manga_preview
Boruto TBV 09

Gaaro!Osud nelze změnit 17: Poslední sbohem

Pár dní trvalo než se Gaara dostal z horeček a úplně se uzdravil. Yuti se snažila být doma co nejméně a tak se vyhýbat jeho společnosti.
Bolelo jí, když viděla jeho tvář a sledovala jeho tak dobře známá gesta. Vracely se jí všechny vzpomínky a pocity, které cítila když byli spolu.
Tolik ho toužila políbil, ale sama si to odpírala.
Byl už úplně čilý když se jednoho rána postavil z postele a mlčky jí rentgenoval pohledem.
Chvíli civěla do desky dřevěného stolu, u kterého seděla, ale její povaha jí nutila podívat se na něj. Pohlédla do těch zelených očí, lemovaných tmavými kruhy. Chvíli si hleděli mlčky do očí. Za těch pár nepatrných dní se ani jeden nedostali k podstatnému jádru věci. Oba se jakoby vyhýbali tomu, co je teď stejně čekalo.
Ani jeden se neměl k tomu začínat rozhovor jako první. Bylo nepříjemné trapné ticho, které přímo bušilo do jejich ušních bubínků.
Yuti naprázdno polkla a její hrdlo se naplnilo nevyslovitelnou touhou zakřičet co nejvíce to šlo. Držela ale své nutkání na uzdě a znovu polkla.
„Co teď?“ zeptala se tiše a snažila se kontrolovat svůj nepravidelný dech.
Znovu nastalo řezavé ticho. Gaara se posadil naproti ní. Velice pomalu a opatrně tak, aby snad neudělal sebemenší zvuk.
„Proč jsi sem přišel?“ následovala další její otázka.
„Neptej se na otázku, na kterou znáš odpověď.“
„Neměl jsi to dělat.“
Trochu se zamračil a jen na zlomek vteřiny zavřel oči.
„Všechno jsem obětoval, abych tě našel. Vystavil jsem nebezpečí celou vesnici svou nepřítomností.“
Yuti vstala a přešla mlčky k malému oknu s výhledem na zasněžený dvoreček.
„Můj život už je jiný, pochop to. Změnila jsem se-,“ zhluboka se nadechla, „tys mě změnil. Nic nebude jako dřív, tak mi ani prosím neříkej nic co by mi mohlo ublížit a jen tiše odejdi.“
Ano měla pravdu, změnila se. Předtím ještě byla nedospělá a ztřeštěná. Sama se divila jak se mohla tolik změnit za těch pár měsíců. Slyšela podstatný rozdíl ve svém vyjadřování i ve svém už dospělejším chování. Někde uvnitř to sice byla pořád ona, praštěná se smyslem pro humor, ale na vtípky a škádlení teď nebyl čas ani nálada.
„Promiň, ale to nejde,“ odmítl její slova rozhodně.
Neotočila se na něj. Věděla, že výraz, který uvidí v jeho tváři by způsobil kolísaní jejího rozhodnutí.
„Jen mi řekni-,“ začala, ale nebyla si naprosto jistá jestli to má vlastně smysl. „co tě vedlo změnit na mě názor? Opovrhnul jsi mnou a pořád před tebou stojí ta, která patřila k Akatsuki.“
„Při každém pomyšlení na tebe se mi hrdlo stahuje a nejsem schopný dýchat. Každá vzpomínka se jakoby rozprostře v celé mé mysli a nejsem schopný racionálně přemýšlet,“ přešel k ní a chytl jí za loket. „Pořád mám někde v mysli uchovanou tvou vůni vlasů, která se snad vsákla do stěn, mezi kterými žiju tak, že všude kde procházím jí cítím. Je to jako droga a já jako bych si musel přijet pro svou dávku,“ domluvil sotva slyšitelně svým hlubokým hlasem, který se zdál najednou trochu jiný.
Sotva popadala dech z jeho slov. Nepříjemně se jí stáhlo hrdlo a cítila divoké bušení srdce, které pomalu ale jistě ještě více zrychlovalo. Nebyla si jistá, jestli to doopravdy vydrží a nebouchne jako nějaká sopka.
Zavrtěla divoce hlavou a vysmekla se mu ze sevření.
