manga_preview
Samurai 8 01

NFFORPG - Kirigakure no Sato








Nejlepší z nejlepších, ninja lovci, původně vycvičení k jedinému účelu, najít a zničit. Tyto jednotky ninjů jsou nejschopnějšími shinobi ve vesnici, jejich cílem je postarat se o vnitřní záležitosti Kirigakure no Sato a udržet tajemství tam, kde mají své místo. Nyní se z této organizace stala organizace spadající přímo pod Mizukage. Bez řečí přijímají její rozkazy a neptají se proč a kvůli čemu. Pouze vykonají potřebnou akci. Je ale dobré takto bezmyšlenkovitě jednat?

Volných míst: 1



Vrchní velitel



Tým Katsuo

Velitel

Oinini




Základní pilíře Kirigakure no sato. Standardní jednotky jsou zde od toho, aby plnily mise všech druhů a zajišťovaly tak prosperitu vesnice. Od drobných úkolů jako výpomoc obdchodníkům až po stratigické vojenské operace. To vše je jejich práce.

Volných míst: 0


.

Tým A

Sensei

Studenti





Tým B

Sensei

Studenti





Tým C

Sensei

Studenti






Tým D

Sensei

Studenti






Tým G

Sensei

Studenti





Zmražené postavy:




Aktuality, sdělení:


1.5.2018 – Mega update, tak ho máte zabalenej xD

3.5.2018
- Založena kolonka „Významné osobnosti místnosti“
- Počty misí aktualizovány Smiling (nakonec asi tolik konzultací potřeba nebude, vymyslel sem to jinak Laughing out loud )


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, St, 2019-07-17 22:29 | Ninja už: 1270 dní, Příspěvků: 118 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov

Seděl ve své poloze a jen poslouchal okolí. Seděl tam a zvedl hlavu až tehdy, když nad ním stanula sensei. Kouknul na ní a chvíli ji poslouchal. Uprostřed jejího proslovu se zvedl a doposlechl si ji. Poodstoupil také, když si Mia dala taky odstup. Postavil se bokem k sensei. Byl připraven k druhému souboji se svou sensei. Měl na paměti, že musí vymyslet nový chvat nebo lest. Hlavou mu běhalo spoustu myšlenek na to, jak bude boj probíhat. Výsledek viděl bledě, ale naději stále měl. Proto byl odhodlaný. Na chvíli zavřel oči a pomyslel na sestřičku. Avšak, když opět otevřel oči, viděl dvakrát sensei a lehce se na vteřinku pousmál. 'Poznat podle pečetí a nebo počkat na jméno oné techniky jo? To zní jako plán. Děkuji, sensei.' proběhlo klučinovi hlavou. Pak jen viděl konečnou pečeť sensei a přikrčil se.
,,Já sem. Můžeme začít kdykoliv." křikl Kaiju a rozeběhl se na Miu. V půlce cesty, bez čekání uhnul doprava a začal kroužit kolem sensei. Jak běhal kolem ní, snažil najít skulinu na útok. Tu ovšem nenašel a tak když byl za ní, hodil na ní jeden Kunai a po dvou krocích, zaútočil na sensei. Těsně před ní šel k zemi a snažil se ji zasáhnout pravou nohou do brady.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2019-07-17 20:54 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Bunchan
Tým A

U jeskyně, Země Pomerančů
Prasátko polekaně vykviklo, když se před Tenshi zabodl do země kunai a obratně se přetočilo zády ke kněžkám. Nepřítel však vidět nevbyl. Na takové situace nebyl uplně stavěný, ale Tako ho požádal, aby chránil kněžky a nebylo skoro nic, co by pro mladého medika nebyl schopný udělat. Nakonec to byl jeho nejlepší přítel na život i na smrt. Proto se, když se Tenshi snažila konverzovat, nebo co to dělala, prosmekl pod jejíma nohama, uchopil předními kopítky kunai a vytrhl ho ze země. Vypadalo to celkem směšně. Kunai byl pro miniprasátko jako meč, a Bunchan musel stát jen na zadních, aby se mohl postavit do bojové polohy. Nehledě na svůj život se Bunchan poatavil přes kněžky a bedlivě pozoroval okolí. Nikdo nesměl kněžkám ublížit. Bunchan byl odhodlán odrazit každý útok, jenž by Tenshi nedokázala vykrýt. Byl odhodlán pro tento úkol položit i život.
"Oink!" Pohlásil bojovně a připravil se na boj.

Ztracený ostrov

Makura si dala ruku před ústa, aby ztlumila zahihňání, když viděla, jak Renjiro i Yui nevěřícně zírají.
"Všechny zvířata Rinu poslouchají na slovo. A není se moc co divit, když támhle tu Gorilu Mocho... ," ukázala při vysvětlování na nejstatnějšího gorilího samce, který měřil přes tři metry, "... usměrnila jenom tím, že mu rozzlobeně vyčinila. Krčil se, jako malé gorilátko," vysvětlovala s nadšením modrovláska. Rina se mezitím přesunula ke stolům, kam trojice došla a přivítala je usměvem.
"No, pokavať nepotřebujete vysloveně maso, jídla je tu fůra. Třeba tohle... ," ukázala na zářivě žloté ovoce, které páchlo, jako smradlavé ponožky, "... je durian. Pravda, moc nevoní, ale má spoustu správných živin. Ale jestli chcete vysloveně maso, mám nějaké uložené v chajdě. Velkej Sunko se se mnou vždy podělí o svou kořist," ukázala na velkého tygra, který se slunil na velkém kameni.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2019-07-17 14:41 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Kněžské únosy

„Chození se slepicemi není nutně nudný. Člověku to dost pomáhá,“ pokrčil rameny. Dívka si jeho slova vyložila špatně, ale chtěl vůbec, aby si je nějak vyložila?
Kněžka pomalu odtrhla stydlivý pohled od země a obrátila jej k Saye. „Právě takové tu pěstujeme,“ usmála se. Stále však byla nervózní. Ten ninja byl fešák.
Yuujiro ty dvě zaujatě sledoval. Obzvláště Sayu. O rostlinách toho věděla určitě hodně, i když se nemohl zbavit pocitu, že něco tají. To ale ta obyčejná dívka z kláštera nemohla tušit. V těchto zdech byli všichni vedeni k pravdomluvnosti. Ani neměli důvod tu někomu lhát. Na druhou stranu Saya byla dívka z nevěstince, kde od malička sledovala různé typy lidí. Ona to se slovy uměla. A právě proto muži jako studentka imponovala víc a víc.
„No, očividně jsem vás vyrušil. Nechám vás o samotě,“ mrknul na ně, vrazil si ruce zpátky do kapes a odešel.
Kněžka se okamžitě na modrovlásku obrátila. „Jaké to je mít někoho takového za velitele?“ zčervenaly jí líce.

