Romantika
Na druhý deň mal Gaara po značne prebdenej noci veľmi kruté vstávanie. Bolo to asi prvý krát, čo v živote zanadával, na absenciu démona v ňom. Tanaris vynervovaná po zlých snoch išla s tiež nie moc vyrovnaným Shikamarom do práce. Celkovo všetci boli pri raňajkách podráždený, kruhy pod očami a predstierané úsmevy tiež nechýbali.
Minarin pohľad:
Pomaly som odchádzala s Narutom preč. Boli sme ticho. Zhlboka som sa nadýchla a Naruto sa na mňa prudko pozrel.
„Niečo sa deje?“ opýtal sa ma vystrašene.
„Nie. Nie nič. Len mi je smutno,“ Pozrela som sa na hviezdy, ktoré sa jedna po druhej objavovali na oblohe.
„Tak poď ku mne,“ povedal a začal sa ku mne približovať. A ja som za to urobila pár krokov dozadu.
„Hej. Nechaj si to chalanské muchlovanie pre inú,“ zasmiala som sa, ale jeho to neodradilo. Stále sa približoval. Až ma nakoniec zastavil strom. Prižmúrila som naňho oči.
Prišiel som, znova. Ako každý deň som prišiel tesne pred západom slnka. Telom mi lomcovali rôzne pocity, no najviac asi vina, že som jej to nepovedal skôr. Mal som. Určite som to mal urobiť. Teraz je už neskoro. Ona neváhala a ja som bol taký hlúpy, že som čakal na správny okamih, ktorý ale nikdy neprišiel.
Sadol som si na zem a prekrížil som si nohy do tureckého sedu a smutne sa pozeral pred seba.
.jpg "prevziať (3).jpg")
[hide=Komentár, ktorý som písala k 30. dielu som presunula sem, aby som sa uistila, že ho všetci prečítajú. Zina296 tento diel je tiež pre Teba :)]
Takže, všetkým vám veľmi pekne ĎAKUJEM za rozsiahle komentáre 
Dúfam, že ma nebudete zabíjať.
Osobne, aj ja som veľmi smutná z toho, že táto séria skončila. A nedokážem sa rozlúčiť s postavami, do ktorých som sa počas písania priam zamilovala.
Cesta ubíhala pomalu a hlavně tiše. Abumi měl chvílemi pocit, že jde na pohřeb, protože Cho neřekla vůbec nic, pokud se jí někdo přímo nezeptal, a Ebisu měla čím dál horší náladu. Úkol považovala za nehodný jejích schopností a tak čím déle trval, tím byla otrávenější, což sice nijak nepůsobilo na jejich nový přírůstek, ale Abumimu to přinejmenším vadilo. Bylo už tak dost těžké cestovat tímto způsobem, ale špatná atmosféra, která skupinku ani na okamžik neopouštěla, celou situaci ještě zhoršovala.
Kapitola 10.
Stála na střeše domu, skrytá ve stínu komínu. Rozhlížela se po nočních ulicích. Je už dost pozdě. Možná bych se měla vrátit do hostince. Její pozornost však upoutal kradmý pohyb dole v ulici. Bez hnutí sledovala temné stíny pod sebou. Pak se pohyb objevil znovu. Jednalo se o samotného muže.
Zaujal ji. Často se rozhlížel a pohyboval se výhradně hlubokými, temnými stíny. Tohle je podezřelé. Rozhodla se, že ho bude sledovat. Třeba mě dovede k něčemu, co nám napoví, jak dál.
Bylo sedm hodin ráno. když Tenten probudil budík. Neochotně vstala z postele a šla do koupelny provést ranní hygienu. Osprchovala se, vyčistila si zuby a učesala se.
Jakmile byla oblečená, šla do kuchyně a nasnídala se. Měla ještě chvíli čas. tak si jen zkontrolovala počet svých shurikenů, kunaiů a ostatních zbraní. Když byla hotová, šla si sednout do obýváku na gauč a čekala na Nejiho. Ten přišel na minutu přesně. Zaklepal na dveře a otevřela mu Tentenina máma.
„Dobrý den.” Pozdravil Neji.
„Máš poslední možnost nám říct, co víš. Jinak si život nezachráníš,“ řekl Kakashi. Zajatec mu pohlédl do očí a ironicky se usmál.
„Ten útok byl naprosto zbytečný. Pobili jsme vás během hodiny,“ pokračoval Kakashi. Vězeň se začal smát. Kakashi nadzvedl obočí.
„Naku...ona...“ nadýchol sa a zavzlykal, „potratila.“
Kankurou sa opäť rozplakal. Pomedzi prsty skrývajúce bolestivý výraz mu stekali slzy. Tanaris nechala spodnú sánku niekde na bielej podlahe a bezducho hľadela na ňu. Gaara sa radšej oprel o stenu a šokovane civel tiež niekde pred seba.
