Romantika
V Konoze byl vrchol léta a stálá denní teplota byla okolo čtyřiceti stupňů. Ani v noci si místní obyvalé nedopřáli oddychu, jelikož teplota pod třicet klesla jen výjmečně. A i tak to bylo tuto noc. Lidé otevírali okna, aby jim lehký vánek jemně čechral závěsy a osvěžoval dusné ovzduší. Ale kromě pohybů látek zavěšených na okně byl efekt téměř nulový. I jeden mladý ninja si otevřel okno po příkladu ostatních. Kromě již jmenovaných důvodů měl ještě jeden, důvod, který pro něj byl důležitější než ostatní.
„Hokage-sama jsou tu kupci se svitky,“ oznamoval Koketsu Tsunade.
„Hmm… A co jako?“ odpověděla nepřítomně Tsunade.
Koketsu se vyjeveně podíval na Tsunade. Ona neví, co to je za lidi!!
„Ehm… Jsou to obchodníci se vzácnými svitky. Vlastnit aspoň jeden, je vzácnost. Měla byste je pozdravit Hokage-sama,“ vysvětloval Koketsu.
„Aha… Tak nějaké koupíme.“
Únos
„Sakuro, jsem doma!“ zavolal mladík do domu, ovšem hlas jeho milé se neozval. V domě vládlo až znepokojující ticho. Nahánělo mu to husí kůži. Zkusil to tedy ještě jednou, ale ozval se jenom vítr, který narážel do zavřeného okna. Trochu se vyděsil, zakázal ji přece, aby někam chodila, mohlo se jí stát cokoli. Z jeho přemýšlení ho vytrhla ohromná rána, která se rozlehla celou Konohou. Neměl však náladu řešit, co se vlastně stalo. Sakura pro něj byla důležitější.
,, Tak co Neji, vidiš něco?" ptal se ho Lee. Právě byl se svým týmem na misi.
,, Jak mám něco vidět, když na mě pořád mluvíš. Nemůžu se soutředit." odsekl.
,, No tak hoši, nechte toho." rozkázal jim jejich sensei.
,, Nechápu proč nám Naruto zadal tak trapnou misi." nadávala Tenten.
,, Ehm...jestli mohu podotknout, bylo to kvůli tobě." řekl Lee.
,, Tebe se nikdo neptal."
,,Teda. Poslední dobou je nevrlá." pošeptal Lee Nejimu. Ten na souhlas kývl. Ale věděl taky proč je naštvaná. Najednou uslyšeli bolestný výkřik.
Vydali se dál, ale u východu je zastavil letící kunai. Přikrčili se a zůstali schovaní.
„Kdo je tam?‘‘ Ozvalo se z venku. Sakura nakoukla ven. Další kunai už neletěl. Z nedalekého křoví vylezli tři postavy.
Všichni tři si oddychli, když v nich poznali Shikamara, Kibu s Akamarem a Inu. (Z ní Sakura teda dvakrát nadšená nebyla, ale lepší, než kdyby z křoví vylezlo zase nějaký zakrvácený, bláznivý individuum.)
Mise
Byl krásný letní večer, slunce se pomalu snášelo k zemi a chystalo se spát...celá vesnice se chystala na spánek, jen jedna dívka stále seděla na parapetu okna od svého bytu a hleděla na to slunce. Přemýšlela... Vzpomínala...
"Temari? Neměla by si už jít spát?"-Tato slova jejího bratra jí vytrhla ze zasnění.
"Em... co... jo, asi jo." Odvětila svému "malému" bráškovi.
"Poslední dobou jsi trochu zamlklá, co se děje?" Táže se Gaara.
3. Nový domov
Dokonce i po šesti dnech se tu stále cítil zvláštně. Vyrůstal v malém apartmá, ale teď byl bohatý a vlastnil tucet budov, zařízených ve starém japonském stylu. Nacházela se tam i vnitřní tréningová hala, dvě venkovní, knihovna a tucet ložnic, které se nacházeli hned vedle hlavní. Toto všechno bylo v hlavní budově. Ostatní byli jen menší verze. Vlastnil i budovu pro ninja psy. Naruto ji, ale přestěhoval do domu. Ale něco mu stále chybělo. I s liškami, které mu stále pobíhali okolo domu se cítil sám.
Takže je tu piaty diel, no to som zvedavá čo na neho poviete... Enjoy 
“Aaahoj Sakura!!” zakričal blonďatý, hlučný chlapec hneď ako vstúpili do Ichiraku.
“Koho si to priviedla?” Zamumlal s plnou pusou ramenu.
Sasuke se co nevidět vrátil k Daise. Seděla tam na posteli a pohledy ho sváděla k sobě. Opravdu toho neměla dost, chtěla víc. Ať chtěl nebo nechtěl, musel si jí nevšímat, měl teď něco důležitějšího na práci. Ona si však nedala říct a nahá k němu přistoupila a ovinula mu ruce kolem ramen. Věděla, že odejde, ale tohle nechtěla.
„To mě tu takhle necháš?‘‘ Zeptala se ho a pohlédla mu do tváře. Sasuke zarytě mlčel, snažil se jejímu pohledu odolat, ovšem dlouho nevydržel.
