SasuSaku *Když Láska Neumírá*/díl 1. - Sen

Jenom pokud dovolíte, chci upozornit, že v některých dílech se může jednat o spoiler!!! A to už od následující věty :cD. Jak bude za chvíli v průběhu příběhu řečeno, celý příběh se odehrává někdy v době, kdy už je Sasuke mimo Konohu, zavraždil Orochimara a vydává se po stopě Itachiho. Taky pak samotný souboj mezi bratry v některém z příštích dílů by mohl být spoiler, takže na to taky upozorňuji. Prostě je to celé zaspoilerované, tak jenom abyste věděli :cD. Jo a ještě jedna věc. Nějak se mi kromě páru SasuSaku hodí i pár Deidara a Sakura, takže tímhle párem to bude začínat, ale pokud tento pár nemáte rádi, není se čeho bát, je to jen na začátek asi první dva díly a hlavně jen přechodně jo:cD? A Ještě jedna poznámka:cD - Deidara zde není členem Akatsuki, ale obyčejný shinobi z Listové, tak jenom abyste se nedivili . A možná některé páry Vám také budou připadat netradiční. Každopádně se alespoň pokuste si to užít a mějte na paměti, že za každý komentář jsem velmi, velmi vděčná :c**. SASUSAKU 4EVER :c))

Paprsky ranního slunce dopadající na mou tvář mě probudily. Otevřela jsem oči. Cítila jsem něčí ruku položenou přeze mě. Ano, byla to ruka Sasukeho. Otočila jsem se. Také byl vzhůru. Usmál se.
„Dobré ráno,“ řekl a dal mi pusu na čelo. Usmála jsem se.
„Vyspala ses pěkně, Sakuro?“
„Ovšem, jak jinak.“ Pomaličku se ke mně naklonil, něžně mě políbil a vsunul svůj jazyk do mých úst. Najednou jsem pod sebou ucítila teplou tekutinu. Zvedla jsem ruku a podívala se na ni. Byla celá od krve. Vylekaně jsem se podívala na Sasukeho. Měl ránu na břiše „Sasuke!“ vykřikla jsem, vyskočila z postele a aniž bych si to uvědomovala, začala brečet.
„Sasuke-kun...“
„To je v pořádku, Sakuro,“ podíval se na mě a i přes zranění, které mu muselo způsobovat nesnesitelnou bolest se pokusil o úsměv.
„Už to ani nebolí,“ dodal. Vztáhl ke mně ruku a pohladil mě po tváři, na které zůstal krvavý otisk.

„Sasukeee!!!“ prudce jsem vyskočila z postele.
„Co děláš, Sakuro?“ zazněl vedle mě otrávený Deidarův hlas. Podívala jsem se na hodiny. 3:18.
„Spi!“ řekl. Hodila jsem na něj vražedný pohled, který stejně v té tmě svým rozespalým zrakem asi ani neviděl. Díky bohu, byl to sen, pomyslela jsem si. Vstala jsem a šla ke skříni. Oblékla jsem si svůj oblek (Sakuřin Shippuuden) a vyšla ven, před Deidarův byt, ve kterém jsem s ním trávila některé noci a vydala se na procházku noční Konohou.

Zaklepala jsem na dveře Narutova bytu.
„Grr! Kdo sakra otravuje v tuhle dobu?!“ uslyšela jsem zevnitř. Zámek zarachotil a ve dveřích se objevil obrys postavy, rozespalé a jen tak mžourající do jasného světla ulice.
„Sa-Sakura-chan?“ snažil se mě rozeznat a mnul si oči.
„Co ty tu-“
„Pojď se trochu projít, Naruto.“
„ehm?“
„No tak, pojď!“ Podívala jsem se na něj ustaraným pohledem.
„Tak ok, vydrž chvíli,“ zašel zase zpátky do temného pokoje.

Už je to přes 3 a půl roku zpátky co Sasuke-kun odešel k Orochimarovi, ano, již je mi 17 let a Sasukemu bude za chvíli 18. Asi po 2 letech po jeho odchodu jsem se nějak dala dohromady s mým současným klukem a bývalým Sasukeho kamarádem Deidarou-kun. Spolu s Narutem a naším novým týmovým partnerem Saiem nyní plníme mise, ale hlavně se snažíme najít a přivést Sasukeho zpět do Konohy. No, hlavně se snažíme zachránit ho před ním samým, teď, když zabil Orochimara a na vlastní pěst se vydává po Itachiho stopě.