„Přestaň.“
„Ne,“ odmítl a nehnul se z místa.
„Nic se nezměnilo. Já jsem pořád ten záporák a ty kladný hrdina, který všem pomůže z nesnází,“ snažila se o mírný úsměv, ale místo toho vytvořila jen nepřirozenou grimasu.
„A šťastné konce nejsou pro ty záporné,“ dořekla tiše.
„Odmítám přiznávat tvoje slova.“
„Odmítej co chceš, ale pravda je taková ať se ti to líbí nebo ne,“ trvala si na svém tvrdě. „Nemáš ponětí kolik jsem pro Akatsuki zabila lidí, i ty jsi byl na mém seznamu pamatuješ? Mí přátelé jsou členové té organizace a nejspíš to nezměním. Teď chci, abys odešel,“ naléhala a trochu se od něj ještě odtáhla.
Chvíli bylo ticho jako v hrobě. Svitla jí v mysli malá naděje, že by se snad teď otočil a poklidně odešel, ale jeho výraz ve tváři byl tak pevný a rozhodný.
„Já chci, abys šla se mnou,“ odpověděl na to a založil si ruce. Zaujal tak svou klasickou pózu.
„Nevíš co riskuješ, když mě vůbec žádáš o takovou věc.“
„Vím co riskuju, když tě o ní nepožádám.“
„Všechno se to sice krásně poslouchá, ale kdybych šla s tebou jsi ty, celá tvá vesnice i sourozenci v nebezpečí. Jsem hledaný zločinec třídy S pamatuješ?“ snažila se ho neustále odrazovat.
Pravda, ne že by nechtěla být s ním. Jen si byla vědoma nebezpečí, které by hrozilo kdyby se někde okamžitě rozneslo, že je v Písečné a poklidně si žije po boku kazekageho. A nejspíš…šťastné konce opravdu nebyly pro člověka jejího typu, i když by opravdu ráda.
Přešla místnost a nadějně otevřela dveře ven, aby mu naznačila, že je čas odejít.
Dovnitř vletěl studený vítr a rozčechral oběma vlasy. Gaarova rudá hříva se jen lehce zatetelila a zase se poklidně a nehybně usadila na jeho hlavě.
„Jsem ráda, že jsi se uzdravil, ale teď už je opravdu čas jít,“ pronesla do náhlého ticha.
„Myslíš, že jsem tě půl roku hledal jen tak pro nic za nic?“ opáčil na to.
Už jí pomalu začala docházet kuráž. Jestli to rychle neukončí tak popustí uzdu emocím.
„Nechtěla jsem to říkat tak přímo, ale myslela jsem, že to z mého chování pochopíš, já-,“ začala a zhluboka se nadechla. Pohlédla na něj a jejich oči se střetly.
„Nic k tobě necítím,“ sykla a nasadila poslední zbytky svého tvrdého výrazu. „Už to chápeš?“
Na tváři kazekageho se mihlo překvapení a následně i šok.
Chtěl něco říct, ale nezmohl se ani na slovo. Fakt, že by jí měl zase nechat jít ho bodal do srdce jako ostrý nůž.
Yuti pevně semkla rty a znovu pootevřela dveře. Tiše čekala a k jejímu překvapení se po chvíli místností roznesly kroky.
Gaara došel až ke dveřím a zastavil se naproti Yuti. Díval se na ní a ona se bála opětovat mu pohled. Bála se co v něm uvidí. Vzhlédla a rázem hořce zalitovala.
Tolik bolesti, kterou v něm uměla přečíst jen ona a on to dobře věděl.
„Nemám sílu na to, abych se držel od tebe dál,“ zašeptal na konec a vyšel ven.
Yuti zůstala stát na místě a do očí se jí neúprosně draly slzy.
„Neměl jsi sem chodit,“ zašeptala si sama pro sebe a lehce popotáhla. „Všechno se to zase opakuje. Pořád to stejné.“
„Sbohem,“ ohlédl se přes rameno když scházel menší kopec před jejím domkem.
Pak už jen zmizel. Rozplynul se na písek, který se zlatavě zaleskl v horském slunci.
S hlasitým třísknutím praštila dveřmi a sesunula se zády po nich. Schovala si hlavu v dlaních a konečně jí nebránilo nic se pořádně a neskrývaně rozvzlykat.

