopak. Trvalo mi dlouho než jsem se odhodlal vypovědět tenhle příběh. Zasloužíte si ho znát. Je tolik začátků, ale jde vůbec určit, kdy příběh má začátek a kdy konec? Jestli je to jako se životem? Začíná zrodem a končí skonem?

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Tmavá prikrývka pokryla nebo nad mestom. Chumáčiky snehu zľahla dopadali na zem. Biela perina pokryla cesty, stromy aj strechy budov. V zasnežených uliciach Konohy, ktoré sú väčšinou plné jej obyvateľmi, zavládlo ticho a pokoj. Pokoj, ktorý vládne každý rok o tomto čase - čase vianočnom. Kedy všetci odložia spory bokom a stretnú sa s blízkymi.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Sasuke se opíral o strom. Těžce oddechoval. Trénoval opravdu hodně tvrdě, neboť je tu stále jedna věc, kterou musí udělat. Co ho ale překvapovalo, že s ním ten blb zvládá držet krok. Vypadalo to, že je do tréninku zapálenější víc než on. Když se tenkrát probudil v nemocnici, hned po tom, co se jim společně podařilo porazit Orochimara, Naruto stál u jeho postele, ruce měl založené na prsou a spiklenecky se na něj usmíval. S naprostou samozřejmostí mu oznámil, že mu pomůže porazit jeho bratra. Žádný škemrání a prosení, aby se vzdal pomsty.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Díl devětatřicátý – Když zachránce všechno zkazí

Přestože jsem před Narutem při loučení u brány, kde jsme se nechali „vyhodit,“ hrála hrdinku a kasala se, že na mne nulový výsledek pátrání po jakékoli zmínce o té záhadné, dle všeho ani neexistující, technice nezanechal zdrcující negativní vliv, během cesty k domovu jsem se neubránila neúnavně dotírající skleslosti. Neměl ji kdo rozptýlit, tudíž se postupně zvesela rozlézala po bezbranných vnitřnostech.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Po několika hodinách cesty jsme dorazili k vysokým hradbám pevnosti, jejímž srdcem byl prastarý chrám vytesaný do ještě mnohem starší hory. Tisíce let tu mnichové oslavovali Susana no Mikoto, boha bouře a moří. Rybáři z celého světa se sem sjížděli modlit za štědré úlovky a bezpečnou plavbu, a dokonce i samotní vládci ze všech koutů Země ohně se sem jezdili mocnému bohu klanět. Alespoň dokud se vlády v tomto kraji neujal kníže Hasekura.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Boj to byl nečekaně krátký, leč o to brutálnější, trval pouhých deset minut, ale publiku to přišlo jako věčnost. Přihlížející zůstali v naprostém šoku civět. To, co zde spatřili neviděl žádný smrtelník, od dob dětství Kaguyi. Dokonce sama Kaguya neměla tu čest. Takový výsledek opravdu nepředpověděl ani jeden z těch posledních.
„No tak! Na co čekáš! Už mě konečně ZABIJ!!!“ řvala zoufale postava ležíc bezmocně na zemi, kunai tak blízko hrdla...

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Mezi vzrostlými stromy se skrýval ninja. Prostor kolem něj byl zalit těžkou mlhou, jejíž kapky mu již zcela promáčely oblečení. Přestože chloupky na jeho pažích stály chladem a po páteři mu přebíhaly mrazivé křeče, jeho oči nepřestávaly napjatě těkat mléčným oparem a snažily se zachytit obrys nepřátel.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Kategorie:

Už to trvalo príliš dlho. Vo vnútri som sa modlila, aby sa mu nič nestalo a aby prišiel v poriadku domov ku mne, ku našej malej dcérke. Sedela som na kresle, ktoré som si už včera presunula ku oknu, aby som nepremeškala ten moment. Posledné dni som veľa nespala. Už je to päť mesiacov, čo sa Sasuke neozval. Hlavou mi behalo množstvo myšlienok, zatiaľ čo som čakala na malú bodku uprostred modrej oblohy, jastraba, ktorý sa bude postupne približovať k môjmu oknu a na nôžke nájdem malý papierik so správou od Sasukeho.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Díl osmatřicátý – Země Zmatku

Válela jsem se na gauči. Ležela jsem na pravém boku, s rukou ohnutou v lokti, kterým jsem byla doslova zapíchnutá mezi sedadlem a bočním opěradlem, jsem si podepírala hlavu a tupě civěla na televizi. Byla jsem líná přepnout na jiný kanál, takže jsem už přes dvacet minut sledovala nějaký pořad pro kutily. Ne, že by mě zajímalo, jak správně ořezávat stromy nebo si podomácku zbouchnout jednoduchou poličku, prostě jsem zabíjela volný čas. Najednou jsem ho měla přebytek a neuměla s ním efektivně naložit.

