Žánr

"Ešte predtým... než pôjdeme nájsť Kakashiho, vám musím povedať o tom, čo sa vlastne odohralo v tej jaskyni," zhlboka sa nadýchol. "Sasuke sa snaží začať piatu vojnu ninjov," naprázdno prehltol.
"Naruto! Ty idiot! To si nám mal povedať hneď, ako si sa to dozvedel! Toto je vážne..." rozčuľovala sa Sakura aj napriek jej stavu.
"Ja viem... prepáč."
"To už je teraz jedno. Dôležité je nájsť Kakashiho. Nevie niekto, kde by mohol byť?"
"Keď sa premiestnim do bijuu módu, nájdem ho behom chvíľky. Sakura, zvládneš to sama?"

„Čekám dítě,“ řekla, instinktivně svírajíc roh stolu v očekávání bouře. Nemýlila se.
„Ty ses snad zbláznila?!“ reakce byla téměř hysterická, „dobře víš, že nesmíš!“
„A napadlo vás někdy, jak se bude cítit muž, kterého jsem si vzala? Nemysleli jste si snad, že si ho beru jen tak pro legraci?!“ rozčílila se hned na počátku, i když si předsevzala nehádat se.

„Sensei?“ Dívčin hlas byl nejistý když vzhlížela do bílých očí své senseiky. Její ruce, zaražené hluboko do kapes, se třásly.
„Můžeš mi to prosím vysvětlit?“ I ženin hlas se třásl, když na stolek v obývacím pokoji sypala z dlaně poslední shuriken. Ten s hlasitým cinknutím dopadl na hromádku dalších zbraní.

Čakali sme na úsvit a ocitli sme sa v pekle. Bez svetla, bez spravodlivosti, kde ľudia robia to, čo robiť nechcú. Vedel som, že ty na toto miesto nepatríš. Že to nezvládneš. Ale jej život mohol byť vykúpený len mojou smrťou. A ona musela žiť, pretože som ju miloval. Tak veľmi, že som nezaváhal ani na sekundu. Musel som svoju smrť zobrať do svojich rúk, rovnako ako tvoj nôž v mojej hrudi.

„Hinata!“ skričia obaja bratia.
„Netušil som, že to pôjde tak rýchlo.“ Shei-tan si prevesí luk cez seba a pousmeje sa. „Tá mala byť skúsená kunoichi?“
Sasuke sa už-už chystá mu zmazať jeho škľab z tváre, no v tom ho chytí Itachi. Z miesta, kde leží Hinata, sa ozve “puf“ a jej telo sa premení na kus dreva.
„Čo?! Ako je to možné?!“
Kým Shei-tan preklína všetkých svätých, Itachi a Sasuke sa premiestnia na neďaleký strom. Pristanú na konári, kde ich už v podrepe čaká Hinata.

Konohamaru sa zadýchaný krčil v tieni hustejších kriakov. Nedostal Naruta na prvý pokus. Holt, to by bolo neskutočné šťastie, aby tak poľavil v obozretnosti. Nikdy svojho protivníka nepodceňuje, takže šanca zastihnúť ho nepripraveného bola malá. No čo - aspoň to skúsil. Už mu však nijako nezabráni vytvoriť tieňové klony. Ktovie prečo práve toto varovanie. Z rozprávania vedel, že na vytvorenie Rasenganu ich už nepotrebuje. Ozaj - použil by ho proti nemu?

Naruto nechápal, čo po ňom Sakura chce. "Pre teba urobím čokoľvek, Sakura-chan." Nahol hlavu do ľavej strany a usmial sa.
Ona chcela niečo povedať, ale plač a slzy jej to nedovolili. Naruto len čakal na odpoveď.
Zhlboka sa nadýchla a snažila sa pokojne rozprávať.

***

Sasuke sa opieral o ošúchanú stenu pri Ichiraku rámen.
Čakal na Naruta. Jeho traja spoločníci vykukovali spoza stromu pár metrov pred Sasukem a nervózne, zároveň nedočkavo, hľadali ich cieľ.
"Sasuke," povedal Naruto pokojným hlasom.

„Výš, musíš výš! Vykopni to pořádně!“ křikl na ni, zatímco si rukou chránil obličej.
Kyoudou se přikrčila a s přesunutím těžiště vystřelila nohu vzhůru. Nentou ji vykryl a sám vedl úder pod koleno. Dost slabý, aby ji neublížil, a zároveň dost silný, aby ji odhodil o pár metrů dál.

Spoza jedného zo stromov sa vynoril blondiačik. Čierny plášť s červenými obláčikmi povieval vo vetre. Z opačnej strany stromu o niečo neskôr vykukol nízky muž. Alebo to nebol muž? Je to vôbec človek? Pohyboval sa veľmi pomaly. Naruto aj Sasuke venovali svoju pozornosť mladému chlapcovi. Ostatní hľadeli na "tú vec" so zvláštnym vzhľadom.
"Akatsuki," zamumlal Sasuke.
"To si ty! Ten čo minule napadol Konohu!" ukázal Naruto rozzúrene prstom na Deidaru.
"Je to moje umenie!" skríkol a usmial sa.
"Je to umenie, pretože umenie je výbuch!"

