Chtíč - Ty, který jsi přišel
Přišel jsi do jedné vesnice. Všichni tě vítali a ty ses tvářil pořád stejně důstojně, jako by tvůj výraz kdysi dávno vytesal do mramoru mistr sochař. Když i tvá kůže byla bílá jako mramor a ne opálená a větrem ošlehaná, jak by se očekávalo od válečníka. Starosta požádal vesnici, ze které pocházíš, o pomoc proti skupině banditů a ty jsi přišel. S sebou sis přivedl tři zhruba třináctileté děti. Spousta lidí z vesnice o tobě pochybovala; o tom, že dokážeš ty sám s pomocí tří dětí porazit bandu zločinců. Ale tys byl silnější, než si kdokoliv z vesnice byl schopen představit. Jenže tvé ledově modré oči nevěnovaly jediný pohled davu vesničanů. Směřovaly k nebesům, jako by ti nestáli za pohled, nesahali ani po kotníky. Tvoje hlava nesla pyšně znak hodnosti, čelenku ze znakem Konohy, uvázanou nad obočím.
Starosta tě uvítal ve vesnici, ale v porovnání s tebou to byl jen další upocený rolník se slámou v botách, i když jako jediný měl celokamenný dům, což byl v místních poměrech nepochybně znak bohatství. Vznešenost, jakou jsi kolem sebe šířil, přebila vše ostatní. S povýšeným úšklebkem ses rozhlédl po shromážděných vesničanech, kteří na tobě mohli oči nechat a mezi všemi těmi obličeji jsi hledal někoho, kdo tě zaujme. Nenašels. Starosta ti pokynul, abys ho následoval do jeho domu. Určil pro tebe nejlepší pokoj.
Pak přišla za tebou. Obyčejná vesnická dívka s krátkými plátěnými šaty. Byly ušité tak, aby zakrývaly jen to nejnutnější a to, co vidět nebylo, patřičně zvýraznily. Podivil ses, jak z jednoduché látky dokázal někdo ušít tak důmyslný oděv. Přinesla tobě a tvému týmu večeři.
Pozdravila a rychle položila jídlo na stůl, ale tobě nemohl uniknout pohled, jaký ti věnovala. Jakoby se v něm skryla lehká výzva. Zatoužil jsi po ní. Možná že ne po ní, ale alespoň po jejím těle. Přitom jsi měl v Konoze dívku. Jmenovala se Tenten.
„Počkejte tady, já se jdu podívat po okolí,“ řekl jsi svým studentům poté, cos do sebe rychle naházel jídlo; ani sis nevšiml, jakou mělo chuť.
Odešels a vůbec jsi nemyslel na to, že bandité mohou zaútočit jak za týden, tak v příští minutě. Nedbalost, to se ti obvykle nestávalo.
Před starostovým domem jsi ji spatřil. Nejspíš na tebe čekala. Podíval ses na ni upřeným pohledem a ona ti ho beze studu vracela. Tvé tělo zachvátilo vzrušení. Vydal ses do lesa a nějak jsi vytušil, že tě bude následovat; a ona to udělala.
Zastavil ses uprostřed jedné měsícem krásně ozářené mýtiny. Svlékl sis horní část oblečení a začal jsi dělat cviky, tak typické pro tvůj klan; jako by sis ani nevšiml, že jsi sledován. To ale bylo díky tvým očím vyloučeno. Nazpaměť naučené pohyby jsi dělal s ledovým klidem, věděls, že nemůže spustit oči z tvého pohybujícího se těla. Na obličeji se ti pomalu začal objevovat úsměv, jaký má lovec po ulovení kořisti. Už jsi pomalu nevěděl, co děláš, celá tvá existence se scvrkla do věty „dostanu ji!“.
Vešla na mýtinu a ty ses zastavil uprostřed pohybu.
„Chcete něco?“ zeptal ses, jakoby tě překvapila.
Ona se usmála. Věděla svoje.
„Chtít od vás něco? To bych si ani nedovolila. Jen jsem se procházela lesem a najednou jsem vás uviděla. Musím říct, že osud vesnice je v dobrých rukou,“ řekla. Oba jste věděli, že ten druhý vám lže. Jenže ani jeden s tím nechtěl nic udělat.
„Lichotíte mi, kdyby síla záležela na kráse, tak jste velmi silná,“ zalichotil jsi jí a udělal pár kroků směrem k ní.
