Nováčci
Máme tu pokračovanie Poslednej misii.
Ráno sa stretli, vybrali sa teda do Dediny.
Naruto bol nervózny, nevedel, čo si má myslieť. Po rozume mu behali len zvrhlíkove slová:
„Je silná. Úprimnosť v očiach. Zabila rodičov. Vtedy mala prsia ako teraz Saku..“
„Naruto už si dosníval? Počkať a o kom si sníval.“ Sakura vyzvedala.
„O Suwa...Surata....“
„O Surawatari?“ doplnila ho Sakura.
„Áno, ale nie tak ako si myslíš, len som rozmýšľal nad tým čo mi zvrhlík povedal.“
„A čo ti povedal?“
,,A kdo je tohle?“ zeptal jsem se Naruta.
,,Tohle? To je předseda školní rady Hyuuga Neji, Hinatin bratranec.“ odpověděl jen tak.
,,Aha...“ kývl jsem. Ti dva přešli celou jídelnu a sedli si ke zbytku ke stolu pod okno.
Trochec to trvalo, ale už to tady máte...
Naruto se celý zpocený probral z tranzu. To co viděl bylo strašné. Ale co to vlastně bylo?
„Shion měla vlastně schopnost předvídat budoucnost. Část své síly mi dala. Takže jsem viděl budoucnost? Ne! Takhle to neskončí! S tím se omítám smířit! Takhle to neskončí!!!“ říkal si a začal přemýšlet co dál.
Uzumaki Naruto, ninja ze skryté listové,vyrostl nejen fyzicky, ale také psichicky.Už to není ten nevychovaný fracek co musí mít vždycky pravdu, ale jounin kterého málokdo porazí, není upovídaný, ale něco se nezmenilo - pořád věří svím přátelům, a tak to má určitě být.Je to jounin ze skryté listové, dělá těžké mise a honí ty největší padouchy a zloduchy.
Po několika dnech plných zážitků a misí:
______Byl sluneční den. Nakile škvírou mezi závěsy pronikali do pokoje sluneční paprsky. Nakila se převalila na posteli, až z ní spadla.
„ÁÁÁ“ Protáhla ruce, odhrnula závěsy, koukla se na nebe a řekla: „To je nádherný den, zajímalo by mě, co budeme dělat dneska.“
„Tak už pojď tati, přijdeme pozdě,‘‘ tuhle větu opakoval snad už po dvacáté, ovšem Naruto ho nějak nevnímal, dál si spokojeně ucucával čaj, jako by snad nikam nespěchal. Pohlédla jsem na hodiny. Opravdu už by měli vyjít, jinak přijdou pozdě.
„Neboj, beze mě nezačnou,‘‘ ujišťoval ho, ale nějak to nepomáhalo. Už jsem se do toho musela pustit i já, jinak by mi tu Minato zbořil celou kuchyň.
7. kapitola - Itachiho plán
„A DOST! Zakazuji Vám hrát jakékoliv dětinské hry a nikdo z Vás nevystrčí, krom misí, nos z tohoto obydlení," naštval se šéfík „a těch dvou se do zítřka zbavíme!"
„PROČ?" vyjekli Zetsu, Hidan, Kakuzu, Deidara, Konan, Kisame a dokonce i Itachi..
„Mám toho dost, ty dvě tady prostě nezůstanou," naštval se Pein, všechny je sjel pohledem „navíc nejste nějaké malé děti, mají na Vás špatný vliv, chceme zístat Bijuu a ty dvě tady překáží!"
„Teprve s nima je tu sranda!" bránil je Hidan.
"Anami VSTÁVEJ!!!", říká velmi důrazně babička.
"NE," odpovídá Anami jednoslovně.
"Odmítám s tebou diskutovat. Ležíš v posteli už 4 dny. 4 dny, které uběhly od smrti tvého otce. Nemůžeš tu ležet na věky."
"Proč by ne? Babi, nechci přemýšlet co bude dál, nechci vědět, jak se lidé tváří. Všichni budou po mě chtít, abych zaujala nějaký postoj, stanovisko. Ale já nechci! Nemám k tomu, co říct." říká Anami a ke konci jí dochází už síly k dalším slovům, protože se opět dostaví slzy. Hořké slzy.
Je to už pět měsíců co spolu Kiba s Temari chodí.
Gaara ani Kankurou z toho nebyli moc nadšení, ale hlavní bylo, že jejich sestra byla šťastná. Záleželo jim na ní, koneckonců byla jejich jediná sestra, kterou milovali a dali by za ní i život.
Oběma to spolu moc slušelo a tak vidět je procházet se ulicemi, držící se za ruce nebylo nic až tak neobvyklého. Každou chvíli co mohli, strávili spolu. Lidé je rádi viděli pohromadě, protože jim vždy přinesli dobrou náladu.
Pořád byli veselí, smáli se, bylo na nich vidět že se milují.
[i]Tma... chlad…, den co den se to prohlubuje, ale až se krajina naplní měsíčním svitem, vše se změní. Ta bolest, kterou trpí den co den, konečně přestane.
Bloumám po chodbách našeho rodiného sídla.....Přemýšlím jestli myslíš ty věci vážně. Otevřel si oči nebo je to jen další krutá lež?! Kdy už si konečně budu jistá. Opřu se o zeď a sjedu dolů. Sedím a snažím se ty myšlenky zahnat, ale nejde to. Před očima mám stále ten tvůj výraz, ty zářící oči a ten krásný úsměv.
