Romantika
[i]Letní den, sluníčko příjemně hřálo a ve vzduchu byla cítit vůně právě rozkvetlých sakur.
Když se Naruto se svým týmem vrátil do vesnice, tak se ihned vydali za Tsunade a sdělili jí výsledky mise. Byla tak nadšena Tenshiiným výkonem, že jí od té doby nedávala pokoj a ona musela stále na nějaké mise. Měsíc bez přestávky. Byla unavená.
Šla do budovy Hokage a zaklepala na dveře kanceláře Godaime. Ta ji vyzvala a Tenshi vešla.
„Co si přeješ, Tenshi-chan? Misi pro tebe zatím nemám,“ usmála se Tsunade na Tenshi.
Ráno se Sasuke probudil jako první. Něco ho hřálo na levém boku, ohlédl se a spatřil jeho milou, spokojeně se usmívající. Sklonil se k ní a políbil ji na tvář. Aki se slastně protáhla a otevřela oči.
,,Jak ses vyspala myšičko?“zeptal se.
,,No, díky tobě jsem se teda moc nevyspala.“Poznamenala dívka s šibalským úsměvem.
Sasukeho vlasy jí padaly do obličeje. Zahrnula mu je za ucho a políbila ho. Sasukemu se to líbilo a tak za chvilku se už po sobě váleli, div stan nezbořili.
Co mám dělat? Co mám dělat?! Mám jen jeden akatsuki plášť… já se jí určitě nebudu líbit. Je to dlouho, kdy jsme se viděli, naposledy sem jí viděl když… jí bylo dvanáct? Dlouhá doba. Měl bych, asi bych se měl vysprchovat. Ale kde když je v koupelně kisouš?! Panebože vzpomínám na její krásné heboučké vlasy. A ty krásné rudé oči. Moje láska na mě čeká.
„Ahoj Peine.“Pozdravil mě Itachi. Měl aktivovaný sharingan a rozpuštěné vlasy.
Ne. Itachiho sem nemyslel. Ale to nevadí. Itachi by mi mohl poradit.
Pár dní trvalo než se Gaara dostal z horeček a úplně se uzdravil. Yuti se snažila být doma co nejméně a tak se vyhýbat jeho společnosti.
Bolelo jí, když viděla jeho tvář a sledovala jeho tak dobře známá gesta. Vracely se jí všechny vzpomínky a pocity, které cítila když byli spolu.
Tolik ho toužila políbil, ale sama si to odpírala.
Byl už úplně čilý když se jednoho rána postavil z postele a mlčky jí rentgenoval pohledem.
Sakura běžela jak nejrychleji mohla k Narutově kanceláři. Nenesla moc dobré zprávy. Jakmile se dostala ke dveřím, ani nezaklepala a vběhla dovnitř.
Naruto se tak lekl, že málem vyskočil do stropu. Snažil se však zachovat svou hrdost a zeptal se Sakury, jak to zatím vypadá.
Sakura si odkašlala a sdělila Narutovi, že vše jde v pořádku. Až na jednu drobnost…
„Tým Ebisu není kompletní. Matsudaira a Hikouki se jim ztratili. Prý při hledání vody. Pohřešovali je už od odpoledne….“
Naruto ztuhnul a říkal si spíše pro sebe:
„Byakugan!“ Hinate navreli žilky pri očiach.
„Tak začíname!“ skričal Naruto a zmizol.
Hinata sa pousmiala rýchlo uskočila doľava a kopla vpravo za seba. V tej chvíli sa tam zjavil Naruto a schytal to. Letel vzduchom rozrazil strom a „PUF!“
„Klon,“ pomyslela si Hinata.
„Si dobrá,“ počula v ľavom uchu.
„Juuken!“ otočila sa a buchla dlaňou, Naruto sa prehol v páse „PUF!“
Pozrela pred seba. Tam stál Naruto a hodil shurikeny.
„Kage bunshin shuriken no jutsu!“ zvolal a na Hinatu teraz smerovala asi stovka shurikenov.
Trafili ju.
Chvíli na sebe oba mlčky hleděli. Možná to brali jako soutěž kdo dřív uhne. Oběma jejich ego nedovolovalo vzdát se, ale Yamato usoudil, že je slušné nechat jí vyhrát.
Uhnul pohledem a napil se z připraveného šálku čaje.
„Uhnul jste!“ zajásala Kimm vítězoslavně.
Takovou reakci přesně čekal a zamračil se.
„Nechal jsem tě vyhrát,“ opáčil.
„Máte nějaký důkaz?“ vyštěkla na něj na oplátku Kimm a v ten moment mu okamžitě sklaplo. „Já si to myslela.“
Yamato zavrtěl hlavou a raději sám sebe přesvědčoval, ale hezky mlčel.
Jedna, druhá, třetí,čtvrtá,pátá,šestá......
Máme misi. Je jasná noc a všichni už spí, jen já mám hlídku. Na obloze je tolik hvězd a já abych si zkrátila dlouhou chvíli, se je snažím spočítat. Jako tenkrát...