„Vy byste také nepatřil k těm slabým; jak se vlastně jmenujete?“ zeptala se tě.
„Neji Hyuuga,“ odpověděls a dostal ses až k ní. Viděl jsi plamínky v jejích očích. Zkusmo ses k ní naklonil. Neuhnula, místo toho se ještě přiblížila. Skoro jste se dotýkali, ale přesto nechala první krok na tobě. Zhluboka ses nadechl její vůně, byla taková nepopsatelně sladká, a políbils ji. Oba jste do toho polibku dali všechnu svou žádostivost. Opatrně jsi ji položil na zem a svlékl z ní ty jednoduché šaty. Propadl jsi chtíči.
Oba jste leželi vedle sebe na trávě a hlasitě oddechovali. Možná už teď sis začal uvědomovat, že něco je špatně. Pomalu ses začal oblékat. Dívka se na tebe divně dívala, ale nakonec zůstala u mlčení.
Najednou se z vesnice ozval strašný jekot. Srdce se ti rozbušilo.
„Oni zaútočili!“ proběhlo ti hlavou a orosilo se ti čelo.
Nahromadil jsi chakru do nohou a utíkal k vesnici. Všechen chtíč z tebe jako mávnutím kouzelného proutku vyprchal a začal sis vyčítat to, cos udělal; obrovskou chybu. Doufal jsi, že se to nedozví Tenten. Přese všechno jsi ji miloval.
Konečně jsi doběhl do vesnice. Uviděl jsi své tři svěřence, jak se brání proti přesile, sice normálních lidí, ale i tak zkušených bojovníků. Nepřátelům se je povedlo rozdělit.
Najednou jeden z chlapců upadl a nad ním stál jeden z banditů, připravený zasadit poslední úder. Nestihneš tomu zabránit. Zklamal jsi jako sensei.
Ze tmy vyletěl kunai a zabořil se banditovi do krku. Tvůj žák byl zachráněn. Tys však nevěděl, jestli se máš radovat, nebo se bát. Tu zbraň jsi poznal.
Všichni bandité začali najednou padat pod deštěm zbraní, objevujících se jakoby z prázdna. I ty ses zapojil do boje a svou vznešenou pěstí jsi zneškodnil několik nepřátel. Trvalo jen pár okamžiků, než boj skončil.
Tenten vyšla ze stínů. Ani se na tebe nepodívala. Byl jsi tím překvapen, čekal jsi, že ti bude něco vyčítat, že na tebe začne křičet. Byls tak překvapený, že ses nezmohl ani na slovo; jen jsi stál uprostřed mrtvých těl a čekal. Tenten ošetřila zranění tvých žáků a pak odešla zase do tmy. Věnovala ti jen jediný pohled plný opovržení. Cítil jsi, žes právě udělal jednu z největších chyb svého života.
Propadl jsi chtíči.
Jedna z nejdivnějších povídek na Konoze. No, divné vždycky nemusí být negativní, ale u téhle povídky si nejsem vůbec jistý. Přeci jen druhá osoba je druhá osoba. Kdo to nikdy nezkusil, neví, jak je těžké v ní psát.
Každopádně je to další povídka do sedmi hříchů. Už nám zbývají jen tři.
Teď k samotnému ději. Je úplně jedno, jakou bych použil postavu, je to prostě o tom, jak někdo podlehl chtíči. To že jsem vybral Nejiho, bylo proto, že k němu neodmyslitelně patří Tenten a tak jsem toho využil. Jinak ta žena nemá jméno schválně, abych podtrhl, že jediné, co na ní bylo důležité, bylo tělo. Žádný charakter vlastně neměla.
Nechávejte komentáře jak se vám líbí druhá osoba, jako vyprávěcí. Samozdřejmě uvítám jakýkoliv komentář. Klidně kritizujte.
Téma na sedm hříchů je výborný nápad
tady na Konoze s tím snad nikdo jiný nepřišel, za to máš hodně plusovývh bodů navrch 
co můžu říct k ději? Snad to, že Neji je zmetek 
nemám ráda tohle podvádění jen s chtíče i když svou holku skutenčě miluje. Dobře mu tak, TenTen se k tomu postavila skvěle! To se mi taky moc líbilo, že si z ní neudělal histerku, aspon bude Neji trpět dvakrát tolik 
Pěkná povídka, pěkně zpracovaná a pohled z druhé osoby jí dodával na originalitě a věřím, že není nejlehčí takhle psát 
Nádherně psané. Líbí se mi Tvůj styl a nápad se sedmi hříchy.
