Romantika

[hide=Oznámení!!][color=red]Ještě než začnu dílek, tak mám pro vás oznámení, ale tahle povídka končí, já vím, že jsem slibovala více dílků, ale nějak jsem dospěla k závěru, že ji rozdělím na dva celky, ale nevím, kdy začnu s tou druhou. Mám teď víc školy, to víte maturita.

Slunce pražilo do verandy, skoro už se vytratil všechen stín zakrývající její tvář. Musela si zastínit oči dlaní, aby se mohla podívat k nebi. Bylo jasně modré, bez známky šedivých mraků. Hiraku odešel. Nechal ji tam samotnou, jakoby tušil, že chce přemýšlet. Nebo snad on chtěl být tím, kdo bude sám? Skousla si ret a lehce zaklonila hlavu. Kde jen mohl být? Kde se kazekage poděl, už od včerejší noci ho neviděla. Dřív než svou myšlenku vůbec dokázala rozvést, přiběhl k ní jeden z Hirakových mladších bratrů.

V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.

Na mýtině, ve středu černé noci, když se i hvězdy strachem z nadcházejícího krvavého boje strachy schovaly za ve tmě sotva patrné, temné mraky, teď stálo šestnáct postav, všechny do jedné připravené vytrvat až do nepochybně velmi hořkého konce. Rhonoki měl na tváři až neobvykle chladný, kamenný pohled. On, Midori, Deidara, Hebimaru, ti dva z mlžné a k překvapení všech i modrovlasá Hinata, tam teď stáli tváří v tvář Narutovi, Kibovi, Shinovi, Kankurovi, Gaarovi, Fuuzakimu, Aiko, Kichirovi a Keijimu.

Tak lidi tady máte další kapitolku z názvem "Za vším hledej Hyuugu" brzy poznáte proč takže hezký čtení a těšim se na komentáře A omlouvám se že tenhel díl vyšel tak strašně pozdě ještě jednou gomen

V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.

Kakashi se vyhýbal Kushině, jak jen to šlo, protože se jí nemohl podívat do tváře. Musel svou touhu po ní držet na uzdě. Navíc měl povinnosti jako další vůdce třetí tajné organizace proti Danzouvi...
„Jaké pro mě máte rozkazy, Kakashi-senpai.“ Zajímal se Yamato, který se taktéž zapojil do odboje.
„Žádné, ale mate mě jedna věc, jak to že, když ví, že jsem taky v odboji, tak mě nepošlou pryč.“

Maturita

Pomalu se blížily dny, kdy se skládá maturita. Byly to celkem tři dny. První den byla teorie. Druhý den boj jednotlivce a třetí den byl boj v páru. Na boj jsem byla připravená, ale co mi dělalo největší problém byla teorie, ne že bych ji nezvládala, ale prostě, když jsem měla dávat pozor tak jsem ho nedávala, protože jsem přemýšlela nad Sasukem.
„Já se na to vykašlu.“ Křičela jsem po celém pokoji a hodila knížkou o zem.

Mladíka ráno vzbudilo velmi otravné světlo. Po úporném boji se sebou samým se donutil zvednout a jít se podívat na hodiny.
Pohled na ně ho z části potěšil a z části překvapil. ‚To už je deset? Jak to, že mě nikdo neotravuje?‘
Po zběžném (a velmi chaotickém) projití přízemí, při kterém asi třikrát minul lístek se vzkazem, se vydal nahoru.
K mladíkově zděšení našel svůj pokoj prázdný a uklizený.
Po dalším chaotickém pobíhání po domě se konečně uklidnil a zamyslel. Nejprve kam zmizeli rodiče.

V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.

Vianoce. Čas radosti a lásky. Rodina by mala byť spolu a všade by malo prevládať šťastie. Lenže šťastie nedokáže byť bez smútku. Preto všade, kde je šťastie, je aj smútok. Nijako to neovplyvníme, musíme sa s tým zmieriť. Život by vtedy nebol taký zábavný. Nikdy nie je podľa naších predstáv, no to nám nebráni mať ho rád. Preto vždy, keď nás prepadne smútok, nemali by sme sa mu poddať, ale prekonať ho a ísť za šťastím, lebo šťastie je v každom z nás. Treba ho len objaviť.