Kisho se posadil a zahleděl se na obrys dívky. Když se rozpovídala Morio div ve své kočičí hrdosti neobrátil oči v sloup a vydal se k Riri, aby se o ní otřel a začal vrnět. Když ji neuklidní, bude se pořád vrtět a on nebude moci spát!
„Vždyť jsme teprve genini. Musíme se toho ještě hodně naučit,“ usmál se. „Jsi smutná kvůli tomu, co ti řekl sensei?“ tipnul si, na což nemusel být detektiv. Jejich rozhovor vyslechl. „Zkus… Co třeba zkusit o věcech uvažovat komplexnějš?“

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Út, 2019-07-16 21:17 | Ninja už: 2270 dní, Příspěvků: 607 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

Dívka uháněla za kněžkou a její pobočnicí, dokud je nepřerušil kunai následovaný ženským hlasem. Tenshi složila luk a zatáhla ty dvě za svých 140cm. Vzhlédla za hlasem. I kdyby kněžce získala čas, nemohla by je přeci nahnat do jeskyně. Tichounce zavrčela. V podobné situaci ještě nebyla. Bylo něco jiného se postarat o sebe, ale tohle byl jiný level.
"Takže, holčičko, asi se nějak domluvit nepůjde, že?" pohlédla na neznámou. Tvářila se neutrálně, jakoby to byl normální pokec s někým, koho dlouho neviděla. Prostě jen potřebovala získat čas na vymyšlení plánu. Jakéhokoli plánu.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2019-07-07 15:43 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Yui byla v podobném stavu jako Renjiro. I ona si nemohla pomoci a zírat na zjevení okolo nich. Zatímco ostrov pohlcovaly mraky, mýtinka byla prosvícená a veselá. Opravdu to vypadalo jako v pohádce. V trochu zvrácené pohádce.
„Renchan,“ hlesla k kamarádovi. „Tohle je fakt divný-nyan. Mega myoc divný,“ nechala se slyšet. Tsuki vykukující z jejího výstřihu přitakávala. Při mladíkově návrhu trochu strnula. „Moment, nyemůžeš tady před těma všema říkat, že chceš maso,“ zaúpěla tiše. Její kručící žaludek však tvrdil úplný opak.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Pá, 2019-07-05 13:35 | Ninja už: 4166 dní, Příspěvků: 3189 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
To, co Renjiro venku spatřil, způsobilo, že zapomněl po zívnutí zavřít pusu.
Makura to vystihla přesně. Vážně to tu působilo jako v pohádce. Jako oáza lásky uprostřed ostrova smrti. A to bylo neskutečně zvláštní i na poměry světa ninjů nukeninů.
„To... ano,“ odvětil pořád ještě konsternovaně Makuře bělovlásek, rozhlížející se kolem sebe. Nebyl si jistý, kde začít. Jeho břicho to naštěstí rozhodlo za něho a hlasitě zakručelo. Od včerejška pořádně nic nejedli, jen pár sušenek.
Mladík si položil ruku na břicho a mírně se ušklíbl. Nakonec se ale přece jen sebral a rozešel se ke stolům s ovocem a vodou.
„Dobré ráno, Rino-san... Chtěl jsem se zeptat, jestli máme jít ulovit něco k snědku, ale hádám, že to by asi bylo urážlivé vůči... ostatním,“ rozhlédl se skepticky kolem, když došel k ženě, načež mu znovu zakručelo v břiše a on mírně zrudl. Bylo pro jeho hrdost těžké si říct prostě o jídlo, a jeho žaludek mu v tom vůbec nepomáhal.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2019-07-02 06:46 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tako Jahiro
Tým A

Země pomerančů - první střet
Jasně, pravil mladík, napustil do zbreně chakru a pousmál se. Keho oči se však vůbec nesmáli. Planul v nich oheň nesmiřitelnosti. Nepřítel se přemístil a bez váhání zaútočil na chlapcovu hlavu.
"Hayai... (je rychlej)," vydechl a bleskovým pohybem, srazil nepřátelský útok doleva, jako kdyby jeho meč nic nevážil. Nemělo smysl ránu blokovat na tvrdo, protože by dal soupeři i možnost druhého útoku. Díky ploše meče měl navíc na onen okamžik chráněné tělo i před případným útokem druhého meče. Traektorie jeho meče navíc vyhovovala jeho rotační technice, proto se chakrou přichytil k zemi, uchopil meč i druhou rukou, vrátil mu plnou váhu a roztočil se na místě. Jeho útok byl veden plynule z obrany, aby svému soupeři neposkytl moc možností.
"Senpu!" Vykřikl název techniky

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2019-07-01 23:27 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Kněžka a démon

„Nějaký otrokáře?“ vyvalil zaujatě oči Hisoki, načež se rozchechtal. „To ti na něj upadli, nebo co?!“ zahulákal a smál se, dokud si nevšiml pohledu v Takových očí. „Ale, ale, ale,“ prohlásil a jeho výraz se proměnil v pohrdavý. „Nemáme to tu nějakýho fanatickýho Kiriřánka?“ položil řečnickou otázku a tasil. Hned zmizel a objevil se přímo u Taka, na nějž útočil mečem.
Kenzo si znovu povzdychl a pohlédl na Mikayo. Ta sebou trhla. Nemohla Takovi pomoci. Hnědovlasý by jí okamžitě vpadl do zad. „Děláme jen svoji práci, Miko,“ oznámil jí.
Vycenila zuby a stiskla ruce v pěst. „Tak to jsme dva.“

Dívky a prasátko pospíchalo lesem, dokud se mezi stromy nezačaly objevovat i kameny různých tvarů a velikostí. Ty se nakonec proměnily ve skalní město.
„Tamhleta jeskyně vypadá slibně!“ vyhrkla bělovláska a rozeběhla se k ní. Zastavila ji nečekaná věc. Kunai, který se zabořil do země pár centimetrů před její nakročenou nohou.
„Hezky jste utíkaly. A ještě hezčí místo jste mi vybraly, holčičky!“ zaduněla ozvěna ženského hlasu.

