Šestý živel 31 - To je moje cesta ninji!

Trochec to trvalo, ale už to tady máte...

Naruto se celý zpocený probral z tranzu. To co viděl bylo strašné. Ale co to vlastně bylo?
„Shion měla vlastně schopnost předvídat budoucnost. Část své síly mi dala. Takže jsem viděl budoucnost? Ne! Takhle to neskončí! S tím se omítám smířit! Takhle to neskončí!!!“ říkal si a začal přemýšlet co dál.

„Slíbil jsem, že to bude dlouhé umírání, tak si dám záležet. Zatím můžem trochu pokecat. Takže ti asi povím něco o sobě. Je to asi neuvěřitelný, ale kdysi jsem býval člověk a dokonce ninja. Asi by tě zajímalo jak jsem se tedy stal bohem.“
Naruto poslouchal a nevěděl jestli vůbec má cenu ještě něco zkoušet.
„Asi je dobré nejdřív říct, že jsou dva typy bohů. Jedni vznikli, protože je lidé vymysleli a začali uctívat. Tím se zrodí bůh. Já jsem druhý typ. Zkoušel jsem nejmocnější techniky a vymýšlel stále silnější. Nic mě ale nepotěší tak, jako lidská bolest a tak jsem je samozřejmě zkoušel na lidech. Když jsem během noci vybil celou jednu zem, začal jsem být uctíván jako bůh. Bůh bolesti. Čím více mě lidé uctívali, tím má síla rostla, až jsem se stal plnohodnotným bohem.“
Naruto seděl opřený o balvan a sledoval Jashina. V tu ránu k němu přiběhl Akamaru a něco držel v tlamě. Byl to batoh. Naruto si ho od něj vzal a otevřel. Uvnitř se skrývaly Božské artefakty.
„To jsou...“ blesklo mu hlavou. Začala ho pálit myšlenka, jestli to bude fungovat, když už je Pein jednou použil. Jenže on je nepoužil správně. Neměl ten poslední, který má on. Hoshigan. Jen díky tomu ho mohl Naruto zabít. Nezbývá než to vyzkoušet. Jashin ho ignoroval a mlel si své, takže si Naruto začal s artefakty pohrávat.

„Sakra jak se s tím...“ nadával a zkoumal je dál, „Kdybych tak věděl co s nima dělal Pein.“
Hrál si s nimi dál až se něco stalo. Oslepující záře zahalila okolí, zem v okolí stovek metrů popraskala a zvedl se silný vítr. To konečně upoutalo Jashinovu pozornost. Hned co záře zmizela, stál v jejím zdroji Naruto. Kombinace tří druhů speciálních sil na něm byla znát. Od Shioniny síly měl fialové ornamenty v obličeji, od Kyuubiho měl drápy a devět ocasů a od artefaktů měl černé znaky po celém těle. V očích se mu leskl Hoshigan. Naruto sledoval co se s ním stalo. Prohlížel si své ruce, zkoukl ocasy a vyzkoušel oči. Viděl svůj Chakrový oběhový systém i tenketsu. Najednou ho začala šíleně bolet hlava, tak se za ní chytil a v agónii bolesti spadl na kolena. Zničehonic ho to přešlo. Zkoumal co se stalo a zjistil, že má najednou osmnáct ocasů. A cítí ještě více energie než předtím. Pohlédl na Jashina s očima, ve kterých byl zrudlý Hoshigan. Jestliže Jashin kdysi býval člověkem, měl by mít oběhový systém. Opravdu ho měl, jen byl o mnoho složitější. To co jím proudilo snad ani nebyla chakra. Tohle bude zajímavý boj. Něco takového tu ještě nebylo.
„Tak takhle ty,“ řekl Jashin a sledoval ho, „ nebude ti to moc platný. Viděl jsi jak byl Pein slabý.“
„Pein neměl poslední artefakt, takže to nefungovalo jak mělo. Ten jsem měl jen já!“
„Takže myslíš, že ti to bude něco platný?“
„Zničím tě i kdybych přitom měl zhebnout, jen aby se ta budoucnost nevyplnila!“
„Ty si troufáš. Tak jo, do toho!“
„To si piš, že jo!“ vykřikl nakonec Naruto a objevil se za Jashinem. I samotný Jashin se divil jak se to stalo. Než stačil cokoli udělat, dostal do zad speciálním rasenganem, který vznikl mutací sil, načež se okamžitě odebral do blízkého lesa.

„Snad se už...“ nakousl Naruto větu, kterou ale nedokončil protože u něj byl Jashin rychlostí blesku. Naruto napřáhl ruku a zasáhl Jashina do břicha. A tak šel Jashin na houby podruhé. Naruto se divil jakou má najednou sílu. Zvedl ruku a zadíval se na svou dlaň. Je to opravdu neskutečná síla. Ale stejně, že takhle nakládá Jashinovi je až s podivem. Ten už se vyhrabal z lesa a dal se do řeči.
„Jsi silný. Zdá se, že to budu muset vzít vážně.“
Naruto polkl. Copak on to ještě nebral vážně? Asi ne, jelikož v další vteřině dostával Naruto obrovskou nakládačku. Nejdřív mu vrátil tu poslední ránu. Naruto odletěl pěkně daleko a zmizel všem z dohledu.

