HRANICE MÍRU (1. kapitola)

1. kapitola: Minulost

Je tomu několik desítek let, co země blyštivých mečů, mocné chakry a odvážných ninjů byla ještě rozeseta na malé celky – sídla, pevnosti, vesničky… Říkejte si tomu jak chcete. Podstata těchto slov zůstává – klany a rodiny, mnohočlenné nebo jen malý kruh nejbližších příbuzných.
Všichni věděli, že jsou slabí samostatně, vyděděnci, kteří byli donuceni se pohybovat sami byly předurčeni k pomalé smrti hladem, pokud měli štěstí. Druhá možnost byla nechat se zabít ochránci jiných sídel.
I jednotlivé rodiny měly ale ve svých vlastních kruzích také mnohé nesváry, neměly však mezi sebou nikoho, kdo by mohl jednotlivé strany rozsoudit naprosto nestranně, takže potřebovaly někoho, kdo by tuto funkci zastával.
Jednotlivé klany se začaly spojovat, vytvářely mezi sebou smlouvy a pouta spojenců, a tak se postupně stávaly čím dál většími. Na nynějším území Vesnice ukryté v Listí tehdy byly hlavní tři klany.
Co se vědělo z dávnějších dob, tak nejnověji z nich vznikl klan Uchiha vyznačující se černýma očima. Mocný klan využívající své kekkei genkai – Sharingan, díky kterému mohl jeho vlastník postřehnout i ty nejjemnější pohyby útočníka. Jeho hlavní podstata však zůstala neobjevená. Nikdo, kdo se setkal s nepřítelem s touto kekkei genkai - rudými duhovkami a černými ,čárkami‘ pořádně netušil, jak proti němu bojovat.
Druhý z nich – klan Hyuuga, má základy z o něco dávnější doby. Tento klan má krutější hierarchii, něž klan Uchiha. Žádný, kromě těch, co z něj pochází, pořádně nerozumí, jaký je rozdíl mezi ,hlavní a vedlejší větví‘. Jejich největším tajemstvím ale zůstává záhada Byakuganu – jejich kekkei genkai umožňující spatřit tok soupeřovy chakry, zastavit jej a schopnost pozorovat cokoli skrz různé předměty. Jeho vlastníci se vyznačují světlýma levandulovýma očima.
A teď ten třetí, nejstarší klan. Jestli naštvete někoho z klanu Uzumaki, počítejte s téměř jistou a bolestivou smrtí. Na první pohled ho nepoznáte, a často ani na ten druhý, protože jsou schopni většinu ze svých technik provést i bez aktivování své kekkei genkai – Henaganu. Pokud se vám ale naskytne ta možnost jej vidět v činnosti, věřte, že z devětadevadesáti procent jsou tyto zářivě bílé duhovky to poslední, co spatříte. Pokud někdy někdo znal kromě jeho vlastníků podstatu, na které je založen, tak teď není mezi živými.
Samozřejmě ne všichni, kteří pocházeli přímo z těchto klanů nebo z jejich území s tím souhlasili. Bohužel pro ně, právo veta je právo veta, z něhož vyplývaly tři možnosti – bojuj, podřiď se, nebo odejdi.
Tak v bojích zemřela menšila odpůrců. Většina zůstala v klanech a nakonec si na to zvykli. Ta hrstka posledních – nejhrdější, nejnadanější, ale nejnespolečenštější odešli.
Tak vznikly jednotlivé vesnice. Pro svou ochranu ale každá z nich uzavřela dohodu s jedním démonem, kteří teď – po vyhnání Madary Uchihy ze Skryté Listové vesnice byli volní. Madara měl totiž od svého klanu v držení tu moc poroučet nejsilnějšímu z démonů, Kyuubi no Youkou, kterého v určitých okamžicích byli ostatní démoni ochotni poslouchat. Jenže náležel klanu Uchiha - ,smůla, hochu, jdi o dům dál‘. Madara přísahal, že se klanu pomstí – bez svého démona ale proti přesile moc nesvedl.
Tak se život v jednotlivých vesnicích ustálil. Celá velmoc ninjů byla rozdělena na pět zemí a v každé z nich ta největší vesnice ,vládne‘ a má svého velitele – kageho. V Zemi ohně tak panuje Vesnice skrytá v Listí, Konoha, jíž vévodí Hokage. Země Větru považuje za hlavní Vesnici skrytou v Písku, Suna, kterou řídí Kazekage. Mizukage stojí v čele Vesnice skryté v Mlze, Kiri, a tak i Zemi Vody. Vesnice skrytá ve Skále, Iwa, leží v Zemi Země a jejím symbolem je Tsuchikage. A konečně, Vesnice skrytá v Oblacích, Kumo, a Raikage značí Zemi Blesku.
Po několika letech se ale do čela Konohy začal drát nový klan. Chtěl stát v čele vesnice. Ostatní klany to nepovažovaly za takovou překážku. Klan Namikaze si ale usmyslel srazit z moci jeden z nejmocnějších klanů, i když jim nevadilo, že bude o jeden navíc. Nevadilo, že vesnici budou vládnout čtyři klany, ale bůhví proč si Namikazové musí něco dokazovat.
Nebylo jich moc, opravdu jen málo, zato měli vlastní techniky, které nikdo nedokázal rozluštit. Při některém ze soubojů, kterých přibývalo čím dál víc, v nichž s některým z nich bojoval někdo ze tří vládnoucích klanů, podařilo se jim zjistit jen velmi málo – Sharingan rozluštil jen téměř ,nesmyslné‘ kombinace pečetí, Byakugan nejdřív jen malý záchvěv chakry, ale téměř vzápětí její výbuch, Henagan střídavé zpomalování a zrychlování životních funkcí. Tepání srdce, rychlost krve a činnost ostatních svých orgánů… To se jim nějakým způsobem podařilo kontrolovat.
Při střetech navíc umíralo také čím dál víc lidí, takže jednoho večera se sešly hlavy těchto čtyř klanů. Na tu chvíli klany měly zákaz na sebe útočit, to kontroloval Hokage se svým bratrem, kteří do situace klanů moc neměli co říct. Nikdo nevěděl, co se v oné místnosti odehrálo. Lidé, kteří náhodou neměli co na práci, čekali poblíž.
Nejdřív jen tak přede dveřmi. Když je to přestávalo bavit, pomalu se scházeli v nejbližších hostincích nebo restauracích. Po nějaké době se zatáhlo a na suchem popukanou zem se dusným vzduchem začaly snášet těžké studené bouřkové kapky. To poslední čekálci buď odešli domů, nebo se přidávali ke známým v hospodách.
Vysoko na obloze už svítil úplňkový měsíc, poslední kaluže dávno vyschly a všechny krámky měly několik hodin zavřeno, když se čtyři postavy rozešly do svých domovů se po tak dlouhém dnu konečně vyspat – koneckonců ani zítra to nebudou mít lehké – jeden z klanů odchází a zůstane tady zapovězen.