Romantika
Tokime : Probrala jsem se v nemocnici. Nikdo tam zrovna nebyl. Chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněla, co se vlastně stalo. A čím víc jsem začala vzpomínat, tím víc jsem chtěla zapomenout. Ovládl mě strach. Nebyl to strach, jaký jsem leta zažívala, bylo to něco jiného. Strach z následků toho, čeho jsem se dopustila. A se strachem přišla i bolest. Obrovská bolest ze svých činů. Opřela jsem se a zastavila se vzpomínkami na Tsunade.
Já ji zabila... zabila jsem ji, jak jsem jen mohla.. Zrychlil se mi tep..
„Tsunade,“ zašeptala jsem a schovala svůj zaslzený obličej ve dlaních.
Nový diel je tu, takže dúfam, že sa vám bude páčiť. 
A vážne vám ďakujem za všetky komentáre, ktoré mi nechávate. Vďaka nim mám vôbec chuť písať a vždy ma neskutočne poteší každý jeden. ˇwˇ
„Dobré ráno.“ Pozdravila som Itachiho aj Nejiho, hneď ako sme vošli do jedálne. Sasuke len okolo nich prešiel a sadol si na jedno z voľných miest za stolom.
Tí dvaja práve o niečom debatovali, no keď sme vošli okamžite stíchli.
„Dobré ráno.“ Povedal Itachi.
017 – „Přežije...?“
Probudil jsem se až druhý den ráno. Vedle mě ležela Temari a přihlouple se usmívala. Vzpomněl jsem si na události předchozího dne a začal se strachovat o Konan. Spíš o její nenarozené dítě. Zamračil jsem se.
„Co se mračíš?“ zeptala se ospale Temari, která se právě probudila. Vzdychl jsem.
„Dělám si starosti... Co když...“
„Ššš...“ dala mi prst na rty, „musíme věřit, že přežije a přežije... Mimochodem, nechceš jít na snídani?“ zeptala se.
Suki otráveně vylezla z budovy Kage a trochu bezcílně bloudila po vesnici. Mockrát ji po cestě do Suny napadlo, že se tu bude nudit, ale že to bude až tak hrozné, by nikdy nečekala.
Život v Suně byl tak jiný, než ten v Kamenné, že by se nad tím kde kdo pozastavil.
Hinata a Naruto se přenesli domů. Hinata si lehla na postel a jen koukala před sebe. Naruto si k ní sedl a ztěžka si oddechl.
„Hin, jestli chceš, můžeme tu svatbu přesunout. Mně to vadit nebude.“ Hinata mlčela. Naruto se zdvih, že jí půjde něco udělat najíst, když v tom ho zastavila její ruka.
„Nechoď, přič, prosím, zůstaň tu se mnou,“ Naruto ji zvedl do náruče a dal ji pusu na líce.
„Jsem tu s tebou, lásko a budu, navždy.“
Zbytek dne takhle přeseděli v posteli.
„V ten deň sa všetko zmenilo. Úplné všetko. Nie len, že som všetko stratil, vrátane meča, už idú po mne aj vlastní ľudia. Čo na to hovoríte pán neznámy?“
„Čože?!“
„ŽE ČO NA TO HOVORÍTE PÁN NEZNÁMY?!“ vyslovil hlasito.
„Myslím si, že o chvíľu dostanem pruh. Keby si aspoň na minútku zosadol z môjho chrbta Sunohara. Cítim istý diskomfort.“ povedal po dychu lapajúci pán neznámy.
[center]Sasuke se k ní naklonil a...
Co... co se stalo? Pomalu se probouzím z bezvědomí. Nejistě otevřu oči a zamžourám kolem sebe. Úplně první, co mě na světě uvítá je světlo svíčky položené vedle mě. Jemně a nejistě pohnu zápěstím a chodidly.
Minule: Kakashi nasadil Sakuře do hlavy velkého brouka, když se jí zeptal, jestli si je jist, že já Naruto opravdu miluje a zároveň řekl Sasukemu, aby se před odchodem šel se Sakurou ještě rozloučit. Zatím Hinata sebrala všechno odvahu a trochu se pohádala s Narutem, jako reakci na jeho odchod Sakura konečně řekla Sasukemu pravdu o Naokim, ale on se tváří jako by se tím vlastně nic nezměnilo.
„Jak můžeš?!“ chytila ho Sakura prudce za paži a otočila se za ním, když procházel kolem ní.
Keď prišli ľahli si na posteľ a pozerali na seba.
„Hin, už som ti niekedy povedal, že si krásna?“
„Áno, už veľakrát.“
„Ale skutočne si nádherná, nikdy som nikoho krajšieho nevidel, si ako anjel, ktorý prišiel na zem, aby ma miloval a pomáhal mi.“
Hinata ho pobozkala. Potom sa začali bozkávať a Naruto opatrne rozopínal Hinatin zips.
„Naruto, čo to robíš?“ pýtala sa ho, aj keď nechcela prestať.
„Chcem ťa milovať a obdivovať tvoju fyzickú krásu.“
Na hranici země Ohně doběhli k pozdnímu odpoledni a pouštní krajinou se vydali do nehostinných krajin.
„A co je to vlastně zač ta Země Zlata? Nikdy jsem o ní neslyšel.“ přerušil ticho doposud mírně přerušované zabořením nohou do písku Naruto.