Poznámky: 

Troška romantických blábolů, které mi tam tak trochu nesedí Laughing out loud Nebo se to spíš trapné? No každopádně díl pro všechny romantické duše Laughing out loud

4.930235
Průměr: 4.9 (43 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Furika
Vložil Furika, Pá, 2010-01-01 23:51 | Ninja už: 5754 dní, Příspěvků: 239 | Autor je: Prostý občan

Laughing out loud čekala jsem že se mu vrhne kolem krku a všechno bude fajn...ale tak to vypadá na další dávku napínání.... jinak skvělá povídka Kakashi YES

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Po, 2009-04-06 18:39 | Ninja už: 5731 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

Tohle mi nedelej, jasny??? Kdo tyhle nervaky a dojaky ma cist, kdyz je na dne s citama??? Sakra, kdybych byla doma to by bylo, ale bohuzel ne a tak to musim vydrzet, ale neco ti povim, mela by jsi napsat knihu ta by sla hned na dracku...

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele TsuchiKim
Vložil TsuchiKim, Ne, 2009-04-05 19:39 | Ninja už: 5904 dní, Příspěvků: 747 | Autor je: Prostý občan

ách, to je něco pro mě, ták romantické a smutné, ale je hloupá, já být na jejím místě, tak skáču radostí do stropu, ale zas na tom, že by nebyli tak úplně v bezpečí, asi něco bude Smiling

dlouho jsem tu nebyla, ale snad se to zase změní a doženu staré resty Smiling *těší se na ty "své" autorky*

"kniha" Ninža z druhého patra? Jedině za trest! více - proč já tomu vlastně dělám reklamu? Puzzled

jsem členem Spolku žroutů knih (itadakimááás), naše závislost a rychlé čtení je přímo legendární, kdo by se chtěl přidat ať kontaktuje Akumakirei

napsala jsem recenzi na Black Cat, ale nevím jestli se tím mám chlubit Smiling
a pokračovala s recenzí NO.6

jsem členem FC Cinkl, FC Yuki Kaze-san a FC tepeyollotl

všude narážím na to, že 92% teenagerů poslouchá hip hop a pokud patřím do zbylých 8%, ať si to přidám do podpisu, ale je zajímavý, že to má polovina konohy a mém okolí to poslouchá pouze jeden člověk :D

Obrázek uživatele Schrödingerova kočka
Vložil Schrödingerova kočka, Čt, 2009-03-19 00:59 | Ninja už: 6012 dní, Příspěvků: 2945 | Autor je: Prostý občan

Taky jsem tam viděla Twilight xD ale to nic...deformace moderní literaturou xD
Moje první reakce - Ta je tak blbáááá!!
A je. JE blbá. Zase tolik ohledů by brát nemusela xD ale co..stejně jsem zvědavá na další Smiling

“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”

Obrázek uživatele Dantuška
Vložil Dantuška, So, 2009-03-14 23:42 | Ninja už: 5922 dní, Příspěvků: 215 | Autor je: Prostý občan

dojemnééé *-* behehééé Sad smutný.. ach jo.. prostě nemám slov, jsem totálně vyždímaná! Laughing out loud moc krásně popsaný děj.. tak.. výstižně a přece do detailu... Smiling
btw. .. „Nemám sílu na to, abych se držel od tebe dál,“ ... to mi připomíná Twilight, ale tahle fráze se sem náramně hodila *-* Smiling

Obrázek uživatele cinkl
Vložil cinkl, So, 2009-03-14 23:57 | Ninja už: 5654 dní, Příspěvků: 776 | Autor je: Prostý občan

Já twilight neviděla takže nevím Laughing out loud čtu knížku, ale sem na 22 straně takže asi shoda náhod Laughing out loud...při mé smůle

*Lavi. He is pretty cool, you knowZ lásky*

*Když nechceš ubližovat, neubližuj. Ale když ublížíš, tak chladnokrevně.*

MůjsvětDivů **Kdo žije bez fantazie, není člověkem**

Obrázek uživatele Dantuška
Vložil Dantuška, Út, 2009-03-17 15:56 | Ninja už: 5922 dní, Příspěvků: 215 | Autor je: Prostý občan

já jsem v knížce zatim taky shnila na 22 Laughing out loud doporučuju filmík (pro milovníky lásky xDDD) ale prostě tahle větička je kouzelnááá !! Smiling

Obrázek uživatele M.i.n.a
Vložil M.i.n.a, Pá, 2009-03-13 09:09 | Ninja už: 5562 dní, Příspěvků: 44 | Autor je: Prostý občan

Pekne napsany.. myslim, ze to do pribehu pekne sedi.. prekvapujici, ze se moc nepohadali, ale asi na to nemeli sily.. uz se tesim co bude dal Smiling

Obrázek uživatele M.i.n.a
Vložil M.i.n.a, Pá, 2009-03-13 09:09 | Ninja už: 5562 dní, Příspěvků: 44 | Autor je: Prostý občan

Pekne napsany.. myslim, ze to do pribehu pekne sedi.. prekvapujici, ze se moc nepohadali, ale asi na to nemeli sily.. uz se tesim co bude dal Smiling

Obrázek uživatele Merenwen
Vložil Merenwen, Pá, 2009-03-13 02:41 | Ninja už: 5678 dní, Příspěvků: 480 | Autor je: Prostý občan

ja myslim, ze hodne dobry...zadny sladky padani si do naruce...kazdopadne se divim, ze mu tak odolavala...cekala jsem poradnou hadku, ale rwlativne mluvili v klidu coz me prekvapilo...jinak par fakt peknych momentu jsem tam nasla a nezklamalas me takze...za pet Smiling)