Obrázek uživatele Matisek123
Vložil Matisek123, Po, 2019-07-01 09:41 | Ninja už: 1903 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Riri Arui
Tým B
Zpátky v pokoji

Dívka nezareagovala na Kishovu otázku, nechtěla reagovat. Chtěla předstírat, že spí...
ale proč vlastně? Musela se sama sebe zeptat ve svých myšlenkách.
Líně si sedla, zamžourala očima do přítmí pokoje a povzdechla si. ”Tyjo víš, já ti vlastně ani netuším.” Promnula si oči a pohlédla směrem k místu, kde bylo zelenovláskovo ležení. Pořádně ho neviděla, tma v pokoji ho skrývala, ukazovala jen jeho obrys nebo obrys toho, co by chtěl aby viděla, kdyby ji chtěl zabít měl by takovou spoustu výhod…
Proč o tom vlastně přemýšlím? Je to můj týmový kolega.
Podobně skryt byl i jeho kocour, tomu se však zaleskly oči, jak pohl hlavou.
”Měls...Měl si někdy pocit, že všechno co uděláš je naprd...špatně nebo alespoň s tolika chybama, až se musim sama sebe ptát, budu někdy Ninja.”
Dívka si ještě jednou povzdechla.
Proč já o tom vlastně mluvím? Pomyslela si.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, St, 2019-06-26 22:51 | Ninja už: 2270 dní, Příspěvků: 607 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

Byla ráda, že jí kněžka a její pomocnice poslechly, tohle se jí nestávalo zase tak často. S menším úsměvem na tváři dál cupitala, přičemž hlídala okolí, aby je nikdo nepřekvapil. Žel bohu, stal se opak. Při oinknutí mírně nadskočila a otočila hlavu za známým zvukem.
"Bunchane! Ráda tě vidím, kamaráde." mrkla na něj a dále běžela, dokud se její Chikage nenavrhla místo. Tenshi s ní o tom nedebatovala, ony aspoň věděly, kde jsou. Možná ji Mikyao za tohle zastřelí, ale dostat je do bezpečí musí.
[b]"Hai!" přikývla na plán a následovala Chikage. Cestou neopomněla dávat, opravdu dávat, pozor na sebemenší pohyb. Nemohlo ji nic překvapit, ne jako Bunchan předtím.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2019-06-25 19:04 | Ninja už: 3951 dní, Příspěvků: 631 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Kitsune Saya
Tým B
chrám

Jakmile se vydal Yuujiro jejich směrem, modrovláska se napřímila a obrátila se k němu čelem. V okamžik, kdy se k oběma dívkám přiblížil, se instinktivně postavila mezi něj a hnědovlásku. Byla to zcela přirozená reakce, jako by chtěla dívku před Yuujirem chránit. Přestože si byla vědoma, že nic takového nebylo potřeba. Jako svému senseiovi k němu musela mít důvěru, ale stále to byl také pořád jen muž, kterým nedůvěřovala ani trochu. Pomalu svěsila ramena a na tváři vykouzlila roztomilý úsměv.
"Ale Yuujiro-san, že někdo žije v chrámu přeci neznamená, že musí vést nudný život," zašvitořila mile s rukama spojenýma za zády a ohlédla se zpět na kněžku. Pohled na její zčervenalé líce ji však zarazil. Krátce přeskočila pohledem mezi hnědovláskou a Yuujirem, načež jí obočí sotva znatelně poskočilo vzhůru. Styděla se před ním? Líbil se jí?
"Nevyznám se ve všech rostlinách. Jen v takových, které mají užitečné vlastnosti, a v bylinkách," navázala pozvolna na předešlý rozhovor.
"Jsem z rodiny mastičkářů. Už několik generací vlastní staré apatykářství. Vyrábí tam léky i masti, na co si jen vzpomeneš," vysvětlila kněžce svůj zájem i znalosti a poukázala na keř, o který se zajímala.
"Zrovna z tohohle keře se vyrábí účinný lék proti nespavosti. Ale když se utrhnou mladé lístky z vrchu rostliny a vloží se pod jazyk, tlumí bolest. Špatně se shání, protože rostou jen na místech jako je tohle," uculila se na dívku. Ať už říkala polopravdu nebo čistou lež, všechno znělo jako čistá pravda. Ani na okamžik se nezadrhla či nepozastavila nad svými slovy, natož aby se v její tváři mihl výraz, který by prozrazoval, že právě sype jednu lež za druhou. Ačkoliv o účincích rostliny to byla pravda. Saya se však už nezmínila o tom, že z listů keře bylo možné vyrobit i velmi účinný a nebezpečný jed.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2019-06-25 17:46 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tako Jahiro
Tým A

Země Pomerančů
Tako se lehce zamračil, když ti dva oslovili Mikayo zdrobnělinou a úkosem na dívku pohlédl. Vypadala poměrně nervózně, což nebylo moc dobré znamení. Ti dva byli nukenini z jejího vlastního týmu. To byla představa, kterou by Tako nedokázal strpět. Pokud by se Mikayo, nebo Tenshi rozhodli stát nukeniny, došel by si pro ně a přivedl je zpátky do Kiri, ať by ho to stálo co by chtělo. Tohle byla Mikyina hamba a Tako byl rozhodnut jí s ní pomoci.
"Já jsem Tako Jahiro a tohle... ," poklepal prsty na rukojeti meče, "... je Kidlič. Už má na svém kontě nějaké otrokáře a lapky, ale původně byl ukován, aby zabíjel zrádce. Bylo by příhodné, aby se konečně trochu proslavil," pravil klidně, ale v jeho očích plál oheň opovržení a fanatismu. I tak se však nechoval nijak hloupě. Čekal na to, co udělá Mikayo, nebo co udělá nepřítel. Lehce k bělovlásce pokynul hlavou, jako kdyby ji ujišťoval, že je připraven na jakýkoliv rozkaz.

