Obecné

"Takže skutečně chcete zradit lorda Orochimaru," pokračoval příchozí s úsměvem na rtech, líně protahujíc každé slovo.
"No, my..." pípla Sagi.
Netušila, co má dělat. Skončí snad plán útěku dříve, než vůbec nastane jeho začátek? Znamená to tedy, že už nikdy neuvidí Kytičku, nedostane příležitost se mu omluvit a všechno vysvětlit? Byla náhle tak bezradná, jak se krčila vedle Kabuta, probodnuta pohledem obsidiánově černých očí.
Chvíli bylo ticho, než se brýlatý rozhodl promluvit.
"To, co my dva tu děláme, tebe nemusí vůbec zajímat, milý Sasuke," oznámil co nejpovýšenějším hlasem, jaký zvládl.
"Opravdu?" ušklíbl se černovlasý, "ale mě to skutečně velmi, velmi zajímá. Víc než si myslíš."

Stál tam za výlohou a já po něm toužil.

Kdyby se mě někdy někdo zeptal na mou nejstarší vzpomínku, byla by to tahle. Jak stál za výlohou a já ho strašně moc chtěl.

„Nii-chan...“ Konohamaru nemohol uveriť tomu, čo videl.
„Konohamaru? Ty si teda vyrástol...“ poznamenal Uzumaki Naruto s úsmevom.
„Dosť bolo vykecávania,“ pristúpil Bezmenný k Narutovi.
„Huh? Kto si?!“ spýtal sa Naruto smerom k Bezmennému. Ten neodpovedal. Vytiahol kunai so zvitkom a vložil ho Narutovi do hlavy. Celé to sledovali aj Fukusaku a Shima, ktorí ešte stále sedeli Konohamarovi na pleciach:
„Ty bezočivec!“ vykríkol Fukusaku na Bezmenného.

6. Kapitola: Rolničky sú na scéne

Ehm...Čo budeme robiť?“ Asahi spýtavo hľadela na Shinariho. Vrkoč mal už znovu prehodený cez ľavé plece a nervózne ho stískala. Hovoriť so Shinarim jej spôsobovalo skutočný stres.
Iruka-sensei ich poslal za dedinu na veľkú lúku, aby tam trénovali, keďže bez týmového vodcu nemohli dostávať misie.
,,Nič,“ odpovedal jej Shinari.
,,Ako nič?“
Proste nič. Trénovať bez senseia nemá zmysel. Proste si tu chvíľu posedíme, aby mal Iruka-sensei srdce na mieste a pôjdeme domov.“

UPOZORNĚNÍ K PŘÍBĚHU:
Kdo jste neviděl anime Death Note, asi se v tom nebudete moc orientovat...-_-"
(jo, budu to psát všude xD)
-----------------------------------------------------

Dano se zadíval na modrou světlici ve vzduchu: „musíme jít pane,“ lehce položil dlaň na mužovo rameno: „je čas.“

Dobrá tedy, vířily Narutovi v hlavě myšlenky. Zbýval už jen jeden pár ninjů. Skočil k Hinatě na střechu a zkoumavě se na nepřátele díval. Zbylí vojáci pána teď obklopili vůz ze všech stran. Proti nim byla už jen malá přesila.
„Kage Bunshin no Jutsu,“ udělal Naruto klony a vyrovnal tím skóre.
Několik chvilek se na sebe obě skupiny jen dívaly.

Toho dne znovu s Kabutem probírala Mei. A ačkoliv jí to trvalo skoro tři hodiny usilovného myšlení nakonec si Sagi vzpomněla, o koho jde. Tedy alespoň přibližne.

Zaklepala na dveře, kde podle mistra Orochimara přebývala její "sestra[i]". [b]Když se zpoza nich ozvalo tiché, ustrašené "dále", vešla.
V rohu místnosti se krčila křehká dívčí postava, dlouhé vlasy mastné a rozcuchané. Vyzáblýma rukama si kryla obličej.
"Ahoj," usmála se příchozí, "já jsem Sagi. Ráda tě poznávám."

„Niet pochýb... tie kruhy nad očami... to je znak sennin módu!“ analyzoval Bezmenný. „Takže takto ma vystopoval...“
Sarutobi Konohamaru sa približoval čoraz bližšie. Bezmenný to nemohol pripustiť:
„Ak sa ma čo i len dotkne svojím Kawazu kumite (Žabie kung-fu), tak som skončil! Tss, tento bude nepríjemný,“ precedil pomedzi zuby.

Dcera poznává nepoznané, matka je konečně zpátky
a vede s sebou i někoho navíc

__
„Válka... Myslíš, že já nevím, co to je? Naopak, z vás všech tady o tom mám nejjasnější představu. Narodila jsem se do války, vyrostla v ní a když jsem porodila Kishiho a pak tebe, tak pořád ještě zuřila. Taky jsem bývala shinobi, ale pak jsem toho kvůli vám dvoum nechala a stejně jsem se o vás dokázala postarat, aniž bych musela běhat někde na misích.“ Na chvilku se odmlčela. „Je spousta dalších možností a Tsume si vybrala tu špatnou. Ale když už to nejde změnit u ní, chci to aspoň u téhle malé. Aby si její děti nemusely projít tím, čím teď prochází ona.“

Ráno už je budil ptačí zpěv a šumění korun stromů, jak se otíral vítr o listy.
Na rozdíl od ostatních Nano ještě stále klidně oddechovala, ale pomalu se probouzela z tvrdého spánku do slabého.
„Vstávej, šípková Růženko,“ objevil se nad ní Namin úsměv.
Nano jí úsměv oplatila a dlouze se protáhla.
/Po dlouhé době jsem se kupodivu dobře prospala…/ uvažovala nad svými myšlenkami, když se akorát znova vydali na cestu. Odtrhla mysl a pohlédla na Hira.

