Parodie
...xy for my shirt...
~
Čo to je?
...too sexy for your party...
Žeby hlas môjho narcistického podvedomia?
~
„Sasuke!“
Dnešek by byl za jiných okolností zcela bezvýznamným dnem, kdyby se ovšem Kabuto nevřítil do Sasukeho pokoje a nezpůsobil tak, že se mstitel klanu Uchihů netrefil a nastříkal si lak na vlasy do očí.
„Kabuto!“
„Sasuke! Musíš mi pomoct!“
„Au, to pálí... A nic nevidím!“
Zatímco se Sasuke pokoušel nahmatat kliku do koupelny, Kabuta popadl hysterák: „Jsme v koncích Sasuke!“
„To mi teď taky došlo,“ odvětil Orochimarův učeň, když dorazil nakonec místnosti a zastavila ho stěna. „Kde je zatraceně to umyvadlo!?“
Akatsuki má už od založenia jeden veľký problém. Vždy, keď sa vrátia domov, sú hladní. Na tom pravdaže nie je nič zlé, veď to je logické. Hrnce však zívajú prázdnotou a nie je nik, kto by dobrovolne varil. Konan už dávno odmietla robiť sluhu, a varenie? Tak na to fakt pri starostlivosti o Nagata nemá čas. A tak si každý musel vystačiť s polotovarmi a plechovkami. Deidara zvykol poslať jedného zo svojích ílových vtáčikov po pizzu, pravdaže tajne, aby sa o ňu nemusel ďeliť s ostatnými. Jedine on bol so situáciou spokojný.
POZOR! Zmena na písanie z pohľadu 3. osoby
Keď obrazovka zhasla, diváci sa opäť sústredili na okolité dianie a čakali dnešných účinkujúcich, ktorí ešte sedeli v zákulisí.
Shikamaru rozložil zvitok a začal vysvetľovať plán. Potom sa poobzeral po ostatných. „Nejaké otázky?“
„Len jedna... Prečo práve ja?“ ozvala sa Satoko a zamračila sa. Myšlienka vojsť k Akatsuki do domu sa jej vôbec nepáčila.
"Sasuke!" Dnešek byl významným dnem. Dnem, kdy Kabuto porušil všechny předsudky ostatních o své vyrovnané a klidné osobnosti tím, že hystericky pobíhal po Orochimarově základně a křičel jméno - "Sasuke!" - člověka, jehož pomocí by za jiných okolností pohrdl.
"Copak?" promluvil volaný, pohodlně rozvalen na svém kavalci a studující druhou část svazku transformních jutsu, odstavec jedna a,.
Za jiných okolností by mu Kabuto odvětil nějakou pichlavou poznámkou o žiletkách a nenávisti, ale tentokrát na to nebyl čas. "Orochimaru umřel!"
Predstavte si ten najvzdialenejší a bohom najzabudnutejší končiar krajiny. Zelená krajina, ktorej obyvatelia majú plno tajomstiev. Nedodržané sľuby, nevyrovnané účty, nevyznané lásky. Tento kraj sa zmenil na pustinu, ktorú len niektorí ocenia. Pod zelenou pokrývkou sa skrývajú bezsenné noci a premárnené životy. Toto mesto sa nazýva Sasketown. Nachádza sa na polceste medzi Gaar City, ktoré niektorí volajú aj "Gore City" a Kakashingtonom. Je to jedno z najpustejších miest, ktoré som vôbec navštívil.
Sedel som v kresle a premýšľal, ako zaútočiť a možno aj zničiť Listovú, ale vážne nič mi nenapadlo. Zaútočiť v štvorčlennej skupinke na dedinu s najväčším počtom ninjov - aj keď väčšina z nich sú iba genninovia - je hrozné! A práve teraz, keď som sa dozvedel, že ten Naruto, ktorému som nadával do úbožiakov, dokázal poraziť samotného Peina! Je to nemožné.
Chytil som sa za hlavu. Náhle sa mi začali vybavovať všetky spomienky, ktoré som s ním zažil. On mi bol najbližším priateľom a ja som ho opustil...
Všichni určitě máte představu o tom, jak by to vypadalo, kdyby Kyuubi nezaútočil na konohu nebo kdyby alespoň Narutovi rodiče přežili. O spokojené a šťastné rodince. Ale co když ne?
Z Naruta, kvůli přemýře rodičovské lásky vyrostl nepředstavitelný rozmazlenec. A už ani nový hokage, kterému Minato předal funkci, toho začínal mít dost.
„Minato-san, takhle to už dál nejde!“ rozčiloval se vůdce vesnice už potisícé.
