Parodie
UPOZORNĚNÍ K PŘÍBĚHU:
Kdo jste neviděl anime Death Note, asi se v tom nebudete moc orientovat...-_-"
(jo, budu to psát všude xD)
-----------------------------------------------------
"Ja...jablka?" z otvoru v masce se vykulilo očko.
"Jo, jablka," přikývla příšera, "to je takový to sladký ovoce, většinou krásně červeňoučký, roste to na stromech..."
"Tobi ví, co je to jablko!" pískl mužíček dostčeně.
"Tak proč se tak blbě ptáš?!" obořil se na něj přízrak.
Tak pokračování snad se neunudíte k smrti.
Naruto chytil tsunadinu ocelovou pěst jedním ze svých ocasů.
„Jak si to?“ Zeptala se Tsunade neskrývajíc údiv.Naruto nasadil ďábelský úsměv a koutkem oka se podíval na Tsunade. Ta sebou cukla když uviděla narutovy oči.
„Myslíš že na stejnou věc skočím dvakrát?“ Zeptal se jakoby nic. Pustil Tsunade ruku a poodešel trochu stranou.
„Tak co budeme dělat?“ Zeptal se Naruto, když v tom se ozvalo hromové zakručení.
UPOZORNĚNÍ K PŘÍBĚHU:
Kdo jste neviděl anime Death Note, asi se v tom nebudete moc orientovat...-_-"
(jo, budu to psát všude xD)
-----------------------------------------------------
Akatsuki sídlo se ponořilo do ticha a tmy. Nikde nebylo slyšet žáný zvuk, jen sem tam zachrápání některého zabíjáka, případně náhodné skřeky ze sklepení, kde radši ani nechtějte vědět, co ti šílenci všechno schovávali.
Všichni nebezpeční ninjové si touto dobou už pluli na obláčku blaženého snění...
...tedy až na jednoho.
Jako obvykle seděla Tsunade za hromadou papíru ležící na velkém dřevěném stole a hledala své oblíbené saké. Pokaždé když už ho viděla, vyrušil jí shinobi vracející se z mise.
„Dobrá práce“ Řekla nevrle a očima sjela hlášení, které jí shinobi podal.
„Děkuji a nashledanou“ odvětil ninja vycházející z místnosti. Ještě se otočil a popřál všechno dobré, když si všiml pohupující oranžové špičky za oknem visící ze střechy
„Ehm,paní hokage?“
„Co je?“
„Co to tam visí ze střechy?“
Tak má první Povídka, snad se bude líbit 
Bylo pozdě večer a Konoha utichla. Přicházela půlnoc. Za svitu měsíce, který byl v úplňku, přicházel neblahý pocit zla a strachu.
Ospalý blonďák se na posteli převalil na břicho, strčil nohy pod sebe a vzepřel se na čtyřech.
„Teprve půlnoc?“ A spadl zpátky na polštář.
Bylo devět ráno, když Naruta začala brnět hlava. Sedl si a rukou přejížděl svou hlavu.
Kapitola VII - Rosemary a Poirot
,,Sila mladosti!“
„Jménem svým a jménem Konaniným bych vás chtěl přivítat na jubilejní dvanácté schůzi pro odvykání závislosti na drsném zabíjení okolo se potulujících ninjů. Schůze je naprosto anonymní. Vaše závislost je jednou z neodstraněných bot Kishimota Masashiho. Předlož důkazy, Zetsu.“
„Žádné nejsou, šéfe!“ bílá půlka. „Už…“dodala temným hlasem černá půlka.
Bylo krásné jarní odpoledne a Akatsuki sídlo zelo práznotou. Všichni měli nějakou práci, nebo si užívali den mimo sídlo. První kdo dorazil do sídla byl Deidara, který se vracel z louky kde testoval své “umění“. Poté co zjistil, že v sídle nikdo není jeho první cesta vedla do koupelny. Napustil si vanu, dal do ní trochu pěny do koupele a poté se jen uvelebil a relaxoval. Po necelé hodince vylezl odpočatý Deidara z koupelny a viděl, že v sídle již není sám. Bylo tu velmi rušno a jediný kdo chyběl byl Sasori.