Bunchan se držel Tenshi po boku a větřil rypáčkem na všechny strany, aby mohl varovat před nenadálým útokem, nebo přepadením. Nejhorší však bylo, že jediný, kdo mu rozuměl byl Tako a nyní byli od sebe neúprosně odtrženi povinostmi.
"Oink, Oink!" Pokusil se upozornit na sebe Tenshi. Bylo lepší, aby dívka věděla, že je tu. Mohlo se tak předejít různým omylům.

Ztracený ostrov

Když Yui s Renjirem vylezli před domek, zjistili, že není až tak slunečno, jak se zdálo. Nad nedalekou sopkou se stejně, jako posledně točili mraky a halili ostrov do šedého přítmí. To se však nedělo nad chajdou, kde prostě někdo mračna rozehnal a tak byl palouček louhy zaplněn teplým světlem. Vypadalo to, jako by to byl poslední ostrůvek naděje uprostřed všudypřítomného zoufalství. Ať to bylo jak chtělo, na prosluněném palouku byli postaveny provizorní stoly a na nich byla velká hromada ovoce a sudy s vodou. Kromě Riny tam bylo i spousta různých zvířat, která se spojila na poslední prosluněné mýtině ve zvláštní harmonii. Nejstatnější ze zvířat tu byli Gotili a tygři, kteří odpočívali na okraji paseky. A uprostřed toho všeho byla Rina a povídala si s každou bytostí, ktetá ji byla stále ochotna poslouchat.
"Jé! Renjiro, Yui!" Vykoukla z tlupy gorilých mláďat Makura a přispěchala k nim.
"Je to tady jako v pohádce," vyhrkla nadšeným hlasem a obdařila dvojici zářivým úsměvem.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2019-06-25 15:28 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Kněžské únosy

„Užitečná?“ zamrkala dívka překvapeně. Takovou frázi slyšela poprvé v životě. Jistě, každý se snažil být něčím užitečný, ale tahle modrovláska na svých slovech přímo lpěla. Bylo to zvláštní.
Ze zamyšlení ji vytrhla Saya, která se zeptala na květiny. „Ano, máme jich tady spousty. Ty se vyznáš v rostlinách?“ usmála se. „Já to neumím, starám se v klášteře o jiné věci, nicméně lékárnu tu máme a kněžky a mniši, kteří se o ni starají, jsou v tomto oboru nesmírně vzdělaní,“ vysvětlila.
Stejně jako ji i kněžku zaujal muž, který vyšel ze dveří, ač trochu jinak. Dívce se na tváři objevil lehký ruměnec.
Yuujiro se ohlédl po Sayině hlasu, a když ji spatřil ve společnosti místní kněžky, pomalým krokem s rukama v kapsách k nim vyrazil. „To dost. Myslel jsem, že mniši a kněžky chodí spát se slepicemi,“ pokrčil rameny.

Kisho tiše sledoval Riri, jak leze do postele a jak nemůže usnout. To poznal díky Moriovi, který dívku propaloval pohledem a kterému zjevně vadil její pohyb, byť titěrný. Nebyl by to ale zelenovlásek, kdyby se zároveň neprobral a jeho pusa se neujala vlády dříve než jeho tělo. „Děje se něco, Riri-chan?“

Kněžka a démon

Bělovlasý najednou vyvalil oči a ukázal na modrovlasou dívku prstem. „Hej, Renzo!“ oslovil svého druha bělovlasý. „Není to náhodou Mika-chaaan? Je to Mika-chaaan! Renzo! To je Miiika-chaaan!“ zvolal a začal se smát.
„Ano, Hisoki, vidím ji.“
„A má u sebe nějakýho kluka s mečem, co ani neunese!“
Mikayou se zamračila, ale při poslední větě musela i ona šlehnout pohledem po mladíkovi vedle ní. „Tako, co to-!“ vyvalila oči. Právě netušila, z čeho má být zděšená víc! Rychle vrátila oči ke dvěma mužům a stiskla ruce v pěst. „Hlavně neblbni. Tyhle dva jsou nukenini z Kiri. Mý bývalý kolegové,“ zavrčela.
„Ale no tak, Miko-chaaan!“ zazubil se Hisoki. „Takhle by ses přece neměla tvářit na starý kámoše!“ zahulákal, čímž si vysloužil Kenzoovo povzdychnutí.

Chikage kývla, chytila Ryouko za druhou ruku a rozeběhla se společně s Tenshi, zatímco velekněžka mezi nimi klopýtala.
„Na severovýchod je čtvrt hodiny běhu odsud skalní město,“ vyhrkla bělovláska a pohlédla na zadýchanou a rudou Ryouko. „Seimori-sama tam ale nedoběhne. Ponesu jí a ty nás budeš bránit!“ vyhodila si okamžitě svoji paní na záda a rozeběhla se řečeným směrem.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Čt, 2019-06-20 15:35 | Ninja už: 992 dní, Příspěvků: 51 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D

