Nováčci
Bol večer, Ayme sa zrovna vracala z nemocnice, ale nešla domov, dnes bude spať u Itachiho, spravia si pekný večer, celý deň sa na to tešila… Vošla bez zaklepania, vyzula topánky a vcupitala do izby, kde ako dúfala, našla svoje slniečko.
“Ahoj Láska!” Vrhla sa mu do náruče a on ju privítal bozkom.
“Ahoj moja, už som sa na teba tešil, tak ako si sa mi dnes mala hmm?”
Tak a je tu další dílek Love forever
„ Budeš tu jěště dlouho.“ Sasuke
„ BAKA!! Vypadni odsud a hned nebo…“ řekla Lili naštvaným hlasem
„ Nebo co vylezeš z vany a dáš mi co proto? To beru, tak pojď, vylez.“ řekl s klidem Sasuke
„ Otoč se.“ Lili
„ No to tak, ještě by si mne napadla zezadu..“ Sasuke
„ Tak mi podej aspoň ručník.“ Lili
„ A co, když nepodám.“ Sasuke
„ Ježiši podej mi ten ručník nebo odsud vypadni. “ Lili. Sasuke ji podal ručník a Lili si ho dala v rychlosti kolem sebe.
Naruto se váhavě otočil za hlasem. I když věděl, komu patří, doufal, že se přeslechl.
Ne, nepřeslechl. Jeho ruka opravdu omylem zabloudila k hýždím jeho největšího rivala.
Narutova tvář nabrala odstín Santova oblečku kříženého s Gaarovými a Sasoriho vlasy dohromady, a rychlostí blesku ruku sundal. Sakura již taky stačila zaznamenat cizí
ruku na svém pozadí. Na chvíli si dělala plané naděje, že ruka patří Sasukemu. Ovšem hned se vrátila do reality a došlo jí, že Sasuke by si raději oblékl Narutovy vlhké kalhoty, než
Paprsky slunce začaly vyplňovat odhalenou stráň a jen stromy na okrajích tvořily slabé stíny. Naruto se probouzel jako první. Nemohl si vzpomenout, kde to vlastně leží,co tam dělá… až když pohlédl na spánkem umlčenou černovlásku svíjející se mlčky v jeho náručí, paměť se mu opět vrátila do hlavy. Byla tak bezmocná, tak sladká, když spala po jeho boku. A celá byla zahalená do jeho mikiny, že jí šly vidět jen nohy a hlava. Usmál se. Opravdu se to stalo? Ale ani se nestačil vzpamatovat a dívka přitisknutá k jeho hrudi se začala protahovat.
____________________________________________________________________________
Ajite se už za tu dobu, co strávila na Kujikových zádech, dostatečně zklidnila. Dokonce už sebou tolik neškubala, čímž to jemu velice ulehčila. Po uběhnutí dalších pěti minut jí to však už nedalo...
„Kam mě to vlastně neseš?‘‘ optala se ho a mírně se nadzvedla. Kujiko si ji nevšímal a dál ji nesl.
Hmm….pánovi došly argumenty, to je dobře.
____________________________________________________________________________
„Zajímalo by mě, co s ním je?‘‘ zajímal se Sasuke, ale jeho momentální společnost ho nevnímala.
Ráno jsem nedočkavě seděl v autobuse a čekal až nastoupí, ale na zastávce nebyla. Čekal jsem že tam bude...těšil jsem se až uvidím její oči, její nádherný úsměv.
Když jsme pak s ostatníma klukama stáli na školním dvoře, stále jsem ji očima hledal. Pak jsem ji uviděl a srdce mi poskočilo. Vystupovala z auta. Z druhé strany vystoupil Neji a zezadu Hinata. Maiya vystoupila a šla na chodník. Rozhlédla se, o mě pohledem ani nezavadila a šla dál. Byl jsem překvapený, ale doufal jsem, že si mě třeba nevšimla.
,,Prečo?“ Spýtala sa nechápavo.
,,Umrelo už veľa ľudí.“
Pozrel jej vážne do očí. Vlepila mu nevďačnú facku a vyčítala mu:
,,Mohol si ho zachrániť!“
Vyhŕkli jej slzy a kotúľali sa po jej bledej tvári.
,,Nebola nato šanca, prišli by mi na zradu, ver mi! A už by si nato mohla zabudnúť, si jediná, kto mi môže pomôcť.“
S nádejou na ňu pozrel a nežne ju objal. Začala mu plakať do plášťa.
,,I-I-tachi-sama, nie som taká silná, aby som vám mohla s niečim takým pomôcť.“
Sám Itachi je jeden z najlepších Akatsuki.
