Papírová jehla XIX.-Vánoce

,,Pein už domlouvá útok na Konohu." Vešla do pokoje s těmito slovy Konan.
Genma sedící v křesle poblíž okna jenom nadzdvihl obočí a napil se ze sklenky, co byla na stole vedle křesla.
,,Ale…nás se to teď netýká. My teď máme pro sebe celou noc." Sedla si Genmovi na klín a políbila ho na tvář.
,,Opravdu celou? A jenom jednu?" Šibalsky se usmál a vzal Konan do náručí.
Opatrně ji položil na postel a posadil se vedle ní. Naklonil se k ní a začal ji líbat.

Ráno se probudili v posteli vedle sebe. Konan spala Genmovi na hrudi a oba spokojeně vydechovali. Okna byla zmlžená a zvenčí přicházelo bílé světlo. Konan pomalu otevřela oči a vylezla z postele. Zahalena peřinou přistoupila blíže k oknu a rukou setřela potah, který kryl okenní tabulky a díky němu nebylo vidět ven.
Celé okolí sídla Akatsuki bylo zasněžené. Stromy na sobě měli zimní potah a lavička pod rozrostlou třešní nebyla skoro vidět.
,,To je nádhera." Objal ji ze zadu Genma a políbil ji na tvář.
,,Dlouho takovéhle počasí tady nebylo." Dívali se oba z okna a cítili se šťastni.
,,Dneska je...dneska jsou vánoce."
,,Včera kdybys mi to řekla, tak bych se docela divil. Ještě včera svítilo slunce a dneska. Dneska je všude bílo. Já vánoce nikdy moc neslavil."
,,Dneska si je uděláme." Otočila hlavu Konan k němu.
,,Ale..ale já pro Tebe nic nemám."
,,Já pro Tebe taky ne, ale to že jsme spolu je ten nejlepší dárek, jaký jsem kdy dostala."
,,V tom případě. By jsme se mohli ustrojit a jít si vybrat nějaký ten stromek a taky by jsme se mohli někde stavit."
,,A já vím kde." Usmála se Konan a šla do koupelny.

Genma už seděl v hale a čekal na Konan.
Po schodech se začal rozléhat zvuk bot a žena v kulichu, rukavicích a omotané šály kolem krku sešla do haly a zamířila ke Genmovi.
,,Můžeme už vyrazit?" Vstal Genma a vzal Konan za ruku a vyrazil ke dveřím.
Venku ještě chumelilo, ale ne už tolik.

Pomalu se už stmívalo a v sídle se začali rozsvěcet světla. Do teple vyhřáté haly se otevřeli dveře nimiž přicházela Konan a za ní Genma.
Do pokoje si přinesli stromek a všechny ostatní věci, které nakoupili ve městě.
Společně si stromek ustrojili vším, co na poslední chvíli sehnali a pod něj dali dárky, které si navzájem koupili.
Konan připravila něco k jídlu a v klidu si to pak mohli v pokoji sníst.
Večer ulehali do postele a byl to jejich nejšťastnější den v jejich životě.
,,Miluju Tě!"
,,Já tebe taky."