Hinata sa za pomoci Itachiho postaví. Všetci traja sa zhromaždia vedľa seba a vytiahnu kunaie na obranu.
Pred nimi stojí Shei-tan oblečený v kožušinovej veste, potrhaných hnedých nohaviciach a obutých kožušinových čižmách. Cez seba má prevesený luk so šípmi.
„Vedel som, že to nie je len legenda," povie Sasuke s kunaiom pred sebou.
„To oni ma tak nazvali. Ja som o sebe nikdy nič také netvrdil. Na druhú stranu som ale rád, že sa o mne hovorí ako o legende," pousmial sa Shei-tan. „Veď ktorá iná dedina sa tým môže pochváliť?“

„Takže,“ těžce si povzdechl. „To je celá pravda,“ řekl bělovlasý ninja své choti. Měl to za sebou. Ze srdce mu spadl velký kámen, který ho tížil už nějaký pátek. Stejně tak pocit viny. Kdyby byl na svém stanovišti, nemuselo se to stát, ale stalo. Kdo však mohl tušit, že v jeho týmu je zrádce? Co spolupracoval s Mlžnou? Cítil se u toho hrozně, celou pravdu ještě nikomu neřekl.

Každý krok pálil a bolel, jak jejich namožené svaly protestovaly proti další námaze. Chakra, obalující jejich chodidla, sotva dokázala odolávat blátu z rozmočené pěšiny. Selhání je tížilo na ramenou jako žok s kamením a hrbilo jejich šíje. Pochod zšeřelým lesem jen přikrmoval všeobecně pošmournou náladu.
Z čela skupiny k dvojici hustým stromovím šuměl tlumený hovor. Ani jeden z nich nerozeznával vyřčená slova, přesto byli oba schopni z nedávných zkušeností a z chmurného tónu hlasu přesně odhadnout téma hovoru.

V Skrytej Súmračnej bol skoro pol roka. Do jeho osemnástich narodenín ostávalo len pár dní a už mu bolo jasné, že ich neoslávi v Konohe. Keď teraz nad tým rozmýšľal, až tak mu to nevadilo. Sasuke je určite ešte na cestách a aj tak by neprišiel. Sakura zas zavalená prácou v nemocnici, stopro zabudne ako vždycky. A Kakashi-senseiovi by sa aj tak nemohol pozrieť do očí. Misia, ktorou ho poveril, sa ťahala a niečo podstatné mu stále unikalo.

Innamiho iluzorní projekce se vytvořila před malým Onim, když se celá Jednotka Tanuki shromáždila po neúspěšné akci. Oni je následoval, ale držel se hodně zpátky, takže o něm Raiuova skupina ani nikdo jiný nevěděl.
„Hlášení. Dostaly jste je?“ zeptal se svým několikrát modulovaným hlasem, který pro čtveřici najatých ninjů zněl skoro až nelidsky.

KAPITOLA PRVNÍ
VÝCHOD SLUNCE

Znova do seba obrátil pohárik a vzápätí si ho doplnil až po vrch. Už nejakú chvíľu podozrieval krčmára, že mu pitie v pohári riedi vodou, tak sa to rozhodol zobrať do vlastných rúk. Približne v tom istom čase uviazla ich vzájomná komunikácia.

"Hej ty, ehm, Naruto?" nenápadne sa priblížil Suigetsu.
"Stalo sa niečo... Suigetsu?"
"Mám otázku," obzrel sa, či Karin nie je niekde okolo.
"Ak ide o otázku, sú ľudia v dedine priateľskí, tak..."
"No, to už neriešim. Rozhodol som sa, že na to prídem sám. Zaujíma ma, ako to máš teraz so Sasukem." Suigetsu sa krivo usmial. Naruto sa napokon premohol a povedal: "Dlho sme sa nevideli, takže je to ťažšie."
"Tak počúvaj, Naruto, mal by si sa s ním porozprávať."
"Hm? V tom nie som práve najlepší."
"To zvládneš!" slabo ho päsťou udrel po ruke.

„Chceš si znova dokazovať, že na to nemáš?“
Po týchto slovách som mala slzy na krajíčku. No nedala som to na sebe poznať. Nedala som mu pocítiť môj žiaľ.
Bolo to v poradí už druhé stretnutie so Sasuke-kun. Stále som si v duchu opakovala, že ak to neskončím ja, ukončí to s ním Konoha. Bolo to najťažšie rozhodnutie môjho života. Sama som neverila tomu, čo sa chystám urobiť.

Dechy mu hlasitě hvízdaly plícemi. Kolenní klouby trpěly pod tvrdými dopady a rychlými odrazy. Tmavé prameny se úlisně lepily na upocené čelo a tváře. Srdce poplašeně lomcovalo s klecí z žeber.
Pod spěchajícím chodidlem se prohnula větev a zlověstně zakvílela. Sotva se muž znovu vznesl do vzduchu, dřevo se oddělilo a s ohlušujícím hřmotem se začalo propadat do podrostu. Mužův obličej se stáhl do grimasy. Přesto však překotně pokračoval v běhu.
Musí to stihnout!