„Kyuubi, potřebuju abys pro mě něco udělal.“
„Co by to mělo bejt?“
„Ochrana. Ochrana ostatních.“
„Ale beze mě budeš slabší.“
„Udělej to.“ rozhodl Naruto, Kyuubi vyskočil z Naruta, ten ho chytil za ocas a hodil k ostatním.
Jashin se mezitím otočil na ostatní. Rozhodl se, že je zabije hned a čekat nebude. Přešel k nedaleké skále a asi tisícitunovou část z ní urval a hodil jí na ostatní.
„Sakra! Všichni pryč!“ zařval Shikamaru a všichni se dali na útěk. Obrovský kus skály se blížil obrovskou rychlostí. Je pozdě, už to nestihnou. Neji odhadoval, že mají tak čtyři vteřiny. Už jen tři.
„Gatsuga!“ zařval Kiba a s Akamarem se vrhl proti skále a pokusil se jí rozbít. Akorát proletěli skrz. Dvě vteřiny. Yamato vytvořil obrovskou dřevěnou bariéru. Nepomohla ani v nejmenším a okamžitě byla na třísky. Protože byl ten šutr hodně velký, nemohli všichni stihnout utéci z místa dopadu. Sakura se nehodlala nechat jen tak rozmáčknout, proto soustředila všechnu chakru do rukou a hodlala ten kámen rozmlátit na kusy.
„Já tě rozmlátím, SHANNAROO!!!“
Bylo jí jasné, že to asi nedokáže, ale alespoň to zkusí. Už se blížil. Už jen pár metrů. Sakura se napřáhla. Najednou se před ní objevilo cosi rudého. Podívala se pořádně a byl to Kyuubi. Ohnal se ocasy a rozmlátil milý šutr na jemný štěrk.
„Stihl jsem to,“ zavrčel Kyuubi. Naruto, který to sledoval si dost oddychl.

„Hele, tak on to stihl... No nic, budu se zase věnovat tobě,“ otočil se Jashin na Naruta a strhl se boj. Boj v nadzvukové rychlosti. Jashin to začal brát vážně, proto byl boj dost vyrovnaný. Chytil Naruta za nohu a praštil s ním o zem. Než hlína, vyhozená po dopadu Naruta do vzduchu, dopadla nazpět, dostal Jashin pecku do brady. Jeho let vzhůru ukončil až Naruto, který se za ním objevil, chytil ho zezadu a otočil hlavou dolů. Oba dva letěli k zemi obrovskou rychlostí.
„Chou Ura Renge!“ vykřikl Naruto a narval Jashina do země. Okolí v tu chvíli vybuchlo a zvedla se vlna prachu, která vysokou rychlostí směřovala pryč od místa dopadu.

Hinata to sledovala a na ostatní naprosto nereagovala.
„Hej Neji, jak to vypadá?“ ptal se Yamato, kterého tlaková vlna porazila a právě se znova zvedal na nohy.
„Byakugan!“ aktivoval jmenovaný svou Kekkei Genkai a zkontroloval situaci. Naruto je v pořádku a Jashin taky ještě není mimo hru.
„Sakra, to je špatný.“
„Je tu ale jedna věc,“ řekl Neji.
„Jaká?“ ozval se Sasuke, který pomáhal na nohy svému bratrovi.
„Když se na Naruta dívám, připadá mi, že mu dochází síly.“
„Tak to bude problém,“ zhodnotil Itachi.
Jashin vlítl na Naruta a ten od té doby začal prohrávat.
„Já říkal, že to beze mě nedáš,“ poznamenal Kyuubi.

Naruto dostal královsky po tlamě a začaly ho opouštět síly.
„To je špatný, to je hodně špatný...“ procedil skrze zuby.
„Pro tebe jo. Takže se uvidíme na druhé straně,“ řekl Jashin a chystal se zasadit Narutovi poslední ránu. Jeho ruku obalovala černá chakra. Položil ji na Narutovu hruď. Narutem v tu chvíli začala proudit obrovská bolest. Věděl, že tohle dlouho nevydrží. Jestli něco neudělá tak to nepřežije a budoucnost se vyplní. Vzpomněl si, na smrt, která byla naprosto všude. Nikdo z jeho kamarádů to nepřežil. Vůbec nikdo to nepřežil.
„Tak takhle ne! Nikdy ti neodpustím co uděláš!“ řekl Naruto a začaly se dít věci. Bolest ustala, ale dostal velký třes do celého těla. Vše co rostlo v okolí okamžitě uvadlo, celé okolí zmrzlo a slunce jako by přestalo svítit. Až teď se projevila pravá síla artefaktů a okamžitě začala stahovat všechny druhy energie z okolí.
„Co se to...“ začal Jashin, ale byl umlčen Narutovými ranami. Pak ho Naruto vzal za nohu a omlátil o zem. Naruto soustředil chakru do ruky. Jeho pěst prošla Jashinovím břichem jak nic. Všude se rozstříkla černá krev. Vytáhl ruku a Jashinova rána se zase zacelila.
„Mohlo mě napadnout, že to tak snadno nepůjde,“ řekl si Naruto a jen tak z dlouhé chvíle utrhl Jashinovi ruku. Ta zase hned narostla. Vyzkoušel ho rozřezat Chidori a rozmačkat kamennou stěnou. Nic.
„Katon: Gokakyuu no Jutsu!“ přismahl ho, ale taky nic moc.

