Mise Drabble
NAVŽDY TVŮJ
Udělal jsem pro ni vše.
Dal jsem téhle vesnici, mému domovu, to co jsem měl. Čas, lásku, péči. Byl jsem u jejích velkých i malých úspěchů. Tišil jsem ji, když plakala a radoval se, když vzkvétala. Byl jsem otcem i přítelem. Byl jsem jí vším, jako ona byla vším mně.
„Neznič ji. Prosím.“
Ano, já velký Mizukage prosím. Pro svoji vesnici. Pro dílo mé i dílo mých předků.
„Čekal jsem od tebe víc, Yaguro. Jsi až hloupě slabý.“
Kiri
V Yagurovom Vodnom zrkadle sa objavila útočiaca Mei a okamžite proti nej vyrazil jej odraz. V okamihu zrážky sa oba klony zmenili v oblak kyseliny a pary, ktorý podráždil oči ANBUov a prinútil ich zmeniť pozície. Z oblaku sa vynorila skutočná Mei, schmatla Yaguru a obsah svojich úst vtlačila do tých jeho.
„Ukončite boj!“ skríkol Ao na prítomných. „Je koniec!“
Došiel k Mei a položil ruku na jej plece.
Vrtící se ohon
Ve skalnatém městě vládlo absolutní ticho. Naprosté bezvětří nebylo vůbec časté. O to víc se dlouhovlasá kunoichi soustředila na své okolí.
„Jsi v pořádku, Yugito?“ zeptal se démon svojí jinchuuriki.
„Přišla zpráva od Raikageho.“
„Akatsuki. Doufám, že bude Bee s Gyūkim v pořádku.“ Žena se pousmála.
„Killer Bee možná svojí enkou působí komicky až směšně, ale rozhodně patří mezi elitu. Nezapomínej, kdo nás trénoval. Pokud si pro něj Akatsuki přijdou, nemají sebemenší šanci.“
Zabedněnec
Manželský pár se zastavil v Ichiraku na rychlý oběd. Když Naruto bleskově vyprázdnil druhou misku rámenu, natahoval se po manželčině porci. Bylo tradicí, že jí s příliš sytým pokrmem gentlemansky pomáhal. Překvapením mu poklesla čelist, když se jeho nabídka tentokrát neshledala s úspěchem, nýbrž byl odmítnut.
“Čo si myslíš, že robíš, Hachi? Povedal by som, že stačí,” gestikuloval Bee rukami pred svojou tvárou, zatiaľ čo Hachibi znudene máchal chvostmi všade naokolo a býčiu hlavu nakláňal slnku.
“Bohužiaľ, Bee, ja sa nemôžem máčať v tom vašom jazierku. Dopraj mi teda aspoň chvíľu bez tvojich veršov,” prosil ho jeho niekoľkochvostý priateľ a Bee sa po jeho slovách musel otočiť tvárou vzad. Chvíľu len tak postával a prezeral si vodnú plochu pred sebou, až ho nakoniec oslovil opäť.
PowerLESS
„Hoj, kluku, tak slyšíš mě? Jestli jo, věnuj mi pozornost. Po všech těch letech si odpověď zasloužím.“
Kazekage, stojící opodál, vytrvale zírající do dálky na právě zapadající krví podbarvený zlatavý kotouč, se pousmál tomu, co zaslechl. Démon byl uštěpačný, vzteklý a zmatený, což nebylo nic nového, ale je teď navíc vytrvalý. Stále inteligentní, zvídavý a lačnící po krvi. Není mým vězněm, a přesto se ke mně vrací, jak milé.
Naruto a Kurama
Náhle sa všetko zmenilo. Slnko, ktoré oslepovalo moju tvár, vystriedala tma. Miesto radosti ostatných detí som pocítil nenávisť a zášť. Postavil som sa a snažil som sa nájsť únik. Prišiel som na koniec dlhej chodby a uvidel veľkú klietku. Bola prázdna, aspoň sa mi to tak zdalo.
„Čo tu chceš?“ ozvalo sa nenávistné stvorenie.
„Ja neviem. Ako som sa tu ocitol? Kto vlastne si?“
„Som tvoj démon, uväznený v tebe. Ty si môj strážca.“
Bublina
Rozplynutá nenávist
Vzpomínáš, chlapče, jak jsem se s tebou hádal? Nenáviděl jsem tě za to, co jsi. Co znázorňuješ. Byl jsi má schránka, mým vězením. Chtěli jsme… Ne, já jsem chtěl být volný. Ale podívej se, jaké je to teď, Naruto. Devítiocasá liška byla zkrocena. Ale aby sis to nepřebral zle, zkrotil mě tvůj rozum-nerozum a pohled na svět. Tak naivní a přátelský.
„Jsi můj kamarád,“ řekl jsi mi jednou.
