Web je ve zkušebním provozu. Narazíte-li na chybové hlášení, dejte nám prosím vědět.
Nahlásit chybu
manga_preview
Boruto 24

Drama

IMG_20180601_142731d.jpg

Seděl na houpačce, vzpomínal na jeho životní lásku, už jsou to dva roky, co se to všechno stalo, po tváři mu stékala slza, miloval ji a zároveň nenáviděl za to, že ho zradila. V ruce svíral kunai, už to takhle dál nejde, jen jedno malé bodnutí a bude po všem...

Před dvěma roky...

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Ubj0e5n.jpg

Tóny flauty, vznášajúce sa po okolí a k tomu možnosť sledovať predstavenie v podobe boja na život a na smrť. Skoro idyla, keby nemuseli byť v strehu a zasiahnuť, ak sa niečo zvrtne.
„Ach!“ povzdychol sklamane Zaku po jeho boku, keď videl ako sa jednému z ogrov podarilo vykryť útok vedený na Tayuyu a ako bonus rozdrviť súperovi pravé plece. Ani ten už shuriken nevrhne.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Dřevěná podlaha byla na dotek jejího kolena chladivě netečná, jako kdyby se nasákla atmosférou, ve které se dívka ocitla. Muži, co ji sem uprostřed noci dovedli, měli ukryté obličeje uvnitř obvazů a ven čněly pouze jejich nicneříkající oči nevypovídající o jejich záměrech či myšlenkách.
Všichni však byli ve stresu, ale to dívku nezajímalo. Ta věnovala hodně pozornosti podlaze a rýhám, které na ní byly vytvořeny. No co, byla ve svém srdci ještě dítětem a klečet jen tak ji nebavilo. Navíc ještě nikdy před nikým neklečela.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

naru.jpg

„Právě včas. Potřebuji tvou pomoc, Sasuke. Listová se připravuje na zničení Naruta. Musíme zkusit spojit duši Kyuubiho a Naruta. K tomu však potřebujem co nejvíce chakry."
Sasuke vyvalil oči. „Co když to nepřežije?!"
„Právě proto potřebuji tvou pomoc."

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Dědička klanu Hyuuga seděla na kraji zahrady, schovaná ve stínu stromu, nohy měla přitažené k hrdlu. Kývala se ze strany na stranu, jako kdyby to byl zlý sen.
Ruce měla celé modré, od modřin a škrábanců způsobené tvrdým tréninkem. V hlavě si nechtěla přiznat, že je něco spatně. Přece šlo jen o tvrdý trénink nic víc... že ano?

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

(Omlouvám se za kvalitu takřka zapomenutého příběhu o mých prarodičích a i o zavádějícím názvu, neboť jsem nesehnala dostatečný materiál pro ucelený děj. Takže je to z poloviny smyšlenka. Dokonce ani v Archívu o tom dni nepadla ani zmínka. Jen Sandaime o tom dni mluvil dosti vyhýbavě. Úplné svědectví by mohl podat jen záznam, držený v rukou přímého potomka Madary, nikdo přesně neví proč Madara udělal to, co udělal; Uchihy Itachiho… jakožto nehledanějšího nukenina se ptát nemohu, ani nevím, kde jsou všechny jejich znalosti ukryty, navíc je to nepřítel Konohy, proto je příběh tak chudý na podrobnosti. – pozn. samotné autorky; Godaime Hokage)

5
Průměr: 5 (1 hlas)

295985_543126452395195_1493057492_n.preview.jpg

Hezky se posaďte a poslouchejte.
Děj se odehrává těsně poté, co Naruta popadl amok a zničil celou Listovou. V době, kdy Konohu nezničil Pein, ale kdo jiný než Naruto. Většina vesničanů sice přežila, ale Naruto se bál všem jen podívat do očí, a tak zmizel a nikdo už ho nespatřil.

4.57143
Průměr: 4.6 (7 hlasů)

Pomalu se probouzím. Hlava mi třeští a v puse mám jak v polepšovně, jako bych snad celou noc závodila s Raikagem v pití. S námahou otevřu oči, ale vidím jen tmu, černočernou tmu. Chci si dát hlavu do dlaní, abych utišila ten kolotoč, ale něco mě zastaví. Kovové zachrastění. Začíná mě jímat neblahé tušení, velmi neblahé tušení.
Znovu pohnu rukama. Ucítím, že je něco špatně. Ne se řetězy, ale se mnou. Pohnu jimi znovu, ale uslyším jen jedno zachřestění. Měly by být dvě a ne jedno. V nitru začínám panikařit. Ledový pot mi pomalu skrápí čelo.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Už je tady zas. Ten blázen, šílenec, naprostej cvok, kterej si ještě ke všemu hrdě říká „Zelená šelma z Listové“. Stejně si myslím, že je to jen kvůli tomu zelenýmu elastickému trikotu, ve kterém vypadá jako naprostej debil, jinak totiž šelmu nepřipomíná ani omylem. To tlusté obočí, účes podle kastrolu, typický pako, jen nevím, proč si muselo za oběť vybrat zrovna mě.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Kapitola XV. Válečný děs

Vítězné vojsko
vítězí před bojem
poražené vojsko
hledá vítězství v boji

Sun-c‘, Umění války

První řady se střetly.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Sobota
Vo vstupnej hale to priam hučalo. Ayame komandovala deti, aby stihli všetko pobaliť. Už mali predsa vyraziť pre polhodinou. Šup! kričala na dvoch chlapcov a jedno dievča zbiehajúcich z poschodia, zatiaľ čo jej manžel nahadzoval batožinu do taxi-koča, ktorý ich čakal pred vchodom. Starý Teuchi ticho stál kúsok od nej. Pozoroval, ako zvláda situáciu. Stála tam vzpriamená, upravená žena, ktorá presne vie, čo robí. Musel uznať, že sa celkom vyšvihla. Z rodinného podniku dokázala za pár rokov vybudovať uznávaný reťazec rýchleho občerstvenia. Samozrejme, s názvom Ichiraku.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kapitola XIV. Rodina