Sai si opatrně lehl na jednu z postelí a Shikamaru si prohlédl jeho ránu na stehně. Hinata se rozhodla mu pomoct a málem omdlela, když museli Saiovi vyvléct kalhoty kvůli jeho zranění. Mezitím vzal Kankurou Ino do náručí a nesl ji do druhé postele, kde ji uložil. Shino se poohlédl po lékárničce. V místnosti, ve které se bojovalo, nebyla, a tak šel prozkoumat jiné neznámé části domu. Kiba se k němu pro případ, že by tam byli ukryti nepřátele, přidal. Když zahnuli za roh, všimli si dalších dveří. Připravili si kunaie a vtrhli dovnitř.
„Nebudete nám veriť koho sme stretli a priniesli s nami!“ Kričala z diaľky Tenten. Pozerala som sa na skupinu ľudí a nervózne som sa usmievala.
„Hinata!“ skríkli naraz Sakura, Temari a Ino. Rozbehli sa ku mne a silno ma objali.
„Ako veľmi si nám chýbala.“
„Kedy si prišla?“
„Koľko sa tu zdržíš?“
„Ako sa máš?“ prekrikovali sa v otázkach. Povzdychla som si. Presne tomuto som sa chcela vyhnúť. Niečo mi ale nešlo do hlavy.
„Temari, čo tu robíš?“ opýtala som sa hneď ako ma všetky pustili.
Byl večer. Před několika hodinami se trio našich hrdinů dostavilo do Konohy. Ani jeden z nich však netušil, že bude Hokage tak na měkko, když uvidí Tokime naživu. Když ji totiž pevně objala, skoro se i rozplakala, ale Jiraiya dělal, že raději nic nevidí a Ayano vybízel k tomu samému.
Také, když se blondýnka dozvěděla, co a kde byla příslušnice její rodiny, plála strašnou nenávistí k Orochimarově a Kabutově osobě, že ji musel Kotetsu s Izumou přidržovat, aby se za nimi nevydala. Kdo by tušil, že bude mít takový až přehnaný ochranitelský pud.
Yami zamžikala svými dlouhými řasami a pomalu pootevřela jedno víčko. Byla tma, i přes to, že byl den, to ona poznala. Milovala spánek a tak přesně věděla, kdy ho má povolený a kdy ne. Rychle víčko zavřela. Nesnášela, když bylo světlo, ale ještě víc nesnášela, když mělo být a místo něj byla tma. Nakonec se stejně odhodlala oči otevřít. Její zvědavost byla totiž moc velká, když si náhle uvědomila, že se cítí stále živá. A ano, opravdu. Necítila se JEN živá, živá skutečně byla.
Bolesť poľavila po ceste.
„Sai,“ zašepkal som mu do ucha, „potrebujem pauzu.“ Hneď zastavil. Starostlivo ma oprel o strom. Už som videl aj počul celkom normálne. Ani rany tak veľmi nekrvácali.
„Naruto, čo sa stalo?“ Opýtal sa, zatiaľ čo mi obväzoval ruku.
Vymyslel som si, že ma príšerne rozbolela hlava. Neveril mi.
„No nič,“ uzavrel som, „už je pokročilý čas. O chvíľu sa to začne,“ usmial som sa. Aj Sai bol pozvaný. Rozbehli sme sa. Zranenia sa mi medzičasom úplne vyliečili.
Od Konohamaru si to rovnou namířili k sídlu Hyuuga.
„Naruto! Nech mluvit mně,“ navrhla liška.
„Co? Proč jako? Však ty jsi démon, nikdy si tohle nedělal. Nebo se snad mýlím?“
„Ach Naruto, k čemu máš ten rozum? Vždyť jsem byl zapečetěn do mnoha mužů, kteří žádali otce jejich snoubenek o ruku.“
„Ale tohle je Hiashi Hyuuga, nejobávanější otec ze všech.“
Či by si nechcela so mnou ísť na večeru... len MY DVAJA!
„HINATA! HINATA!“ kričala Temari a čiernovlasá kunoichi sa strhala so svojich krásnych predstáv.
Chvíľu sa jej zdalo, že to všetko bol len sen, no Temari ju neustále ubezpečovala, že je to naozaj realita.
„Viem, že z teba teraz veľmi veľa nedostanem, no musíš si riadne premyslieť, čo si oblečieš...“ opakovala blondýna zo Suny zrejme už miliónty krát, keďže neznela veľmi nadšene.
Hinate teraz prebleslo mysľou všetko to, na čo nepomyslela.
„Už tri hodiny, čo keď..., ale nie, to je hlúposť. Ale ako mu to mám len ..? A mám vôbec?“ chodila Hinata po izbe v kruhu a nedočkavo čakala na príchod Naruta z misie. Zrazu si sadla na posteľ, z hlboka si vzdychla a dala si hlavu do dlaní.
Pred dvomi mesiacmi.
„Hin, poď už nestihneme to,“ kričal na Hinatu Naruto.
„Ešte päť minút.“
„To poznám a večne to je aspoň pol hodina.“
O dve minúty zišla Hinata zo schodov v červených šatách.
„Wau, takto ísť nemôžeš.“
„Prečo?“ čudovala sa Hin a obzerala sa.
"No nedivte se. Jsem prostě divná," řekla tajuplně Saki.
"Jasně," přikývli všichni.
"Tak jo. Už půjdeme, aby si Saki odpočinula a uzdravila," prohlásila Nami.
"A kdo ji ponese?" zeptal se Juugo.
"Hmm... Sasuke!?" navrhl Suigetsu.
"To je dobrý nápad," přemýšlela na hlas Nami.
"Dobře," souhlasil Sasuke.
