Romantika
Bylo devět hodin ráno a obřad probíhal již několik minut. Členové všech rodin, kteří přišli o své příbuzné, pronesli řeč, která chytila všechny za srdce. Panovala velmi pochmurná, ale zároveň i napjatá nálada. Gaarovi oči kmitaly v některých chvílích všemi směry a zachycovaly detaily, cokoliv, co by naznačovalo plánovaný útok. Tajné jednotky rozmístěné mezi členy zúčastněných i na střechách informovaly vůdce o situaci.
O nějaký čas dříve
[i]Sasori a Kabuto právě dokončovali potřebné zdravotní dokumenty, když v tom do jejich laboratoře vstoupil Naruto.
„Mohu mít na vás prosbu?“
„Tentokrát je to co?“ zajímal se Sasori.
„Potřebuju vypreparovat svoji hlavu.“ Řekl Naruto jako by se nechumelilo.
„Aha, ty ji pak chceš darovat Sanadovi, aby ten je více přesvědčil, že jsi mrtvý. Chytrý tah.“ Kabuto byl opravdu génius.
Ovšem to rádoby sledování Hitomi ani Kankurovi nevydrželo moc dlouho. Z jednoho prostého elementu. Dívka byla příliš hlučná. Neměla tolik zkušeností, aby sama pochopila, co dělá špatně.
Třetí den už to Sai nevydržel. Věděl od samého počátku, že jsou sledováni.
„Děkujeme a pozdravujte Kankura s Temari.“ Saiovi poslední slova, než odešel z kanceláře kazekageho.
To už o Kankurovi věděl.
Proto byl v ROOTu ten nejlepší. Jeho zvířátka byla zkrátka všude…
Kisame odložil misku na krabici a zadíval se na růžovlásku, která se na něj křečovitě dívala s přimhouřenýma očima. Zazubil se a posadil se na postel. Sakura se na něj ještě chvíli pobouřeně dívala, ale když jí nabídl misku plnou jakési podivné stravy, přijala ji. Posadila se a zkusila žvýkat našedlou kaši, která jí nebyla vůbec po chuti. Ale měla hrozný hlad a jak se říká, hlad je nejlepší kuchař. Tohle si neustále opakovala, aby se z toho nepozvracela.
„Co to děláš?“ okřikla ta „dáma“ Kagome.
„Nic, a sklapni ty zmalovaná slepice!“ vrátila jí to.
„Proč jsi tady?“ zajímal se Seiya.
„Nestarej se! Nemáme spolu nic společného!“ to už měla dcera posledního Uchihy slzy na krajíčku.
„Správně, nikdy jsem po tobě nechtěl lásku!“ věděl to, miloval ji a teď tohle. Muselo to být, aby konečně mohl zanechat minulost za sebou. Tušil, že tímto Kagome definitivně ztratil.
„Ok, táhni odkud jsi vzešel!“
Po třech dnech odpočinku se Hinata cítila plná energie. Její ruce se už daly do pořádku. Oblékla se do svého oděvu na trénink a zmizela za dveřmi svého pokoje.
Celý klan byl překvapen, když se Hinata objevila na snídani.
„Chtěl jsem ti nechat donést snídani do ložnice,“ řekl Hiashi po té, co se vzájemně pozdravili.
„Jen vdané matky si nechávají donést snídani do ložnice, ostatní musí vstávat, otče,“ připomněla Hanabi, která se objevila ve dveřích. „Ale nikdo tě nečekal na ranní trénink,“ dodala překvapeně.
Mizuki som vzal so sebou a spoločne sme zamierili za Itachim. Keď sme mu všetko vysvetlili, ochotne súhlasil. Zašli sme aj za Kakashim, Sakurou a mojou mamou. Tiež sa pripojili.
„V tomto počte nás nemá šancu poraziť!“ Hecoval sa môj najlepší priateľ.
„Konečne budem bojovať s používateľom sharinganu... Ach... aká doba prešla, čo som videl iný sharingan, ako ten môj.“
„Shannaro!“
„Nepreceňuj svoje sily, Sasuke-kun,“ objala ma mama.
Ráno sme spoločne vyrazili.
‚Ako môžem využiť tvoju silu?‘
Naruto seděl na posteli a díval se z okna. Byl zničený. Jeho sen stát se Hokagem šel do kytek. Od doby co ho Sakura opustila se uzavřel před světem. Odešla za osobou, kterou miluje. Za Sasukem. A on jí přijal, takže byla šťastná. Jenže Narutovi scházela k nalezení štěstí právě ta milovaná osoba. A když ji neměl, byl zničený. Neměl důvod k životu...
„Čože?!“ zhíkla Riko a nielen ona tomu nemohla uveriť. Nikto z nich.
Spočiatku si aj Naoki myslel, že to je len akýsi omyl. Že to nemôže byť pravda. Myslel si, že sú to len akési rozprávky, ktoré ich mali donútiť, aby svojich Predchodcov, a neskôr ako Hľadači Kagov, počúvali na slovo a plnili si svoje povinnosti a plnili základné pravidlá. Bol mladý, neskúsený, naivný.
„Nerob si z nás srandu!“ vyštekla naňho Sora, „Skontrolovala som ťa! Si absolútne v poriadku!“
Zrození legendy II:1.Smrť najbližších a nová známosť
„Rasengan!“
Smrť tvojho otca nebola náhoda. Jeho slová sa ozývali kdesi z ďaleka. Toto nemôže byť pravda...
„Si v poriadku?“ pozrel sa na mňa, pravou rukou sa mi dotkol líca. Chcel ma pohladiť, ale ja som sa odtiahla.