Kdysi dávno žila v malé vesničce jménem Konoha holčička, která se jmenovala Sakura. Když jí její maminka čekala, jedla pouze jahodové jogurty a zmrzlinu, tak se nikdo nemohl divit, že Sakura měla růžové vlasy. Alespoň tím její maminka vysvětlovala to, že má růžové vlasy, i když nikdo z její ani manželovy rodiny je neměl.
"Chci znát svoje práva a chci právníka!" Ozývalo se z poza dveří vyslýchací místnosti číslo dva.
"Práva? Právníka?" Otázala se nevěřícně sekretářka.
"Jo, koukej mi přečíst moje práva a hned! A ty mě k tý židli nepřivazuj tak nafest, už teď mám odřená zápěsí. Budu si na vás stěžovat u ligi na ochranu špehů! Tak co je s tima právama!"
"Jo, hned." odsekla neochotně sekretářka.
Akatsuki Kroniky
7.Časť – Jinchuuriky Meeting
Zprávy
Ďábelský vůdce odhalil svou pravou tvář!
Několik členů naší redakce bylo u toho, když ďábelský vůdce všech zločinců světa, Yakushi Kabuto (23), odhalil svou pravou identitu.
„Byl to šok pro nás pro všechny,“ svěřil se nám jeden ze svědků, který si nepřál být jmenován. „Mysleli jsme si, že to bude něco strašného, ale tohle... tohle... bylo přímo odporné! A ty nohy... Ty nohy!“
Akatsuki Kroniky
6.Časť – Peinov hnev
V minulej časti navštívili našu partiu Orochimaru a jeho spoločníci. No dodnes nepoznáme pravý dôvod ich návštevy...
Konan: ,,Tak už to vyklop, Orochimaru! Čo chceš?“
Pein: ,,Presne tak, švihni! Za chvíľu mi začína seriál.“
Konan: ,,Čo dávajú?“
Pein: ,,Posledný diel Rosabelly, dnes dávajú výnimočne dva, zaujíma ma, či si Don Juan vezme za ženu Rose alebo Júliu.“
Moje kamarádka Sakura
udělala díru do světa.
I když je postavou nevelká,
stala se z ní světoznámá modelka.
Nedávno skončila soutěřní kola
a musela se vyklidit všechna mola.
Modelky dostaly darem různý šaty,
jedna modrý, druhá černý, Sakura růžový a zlatý.
Ty šaty byly těžké velice
a ona se právě nacházela kdesi v Africe.
Šaty už dál táhnout nemohla
a nebyla tam Ino, která by jí pomohla.
Najednou se před ní zjevil Sasuke-kan.
"Když mi ty šaty dáš, věz, že ti dám,
lodičky nádherné jak jarní den."
„Připravení? Začínám!“
Mladá hnědovlasá dívka, skoro žena, ve vlčí masce a s katanou na zádech běžela temnou chodbou. Ozvěna jejích kroků zanikala v řevu pronásledovatelů. V běhu otočila hlavu a zahleděla se na konec chodby, odkud se vynořili první nepřátelé.
Náš drahý Tobi si seděl na podlaze smradlavé kadibudky a zpíval a zpíval až... dozpíval. V jednom okamžiku mu výpary z jámy úplně zlikvidovaly vedení a tak Tobi otevřel pancéřované dveře a zamířil zpět do sídla Akatsuki.
Mezitím v sídle:
"Vylezte z toho sklepa vy poserové, nebo si pro vás přijdu osobně a vyliskám vás!"
Zní sídlem vzteklý řev Peina.
"Ale my se bojíme..."
Zapípá Deidara tak potichu, že to nemůže slyšet nikdo ve sklepě natož hulákající Pein za dveřmi.
"Jak si přejete!"
„ Kto je ten starý dedo?“ Opýtala sa ma Michi keď sa pozrela na bossa.