Ozvalo se plesknutí ruky o ruku a Ieyasuova potravinová koule se znenadání válela na vlhké lesní půdě. Medik v klidu spolknul námitku a svěsil paži podél těla – do původní pozice. Na důrazné „neprovokovat“ jen lehce pokývl hlavou, načež si poslechl Miiny argumenty, týkající se významu tohoto cvičení. Mia byla ostříleným veteránem, takže se jal vzít si její rady k srdci.
Když se Mia otočila k dvojici Yuri–Satsuki a hned první větou je dokázala oba zpražit, musel se medik neznatelně pousmát. Bylo to celkem vtipné, to musel uznat. Pobavená grimasa mu však z obličeje zmizela hned, jakmile se dozvěděl o náplni jejich tréninku. „Aha. Super. Takže buď ohořelá Satsuki nebo horkou vodou opařený Yuri. Prostě super. Vždycky to slíznu já. Ještě by třeba mohla Kaijuovi zpřerážet pár kostí, to by bylo taky dobrý. Pak už bych dneska mohl makat třeba až do rána,“ povzdechnul si v duchu; nic na sobě však nedal znát.
Poté, co se dvojice geninů odebrala na své určené stanoviště, začala sensei věnovat plnou pozornost právě medikovi. Nejdříve chtěla vidět, jak moc genin pokročil. Ieyasu se trošku bál, poněvadž enbyl přesvědčen o tom, že by jeho výstup byl ideální, Mia ale neměla žádné námitka a poskytla mu další instrukce, které doplnila i o praktickou ukázku.
Užuž se chystal odejít, když se za ním Mia ještě obrátila s prosbou, aby dával pozor na Dřevonožku a Šťovíka. Vrátil se zpět k střibrnovlásce. „U těch dvou není problém, z toho budou maximálně nějaké lehčí popáleniny.“ Kývnul hlavou ke Kaijuovi. „...ale na něj buďte, prosím, trošku opatrná. Zlomeniny bych tu řešil jen stěží.“ V jeho tónu nezazněla ani kapka arogance či ironie; myslel to tak, jak řekl.
Ieyasu nemeškal a vyrazil směrem ke kusu skály, na které před krátkou chvílí Mia demonstrovala svou techniku. Rudošedého kraba zjevně proud vody nezastrašil, a tak se opět s vypjetím všech sil snažil vyšplhat na vrchol skalnatého podkladu. Medik naklonil hlavu na stranu a se zamyšleným „hmmm“ sáhl do své lékařské brašny.

***

Kani-san – tak medik kraba pojmenoval – spokojeně vyhlížel ze svého luxusního příbytku na vrcholku skály. Jeho obydlí se momentálně sestávalo z velké laboratorní kádinky z křemenného skla a kusem textilní lepící pásky, sloužící jako uzávěr, medik však plánoval tento provizorní „byt“ dále modernizovat, jakmile dorazí zpět do Skryté Mlžné.
Krabákovi se naskýtal nádherný pohled na svého pána, který zrovna nadával na slanou vodu v očích, protože se mu nepovedlo správně usměrnit proud vody. Toto se opakovalo ještě nespočenkrát.
Kani-san lenivě zastříhal klepety a odvrátil svůj pohled od ostrého slunečního svitu. Tohle bude ještě dlouhý den.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Čt, 2019-06-20 13:34 | Ninja už: 2252 dní, Příspěvků: 353 | Autor je: Pěstitel rýže

Trénink na ostří nože

-Den třetí
Mia Sashikizu
Stříbrnovláska pokývala hlavou nad Ieyasovou a Kaijuovou odpovědí a práskla si dlaní o čelo nad tou Yuriho."Kdyby si poslouchal ušima a ne tou tvojí dřevěnou nohou,možná by jsi věděl,na co jsem se ptala."Zasyčela na něj Mia,načež se zamračila a rychlým pohybem klepla zakuklence přes prsty s potravinovou kuličkou."Neprovokovat!"Zavrčela,ale najednou se ušklíbla a zaměřila se právě na Ieasua."Je ještě jeden důvod,proč jsis hrál s elementy.V bitvě jsou medici na prvním místě v seznamu cílů,protože k čemu zranit nepřítele,když vám ho nějaký huml zase vykurýruje.Jojo vykopání latrín a odstranění nepřátelských jednotek je začátek každé pořádné bitvy chichi.V takovém případě budeš muset být schopný se sám o sebe postarat, přemýšlej nad tím."Pak začala rozdávat nové úkoly.




Obrázek uživatele Matisek123
Vložil Matisek123, Čt, 2019-06-20 10:55 | Ninja už: 1903 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Riri Arui
Tým B
Zpátky v pokoji

Riri pověděla Senseiovy vše co ji přišlo důležité, ale z jeho reakce získala pocit, jako by byl celí její výlet po střechách chrámu zbytečný. Jak sensei odešel, převlékla se do spacího a ulehla si na hamaku.
Dělám něco špatně?Bylo to zbytečné?...
Jí výřilo hlavou spolu se spoustou dalších sebepochybovačných otázek. Riri byla v pokoji jen s Kishem a jeho kocourem. Nevěděla o čem si povídat, tak raději mlčela, chtěla upadnout do říše snů. Hlavou jí však běželo tolik otázek, že nemohla oka zamhouřit.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2019-06-18 10:42 | Ninja už: 3951 dní, Příspěvků: 631 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Kitsune Saya
Tým B
chrám

Sayi tvář se rozzářila nadšením. Pevně sevřela dívčiny dlaně ve svých a zdvihla je mezi jejich hrudníky.
"To by bylo skvělé!" přitakala jí sladce nevinným hlasem. Safírové oči se jí přitom rozjasnily jako nebe plné hvězd.
"Budu se snažit být užitečná. Slibuji!" ujistila hnědovlásku. Byť ani za mák netoužila patřit mezi zdejší kněžky a rozhodně uvnitř necítila přátelské souznění, jaké vyzařovala dívka naproti ní, svá slova myslela naprosto vážně. Vždycky se snažila být druhým užitečná. Byl to způsob, jak se jim odvděčit. Jak si získat jejich přízeň. Jak nebýt úplně zbytečná. A ochránit zdejší dívky a ženy byl jejich úkol, který byl Saye o to bližší, že o to samé se snažila i doma. Vždycky jí leželo na srdci dobro tamních žen a přestože tyhle ženy tady byly zcela cizí, jejich bezpečí a zdraví ji zajímalo úplně stejně. Pomalu pustila dívčiny ruce zpět dolů a o krok od ní ustoupila.
"Prosím, řekni mi. Roste těhle bylin ve vašem chrámu víc?" poukázala na jednu z rostlin, kterým ještě před chvílí otrhávala vrchní lístky. Přerušilo je však tiché vrznutí dveří. Saya se natočila bokem jejich směrem a pohlédla na právě příchozího Yuujira. Sledovala, jak se zaposlouchal do tlumených zvuků a hlava jí samovolně klesla k rameni.
"Noční život je tu docela rušný, že Yuujiro-san?" promluvila k muži po chvíli. Záměrně však vynechala oslovení pro svého učitele.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2019-06-14 22:53 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Yui slyšela jak Rinu, tak Renjira, ale odpověděla jim pouhým zamručením. Tsuki se také pouze zachumlala a pokračovala ve spaní. Dívce se vůbec nechtělo vstávat. Z předchozího dne byla šíleně unavená a měla pocit, že i když skoro celou noc spala, vůbec nebyla odpočatá. Proč vlastně?
Zelenovláska se splašeně posadila a kotě zděšeně mňouklo. Vždyť ztroskotali a teď byli na neznámém ostrově v neznámém domě u neznámé dívky!
Zaúpěla, protřela si oči a rozhlédla se kolem sebe. Tamaki vypadal v pořádku, ale Renjiro, Makura ani Rina v místnosti nebyli. Zaslechla je však z venku. A tak prostě sebrala rozespalou Tsuki do náruče a v dlouhém tričku na spaní vyšla rozvrkočená před chatu. „Ránko,“ zívla.