Chudinka TenTen... ale nejdřív jsem si myslela že je to někdo jiný, pak se to změnilo zase v někoho jiného a nakonec, jsem přeci jen uhodla Hyuugu (až s TenTen
). Jinak povídka je to moc krásná... sice mi přijde trošku strohá, ale to je jedno... mě se to líbilo...
Tak za rpvé, povídka není divná! Krucifix, proč se vždycky ti best autoři tak podceňujou! Já to, vím... ale nebudu to tu rozebírat, abych si nevyslechla, že pod povídkama zbytečně spamuju a kdovícosi...
Každopádně, Sedm smrtelných hříchů ma naprosto uchvátilo, ale to už víš, já mám prostě slabost pro tvé povídky 
Už to tak bude?
Ouki douki, zatím jako čtenářka doháním zameškané čtení starých známých i nováčků 
Return?
Nádherné, veľmi vkusné a pritom nevtieravé, jemné ale s hlbokou myšlienkou. Dostalo ma to, myslím si, že tvoje FF sú jedny z najlepších na Konohe...
Popravde obdivujem ta, že si takúto vec zverejnil, ja si totiž takéto FF radšej nechávam pre seba, lebo sú iné ako tie klasické. Ale ako si povedal, nie všetko iné musí byť negatívne.
Inak myšlienka je zaujímavá a spracovanie bezchybné a druhá osoba tomu podľa mňa pridala na čarovnosti. Veľmi ťa obdivujem.
Je veľa ľudí, čo dokážu vymyslieť zápletku, ale len málo ľudí ju spracuje tak dobre ako ty... :)
jej, to se mi líbilo. říkám si, že už to tu neni přecpaný dobrejma povídkama jako dřív... a právě proto si tý tvý moc vážim. to vyprávění se mi moc líbilo, sama ho používám, ale v lehce víc nedějovejch věcech
jojojo, líbí se mi to!!
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Zajímavý.
Už si nepamatuju, kdy naposled jsem někoho viděla psát ve druhé osobě, ale každopádně je to příjemná změna. Akorát nevím, co psát dál. Snad jen opakovat, co tu bylo napsáno?
Jak dobře jsi popsal ten psychický dopad hříchu na Nejiho, jak špatně se Tenten musela cítit - možná plná opovržení, ale i přesto podvedená...
Já jsem prostě ráda, že jsem se k tvým povídkám dostala. Ráda bych si přečetla i něco neNaruto...máš?
Jen...neodpustím si to. Možná zrovna u tohohle páru věřím na velkou lásku. Vadilo mi, že chtíči neodolal zrovna Neji. Že zrovna Tenten trpěla. Jiný pár by mi nevadil, ale tenhle ano. Nicméně...to je jen moje myšlení, moje vize. Na kvalitě týhle povídky to neubírá
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Zase jdu děkavat.
Hyuuga Arzan- až začnu psát sladce tak máš povoleno mě praštit, ale jen jemně. Celá tahle série je vlastně o chybách, akorát na chtíči je to nejvíce vidět.
Nekonečné lásce, nepřemožitelným hrdinů, věčnému přátelsví, šťastným koncům, přetváření charakterů postav... zdar!!!
Takku- Skoro si se trefila na můj styl, i když já bych si tady asi žádnou chybu nenašel. Tedy všechny, kterých jsem si všiml jsou pryč. Jinak si ale porušila jedno z pravidel co uznávám. Chválím autora, chyby jsou v povidce.
Jinak s tím až zas tak nesouhlasím. Myslím, že na tohle je nejlepší třetí. Druhá je jen divná.
Ať žije Konoha henge.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Chtěls kritiku, budeš ji mít. Originální téma už mě u tebe hodně dávno nepřekvapuje, natož snad originální zpracování. Nechci opakovat tu chválu, kterou sem všichni psali, protože rozpoznané chyby dají člověku možnost posunout se vpřed. I když ta FF byla skvělá, jak už jsme si u autora tvého talentu dávno zvykli, potíž je v tom, že jsi podle mě dost nevyužil možností, které druhá osoba nabízí. Když píšeš v druhé osobě, máš "moc" stát se katem té osoby, nechat ji daleko víc trpět, všechno intenzivnějc prožívat, líp popsat její psychické stavy. I tak je to ale jedna z nejlepších jednorázovek, které jsem tady v poslední době četla.