„To si vážne myslíš, že uverím tej báchorke? Môj otec, uznávaný ninja? Brat, o ktorom si nič nepamätám? Ja a dedička klanu? Toto nie je ani trochu vtipné!“ už som naň skoro kričala. Prečo mi to robí?
[i]Připadal si jako ve zlém snu, ze kterého se nedokázal probudit. Všude samá temnota, chlad a hlavně omamná přítomnost touhy zapomenout na vše, co kdy znal nebo poznal.
Rozhodl se, že poběží, i když by měl znát výsledek. Běžel a běžel, aniž by dohlédl konce. Náhle se ocitl na jemu povědomé mýtině. Měl by být udýchaný, unavený, zbrocený potem a nohy by měly bolet. Nedělo se tak. Něco bylo špatně.
Stála jsem na kopci za Konohou a dívala se, jak se na moji milovanou vesnici snáší déšť. Připadá mi, že od jeho smrti zahalil vesnici oblak smutku. Každý ho měl rád. Každý si ho vážil. Tak jako on si vážil mě.
Je to moje chyba, že zemřel. Kdybych nebyla tou zpropadenou Jinchuuriki, nemusel by mě ochraňovat. Před nimi. Před Akatsuki. Chtěli mě a já to věděla. Kdybych mu to neřekla, nejspíš by byl ještě naživu. A mohl by být se mnou. Navždy...
„Obávám se, že už nepřijde.“ Pronesl Tanma do ticha a pomalu začal vytahovat důkazy zpod opasku.
„Cože?“ Šumělo to po celé místnosti.
„Už nepřijde.“ Pronesl Tanma ještě tajemněji a položil důkazy i s krvavým pírkem na stůl. Polovina pohledů padla na důkazy, polovina na Tanmu samotného.
„Co tím chcete říct?“ Zeptal se jeden ze starších.
„Co je na tom k nepochopení? Je prostě mrtvej. Kaput, šlus.“ Pronesl Tanma už klidněji a jeden z Rady se natáhl pro zprávy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
„Co všechno jsi ochoten pro ni obětovat?“ otázala se osoba zahalená ve stínu. Naruto se překvapeně rozhlédl kolem sebe. Stál uprostřed temnoty. Před sebou viděl jen siluetu osoby, která s ním mluvila.
O týden později
Sanado, tedy spíše daimyo Yoshiwara Iemitsu, dostal pozvání na základě jeho vystoupení na scénu z důvodu jeho osobních. Pozvání přišlo od ostatních daimyo všech Skrytých vesnic, aby probrali další postupy a popřípadě obnovili smlouvy.
„Spoléháme na vás. Pořádně jim zatopte, my se zatím vrhneme na svoje věci,“ řekl Naruto.
„Vím, buďte na sebe opatrní!“ radil Sanado. Haku a Yahiko jen souhlasně přikyvovali.
Tou mladou slečnou, co se chystala na špehování nebyl nikdo jiný, než Hyuuga Hitomi. Matce napsala krátký vzkaz, že dostala tajnou misi v docela vzdálené zemi…
Hinata moc dobře věděla, že žádnou misi nemá. Jen mohla doufat v dceřino bezpečí. Nemohla nic, jako tehdy... nebo mohla?
Musela si ještě předtím něco zařídit.
„Cože?“ Gaara nemohl vypadat šokovanější.
„Je to tak. Máme potvrzené svědectví z od sebe vzdálených míst.“ Potvrdil Baki společně s Kankurem, následně o několik hodin později jiný jounin.
Naruto se ráno vzbudil v pevném objetí Sakury. Naruto se lehce dostal z jejího sevření a po špičkách odešel udělat snídani.
"Co bych tak mohl uvařit?" přemýšlel vzbuzený Naruto. "Už vím!"
Naruto se okamžitě pustil do vaření rámenu, ale nebyl to jen tak obyčejný rámen. Byl to Narutův vlastní recept, který vymyslel jednoho dne v Ichiraku. Sakura se zrovna vzbudila a když přišla do kuchyně a uviděla Naruta jak stojí u sporáku, kde mu z hrnce vyskakují nudle, myslela, že omdlí smíchy.
Po večeři se svěřil, že se půjde projít.
„Neměla bych jít s tebou?“ nabídla se Kagome.
„Nemusíš, chci být na chvíli sám.“ Odmítl Seiya.
„Tak fajn.“ Kagome dělala uraženou. Tohle se dalo čekat, po tom, co mluvil s otcem, pomyslela si Kagome.
Zhruba v té době se Kaname a její tetě Kazemi moc nedařilo. Stále se jim nepovedlo najít toho starce.
„Myslíš, že ho najdeme?“ Kaname začínala pomalu taky pochybovat.
„Najdeme, nikomu nedovolím, aby mému chlapci jakkoli kdokoli ubližoval!“
„To je děsně pěkný, ale dál?“
Tak sme teda išli. Taký pocit, aký som zažíval teraz som ešte nezažil. Nevedel som ho identifikovať.
‚To je láska,‘ vyrušil ma zo sústredenia Juubi, ‚poznám to od Naruta,‘ zasmial sa.
‚Ale veď ju poznám sotva pár hodín,‘ odporoval som mu.
‚Všetko, čo ti hovorím, je pravda. Si zamilovaný,‘ uchechtol sa.
‚Takmer si s ňou neflirtoval. Vypytovať sa na jej rodinu je naozaj romantické,‘ použil iróniu, ‚nechaj ma k nej prehovoriť a ukážem ti, ako sa to robí.‘