Slunce svítilo, byl krásný den. Úplně stvořený ke sportování. Pár lidí se protahovalo na nemalém hřišti a společně si povídali. Zbytek seděl na tribunách a netrpělivě čekal na to, co se bude dít. Najednou se okolím rozlehl divný zvuk. Všichni se otočili k rozhlasu, který se majestátně tyčil na v prostředku areálu.
Našli ju na streche budovy úradu hokage, stála tam vzpriamene v oficiálnom odeve piateho hokage a jemný ranný vetrík jej vlnil prečnievajúce vlasy a plášť.
„Tak si tu.“, povedala bez toho aby odtrhla zrak od dediny ktorá sa rozprestierala pod ňou. Aj keď hľadela smerom k budovám Listovej, jej pohľad bol zaostrený niekam ďaleko.
„Áno.“, odpovedal a s úctou pozoroval majestátnosť Godaime hokage pred ním.
Som rád babi, že ty si sa stala hokage.
A nemohli uvěřit svým očím.
----------------------------------------------------------------------------
V rohu se, co nejrychleji oblíkala Anko s Kakashim a v rohu se smíchy váleli na zemi Tenten s Nejim.
,, Ehm, tady neni nic k vidění. A jestli o tom ceknete jenom slovíčko, jste mrtví." pohrozila jim červenající se Anko, která se potom rychle vytratila z domu.
,,Teda Kakashi-sensei." řekla Sakura a musela se držet, aby nevybuchla smíchy. Kakashi radši taky někam zmizel a ostatní šli radši už spát.
„Těší mě,“ pousmála se trochu Tsunade a pokynula kývnutím hlavy, abychom jí následovali.
„Připravili jsme vám ubytování, abyste po dobu vašeho pobytu v Konoze měli střechu nad hlavou. Většina zařízení se nachází v jediné lokaci, která byla právě volná. Shizune vás tam zavede. Můžete si odpočinout.“
„Myslím, že bychom měli přejít rovnou k věci, když už jsme tady všichni,“ nadhodila jsem, aniž bych si uvědomovala jak to bylo troufalé.
Toushirou se mnou srovnal krok a přidal se k mému názoru.
Usmál se a objal jí kolem pasu. Byl rád za tuhle kladnou odpověď. Konečně mohli být oba spolu, žít spolu, být šťastní.
,,Děkuji ti Lin." Zašeptal jí do vlasů a vzal mezi prsty pramínek karmínově rudé hřívy. Na chvíli se od něj odtáhla a ukazováčkem ho pohladila o rtech.
,,To já děkuji. Za všechno." Odpověděla a rty se přisála na jeho rudé plátky. Vášnivě se ponořila do polibku a povalila ho na záda. ,,Už bych si nedokázala představit další odloučení." Zašeptala mu do ucha a pokračovala v předešlé činnosti.
,,Proč si sebou vzal tu služku?!“ Vyjela po Sasukem Karin, které se vůbec nelíbilo, že by se Sasukem měla zůstat jiná dívka než ona.
,,Karin, SKLAPNI!!!“ Seřval ji Sasuke. Všiml si jaký vražedný pohled má dívka, sedící vedle něj. Kaia zatnula pěsti, ale byla zticha.
,,Proč bych měla?!“ Drze se ohradila Karin.
„Dobře, tak se na to podíváme,“ řekl Gaara a vedle něj se zjevil člen ANBU z Písečné.
„Kazekage-sama!“
„Ztratila se moje sestra. Naposledy s ní byl Nara Shikamaru, který je taky nezvěstný. Najděte je.“ přikázal Gaara.
„Hai, Kazekage-sama!“ řekl ANBU a zmizel v oblaku kouře.
V Gaarově pracovně bylo dost rušno a venku byla tma jak v pytli. Gaara se svým bratrem, členem ANBU z písečné a skupinkou ninjů z Listové řešili problém s Temari a Shikamarem.
Chci tě zpět!3
V Konoze:
Sakura byla velmi zaneprázdněná, protože v Las Vegas se téměř nedaly vybrat šaty, jak jich bylo moc. Byla vybírat už 8 hodin a protože svatba se měla konat za 10 minut, byla velmi rozrušená. Sasuke už určitě čekal u oddávajícího, musí si pospíšit.
Mezitím v budově firmy Svatba snadno a rychle
„Kde ta Sakura vězí?“ říkal si Sasuke, „ Musí rychle přiít, svatba začíná za čtyři minuty a sedmnáct sekund.“
Čas ubíhal až neuvěřitelně rychle. Akatsuki začali pociťovat ve vzduchu napětí. V sídle zavládla atmosféra toužebného očekávání. Ninjové cítili, že ta velká chvíle musí přijít už brzy.
Konan dala sama sobě důležitý úkol. Chtěla se věnovat těhotné kamarádce a postarat se, aby jí nic nechybělo, pokud možno nic nerozčilovalo, a hlavně ji uchránit od veškeré práce. Ukázalo se však, že to ani zdaleka nebude tak jednoduché, jak si to v duchu tak pěkně vymalovala. Protože zelenooká dokázala být občas pořádně tvrdohlavá.
„Už prostě dál nebudu snážet tvoje žárlivé poznámky! Jsem s Haru a Kurenai proto, že tam je klid! Je to někdo, kdo mi projeví uznání! Někdo, kdo po mě pořád něco nechce! Někdo, s kým můžu být sám sebou! My dva… byla to chyba… nehodíme se k sobě.“