Kněžské únosy

„To nevadí!“ zavrtěla hlavou kněžka. „Spousta dívek jen mluví a mluví, ale já například mám chvíle, kdy ráda mlčím. A když mlčím s někým dalším, je mi dobře,“ usmála se. „Chtěla bys to zkusit? Můžu se u tebe přimluvit u nejvyšší kněžky, abys mohla být něco jako… výměnná studentka!“

Yuujiro se zastavil teprve, když provedl stý klik, a vzhlédl k Riri, která okamžitě spustila, na co přišla. S povzdychnutím se posadil na paty a povytáhl obočí. „Ten kláštěr si tu udržujou dost na to, abys měli střechu ve špatným stavu,“ zahleděl se na dívku. „Díry ve střeše by si určitě všimli, Riri.“ Právě ztratila cenné minuty takovou hloupostí. „Jo, běž spát. Já se jdu ještě projít,“ odvětil, zvedl se a zasunul za sebou dveře. Venku se zaposlouchal do zvuků nočního švitoření.

Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Po, 2019-06-10 20:48 | Ninja už: 1270 dní, Příspěvků: 118 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov

Kaiju se po chvíli odebral do tábora a usadil na své místo. Cestou kolem ohniště, pohodil k němu zajíce a dál si ho nevšímal. Teď měl jen jeden cíl. Porazit Miu v taijutsu a dokázat ji, že je schopen uchránit sestřičku. Jelikož neuměl používat ninjutsu, tak toho nemohl využít. Z toho si ale hlavu nedělal. Z myšlenek ho vyrvala až sensei, která za nimi přišla do tábora a uhasila jejich ohniště. 'Takže takový bude třetí den jo? Od rána dřít jak koně a v poledne bez oběda? To se mi líbí. pomyslel si hoch. Nebyl vůbec proti, jelikož už takhle párkrát trénoval. Ikdyž ne tak moc často, aby na to byl zvyknutý. Chvílí koukal na Miu a na ostatní. Chvíli ještě mlčel a když nikdo nic neříkal, ujal se slova ze svého místa, ze kterého se nehnul od svého příchodu. Levou nohu měl pokrčenou a o tu se i opíral. Než se ujal slova, zvedl jen oči a kouknul na Miu.
,,Zadala jste nám tento trénink jen proto, abychom se zlepšili v tom, co už umíme. Na naučení nových technik máme ještě čas. Zlepšit své dovednosti v technice, kterou ovládáme je někdy lepší, než se učit techniku novou. Proto jsme měli tento trénink." řekl Kaiju. Dál jen mlčel a čekal, co se bude dít dál.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2019-06-05 23:31 | Ninja už: 4166 dní, Příspěvků: 3189 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
Všichni se trošku uklidnili, snad díky Renjirovým slovům, snad díky faktu, že jejich kamarád už neměl namále, a tak nastal čas se také trochu prospat.
Renjiro počkal, až se všichni uloží na kutě, načež se hluboce nadechl, vydechl, krátce zavřel oči, a zvedl se.
Po obhlédnutí okolí se vrátil zpátky do chaty a držel hlídku zevnitř, sledující okolí domku skrze okna a štěrbiny ve zdech.
Když ho druhý den probudilo Rinino volání, ulevilo se mu, když našel všechny tam, kde je viděl naposled, až na Makuru, která ale předpokládal jednoduše byla venku s Rinou, jelikož měla poslední hlídku.
„Dobré... ráno,“ pozdravil, když vyšel před chatku, a zívl si.


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, St, 2019-06-05 21:31 | Ninja už: 2270 dní, Příspěvků: 607 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

Nikdy nevydržela na jednom místě stát déle než minutu ani zde to nebylo výjimkou. Spojila si ruce za zády a začala se houpat na patách, ovšem na obezřetnosti to nemělo nijak vliv. Jakmile první obřad skončil, usmála se pro sebe. Úsměv ovšem nevydržel dlouho. Při cinknutí kunaie zbystřila. Jakmile se prach usadil, před Tenshi se jakoby prach zastavil. Byla moc ráda za svůj vzdušný polštář. Připravila si kunai do ruky a sledovala nově příchozí. Meče Taka si nevšímala.
Na rozkaz sensei jen přikývla.
"Pojďte, honem!" křikla na kněžku a její pomocnici, přičemž kněžku popadla za rukáv. Rychle je vyvlékla ven a dala se s nimi do běhu.
"Víte, o nějakém místě, kde se schovat?" zastavila se po několika metrech. Kunai zandala a místo něj si vzala luk a připravila se šíp. Tak to bylo o hodně lepší. Zkontrolovala, jestli náhodou někdo za nimi neběží.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Pá, 2019-05-31 20:03 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tým G: Ztracený ostrov

Nedalo se přesně říct, že ta noc byla klidná, protože noc v džungli ožívá, ale zato se mohlo v klidu říct, že se během hlíden nic zvláštního nestalo. Nanejvíš to, že se pár opiček přišlo podívat, koho to Rina hostí. Pokaždé však zmizeli, jen co na ně někdo pohlédl.

"Snídaně!" Ozvalo se Rinino zavolání odněkud z venčí. Ráno bylo skoro pryč a okny do místnosti pronikalo sluneční světlo v pruzích, které osvicovaly zvířený prach. Z trojice ninjů v místnosti chyběla akorát Makura. Tanami ležel stále tam, kde předtím s tím rozdílem, že měl rány nově převázané bílou látkou, na které byl nakreslený obrázek nějakého podivneho zvířátka s více ocasy. Byla to stejně dětská malůvka, jako dívčino chování.

