Už toho bylo dost! - 3. kapitola - Kráska v nesnázích

Hatake Kakashi zadal svému týmu zdánlivě jednoduchý úkol. Ovšem to byla zřejmě jeho snová představa. Stačilo jen zvednout hlavu a pozorovat, jak ti tři spolu válčí.
„Naruto! Máš pomáhat mně, ne jemu, baka!“ rozčilovala se Ino. Naruto zmateně pobíhal po cvičišti a Sasuke, Inina kořist, uhýbal.
„Tak dost! To stačí!“ přerušil jejich kočkování nazlobený Jounin. „Naruto! Ty pochop už konečně jednu věc. Ino je teď vaše nová týmová partnerka, není tu na návštěvě!“ Odkašlal si. „Předveďte, že to umíte lépe!“
Trojice se zatvářila provinile. Sasuke se nespoléhal na nic jiného, než své vlastní schopnosti. Naruto Uzumaki byl živel, ale zbrklý, až hrůza. Navíc… zdálo se, že tak úplně Ino za člena týmu ještě neuznal. A dívka z rodu Yamanako byla až příliš sebejistá.
Měls pravdu, Asumo. Nebude to nejspíš vůbec jednoduché! Pomyslel si v duchu Kakashi.

Asumův tým se shromáždil před branou vedoucí pryč z vesnice. Sakura se uvnitř celá klepala. Noví lidé a hned mise… neuspěchal Asuma sensei příliš své rozhodnutí?
Shikamaru stál až úplně vzadu. Pozoroval růžovlasé děvče. Ani neotestoval její schopnosti. Vůbec nevíme, co umí. Jistě, skvělá studentka, co ji znám z Akademie, ale to je tak všechno. Ale… Asuma sensei určitě ví dobře, co dělá.
Chouji od doby, co poprvé spatřil Sakuru, už nepromluvil ani slovo.

Černovlasý muž s rozčepýřenými vlasy přejel zrakem po svém „vylepšeném“ týmu. „Najezený, Chouji?“ Chlapec se začal pochechtávat, když na něj mistr mrkl. „Shikamaru?“ Oslovený pokrčil rameny.
„Pane, já…“ Sakura se chtěla dostat ke slovu.
Asuma si ji vzal stranou. „Jestliže se na tu misi necítíš, jdi domů,“ řekl ostře.
„Ale… to by přece…“ Dívka se zarazila.
„Ninja má povinnost chránit ty, kteří to potřebují. Pokud ti to připadá příliš těžké, nemáš právo nazývat se kunoichi.“ Odvrátil se od ní a hovořil teď k oběma mladíkům. „Dostali jsme za úkol dělat doprovod dvěma významným osobám. Važte si toho, ta mise byla původně přidělena týmu Yuuhi Kurenai. Jenže… onemocněla.“
„Zašel jste za ní?“ vypálil okamžitě Shikamaru.
„Ehm, tedy… pak se tam půjdu podívat.“ Asumovi neuniklo, že chlapcům hrají v očích ohníčky. Vědí snad něco, o co by se měl zajímat?
„Nuže, půjdeme.“ Vykročil vpřed, oba chlapci za ním. Sakura zahanbeně sklopila hlavu a mlčky je následovala.

Kakashi sledoval Sasukeho, jak na malou chvíli polevil v soustředění, zatímco vrhal shuriken po Narutovi. Ino ho zasáhla plnou silou svou technikou přenosu mysli, zastavil se uprostřed hodu. Vzápětí dívčino tělo ztuhlo a skácelo se na zem.
„Naruto!“ Velitel týmu 7 nevěřil svým očím. „Měls ji přece chytit, ne nechat spadnout! Chytit a pak ji položit na zem.“
„Proč?“ nechápal Uzumaki.
„Ino právě nyní není ve svém těle. Je v Sasukeho.“
„A co tam dělá?“ Blonďatý ninja se zděsil.
Hatake Kakashi si povzdychl. „Tak znovu… Inina technika se zakládá na manipulaci s myslí. Může ji přesunout do cizího těla, ovšem v tom případě se to její ocitá v ohrožení života. Musí s ním být nakládáno opatrně, protože…“ Ukázal na drobnou ranku na Sasukeho tváři. „…cokoliv se stane jí, odnese Uchiha a naopak. Už to chápeš?“
V příští vteřině Ino opět procitla, rychlým pohybem si upravila vlasy a setřela z tváře stružku krve.
„Řeknu to jednoduše,“ zvýšil hlas Kakashi. „Zatím vás na žádnou společnou misi nepustím.“

V blízkosti Konohy, na jednom z kopců, na tým Sarutobiho Asumy čekala ozbrojená jednotka. „Asha a Keiro, děti feudálního pána. V zemi stále vládne podezření, že jejich strýc se je chystá úkladně zavraždit. Máte za úkol je dostat za hranice země,“ hlásil jeden z vojáků.
Oběma jmenovaným nemohlo být o moc víc než Shikamaruovi, Choujimu nebo Sakuře. Asuma přikývl a převzal tajné dokumenty.

Cesta probíhala dobře. Chlapec i dívka, kterým měli zajistit ochranu, byli v dobré náladě, kterou nakazili dokonce i Sakuru, jež se s nimi dala do hovoru. Poklidné putování však přerušilo nečekané přepadení. Shikamaru obratně chytil jednoho z útočníků. Chouji si zvětšil ruce a praštil s nimi další dva muže. Asuma bojoval jako lev, dokonce i oba mladí lidé se chopili zbraní a odráželi nepřátele kovovými tyčemi.

Sakura strnula. Co má teď dělat? Nikdy v životě skutečně nebojovala a nyní… Zůstala stát uprostřed bojujících, očima nervózně těkajíc ze strany na stranu.