Pohled
Senju a Uchiha si podali ruce.
"Všichni mají takovou radost," pomyslela si rudovlasá dívka, která si prohlížela jásající dav kolem sebe. Zatím však ještě žádná politika problém válek nevyřešila. Lidé se zabíjet v bitvách nepřestali.
Popírání
„Ne, to prostě není možné,
to se mi dít nemůže.
Mám jen kašel, to je jasné,
s léky se to přemůže.
I medici se můžou plést,
stává se to průběžně.
Mám nemoc, jenž nevážná jest,
s léky se to přemůže.
Já jsem ANBU, ti nestůňou,
děje se to protože
dal jsem si rande se zimou,
s léky se to přemůže.
"Miluji tě!"
Ha, jaké originální vyznání, opravdu. Ale chtěla jsem to mít rychle za sebou. Můj vyvolený na mě zíral - asi si myslel, že si z něj utahuju.
"To jako...vážně?" chtěl vědět.
Achjo, někdy je takový pitomec! Opět jsem ho o tom, celá rudá, ujistila. Ještě by vážně uvěřil tomu, že se stal obětí žertíku.
Tá „slabá“
Tajemné Icha-Icha
Zastihnout mistra Gaie zamyšleného byl vzácný jev. Nicméně náš mistr už dlouho usilovně přemýšlel o obsahu knihy, která byla nezbytnou součástí výbavy jistého maskovaného Jounina. Nejvíc jej zajímalo, co jeho přítele na tom kusu papíru tak přitahuje.
Jednoho dne už to nevydržel. Vydal se do knihkupectví, onu tajemnou knihu si koupil, samozřejmě až po hlasitém remcání na její cenu, a vítězoslavně se do ní začetl. Nutno přiznat, že se držel celkem statečně, ale někde na desáté straně velmi elegantně omdlel.
Zemí Vody otřásala občanská válka. Bojovali mezi sebou různí ninjové a mezi nimi i uživatelé jednotlivých Kekkei Genkai. Přestože válka po čase skončila, lidé nemohli vytěsnit krvavé vzpomínky... Držitelé Kekkei Genkai byli nenáviděni!
Já jsem se narodil po válce. Má matka si vzala farmáře a skrývala svou Kekkei Genkai, kterou jsem zdědil i já. Ale mé vlohy se ukázaly jako přítěž. Otec nestál o někoho takového. Zavraždil mou matku, ale u mě se mu to nepodařilo...
Láska (Sakura)
Nemohla som tomu uveriť. Celé ráno som sa pripravovala. Vlasy som si rozpustila, nechala ich voľne viať a na seba som si hodila obvyklé ružové šaty.
„Aj tak to bude výnimočné!“ Len tak so mnou triasla zvedavosť a napätie. Je možné, že sa s ním dostanem do tímu?! Sasuke ma začal zaujímať už vtedy, keď som bola malá. Možno to bola láska na prvý pohľad. Usmiala som sa pri myšlienke naňho. Bolo to ako choroba.
Štvrtý
„Jeden rámen...“
„Rámen, prosím!“
„Hej, hej, už to bude, čo si taký nervózny,“ mrkol na nedočkavca Teuchi.
„To vieš, Kushina ma už čaká, sensei tiež bude brblať...“
„Ako keby to zrovna teba trápilo,“ zasmial sa starý pán.
„Táto misia je dôležitá a...“ Nedopovedal, len sa mierne začervenal.
Ach, tá láska, prebehlo mysľou majiteľovi reštaurácie.
Dan
Omlouvám se, Tsunade. Omlouvám se, že jsem nebyl dost silný na to, abych to tenkrát přežil. Toho dne byla má mise přežít a já ji plnil pro tebe.
Bohužel jsem zklamal. Rozloučení by bylo těžké, ale já tentokrát neměl na výběr. U bran samotné smrti jsem se stačil jen ohlédnout a doufat, že budeš i beze mě šťastná.
Doufat, že si najdeš někoho, s kým budeš šťastná a že ho budeš milovat. Ale přes to všechno jsem nejvíc doufal v to, že jsi věděla to, co jsem ti nikdy nebyl schopen říct - miluju tě.
Kafe
Kolem Shiho byly vrstvy papírů a hrnečky s kafem. Vždycky ho uvařila v prapodivném kávovaru, nalila do hrnečku a nechala stát. Dnes už devatenácté. Milovala jeho vůni a nesnášela jeho chuť. Docházely hrníčky, poslední nalila do prázdného květináče.
Obvykle uklízeli spolupracovníci, jenže poslední dobou se nikdo nechtěl přiblížit. Dva týdny neviděla sprchu.
Proto byla překvapená, když na ni někdo promluvil otráveným hlasem.
„Tvoji přátelé říkali, že potřebuješ pomoc.“
„Zas*aný zmetci!“
Vytřeštil oči.