Obrázek uživatele Matisek123
Vložil Matisek123, Pá, 2019-05-31 14:59 | Ninja už: 1903 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Riri Arui
Tým B
Střechy chrámu, pak zpátky do pokoje

Pozorování pohybu na pozemcích chrámu ze střechy bylo zajímavější než Riri napadlo. Občas se zakoukala, zapomněla kontrolovat díry ve střeše. Střecha se ukázala udržovanější než ta z jejího rodinného domu.
Několikrát během průzkumu cítila zvláštní pocit, jako by se měla vrátit domů, protože je po setmění, ale tady není riri doma. Tady je na misi, tak pokračovala v průzkumu.
Nejdřív ji napadlo, že až skončí s prohlídkou střechy, bude se dívat na večerní život kláštera, ale kontrola střechy trvala tak dlouho, že raději pak šla hned zpátky za Senseiem.
Hned jak se vrátí do svého pokoje. Opatrně nahlédne do místnosti, hned jak zjistí, že ji nikdo nechce přepadnou, trochu sklamaně podá hlášení Senseiovy, tedy pokud ještě nespí.
”Sensei, střecha je v dobrém stavu. Vlastně trochu lepším než sem očekávala a večerní život v klášeteře je taky bujarejší, oproti mejm představám. Jestli není potřeba něco udělat, šla by jsem spát.
Pak se převlékne a ulehne na kutě.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2019-05-29 23:56 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tako Jahiro
Tým A

Země pomeranců

Rituál v proběhl nerušeně a už to vypadalo, že se nic nestane. Tako sám lehce polevil v ostražitosti a s úsměvem odolal touze obrátit pozornost ke kněžkám. Když se však ozvalo cinknutí kunaie, Tako se prudce otočil.
Jen co prach opadl, odhalil ledovou stěnu Mikayo a Taka, který před sebe stihl dát čepel svého velikého meče, který, jako by vyčaroval odnikud. Tako se zvedl z pokleku obouma rukama si hodil těžký meč na nedno rameno. Vypadal u toho docela nemptorně, protože meč musel vážit víc, než sám mladík a jen co mu dopadl na rameno, prohnul se Tako v kolenou. Tak či tak musel vypadat absurně.
"Běž za Tenshi, Bunchane," prohodil k prasátku a nezpustil oči z nepřátel. Mikayo řekla, že je tu jen zdrží, což znamenalo, že si není jistá, že by je dokázali porazit, nebo že je jich tu více. Tako si náhle uvědomil, že ho ani nenapadlo, že by si mohli cizí shinobi najmout.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2019-05-28 23:32 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Kněžka a démon

Kruhy uhasly a velekněžka úlevně vydechla. První z osmi pečetí byla obnovena a ji ten den čekala ještě jedna. „Jste v pořádku, Seimori-sama?“ přiběhla k dívce Chikage a podepřela ji.
Ryouko se na svou pobočnici usmála. „Jsem jen trochu unavená, potřebuju si odpočinout.“
Na odpočinek ale nikdo neměl mít čas. Doprostřed prostranství náhle dopadl kunai a okolím otřásl výbuch, který zvedl obrovský oblak prachu.
„Tako, Tenshi!“ ozval se výkřik Mikayo doprovázený cinkáním ledu. Když si prach sedl, dívka stála před objímajícími se kněžkami a od výbuchu je odděloval ledový štít.
„Takže nejste jen nějaký děti,“ ozvalo se od brány torii. Tou prošli dva muži – jeden bělovlasý, druhý zlatooký. Na čele se jim leskly čelenky se znakem, který modrovláska viděla jen jednou.
Mikayo vycenila zuby a stiskla ruce v pěst. „Tenshi! Seber ty dvě a utečte. Já a Tako je zdržíme!“

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Yui zarytě hleděla na ženiny ruce, ale dlouho to nevydržela. Adrenalin z ní pomalu vyprchával a o místo se hlásila únava. A tak se stalo, že dívce klesla hlava a ona začala pravidelně oddychovat. Tsuki na jejím klíně si toho všimla a tichounce z kunoichi seskočila, aby našla deku a pracně jí paničku přikryla.
Obě, jak zelenovlásku, tak kotě, probrala zívající Rina. Yui se zděšeně narovnala a chvíli trvalo, než se zorientovala. Ačkoliv spala pořádně dlouho, měla pocit, že ji někdo praštil něčím těžkým do hlavy. Mále si ani neuvědomila, že je Tanami stabilizovaný a že se jí Makura na něco ptá. „Um,“ probrala se zavrtěním hlavou. „Renchan má pravdu,“ kývla a pokusila se pro dívku vykouzlit příjemný, ač trochu ospalý úsměv. „Nějak… Nějak to určitě dopadne,“ pokusila se přidat váhu Renjirovým slovům. S tím slezla ze židle, lehla si a okamžitě usnula.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Ne, 2019-05-26 21:30 | Ninja už: 2270 dní, Příspěvků: 607 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Satsuki Min, tým D

Stále se tvářila jako kakabus a nevypadala, že se tohoto stavu hodlá nějak vzdát, hlavně ne po výstupu Yuriho. Nejradši by ho zaškrtila, avšak to by jeho dřívější záchrana přišla na zmar.
Dále kolem sebe šířila zlověstnou auru i přes bláboly sensei a její mnohonožku, velmi pochybnou mnohonožku. Sat se instinktivně ohlédla kolem sebe. Jestli tady žila tahle divná věc, co u všech rohatých tu ještě mohlo být. Zhluboka se nadechla a zadívala se na uhašený oheň, jejich naději na jídlo, aby přišla na jiné mylšenky, než na obří mnohonožky. Yuri vypadal velmi sklesle, z toho měla dívka malé uspokojení, že trpí. Toť částečná pomsta za její provizorní prut, který jí nehezky pomluvil. Další pomstou bylo, když Yuri souhlasil s Ieyasuem. Vůbec neměl tušení, s čím souhlasí, a že vůbec nemá souhlasit.
"Aho...," pronesla k němu potichu, "můj typ je, abychom si procvičili techniku. Nechat se vyhecovat tím druhým byla taková třešnička na dortu. Musím uznat, že to byla sranda." Bylo pravdou, že neměla ponětí, proč by jím to zadala. Kvůli procvičování byla taková univerzální odpověď, a to že jí to bavilo, to byla pravda. Nestávalo se u ní často, že by se bavila jako bavila.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Čt, 2019-05-23 23:18 | Ninja už: 3951 dní, Příspěvků: 631 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Kitsune Saya
Tým B
chrám