Černá mračna nad městem zářivým
muž svému osudu zanechán
jedna noc a neznámá tvář
rodina pryč a na krku zbraň
tak začala válka klanů
mužův život ukončen
neznámým vrahem
v předvečer konce
zaplacen

5
Průměr: 5 (1 hlas)

(útržky z Nejiho vyprávění; neznámé datum)

[i]Před tou hroznou událostí, na kterou mám plno rozporuplných pocitů, a kteráž to mi změnila život od základů, jsem býval sebestředný pokrytec, sobec a ignorant, který nechtěl vidět nikoho jiného než jen sebe. Och, jaký jsem to býval slepý a hluchý blázen! Sudba asi moc dobře věděla, proč mě tak potrestala. Jen díky tomu jsem svět začal vidět ne očima, ale srdcem. Jaký to zvrat v mém životě. Ano, na jedné misi jsem byl moc blízko výbuchu, na kratičký děsivý okamžik jsem v plné síle Byakuganu pohlédl do toho záblesku. To byla moje největší chyba.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kakashi chvíli vstřebával situaci. Celý svět jako by se náhle zastavil, i slzy se zastavily uprostřed pohybu. Snažil se domyslet si, co se tu odehrálo. Známky po boji byly patrné a Hiashiho mrtvá manželka jako důsledek zcela jasně hovořila o problémech. Nikdo se nechystal dát Kakashimu odpověď, tak se otočil pro radu k Ibikimu. Nestyděl se přiznat, když něco nevěděl, od toho měl přátele.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Bouřlivé nebe rámovalo hranice pobřeží a táhlo se až daleko za obzor. Dole pod ním obrovské vlny narážely na kamenité pobřeží a zanechávaly po sobě šedivou pěnu, která mizela ve víru oceánu, aby se celý proces mohl opět opakovat.
Na obzoru se blýsklo a brzy přišel dozvuk hromu. Zem se otřásla a shinobimu se podlomily kolena. Bylo to varování: UTÍKEJ PRYČ! Ale muž ho nedbal, vlastně proto byl zde. Aby se té ohromné síle skrývající se na hladině vody postavil.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Něco bylo špatně. Cítila to. Seděla ve své temné klícce, z vlhkého stropu padaly na podlahu v pravidelných intervalech kapky vody. Takhle dopadl její pokus o útěk. Cítila se mizerně. Zneužitě. Osaměle.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

Kapitola XIII. Ve stínu

Zrada je jen otázkou peněz.
- kardinál Richelieu

Podlouhlá loď se zařazovala podél dřevěného mola, jak veslaři obratně manévrovali kolem všech překážek. Lodivod s kapitánem kontrolovali a úkolovali posádku z vrchní paluby. Přistání, které okusili již mnohokrát, přesto vždy tak nebezpečné. Stačila jedna drobná chyba, jedno špatné naklonění a loď převážející drahocenný náklad se mohla nabourat a v nejhorším případě i potopit. Nebyla by to první ani poslední loď.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

15.12.
Ashira už nemal náladu na nočné vysedávanie pri pripitých kolegoch, preto sa vybral domov. Cestou popri tréningovom ihrisku akadémie videl v slabom svetle noci siluety troch postáv. Postavy mrštne hádzali kunaie proti nehybným i pohyblivým terčom. V jednej zo siluet spoznal vnuka bývalého hokage Sarutobiho. Párkrát doňho narazil v hlavnom paláci, kde mal sídlo aj Ashirov nadriadený. To, čo sa odohrávalo pred jeho zrakom, boj takzvaný tréning potme, ktorý mal mladých ninjov naučiť sa spoliehať nielen na svoj zrak, ale predovšetkým na ninja inštinkty.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

„Jsem tvé ženě podobná?“
Ta otázka přišla znenadání. Položil si hlavu na stranu a zahleděl se na ni. Nepohnula se, zírala do stropu a mlčela. Odvrátil tvář a zadíval se tam také.
„Proč se ptáš?“
Nic tam není. Jen praskliny a prach. JÁ jsem prasklina.
A TY jsi prach. Chceš? Hodíme se k sobě. My se totiž k sobě až moc hodíme.

„Jen tak. Že ti ji třeba připomínám.“
„Myslíš, že si ji tebou nahrazuju?“ odhadl. Zavrtěla hlavou; neviděl to, ale slyšel. Přikrývky zašustily. Vybrali si pokoj pro hosty, ve kterém od smrti manžela spávala. Nedotýkali se. Teď už to nebylo potřeba.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

„Stačí ak dôjdeš do dnešnej polnoci ku konožskej hlavnej bráne, kde ťa budem čakať. Hodiny sú už nastavené správne.“
„Hodiny?“ začudoval sa Manabu a pozrel na hodiny visiace na stene miestnosti. Ukazovali pol desiatej. Takže skutočne prebehlo iba niečo viac než dve hodiny odvtedy, čo sa prebral spútaný v tejto miestnosti a bol Ibikim podrobený psychickej skúške ako podozrivý z vraždy Konohamara a možný účastník sprisahania, vedúceho na najvyššie miesta. Špeciálna chuuninská skúška. Klamal by, keby tvrdil, že z toho celého nie je ešte stále zmetený. Skúšajúci zatiaľ opustili miestnosť.
„Počkajte, nechali ste ma tu priviazaného,“ kričal za nimi Manabu.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)