Vycházející slunce zvědavě vystrčilo paprsky nad obzorem a po blednoucí ranní obloze se od východu začalo rozlévat načervenalé světlo. Ohnivý kotouč se ale nezastavil, a jak pomalu vystupoval výš, záře zintenzivněla a ozářila cáry mraků a lesnatou krajinu před sebou. Paprsky pronikající listovým a řídnoucí mlhou se roztančily mezi stromy za doprovodu tichého šumění lesa. Pak byl tento idylický klid narušen dusotem nohou. Přeludy ze světla a stínu se na chvíli rozutekly, když kolem proběhla skupinka shinobi, chvátajících směrem ke Konoze.

V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.

„Prosím?“ nechápal Seiya.
„Já vím, že je to pro tebe těžké o tom mluvit, ale zdáš se mi poprvé od té doby, jako jiný člověk, což je dobře, alespoň ses z toho dostal.“ Kaizen to trochu pochopil jinak.
„Já jsem jiný člověk, nepatřím sem, patřím někam jinam.“ Řekl Seiya rozhodně.
„Jsi jiný člověk, ale pro mě budeš vždy mladší bratr, o kterého se budu strachovat a starat se o něho.“ Opět mu položil ruku na hlavu a usmál se tím svým úsměvem, který Seiya miloval.

Pro připomenutí:
,,Naruto", její hlas zněl jako ozvěna.
,,Jak?", to bylo jediné, co jsem dokázal vyslovit.
,,Je to technika"
,,Jaká?"
,,Na to musíš přijít sám.", úsměv na její tváři se nezměnil.
,,Proč jsme tady?", rozhlédl jsem se kolem.
,,Musím ti tady něco říct. Něco, co se stane, když se voda změní ve víno. Když se z léta stane zima. Ale to je na dlouhé povídání, sedni si, je tu příjemně." pobídla mě.
Sedl jsem si a ona mi začala vyprávět.*

Nemôžem tomu uveriť!! Pôjdem na ran...na tréning s Narutom! Ale...ale čo ak niečo pokazím?
Čo ak sa potknem, čo ak urobím niečo hlúpe alebo tak? No dosť Hinata, prestaň sa zbytočne stresovať!! Ukľudňovala sa Hinta pred ich domom. Zvládneš to!

V tom čase išiel Naruto domov, chcel sa ešte trochu upraviť...teda nemal v pláne stráviť štyri hodiny pred zrkadlom, avšak sprcha by nebola od veci...
,,Ahoj Naruto...vyzeráš celkom šťastne... čo sa deje...?“

Sasuke pojď nám pomoct!“křikla Mizore na Sasukeho ale ten se ani nehnul. Němně zíral na Itachiho. Byl rád ,že se jeho bratr vrátil ale nemohl mu odpustit to ,že tak zbaběle utekl z vesnice. Sasuke se podíval na Mizore.
Vzpomínal si na ni.
,,Mizore-chan,“hlesl.
,,Sasuke dělej jinak Naruto umře!“křikla Mizore. Sasuke si teprve teď všiml ,že Itachi nese Naruta. Rychle k němu přiběhl vzal Naruta a v tu chvíli zmizel.
,,To byla...“
,,Ano Hiraishin no jutsu,“souhlasil Itachi.
,,To jste ho naučil vy?“zeptal se Itachi když si všiml Yondaimho.

Daken na ni stále hleděl. Pak opět vykulil oči, když se zlomil v pase. Když spočinul šedovlasé v náruči. A když se jejich rty spojily v jemném, naléhavém polibku. Z centimetrové vzdálenosti zíral na její zavřená víčka. Kolem krku cítil její omotané ruce. A v ústech jakousi sladkou chuť, kterou doposud ještě neokusil... Pak se mu zatemnilo před očima, v uších mu začalo hučet. Srdce, které už pár vteřin vynechávalo, se najednou divoce rozbušilo. A celé jeho tělo ovládla vášeň. Divoká, zdrcující...

Co říct? Snad jste si na ty pauzy již zvykly. :D

„Já volím Shikimara!“ ozval se jeden z ninjů.
„Já také! Právě se ukázal jako vhodný vůdce!“ ozval se další ninja. Tímto postupem získal několik dalších hlasů. Zhluboka si povzdechl.
„Já volím Naruta!“ ozval se Kakashi a jeho další přátelé.
„Já taky volím pro Naruta, je to mocný ninja a hlavně díky němu máme mír!“ zvolal někdo z dalších jouninů. Bylo jasné, kdo jsou hlavní kandidáti Naruto a Shikimaru.