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Uplynuly necelý dva týdny. Sakura chodila za Itachim každý den, vyprávěla mu zážitky, co prožila ten den a ošetřovala mu zranění. Itachi na tom byl čím dál tím líp. Ze začátku na Sakuřino vyprávění nereagoval, ale jak dny plynuly, tak začal sem tam něco odpovídat, až pak spolu začali mluvit normálně. Atmosféra v chatě se úplně změnila.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

„Vidíš? Jak snadno mohu s tebou manipulovat?“ Y’qul rozpřáhl Hinatiny ruce kolem svého území, které bude navždy jeho. Nehledě na tom, kdo co říká, či vykoná.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)
Team.jpg

Kapitola druhá – Nezasloužím si tě

Haruno Sakura byla u sebe doma a uklízela svůj pokoj. Zrovna měla volno z práce a shodou náhod pro dnešní den neměla žádné plány.

4.8
Průměr: 4.8 (5 hlasů)

naruto-shippuden-poster.png

Kapitola první - Rozdílné cesty

Láska visela ve vzduchu po celé Konoze. Jakmile skončila Čtvrtá Velká Válka Ninjů, mnoho nadějných ninjů z nové generace si začalo uvědomovat: Život byl krátký. Smrt mohla přijít kdykoliv, a možná nejlepší rozhodnutí by bylo užívat si život, dokud trvá.

3.666665
Průměr: 3.7 (3 hlasů)

Kategorie:

„C…Co?“ vykulil jsem jenom překvapeně oči. „Cos to říkala Sakuro-chan?“
„Tak jo, Naruto,“ zopakovala mi. „Půjdeme spolu na rande,“

4.8
Průměr: 4.8 (5 hlasů)

Díl sedmatřicátý – Zákon a pořádek

Navztekaně jsem odhodila peřinu, s vytočeným zavrčením se posadila na posteli a dlaněmi, krátce nečinně položenými na čele, si tím věčným převalováním rozvrkočené vlasy uhladila dozadu. Se sprostým klením jsem se vyštrachala z pelechu, načež jsem nasupeně odkráčela do koupelny.
Jestli jsem celkem naspala tři hodiny, bylo to hodně. Nemohla jsem se zbavit otravně nahlodávajícího pocitu pochybnosti, zda jsem pro obnovu chakry skutečně udělala maximum.

5
Průměr: 5 (10 hlasů)

Sakura kráčela směrem k hlavní bráně. Celé tělo ji bolelo, Hokage jí dala pořádně zabrat. Teď už netrénují tak často jako dřív, ale i tak to stačí, aby ji pár dní bolelo úplně všechno. Štvalo ji, že nemohla s Narutem a Sasukem na misi, místo toho musela zítra něco vyřídit pro Lady Tsunade ve vedlejší vesnici. Ani se jich nestihla zeptat, kdo ráno vyhrál, ale podle toho, jak se Naruto spokojeně šklebil a Sasuke se na něj zas díval jako kdyby mu chtěl utrhnout hlavu, tak by tipovala, že vyhrál Naruto.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Konečně! Konečně jsem uslyšel kroky, na které jsem čekal už pár hodin v temnotě jeskyně. Bylo mi jasné, že jestli opravdu bude chtít dostat to, pro co si přišel, bude muset přijít sem. A tady taky jeho cesta skončí.
Když jsem ho viděl poprvé, opravdu jsem si myslel, že mu jde o zprávu, ale hned mě vyvedl z omylu.
„Proč jsi nás napadl? O co ti jde?“ zeptal jsem se ostře, když jsem zabijákovi zaklíněnému mezi stromy přiložil ke krku meč.
„Jen klid, jsem jenom posel,“ odpověděl sípavým hlasem.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Hinata se už nacházela v knihovně přes tři hodiny, zabraná do oněch zakázaných znalostí a pořád nemohla pochopit, proč její otec tyto staré knihy, svitky a svazky už dávno nevyhodil či se nezbavil těch hrůz, jenž mají být lidskému oku a mysli nepoznané. Leč nestalo se tak.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

„Tak a čundr je v haj**u,“ prohlásil naštvaně Hiruzen, když vytahoval kunai z pouzdra, aby odrazil další shuriken, který vyletěl z křoví na druhé straně mýtiny.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)