Spoluautorská
Je tu ďalšia časť s našej spoločnej tvorby. Želám Vám príjemné čítanie.
Narutovo Neštěstí 02
Chvíli jen tak ležel, pak se, ale rozhodl vyzkoušet své nové schopnosti. Postavil se a pomaly se dotýkal věcí na okolo. Z pokoje se dostal hladce, no pak zakopl o koš na prádlo. Spadl na zem a při tom shodil malou vázičku, která se následně rozbila. Tím způsobila veliký rozruch a probudila Hinatu.
„Naruto, co se stalo?“
„Já jsem se pokoušel jít sám po domě, ale nezvládl jsem to.“
Dalšího dne:
"Dneska budeme trénovat mimo vesnici, takže pojďte za mnou." oznámil jim Yuura.
"Jo, a pročpak tak najednou?Po celých šest let jsme museli trénovat uvnitř vesnice, tak proč tak najednou? Aha je v tom nějaká finta, že?" ozvala se podezřívavě Kaori.
"Hmm, jednou začít musíme, a navíc je to hra....o přežití." vysvětlil jim Yuura a zatvářil se tajemně.
Všichni si tedy sbalili vše potřebné a vydali se na cestu. Obě dívky věděly, že jim Yuura určitě neříká pravdu.
Po třech dnech.....
Ahojte lidičky píšu další Fan fiction, ale tentokrát to píšeme společně s Hinatkou666, další díl vyjde u ní.
Co se může stát, když se mladým Geninům před třetím kolem Chunninské zkoušky podeve zorganizovat Párty???
Mno, posuďte sami...
Tato povídka je spoluatorská!!! Pracuje na ní dnem i nocí Iriam a Dibla 
!
Snad se vám to bude líbit, ale teď už se pusťte do čtení!!!
Příjemnou zábavu!
Kapitola 2
Nový tým
„Tohle neplatí! Podváděl jste!” ozývalo se z vnitřku restaurace.
„Ale platí, nemůžu za to, že jsem dnes snědl víc ramenu než ty. Tak hezky zaplať.” byl slyšet jiný hlas.
Tato povídka je spoluatorská!!! Pracuje na ní dnem i nocí Iriam a Dibla !
Snad se vám to bude líbit, ale teď už se pusťte do čtení!!!
Příjemnou zábavu!
Kapitola 1
Střípky …
Nedaleko,v Zemi Ubývajícího měsíce, se procházela dívka. Nebyla tak obyčejná. Patřila ke kunoichi z jejich vesnice. Dívčiny bílé vlasy jako ty nejčistější vločky padající v zimě, vlály s větrem o závod. Milovala to. Konečně se probudila z myšlenek a otevřela své rudé oči a vzhlédla k nebi … To se začalo pomalu plnit hvězdami. Lesní procházka jí zabrala dlouho a skoro si ani nevšimla, že už se setmělo.
/Je pozdě …/ lehce se pousmála a vyrazila domů. Žila s paní ve středním věku, jelikož neznala svou minulost. Řekli jí, že dívku našli před vesnicí v košíku. Její nepravá matka byla od té lásky, že se o Yuri (Lilie) postarala. Dnes už jí je 17 let.
Ketsueki slyší za dveřmi hlasitý hovor
Zalezla pod peřinu, vykukovala jí z ní jenom hlava. Copak se to na ni zase chystá? Nerada by zažila další nepříjemnost. Přinutila se zaposlouchat do hluku na chodbě před jejím „pokojem“. Dokázala rozeznat několik slov, ale čím déle poslouchala, tím pro ni byl rozhovor srozumitelnější.
Hlídka se hádala se svým velitelem. „Pane, nemůžete tam jít! Je to příliš nebezpečné!“ protestoval voják sloužící pod Skrytou Písečnou.
Hnědovláska
„Prečo mi chcete pomôcť, ak ma chcete na pokusy? Prečo? Je to len strata času, nie?“ Povedala mu priamo.
„Či na klasické pokusy, to ešte neviem. Zatiaľ sa mi pozdávaš a okrem toho, je mi to dole smutno. S Nessi sa mi až tak dobre nedá rozprávať.“ Uškrnul sa. „Či sa niekam ponáhľaš?“
„Ja? Nie, nikam. Nemám nikoho, môj život nemá cenu. Už dlhšiu dobu. Ak vôbec niekedy nejakú mal.“ Povedala a dodala: „Rob, čo chceš.“
Zavládlo ticho, přerušované pouhým cvrlikáním ptáků. Dívka na Kibu nevěřícne hleděla. Pak od něj odvrátila hlavu, zírajíc před sebe někam do prázdna.
Je tu další dílek .... Itadakimasu!
„Hinato?“ Šťouchal kdosi do spící dívky, která ležela bez známek života na Sakuřině posteli, „Hinató!“ zakřičela rázněji růžovláska, ale stále nic…
„A jéje, snad doopravdy neumřela… do prkýnka, co teď?“ Skousla Ino nervózně ret a Sakura pokrčila rameny.
„No… alespoň už nemusíme lhát.“ Povzdychla si blondýna a Sakura ji začala propalovat pohledem.
„Co je? Neměli jsme na vybranou, umřela. Umřela… a nikdo se už nic nedozví.“ Zazubila se blondýnka.
Lenura se toulá po Konoze v Genmově jouninské uniformě
Stále nepřišla na způsob, jak si obstarat náhradní oblečení. Bylo nemyslitelné, že by v Listové vesnici běhala v pyžamu. Už jen to pomyšlení je… absurdní a směšné.