„ZAŠLI STE PRÍLIŠ ĎALEKO!!!“ prskal Dairei. „Ak na vás doteraz posielali len menšie skupinky, teraz na vás môžu poslať celé armády na čele so samotnými Kage!“
„O tom dosť pochybujem,“ ľahostajne odvetil Bezmenný. „Odhadujem, že v každej dedine sa ich straty počítajú na stovky. Z toho veľkú armádu nespravia.“
„Majú aj iné zdroje pre vojsko, čo ste zabudli na aliančné tábory?!“
„Heh, aliančné tábory... tie už dávno po vojne neexistujú. Kageovia ich tajne rozpustili a všetci sa vrátili do svojich dedín.“

Hinata běžela po chodbě se svým týmem. Kiba a Shino běželi po jejím boku. Právě byli v úkrytu Orochimara. Byla to extrémně nebezpečná mise plná nebezpečí. Měli za úkol to prozkoumat, najít Sasukeho a umístit mu někam štěnici, aby ulehčili Narutovi práci. Hledal ho už dva roky a stále nic. Byl nesmírně smutný. Chtěla pro něj něco udělat. Aby si jí konečně všiml. Alespoň jednou…

„Měli bychom se rozdělit. Jsme na vysílačích. Kdyby něco, tak sem jsou ANBU.“ vyrušil ji Shino z myšlenek.

Minule: „Bože....jaké problémové dítě.“ Řeknu si. Dojdu proti ní a opatrně si jí dám na záda, abych jí nevzbudila a vydám se k sídle Uchiha klanu.

------------------------------------------

Šla jsem pomalu, nebylo kam spěchat. Došli jsme do města, ale až teď mi něco došlo.
,,Vždyť já nevím, kde to sídlo je !“ Zakřičela jsem, ale neuvědomila jsem si, že tím vzbudím Mayu.

„Tak to vyzerá, že sa opäť stretneme na bojovom poli,“ prehovoril Hyuuga Hizashi na svojho syna Nejiho.
„Toto bude zaujímavé,“ usmieval sa Bezmenný a pristúpil k Hizashimu. Do hlavy mu vložil kunai s malým zvitkom, aby potlačil Hizashiho osobnosť.
„Okamžite tú techniku odvolaj!“ kričal Neji celý bez seba.

Ležel v nemocniční posteli.
Stará dobrá… bolest. Dopr…, kde to… hlava – bolest, já… hm…
Namáhavě pohnul dvěma prsty. Sevřít je v pěst. Náhle mu ale ze zápěstí vystřelila ostrá bolest, takže toho okamžitě nechal. Pokusil se zvednout hlavu, ale byl na to příliš slabý. Tak strašně slabý. Rozmazaně nad sebou uviděl nějaká světla.
Co se to…
Cítil, že se potí. Odporný zápach. Na tom teď ale nezáleželo.
Kde to vůbec jsem…

Tsunade si v ten samý den zavolala ANBU. V rukou držela jeho hlášení ze Shikamarovy záchranné mise: „rasengan? Nenapadlo tě, že tě poznají?“ zavrčela na něj.
„Napadlo… potom,“ odpověděl jí ninja. Hrábnul si při tom do vlasů svým typickým způsobem.
Shizune provinile sklopila oči. Obě věděly, s kým mají tu čest a také kolika lidem chybí, ale když se člověk stane ANBU… už se o něm nemluví.
Shinobi se odporoučel a zmizel.

Štyri roky po Incidente v chráme Yaka. Bezmenná temnota má 17 rokov, stovky súbojov a zabitých shinobi z neho spravilo najnebezpečnejšieho a najhľadanejšieho nukenina. K jeho temnej povahe prispieval aj jeho vzhľad. Dlhé vlasy mu stmavli a účesom pripomínali legendárneho Uchiha Madaru. Nosil rozopnutý čierny látkový plášť, pod ním sivé tričko bez rukávov a čierne ninjovské nohavice.

Vydala se zpátky ze schodů … pomalu našlapovala a přemýšlela, kam půjde. Nakonec to vyhrála řeka protékající Konohou.
/Už vím…prostě to nechám plavat…/ pohlédla na nebe a místo toho vykročila směrem do postele. Únava na ní konečně přišla.

„Takže…,“ začala Tsunade.
Tým Delta spolu s Nano stáli v její kanceláři.
Nano vrhla očkem po Hirovi, ale on…nic, z jeho výrazu se nedalo vyčíst absolutně nic….
/Tohle nevypadá dobře…/ řekla si, že to nechá být, vždyť je to jen kamarád….

Mezitím u Kakashiho

Proti Kakashimu se rozběhly dva klony a začal boj v taijutsu, v kterém měli Narutové navrch.
Naruto uštědřil svému senseiovi pár ran. Kakashi toho měl už dost, tak si vytáhl pásku a použil chidori, trefil oba kolny, které se s hasitým „puf" rozplynuly.
Pravý Naruto přiskočil ke svému senseiovi a vyčkával co se bude dít.
Kakashi použil sharingan a poslal Naruta do genjutsu.

Keď sa Naruto v noci zobudil, bola jedna hodina ráno. Chcel sa pozrieť na Nanu, ale nebola tam. Jej posteľ bola prázdna. Naruto sa zľakol a vyletel z postele, ako splašený. Poobzeral sa po izbe a uvidel ju. Sedela na okne a pozerala sa smerom von.
„Nana? Stalo sa niečo?“ spýtal sa ustarostene Naruto.
Nana sa na neho pozrela a usmiala sa.
„Nie, nič. Choď spať.“
„Tak potom, prečo tu sedíš?“
„Nemôžem spať. Premýšľam.“
„O čom?“
„O všetkom.“