„T-tie bolesti, ktoré mala...“ začal rozprávať, no Tanaris ho prerušila.
„Ja viem Kankurou,“ sadla si vedľa neho a jednou rukou ho objala a položila na neho svoju hlavu, „je mi to veľmi ľúto.“
.jpg "prevziať (1).jpg")
,,Naruto! Sasuke!“ rozkričala som sa v úplnom zúfalstve, keď som sa konečne s hrôzou prebrala, ale mala som pocit, že ma nikdy nebudú počuť. Nikdy ma neuvidia.
Mlaskavý šplouchavý zvuk se rozezněl pozdním odpolednem spolu s kletbami a nadávkami.
„Nesnáším tohle prokleté město. Je to snad jediné místo na planetě, kde pořád prší. Už se ani nedivím tomu, že zdejší lidé mají takovou mizernou náladu,“ procedil naštvaně skrze zuby, posadil se na dřevěný sud kousek od něj, sundal si botu, ze které vylil vodu a pak si začal ždímat vodou nacucanou ponožku.
Musíme si promluvit. Sejdeme se v půl třetí před sídlem Hokage.
Tohle stálo na lístečku a já jsem už tušila, že tohle bude něco hrozného.
Netrvalo dlouho a hostinský přinesl talíř plný pečeného masa přelitého jakousi omáčkou, košík s chlebem a láhev vychlazeného ovocného moštu. Minato zavětřil. Jídlo nevonělo špatně. Opatrně ochutnal a ke svému překvapení zjistil, že je to dobré. Jen jej zarazila zvláštní chuť masa.
Kazekage sa zhlboka nadýchol a nepokojne roztvoril dvere. Tanaris sa naskytol pohľad na veľmi veľkú miestnosť s okrúhlym, dreveným stolom uprostred. Za tým stolom už sedela rada starších a uprene hľadela na veľvyslanca. Gaara sa mlčky a elegantne pohol a Tanaris ho nasledovala. Kazekage si sadol oproti nedôvernému Kenichimu s dievčaťom po jeho boku.
Zábava probíhala v plném proudu. Seděl u jednoho stolu a pokradmu sledoval okolí. Slyšeti smích a radost z každého koutu jej tak hřálo u srdce. Přesto v něm se našla prázdnota, co se snažila schvátit jeho nitro. Hleděl na Hinatu, co se točila dokola s Narutem a nemizel jí úsměv na rtech. Pohledem zavadil o Shikamarovi prsty lehce se dotýkajících krásných Temarininých dlaní. Dívat se na Sasukeho rty otírající se o kůži jedné růžovlásky mu vehnávaly do srdce nejistotu. Celá slavnost zaváněla láskou a nejen přátelstvím.
Čistá krev 06 - Setkání po létech
Pět mladých shinobi běželo temnou chodbou, na které na zdech sem tam vyseli olejové lampy vydávající jemné světlo. Všech pět mělo zamyšlené výrazy. Dlouho běželi potichu, poté se však ozval ten, co byl v čele.
"Chiyo, ty znáš Orochimara asi nejvíce z nás. Opravdu je tohle jeho sídlo? Moc mi to tak totiž nepříjde, mohli jsme se splést." promluvil Neji na Chiyo. Oslovená dívka se zastavila.
.jpg "images (10).jpg")
[hide=Toto najskôr prečítať. Aj -Sayuri Rin Yum... :D]Takže, tento diel je dlhší ako som pôvodne plánovala, ale povedala som si, že nebudem vás zbytočne naťahovať 
som to ale dobrá dušička, že?
024 – „A to jako vážně?“
„Myslím, že všechno chápu. Kromě dvou věcí,“ řekla po dlouhém mlčení Tsunade a přebírala si to všechno v hlavě.
Pokud chcete být úspěšný ve sledování vám přidělených cílů, musíte o něm vědět první poslední. Zde to platilo jen na pět procent. Pouze jeden ze čtyř nasazených ninjů vědělo o cíli vše. Nebylo to moc platné, když vás ještě nikdo neposlouchá. Pak mu bylo jasné, že tato akce je od začátku určená k neúspěchu, ba co hůř odsouzená k naprosté katastrofě.
Keď vstúpili do Piesočnej akadémie, vydali sa ku riaditeľovi. V Tanaris rástla nervozita a to nehovorím o pocite, ktorý sa jej nahnal, keď zaklopali na dvere. Spoza dverí sa vznieslo povzdychnutie a potom pozvanie do vnútra. Za stolom sedel čiernovlasý muž s copom.
Tanaris vyvalila oči: „Shikamaru?!“