EDIT: to dalo práce opravit všechny ty rody
Got a fullmetal heart? ;)
Co k tomu říct? Fajnové
Byli dva venkovská dívka a mladík ze skryté vesnice. On byl přitažlivý a byl někdo... ona byla obyčejná pěkná vesnická holka jakých je všude plno... přesto se něco stalo-jenom tak... bez příčiny spontáně. Hmm... divmé? Ani ne... řekl bych... lidské... kouzlo okamžiku a pudy dělají svoje... chtíč.
Jsem rád že píšeš tak jak píšeš
... a že nejsi růžový/lůžovoučkej jako většina osazenstva tady.
Utnout se a zapomenout se může každý... je to lidské, a je to tvrdá část reality... ovšem o tom se tady moc nepíše že? Kvalita jako je tato.. je zde vzácná jako ledovec na poušti... prostě něco co se jen tak nevidí.
Nekonečné lásce, nepřemožitelným hrdinů, věčnému přátelsví, šťastným koncům, přetváření charakterů postav... zdar!!!
Další komentář, lidi nepřechvalte mě nebo vám sem jednou pustím nějakou naprostou blbost.
) Neřekl byhc to tahle povídka je nějak originálnální. Tedy pokud pomineme tu druhou osobu. Díky za pochvalu.
Lady Anjelik- Další kdo mě říká mistr Tall, no nebudu se tvářit, že mě to netěší. (Lepší než Moje ovečka
hAnko- Víš že jsem se skoro vsadil se sestrou, že mě přibyde i třetí
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Ah, tak to mě mrzí, že komenty před vydáním nebyly tři, ale předevčírem jsem nestíhala.
Vlastně ani dnes nestíhám, ale řekla jsem si, že musím dohnat povídky svých oblíbených autorů. ^^
Co k tomu říct, Talle. Že je to zas jedna z výjimečných povídek, které, ač jednoduché, čtenáře strhnou? Že je to jedna z těch FF, které nejsou jen prostým popisem souboje nebo bezduchého zamilovaného románku? Že je to jedna z jednorázovek, která má tu správnou délku, díky níž autor stihne říct vše a zbytečně nic neprotahuje? Proč bych to dělala? To přece pozná každý tůvj čtenář a jistě to víš i ty sám.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Krásne práca. Ako už povedala Yamata, od Mistra Talla sa to dalo čakať.
Veľmi sa mi to páčilo... Vždy si nájdeš takú originálnu tému ktorú dokonale spracuješ... Tým pádom sa tvoje poviedky úplne odlišujú od ostatných na konohe. Tá druuhá osoba... V nej malo to rozprrávanie takú zvláštnu formu... takú nezvyklú. Ale práve pre to sa mi to tam naozaj páčilo... Krásne.
To na konci ako tá Tenten iba mlčala, nič mu nepovedala... to bolo dokonalé. Tak dostal asi vačší trest akoby mu mala niečo vyčítať...
Naozaj majstrovksé dielo!
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Dva komenty před vydáním WoW. No tak musím vám poděkovat.
Sora-mě se zdají takové reakce prostě působivější. Ninjové mají výcvyk na zvládání vypjatých situací a vůbec prostě mě to příjde působivější. Díky za komentář.
Yamata-Abych řekl pravdu tak tenhle příběh psal jako obyčejný ničím neobyčejný příběh. Právě abych se mohl soustřadit na tu druhou osobu. Moc mě těší, že je v tom stejně něco víc. Jinak díky ti za opravu a za hezký komentář.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Dobrá práce, mistře Talle. Tvoje povídky čtu moc ráda, i když na druhou stranu - neodpočinu si u nich. Nutí mě přemýšlet. Ale to je dobře, jak už jsem jednou napsala, tvoje povídky nám ukazují věci, kterých bychom si bez tebe nevšimli.
Kritizovať nie je ani čo... Hm, celkom závidím Tenten, že sa tak držala... Ja by som mu jednu... A možno ani nie
Niekedy je mlčanie lepšie...
Myslím, že tento hriech si dokonale vystihol. Aj s jeho následkami
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.