Návrat démonů /2/ Vstup do skryté vesnice

Yuske ucouvl, aby se vyhnul nepřátelské ráně. Dívka však také o krok ustoupila.
„Asi jsem neměla být tak vstřícná, zvlášť když neznámý vypadá jako šašek.“ ušklíbla se a sáhla za sebe, odkud z pochvy, připevněné na svých zádech, vysunula dlouhý meč, Kusanagi, bez záštity; takže rukojeť byla přesně spojená s černě koženou pochvou.
Trochu se předklonila a rukou opsala půlkruh, než ho zcela vytáhla.
Její ostří se sešlo s ostřím širokého meče, který nesl na zádech Yuske. Měl delší a docela hubenou rukojeť celou obmotanou bílým obvazem tak, aby mohl být lehce uchycen a přitom neklouzal v rukou.
Chvíli na sebe koukali; jako by Yuske najednou neměl co říct.
Isa tiše stála opodál a za zády se lehce dotýkala polštářky prstů svého složeného vějíře.
Neznámá uskočila. V tu chvíli Yuske přepadl dopředu a byl k zemi svržen kopancem mezi lopatky. Rychle se otočil, ale už nedostal možnost stát, protože měl u krku dívčin kunai. Její obličej se rozsvítil, a jak rychle kunai vyndala ze svého bočního pouzdra, tak ho i zandala. Teď už byl její meč zase zpátky na svém místě a Yuskeho meč ležel opodál na prašné cestě.
„Stejně by vám moje jméno bylo k ničemu.“ ušklíbla se a při pohledu na Yuskeho, ležícího na zemi s rukou na krku, povytáhla obočí. Teď se otočila k Ise a sklouzla pohledem k její ruce na složeném vějíři, jenž měla taktéž připevněný na zádech.
Dívka se pohnula ze svého místa. Jakmile však o krok postoupila, Yuske se k ní obrátil a rukou jí podsekl nohy. Spolu s ní pak vstal, došel pro svůj meč a zasunul ho do pouzdra. „Já s tebou neskončil,“ zdůraznil a pokračoval: „možná ještě pár věcí by ses měla naučit.“
Popošel k dívce a podíval se jí do očí. Byla vyšší než on, ale zpod jeho slova, jako by ona vzhlížela vzhůru. „Nikdy nepouštěj kořist, dokud si nejsi jistá, že tě nepokousá.“ Neznáma se však rozesmála a v té samé chvíli Yuske pocítil něco chladného na svých zádech. „Nedívej se tam,“ řekla mu a podívala se ještě hlouběji do jeho mysli, skrz ty jeho tmavě hnědé oči, „nedívej se, nebo budeš kořistí mého meče.“
„Ale jak si…“ zalkl se a zpozoroval další arogantní úšklebek na tváři té hnědovlasé dívky, jejíž oči, jakoby hladověli po dalším utrpení.
„Tvé jizvy,“ dotkla se druhou rukou dvou tenkých čárek na jeho tváři, „jsou jen známkou tvé hlouposti.“ Teď už se neznámá neušklíbla. Opsala svým mečem zpětný půlkruh a vrátila ho zpět na své místo. Usmála se a odfoukla ze své tváře růžovou ofinu.
„Tatsu.“ podala Yuskemu ruku.
Yuske se zarazil a podal si s tou zvláštní dívkou ruku. Isa se pohnula ze svého místa a taktéž se představila.
Všichni tři po chvíli chůze vzhlédli k obrovské bráně skryté vesnice.
„Tak jsme tady.“ rozhodil Yuske široký úsměv.
„Jo“ přitakala Isa a zkontrolovala svůj culík.
„No tak to je asi ono, ne?“ ukázal Yuske na velikou budovu tyčící se před nimi. Byla pár metrů vysoká a na jejím vršku bylo velikým černým písmem napsáno: Akademie.
„Hmm,“ nadechla se Isa, „jak skvělé místo na příjem, že?“
„Strávil jsem tam dost svýho času. Jako by se vracely mé noční můry.“
Do budovy vešlo několik ninjů a tak se Tatsu, Isa a Yuske v zápětí odhodlali vejít. Prošli kolem záchodů a vešli do popsaných dveří číslo 7, přesně tak jak to psalo v dopise, který každý z vybraných ninjů dostal. Byli pozváni ninjové různého věku. Většinou ale v rozmezí mezi 14-20 let. Na lavicích sedělo několik Geninů a Chunninů, většinou však ale nešlo poznat jaké je ninja hodnosti.
„Podle ustanovených pravidel této schůze, které jste všichni dostali ve svých dopisech, jenž vám byly spěšně rozeslány po poštovních kurýrech, nebude mít nikdo z vás, kdo jste tu, příjmení- pouze jméno.“ promluvila ke všem později Hokage. Změřila si všechny účastníky pohledem a pokračovala: „ Zavolali jsme Vás, protože očekáváme příchod jisté osoby… další informace se dozvíte po zkouškách; pokud je dokončíte s úspěchem.“
Jakmile dořekla, celou třídou se pronesl šum. Hokage však s dalším nádechem pokračovala: „Do doby, než se této návštěvy dočkáme, bude tato vesnice, něco jako vaším domovem. Budou vám vybrány čelenky z vašich vesnic a další průkazy totožnosti a přiděleny nové se znakem naší vesnice. Budete rozděleni do týmů, dle vašich schopností. V těchto týmech pak do příchodu naší návštěvy budete plnit mise a budete se podrobovat tréninkům.“
Znovu se po všech podívala. „A teď k testu!“