„Naruto se zlepší, slibuji,“ snažil se Yondaime svého syna zastat.
Kapitola IV - Sněhurka, ekonom a bioložka
„Nii-chan!“ vykríkla veselo a hodila sa mu okolo krku. S úsmevom ju zdvihol a pevne objal. „Chýbal si mi,“ zašomrala a zavŕtala hlavu do jeho ramena.
Kapitola III - Uchihy a přírodopis nemíchat!
Nesuď knihu podle obalu, říká se. Obzvlášť to platí u dívek. Vezměme si například vyznavačky stylu gothic. Jsou drsnější než šmirglpapír, pohled na krev milují a nenávidí chlupatá zvířátka. Domácí cukroví nikdy neupečou. Pohrdají vším, co je změkčilé a maminkovsky vřelé.
Upozornění: Jestli jste někdy mé fanfikce i přes Upozornění brali vážně, u téhle to prosím nedělejte!
Byla temná noc, měsíc měl nad Konohou moc, hodiny bily přes půlnoc!
Naruto vystrčil hlavu zpod peřiny a hodil na okno pantofli, kterou nahmatal pod postelí. "Zatracený věžní hodiny! Tady se člověk nevyspí!"
Sakura vystrčila hlavu zpod peřiny a hodila po Narutovi polštář. "Zatraceně, Naruto! Já zítra vstávám do práce!"
Blonďatý ninja se zavrtal hluboko pod duchnu. "Když mě to odbíjení děsně prudí! A každou noc budí..."
Šéfovi, nesmím skřížit krok,
pro něj jsem pouhej Tobi-cvok,
pro Konan,
pořád jen dítě jsem.
Kakuzu hlídá jen svůj job,
stal se z něj velkej vrah a snob,
kdo jsem já to nemaj ponětí.
Nemůžou znát můj ksichtík,
ten pod maskou já mám.
Jen sobě můžu vážně říct,
Akatsuki ovládám!
Nonstop, já zdrhám nonstop
a s tím co příjde,
nechci se rvát.
Deidý je senza k dívání,
jenomže, dá to koumání
vymyslet, jak by se zkrotit dal.
Nejsem už dítě soubojů,
teď jsem svůj tím už zůstanu,
jenomže to jenom já vím.
Kapitola II - Mezi námi děvčaty
Teď, když měl mou katanu pod krkem, už neměl ten pohrdavý pohled.
„Tak co?“ sykla jsem mu do ucha. „Ještě můžeš?“
Místo odpovědi se mu v očích objevil Sharingan.
„Mno jo, ty jsi vlastně Uchiha…“ uchichtla jsem se. Moje oči změnily barvu z modré na rudou.
„Máš smůlu, chlapče…“ Sasuke byl uvězněn v mé iluzi.
„Víš pravdu o vyvraždění klanu Uchiha?“ nesl se můj hlas temnotou.
„Ano, ten id*ot Itachi ho vyvraždil kvůli síle!“
„Ha, ha, ha! Nic nevíš…!“
Kapitola I - Punčošky
Inzuka Toru versus inteligence – Kapitola třetí: To je frajer!
Náš hrdina, náš boužel hlavní hrdina právě kráčí po cestě do velitelství Konohagakure no Sato, aby si nechal zadat misi. Určitě by se mu šlo líp, kdyby se v noci nezúčasnil chlastacího maratonu a po té nešel z kamarády zapít vítězství. (Nemusím doufám dodávat, že ráno byla záchytka plná ninjů, z nichž se linul lihový odér na vše strany).
"Jestli je Itachi tady... Kde je Tobi? Nahoře je podezřelý klid."
Rázem se všude rozhostí ticho jako v hrobě a oči všech přítomných (mimo Sasoriho) se otočí na Itachiho.
"Co na mě všichni tak hledíte?"
Itachi silně váhal, jestli se nemá otočit a vybelhat se po čtyrech po schodech, protože si všiml nápadné černooranžové skvrny, která se k němu blížila. Bylo všeobecně známo, že jediné tři členy Itachi poznal. Peina, Zetsua a někdy Kisameho (ale to jen výjimečně spíše si ho pletl s Konan xD to víte Modrá k modré sedá).
Hnedka na začátku se Míviin tým rozdělil, což pro ně byla chyba. Každá z nich si vybrala za cíl jednoho z Ookamiwa.
***
[i]Úvodem nutno podotknout, že já se doopravdy snažila 
Snažila jsem se napsat naprosto seriózní, strhující, dobrodružnou a akční cross-over povídku, ve které by se Itachimu dostal do ruky DN a on by začal pěkně šíleně vraždit...