Noví Společníci
Nashijo už seděla v autobuse a koukala se ven z okna, na to nepříznivé počasí... bylo zamračeno a pršelo. To Nashijo ale nijak moc nevadilo, vzpomněla si na Deidaru a Tobiho a tak trochu se uchychtla. Nashijo to měla ještě docela pěkný kus domů... není na to moc zvyklá, Itachi ji vždy vozí domů autem. Autobus zastavil a do něj vlezla modrovlasá dívka, byla stará jako Itachi a patřila do jeho party. Nesla jméno Konan, podle toho, co ve škole Nashijo zaslechla, je to Peinova holka. Konan si Nashijo okamžitě všimla a přisedla si k ní.
Den, kdy to všechno začalo
Byl úplněk a promoklým lesem, jen několik kilometrů od listové, běžela osoba zahalená v černém plášti. Pokaždé za sebou zanechala mnoho krve. Po několika metrech polekaně obrátila hlavu za sebe, přesto nepolevila v běhu.
Naruto! Musíme se setkat! Musím ti něco důležitého říct, než mě dostanou! Ninjovi podjela noha po kluzkém dřevě a tvrdě dopadl na zem. Na několik sekund nemohl popadnout dech a myslel si, že se udusí. Ovšem pak se mu povedlo rozkašlat a vyplivnout krev.
Kapitola 6.: Nový soupeř, přítel či nepřítel?
Jakmile to Hinata dořekla tak se oba odebrali do říše snů.
Asi o půlnoci je však něco probudilo.
„Co to bylo Naruto?“
„Nech mě spát.“
„Naruto!“
„No co je Hin.“
„Tam venku někdo je.“
„Asi nějaká bylinářka.“
Teď je Narutovi a Sasukemu devatenáct, Hinatě a Sakuře osmnáct
_____________________________________________________________
Neisel si stoupl před skoro všechny obyvatele Konohy. Ti civěli na něho a on civěl na ně. Potom z něho něco málo vypadlo.
"Jsem rád, že mám tu čest, mít zde proslov, a chtěl bych jen říct.. že... se na můj klan a vesnici Konoha kdykoli může spolehnout.... a každý občan Ohnivé země může v mé zemi očekávat pomoc.. ještě bych chtěl říct..."
Hradby Konohy
Postavy: Sakura (19), Naruto (20), Ino (19), Sasuke (20), Kakashi (26), Missy (17), Gaara (20), Hinata (19)
______________________________________________________________________________
Fiktivní příběh dvou prdlích holek:
Hrobník
a
Nanny
Gaarova svatba
Byl krásný sluneční den.Ptáčkové zpívali, včeličky bzučely a všechno vypadalo tak, jak to má vypadat každý letní den.
Lidi, shromáždění ve velkém kostele, čekali až to celé začne.
,,Svatba začne co nevidět." Utěšovala hosty Temari a zároveň si upravovala své blonďaté vlasy, stažené do čtyř culíků. Vedle ní stál její bratr Kankuro a zkoumavě si prohlížel dav lidí sedících na kostelních lavicích.
Tak tady je pokráčko, doufám, že se vám to bude líbit
____________________________________________________________________________
„ A proč bych ti měla odpustit??“ řekla Sakura bez jakéhokoliv zájmu. Sasuke se zastavil a podíval se Sakuře do očí, už tam neviděl tu malou pořád se usmívající a milou Sakuru, teď v ní viděl krvežíznivou a chladnou dívku se zlomeným srdcem. Sasuke věděl, že je to kvůli němu.
„ Sakuro, já tě miluju. Vrátil jsem se kvůli tobě.“ Sasuke
[color=magenta]Prázdna miestnosť. To jediné, čo mi zostalo. Kút, v ktorom kľačím a rozmýšľam, spomínam si na to, aké to bolo krásne. Neostáva mi nič iné, čas už nevrátim. V rukách zvieram to, čo mi po tebe zostalo. Len jedna fotka, tak krásna a pritom tak krutá, a čelenka, ktorú si mi v ten deň dal. To je jediné, čo mám. Každý deň sa na tú fotku dívam, tvoj úsmev, tak falošný a úprimný naraz, tvoj pohľad plný nádeje, iskra v tvojich modrých očiach, a tvoja nežná ruka cez moje plece, môj úsmev, ktorým som ti vravela milujem ťa.
Další díl je tu pokusil sem se vyhladit asponˇ pravopisné chyby. Tak itadakimasu.
U brány se zjevilo devět postav, ale pak najednou zmizely v záblesku světla . Všichni si mysleli, že to byla jen halucinace, ale najednou si Neji se svým byakuganem všiml místa s obrovskou chakrou, která ho oslepila. Pak se rozplynul dým a objevila se ta devítka. Osm z nich bylo kolem toho nejsilnějšího, kterému se v ruce tvořil obří chakrový disk z enormě koncentrované chakry.