Snažila se procházet jen místy, kde se objevovalo co nejméně lidí. Ovšem nikdy by ji nenapadlo, že v jedné takové čtvrti bude hlídkovat právě Genma, který své oblečení okamžitě poznal.
„Stůj!“ Začal stíhat prchající Lenuru.
Alea a Mirinda ve spárech Akatsuki
Hidan a Kakuzu popostrkovali před sebou dvě zaražené dívčiny. Až do chvíle, než otevřeli dveře do vlhkého sklepa, Alea s Mirindou nevěřily, že ninjové opravdu hodlají splnit Peinův příkaz. Nakonec do nich ti dva hrubě strčili a přibouchli za nimi dveře.
„Hulváti!“ ulevila si Alea. „No věřila bys tomu?“ Lomcoval s ní vztek.
„Docela i jo, jenže… ono to tu… klouže, ííí!“ vypískla černovláska, když se svezla na zem.
Takže tohle dílko jsem napsala spolu s Noriko Kawashi.
Nejsme moc známé, ale obě doufáme, že se touto povídkou na Konoze aspoň trochu proslavíme...
Na Konohu padla noc. Postava zahalená v plášti utíkala k hlavní bráně. Po celé vesnici byl slyšet jenom žalostný křik. A tato osoba moc dobře věděla proč.
"Proč to udělal a mě nechal naživu? Co mu rodiče udělali, proč je zavraždil?"
Po tváři jí stekla slza. Setřela ji a běžela dál, pryč z Konohy.
O kousek dál v Konoze...
Hatake Kakashi zadal svému týmu zdánlivě jednoduchý úkol. Ovšem to byla zřejmě jeho snová představa. Stačilo jen zvednout hlavu a pozorovat, jak ti tři spolu válčí.
„Naruto! Máš pomáhat mně, ne jemu, baka!“ rozčilovala se Ino. Naruto zmateně pobíhal po cvičišti a Sasuke, Inina kořist, uhýbal.
„Tak dost! To stačí!“ přerušil jejich kočkování nazlobený Jounin. „Naruto! Ty pochop už konečně jednu věc. Ino je teď vaše nová týmová partnerka, není tu na návštěvě!“ Odkašlal si. „Předveďte, že to umíte lépe!“
2. díl - Ztráta v rodu Hyuuga
„Hned? Opravdu myslíš… teď hned?“ zarazila se Hinata, která se začala svého rozhodnutí malinko obávat.
„No jistěže!“ opáčila Ino. „Nebo snad máme čekat, až se konečně rozhoupeš?“
„Ale… rodina… budou hrozně smutní, jestli si připustí, že jsem umřela.“ Modrovlasá dívka začala dumat nad tím riskantním plánem.
„Otec si tě přeci nevšímá, ne? Bude rád, až se zase objevíš, živá a zdravá. No tak, Hinato, to chceš propásnout svou jedinou šanci?“ lomila rukama Sakura.
Byl to on, ten chladný chlapecký hlas, který už velmi dobře znala ze svých dvou nočních můr.
***
Byl to vůbec sen?
Ayame se vyděšeně otáčela. Náhle jí na rameni přistála něčí ruka. Byl to Teuchi.
„Co se děje? Celá se třeseš! Obsluž nového zákazníka a potom si běž domů lehnout, ano Ayame?“ Otec jí pohladil po ruce a usmál se na ni. Ona se mu pokusila úsměv oplatit, ale nešlo to a tak se jen zašklebila. Pomalu se otočila k hostovi a v tu ránu ji bodlo u srdce.
................
....................
Rika se probouzí v nemocničním pokoji
Pěkná patálie! Proč zrovna já musím mít takovýhle… no, štěstí se tomu asi vážně říkat nedá, pomyslela si Rika, když znovu přehodnotila svou nynější situaci. Sama v cizím světě, bez možnosti návratu… Počkat! Takhle nesmí uvažovat, to je první krok k neúspěchu!
Zvedla se z lůžka a vyhlédla z okna. Prosluněný den, plné ulice, vítr k ní donesl sladké vůně.
„Tak si zase lehněte! Musím zkontrolovat ty rány!“
Nehodlala sestřičku poslechnout. „Mně nic není!“ odsekla.
Lenura v křoví
Slastně se protáhla. Chladný vítr jí cuchal vlasy. Zády narazila na několik trnů. Prudce se stáhla blíž k prostředku křoviska. Ovšem právě ten šramot přilákal pozornost.
Kdosi znenadání rozhrnul křoví. Taková ostuda! Co si jen počnu? Pomyslela si zoufalá dívka, schovat se už nestačila.
„Podívej, co to tu máme?“ Chlapík s jedním zakrytým okem se usmíval.
„Snad ani nechtějme vědět, co to děvče v noci vyvádělo,“ uchechtl se jeho parťák.
Kubby: Krásne dopoludnie dámy a páni ...zdravia vás kto iný než Kubby..
Pary: ... a Pary, z krásné, slunkem zalité skryté písečné vesnice.
Kubby: Áno ...tento krát nie z Konohy, ale zo Suny. Sme tu preto aby sme pre vás "rádio SakéM3" komentovali dnešní zápas v plážovom futbale.
Pary: Ano...ano...Tsunadina ruky opět zavládla *pláče nad monoklem v oku* . Fotbalový svatostánek zde pro tuto událost postavil kdo jiný než sám kazekage.