[i]Byla jasná noc a ona ležela na zahradě a dívala se na nebe. Přišlo jí tak okouzlující.
„Tenten? Co tam děláš! Je pozdě měla by si jít spát zítra jdeš poprvé do akademie a jistě nechceš zaspat nebo být unavená!“ promluvil k ní mužský hlas.
1. kapitola: Minulost
Je tomu několik desítek let, co země blyštivých mečů, mocné chakry a odvážných ninjů byla ještě rozeseta na malé celky – sídla, pevnosti, vesničky… Říkejte si tomu jak chcete. Podstata těchto slov zůstává – klany a rodiny, mnohočlenné nebo jen malý kruh nejbližších příbuzných.
Všichni věděli, že jsou slabí samostatně, vyděděnci, kteří byli donuceni se pohybovat sami byly předurčeni k pomalé smrti hladem, pokud měli štěstí. Druhá možnost byla nechat se zabít ochránci jiných sídel.
Je tu další jednorázovka, tentokrát na téma SasuSaku – takže nefandové SasuSaku: OPUSŤTE TUTO STRÁNKU! 
[i]Před měsícem:
„Tak co kluci?“ zeptal se zvědavě Sasuke. Sakura se jen mírně začervenala a raději neodpovídala.
„Ahá, takže je někdo na obzoru?“ vyzvídal.
„N-Ne, nikdo!“ lhala Sakura.
„Ale no ták, já vím, že někdo ano! Pověz mi to!“ žadonil Sasuke.
„Radši ne…“ řekla Sakura.
„Prosím, jinak nebudu spát!“ prosil Sasuke.
„Myslím, že nebudeš spát ani když Ti to řeknu…“ podotkla Sakura.
Sakuře se do očí hnaly slzy. Už dvě hodiny seděla na skalisku poblíž Konohy a přemýšlela nad stále záludnou otázkou… 'Vrátí se ještě někdy?' .
Cestou šli mlčky, tedy jen Naruto neprojevoval žádnou snahu o komunikaci. Šel několik málo metrů před nimi, nevnímal ani okolí. Jen stále přemýšlel nad třemi podstatnými věcmi, ovšem nedokázal je seřadit od té nejzávažnější po tu nepotřebnou. No prostě nejde přemýšlet nad třemi naprosto rozdílnými věcmi a ještě k tomu jít rovně po cestě. Nešlo to, takže občas mírně vybočil z cesty.
První jeho myšlenka směřovala ke dvěma zamilovaným osobám za ním. Na jednu stranu měl radost, ale byl i smutný. Teď, když jsou jen oni tři.
Přišel jsi do jedné vesnice. Všichni tě vítali a ty ses tvářil pořád stejně důstojně, jako by tvůj výraz kdysi dávno vytesal do mramoru mistr sochař. Když i tvá kůže byla bílá jako mramor a ne opálená a větrem ošlehaná, jak by se očekávalo od válečníka. Starosta požádal vesnici, ze které pocházíš, o pomoc proti skupině banditů a ty jsi přišel. S sebou sis přivedl tři zhruba třináctileté děti. Spousta lidí z vesnice o tobě pochybovala; o tom, že dokážeš ty sám s pomocí tří dětí porazit bandu zločinců.
,,Pein už domlouvá útok na Konohu." Vešla do pokoje s těmito slovy Konan.
Genma sedící v křesle poblíž okna jenom nadzdvihl obočí a napil se ze sklenky, co byla na stole vedle křesla.
,,Ale…nás se to teď netýká. My teď máme pro sebe celou noc." Sedla si Genmovi na klín a políbila ho na tvář.
,,Opravdu celou? A jenom jednu?" Šibalsky se usmál a vzal Konan do náručí.
Po velice dlouhé době přichází další díl (osobní důvody) 
Tentokrát už desátý a upozorňuji, že ještě zdaleka ne poslední! 
Jak už název napovídá, začínají Zkoušky Chunninů a jedná se o Speciální Speciál xD – velice dlouhý díl! Původně to měl být Vánoční speciál, jenže jsem nestíhala, tak jsem si řekla, že to bude Novoroční speciál, ale to taky nevyšlo, tak jsem z toho prostě udělala Speciální Speciál xD. Na přání jednoho človíčka se v tomto dílu objeví také zase více SasuSaku!
Zranění
Poslední boj
Akari v běhu tasila katany a řítila se proti Madarovi. Ten se jen usmál a v mžiku mezi nimi stál zbytek Akatsuki v čele s s šestičlenným Peinem.
„Tak se předveď Naruto,“ pobídla ho Hanaya, když konečně dorazila na místo kde trénoval.
Zhluboka se nadechl a zrudnul v obličeji. Jeho hruď se dmula, až konečně vypustil zadržovaný vzduch. Větev, umístěná o pár metrů dál se nejdříve zatřepotala a pak se o pár centimetrů pohnula směrem do předu.
Naruto úlevně vydechl a s roztaženýma rukama padl na zem. Zhluboka oddechoval a z čela mu odkapával studený pot.
Hanaya se nad ním sklonila a usmála se. Opětoval jí gesto a zavřel oči, které měl neskonale těžké.