Asi za 5 minut vyšel Naruto. Zamkl dveře a vyšli jsme. Bylo ticho.
„Mám hlad, pojďme na ramen,“ řekl po chvíli. Beze slova jsem kývla. Vyšli jsme tedy směr Ichiraku ramen. Po chvíli čekání jsme dostali jídlo. Jen jsme tam tak mlčky seděli.
„Hmm, poslyš, Sakuro-chan, nechtěla jsi se mnou mluvit? Zatím tu jen tak sedíš, mlčíš a-“
„Zdál se mi sen, Naruto.“
„ehm?“ podíval se Naruto udiveně.
„Ále, Sakura-chaaan! Mě se zdají sny každou noc,“ rozpačitě se usmál a podrbal na temeni.
„O Sasuke-kun,“ dodala jsem.
„Kuck, kuck,“ Narutovi zaskočil ramen.
„V tom snu mi Sasuke-kun umíral v náručí...“
„Sakura-chan, neměla by sis to tak připouštět... Sasukeho hledáme jako kamaráda, musíme ho zachránit, ale oba víme, že to nebude tak lehké a už nikdy to nebude jako dřív. Každopádně, Sakuro, rozmysli si dobře, koho miluješ!! A měj na paměti, že Deidara je ten, se kterým teď chodíš-"
„Naruto!“ rozbrečela jsem se.
„Ano, jsem s Deidarou-kun, ale… já… já stále nadevšechno miluji Sasukeho-kun! Prosím… P-P-Prosím pomoz… Pomoz mi ho přivést zpět a zachránit ho před smrtí v boji s Itachim,“ vrhla jsem se Narutovi kolem krku a hlasitě se rozbrečela. Naruto mi šeptal do ucha: „Bude to dobrý, Sasukeho přivedeme zpět, zachráníme ho…“ Když jsem se uklidnila, dojedli jsme ramen a zaplatili. Naruto trval na tom, že mě doprovodí domů.

Po cestě zpátky jsme už nešli tak mlčky.
„Sakura-chan… Ví Deidara o tom, že… Kdyby se Sasukeho vrátil… Tak ho opustíš?“ Zeptal se opatrně Naruto.
„Ví? Naruto, to co je mezi námi není ani tak láska víš? Prostě jsme spolu kvůli „tomu“, znáš to...“ Plná studu jsem odvrátila pohled. Naruto se na mě udiveně podíval.
„Sakura-chan… Tohle bych do tebe neřekl-“
„Víš, Naruto, ty teď máš Hinatu-san. Všichni kolem mě máte někoho, kdo vás má rád. Kdo vás miluje… Shika Temari, Ino Kibu… Nezvládla bych být sama… I když mě Deidara-kun nemiluje… Alespoň ten pocit, že nejsem sama… je silnější než já… A pak… když jsem potkala Deidaru-kun a bylo… A je… nám spolu dobře… užíváme si, ale láska v tom nehraje roli ani z jedné strany, to si oba uvědomujeme moc dobře,“ sklopila jsem oči.
„To se Deidara určitě vytáhne,“ řekl Naruto pobaveně „s tím že s tebou spal, až bude Sasuke zpátky v Konoze. Byli to přátelé, ale od začátku akademie se nenávidí a jeden je pro druhého konkurencí, já Deidaru znám, jistě bude chtít Sasukemu ublížit, já vím, že je hodný a chová se jako andílek, ale je to taky pěkný h*jzl, Sakuro-chan.“ Došli jsme k Deidarovu bytu, odemkla jsem a vcházela dovnitř.
„To já moc dobře vím, Naruto, ale překvapuje mě, že o Sasukem-kun mluvíš jako bysme ho měli jistě dovést zpět… Jako by to bylo stoprocentní… Dobrou noc, Naruto,“ rozešla jsem se do schodů.
„Hey, Sakuro-chan! My Sasukeho přivedeme, ať to stojí, co to stojí, dattebayo!!!“

Poznámky: 

(Slovíčko Závěrem)
Hmm tak asi Vám to přijde stupidní že:cD? Mno nedá se, vesele přijímám kritiku. Jen tak pro zajímavost, Tato FFka bude mít určitě alespoň 10 dílků, takže nebojte, jen tak neskončí :c)). Pokud vše pujde dobře, na další díl se můžete "těšit" 17.dubna 2009. A já se budu těšit na Vás :c*. Moc děkuji těm, co to dočetli až sem,

S pozdravem, Vaše Shiori Uchiha :c**