"JAK MŮŽE BÝT TOHLE LEŽ!!!?" histericky zařvu.
[color=orange]Tak moje druhé FF. Stejně jako u prvního bych chtěla upozornit že to může být spoiler... Tedy pár věcí opravdu je, ale není jich nějak moc :cD. Odehrává se to cca 5 let poté co Sasuke opustil Konohu. A taky předem chci upozornit že to bude mít tragický konec, ale nebojte, opět doufám že tak přes 7 dílů minimálně to mít bude, takže to nebude hned tak končit:c)). A poslední věc - Je to spíš tak pro příznivce Sakury a klanu Uchiha, než jen Sasukeho, já osobně fandím SasuSaku, ale ono se to pak nakonci nějak promíchá a...
[color=orange]Jenom pokud dovolíte, chci upozornit, že v některých dílech se může jednat o spoiler!!! A to už od následující věty :cD. Jak bude za chvíli v průběhu příběhu řečeno, celý příběh se odehrává někdy v době, kdy už je Sasuke mimo Konohu, zavraždil Orochimara a vydává se po stopě Itachiho. Taky pak samotný souboj mezi bratry v některém z příštích dílů by mohl být spoiler, takže na to taky upozorňuji. Prostě je to celé zaspoilerované, tak jenom abyste věděli :cD. Jo a ještě jedna věc.
Pomalu jsem kráčela po spletitých chodbách základny. Snad tam bude. Přemýšlela jsem o svém chování. Měla jsem se chovat lépe, ale v tu chvílí jsem se prostě tak zachovala. Jsem hloupá, měla bych to brát vážně a ne dělat z toho holubník.
„Ona se chová tak, jak je naučená.“ Slyšela jsem rozezlený hlas Yamata.
„Nepatří sem,“ ozval se klidný hlas Kakashiho-senpaie. „Je jiná než ostatní, neváží si toho. Nesmíš dávat city před práci, to si pamatuj Yamato.“
Nebičujte mě


Po 3 týdnech v nemocnici:
Doktorka prohlíží zdravotní kartu.
Nakila se s nadějí podívala na doktorku a povídá: „Tak co? Jak je na tom?“
Doktorka se otočila k Nakile. „Ještě se neprobudí nejméně týden.“
Amira len čo dorazila domov utrpela ešte väčší šok ako predtým. Našla svoju obývačku hore nohami.
„Čo sa tu sa stalo?“ skríkla na Gaara, ktorý sa snažil zobrať svoju mikinu jej malému kokeršpanielovi.
„Zobral mi mikinu a ja som sa ho snažil chytiť,“ povedal a konečne sa mu podarilo vyšklbnúť mikinu z papuľky šteňaťa. Amire z očí metali blesky keď si všimla, že jej obľúbená váza je rozbitá na márne kúsky.
Shledání
„Co se to tady děje?“ valí oči tým, který se právě vrátil z mise v Čajové zemi.
„Běž se zeptat Tsunade, když tě to tak zajímá, stejně k ní musíš, kvůli hlášení. Já mizim. Mam hlad, že bych snědl i rádio.“ křičí Konohamaru, když zahejbá za roh baráku. Shikamaru se vydal k hogage, a jak tak jde, někdo do něj narazí. Oba dva se svalí na zem a začnou nadávat.
„Nemůžeš dávat bacha?“ supí se Shikamaru.
Orochimaru se začal zvedat z pod trosek svého úkrytu a začal se smát.
,,Hahahahahaha tak Sasuke si myslel ,že mně tak snadno porazí ale to se trochu spletl.
,,Kabuto kde jsi?“ptal se Orochimaru svého společníka
,,Tady jsem Orochimaru-sama.“ odpověděl Kabuto
,,Takže jsi přece jen přežil“
,,Ano použil jsem místo svého opravdového těla náhradu takže to Sasuke nepoznal ani svým Sharinganem.
,,To bylo chytré no myslím ,že je na čase obnovit prokletou pečeť ,kterou mněl Sasuke na krku.
V Konoze
Lapajúc dych sa vybrodila z močiara. Bola zničená a vykašliavala vodu.
,,Gaara-nii-san!“ kričala, ako stačila.
Snáď je v poriadku., Ale myslíte si, že že keby naozaj bol, nechal by bezbrannú Temari napospas nástrahám toho prekliateho močiara?! ,,Odpusť.“ Na nohách mala kúsance, z ktorých sa valili prúdy krvi. Gaara jej zachránil život. Nasadil kvôli nej svoj vlastný. Predal jej všetky svoje sily.
,,Oh nii-sama!“ na tvári sa jej zjavili slzy bolesti a zúfalstva.
Návrat démonů
Vstup do skryté vesnice
Yuske ucouvl, aby se vyhnul nepřátelské ráně. Dívka však také o krok ustoupila.
„Asi jsem neměla být tak vstřícná, zvlášť když neznámý vypadá jako šašek.“ ušklíbla se a sáhla za sebe, odkud z pochvy, připevněné na svých zádech, vysunula dlouhý meč, Kusanagi, bez záštity; takže rukojeť byla přesně spojená s černě koženou pochvou.
Trochu se předklonila a rukou opsala půlkruh, než ho zcela vytáhla.