„Neji?!“ zavolal Yamato.
„Jo, Byakugan!“
„Tak co?“ ptal se Sasuke netrpělivě.
„Nevím co ti mám říct... Je to jako koukat do dvou sluncí najednou a zkoušet zjistit, které svítí víc. Nedá se říct který je silnější.“

„Dobrá, tak přitvrdíme,“ pomyslel si Jashin a jeho síla se zvětšila natolik, že to Naruta odhodilo. Došel k němu a chytil ho pod krkem.
„Ty hajzle! Já tě...“ nadával Naruto a snažil se vymanit z jeho sevření. Marně.
„Ne... už ne,“ zašeptal Jashin a dotáhl Naruta ke skále. Přimáčkl ho na skálu, až popraskala. Jashin dobře věděl co dělá. Začal se svou procedurou. Setřel si černou krev z již zahojené rány na břiše a ta v jeho ruce hned vytvořila tenkou tyč. Bez dlouhého protahování s ní připíchl Naruta ke skále.
„S-sakra... žere to všechnu mojí sílu,“ sykl Naruto a snažil se tyč vytáhnout. Nepovedlo se mu ji ani povytáhnout.
„Ta tyč z tebe za nějakou dobu všechno vysaje a pak... zemřeš. Já mám ještě něco na práci, takže si to tu užij.“
Jashin se otočil a šel pryč. Naruto ho sledoval a cítil, že umírá. To se mu ale moc nehodilo, takže z toho byl trochu rozhozený. Naposledy zabral za tyč, ale ani se nehnula. Síla artefaktů vysála všechnu energii z okolí a víc už jí vysát nemohla. Tyč pak energii zesílenou artefakty pohltila. Takže nic moc.
„Ty máš ale ránu,“ ozvalo se odněkud. Naruto se podíval tím směrem a spatřil muže.
„Ty?“
„Já. Ještě řekni, že nejsi rád,“ řekl muž.
„Patejli, co tu děláš?“
„Nejdřív tě musíme nějak dostat dolů,“ řekl Patejl a vzal za tyč. Zabral a nic se nedělo. Naruto se jí taky chytil a zabrali najednou. Tyč se pomalu vysunula ven. Naruto se konečně postavil na nohy a sledoval, jak rána po tyči mizí.
„Jen co jsme vyštípali Jashina z našeho světa, jsem si řekl, že by nebylo od věci se podívat, jak to jde tady.“
„Naprosto skvěle,“ uchechtl se Naruto.
„Koukám. Něco jsem ti přinesl. Mohlo by to bejt užitečný.“ Patejl ukázal černý kufřík.
„A to je co?“
„Bomba.“
„Nezdá se mi, že by mu to mohlo ublížit. Jemu hned tak něco neublíží.“
„Já vím. Tohle není jen tak něco.“
„Tak jak moc to bouchne? Kolik by to bylo výbušných lístků?“
Patejl se zamyslel a vzpomínal, jak moc bouchá výbušný lístek.
„Nevím... tak sto... dvě stě...“
„To ho ani neškrábne!“ skočil mu do řeči Naruto.
„...tun,“ dořekl Patejl a Narutovi spadla brada.
„Jsem říkal, že to není ledajaká bomba. To je atomová bomba.“
„Tak to by mu už něco udělat mohlo.“
„Myslím, že jo. Ale bacha, až se aktivuje, máš pět vteřin.“ varoval ho Patejl. Opodál se objevil časoprostorový portál.
„Už musím jít. Takže se tu měj,“ zamával Patejl na pozdrav a skočil do portálu. Naruto otevřel kufřík a začal studovat bombu.
„Měl mi k tomu dát návod k použití...“
Samozřejmě ji nechtěně aktivoval a na displayi se objevilo pět vteřin.
„Sakra práce!“ zanadával, vytvořil pět stínových klonů a rozběhl se i s bombou na Jashina. Ten se zrovna blížil k ostatním a chystal jim bolestivou smrt. Cosi se přihnalo a sebralo Jashina s sebou. Čtyři vteřiny. Klony běžely k ostatním.
„Ty jeden...!“ zavrčel Jashin. Tři vteřiny. Naruto ho držel a nehodlal pustit. Musí se dostat dost daleko, aby výbuch nikoho nezranil.
„Řekl jsem, že tě zastavím i kdybych při tom měl zhebnout!“
Dvě vteřiny. Ještě se nedostal dost daleko, ale už to musí stačit. Budou to muset zvládnout klony. Dál to nestihne.
„A já neberu svá slova zpět!“
Vteřina.
„To je moje cesta ninji!“
Čas vypršel. Vše zahalila oslepující záře.