Sjela pohledem na své dlaně, za něž ji dívka chytila. Bylo to docela zvláštní od zcela cizího člověka, ale u dívek jejího typu to vídala docela často. Bylo to gesto důvěřivého člověka. Hnědovláska byla vstřícná a přátelská, proto Saya pozorně sledovala každé její gesto i výraz.
Jakmile dívka domluvila, modrovlásčina tvář se rozjasnila jako louka zalitá sluncem, přestože nadšení ve skutečnosti vůbec necítila. Vlastně by se tu její život příliš nelišil od toho, který vedla doma. I když to byla dvě tak protichůdná místa.
"Moc ráda vařím! A taky se ráda učím!" zašvitořila sladce. Pak ale sklopila oči a zatvářila se provinile.
"Na mluvení ale příliš nejsem. Raději druhé poslouchám," přiznala. A ani nemusela lhát. Vždycky raději naslouchala, než zbytečně klábosila. Mnohem víc se toho pak dozvěděla. I vaření měla docela ráda a učením trávila volný čas, který doma vyšetřila. Když už neměla žádné velké fyzické předpoklady, snažila se to alespoň dohnat svými znalostmi a dovednostmi, které potřebovaly právě je.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2019-05-23 22:45 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 1879 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Kněžské únosy

Dívce se rozzářily oči. „Ne, vůbec mi to nepřijde hloupé,“ zavrtěla hlavu a vzala Sayu za ruce. „Chápu, že to lidé zvenku nemohou vědět. Je to úžasné. Žijeme s naší svatyní a staráme se o ni. A taky se modlíme. Společně si vaříme, povídáme a učíme se,“ začala horlivě vysvětlovat.

Večerní život v klášteře byl kupodivu dost pestrý. Některé dívky se staraly o květiny, chlapci jim pomáhaly s nošením těžkých předmětů, jiní lidé zase seděli na verandě a učili se. Co se týkalo neoficiálních cest, žádné takové nebyly. Do kláštera se dalo dostat jen hlavní cestou, jinak ho obklopoval hustý les, kterým by civilista prostě nešel. Díru ve střeše však nikde nenašla. Musela hledat dlouho. Klášter byl veliký.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2019-05-23 12:06 | Ninja už: 4166 dní, Příspěvků: 3189 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
Léčení se zdálo býti nekonečné. Renjiro celý proces vydržel sledovat jen chvíli. Pak se musel nějak zabavit a tak se s pohledem upřeným jakoby skrz Tanamiho ponořil do svých myšlenek.
Bylo bezpečné vybrat si tohle místo jako základnu? Nic lepšího neměli, takže to bude muset stačit. Alespoň dokud nenaleznou něco jiného. Kéž by zítra prostě našli onu expedici, kde by na ně čekal Kenshin, a jednoduše vyrazili domů. Něco takového jim bude ale jen stěží dopřáno.
Když Rina skončila s léčením, Renjiro se málem lekl. Venku byla tma a Tanami podle všeho zachráněn.
„Arigatou,“ poděkoval ženě za její pomoc ještě, zatímco se ta vydala doplnit síly do druhé místnosti.
Mladík poté stočil pohled k Makuře a přikývl.
„Nesmíme ale polevit na ostražitosti. Přes noc budeme normálně držet hlídky tak jako vždy. Začnu, druhá bude Yui, třetí Tsuki a čtvrtá Makura. Co se zítřka týče... ráno moudřejší večera,“ vyložil jim svůj „plán“ bělovlásek a přejel po každé z nich postupně pohledem. Nebyl si vůbec tak jistý, že na jeho slova skutečně dojde. Musel jim ale dodat kuráž a naději, udržet morálku. Snad to tak řekl i proto, že tomu sám chtěl věřit.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2019-05-20 03:17 | Ninja už: 1771 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tým G: Ztracený ostrov

Rina, Yuki Makura

“Určitě jo,” pronesla Modrovláska polohlasem a aby svá slova potvrdila, přikývla hlavou. Musela tomu věřit, jinak se jí zdálo, že by mohla zešílet. Vždyť to měla být jen záchranná mise. Vyzvednout a odjet. Žádná mise typu S, kdy se počítá s bojem a mrtvými. Na tohle nebyla Makura připravená a proto se upnula k první naději, která se před ní objevila. K ničemu dalšímu se však neměla, než Rina dokončila léčbu, což nějakou dobu zabralo. Večer se propadl do noci a hlavní oheň začal pohasínat, což místnost naplnilo mihotajícími a stále se prodlužujícími stíny.
“Fjů… ,” odfrkla si Rina námahou a hranou ruky si přetřela zpocené čelo.
”Teď to něčim vobvázat,” rozhlédla se Rina po nějakém obvazu a když nic nespatřila, utrhla si bez okolků pravý rukáv, kterým Tanamimu obvázala právě léčenou ránu.
”To by… uáá… ,” přerušila začatou větu zívnutím.
”... bylo. Ale sem hrozně ospalá.”
S těmito slovy se zvedla a bez dalšího otálení zmizela ve druhé místnosti. Jen co za ní zachřestili korálky ve dveřích, ozvala se rána následováná pár dobře volenými kletbami, jako kdyby Rina zakopla o nějakou bednu. Makura, které už nějakou dobu klimbala hlava, se narovnala a ostražitým pohledem právě probuzeného změřila perimetr.
”Co teď?” Špitla tiše modrovláska ke svým dvoum společníkům. Byla unavená jak po fyzické, tak po psychické stránce a potřebovala se nutně vyspat, ale velel tady Renjiro.
”Co se vyspat tady v bezpečí, nabrat sílu a zejtra za světla se rozhodnout co dál,” navrhla a loupla okem po Yui s Tsuki, kde hledala podporu svého pošetilého návrhu. Musel to být pošetilý návrh, protože nikdy předtím žádné návrhy neměla a nebyla si v této parketě jistá.