Spoluautorská
„Sakra,“ozvala se jedna z nich,“tohle není Meridian. Padáme.“ A jak se objevily, tak i zmizely.
„Nebojte se, ještě jsme tu my,“ozvalo se z portálu a vzápětí se všem naskytl pohled na mořské panny ze Sasukeho nejoblíbenějšího seriálu H2O.
KAPITOLA 4 - NOVÉ INFORMACE
[color=#8b4513]Chodník je mokrý od krátkého osvěžujícího deště a mé dřevěné boty do něj tupě narážejí. S pohledem přišpendleným k zemi se procházím často. Nejsem zvědavá na myšlenky lidí okolo mě, které mají napsané v očích. Mám ještě asi hodinu, než budu muset dorazit na schůzku, kterou jsme si dali s Tsunade, Hiromi a Ayame. Ayame se dnes vrátila z měsíční špionážní akce přímo v útrobách organizace Akatsuki.
Den pátý... Rozzlobit Sannina se nevyplácí
Orochimaru měl velký problém. Kabuto ze strachu z ANBU stále veršoval, což milého hadího Sannina dohánělo k šílenství. Například dneska ráno, kdy mu přinesl snídani a pravil, jako by se nechumelilo: „Dobrou nebo špatnou chuť,
zblajzňete to buď, jak buď!“
a zase odpochodoval.
Dalshí díl je bez rozdělení barvičkami, protože jsem ho psala pouze já, Larten - sensei říkal, že je to dlouhé a bylo by to i tak moc 
, kdyby k tomu přidal svojí část... takže příští píše zase on 
„C-co tu –“
„No tak! Vykřikla Tsunade, „teď, když jsme tu konečně sami… máme klid, na co ho rušit.“ Špitla a rychle si mě přitáhla k sobě.
Opět svým jazykem sjela po mé tváři a já se s překypující hořkostí otřásla.
„ZZZzzzZZZzzzZZZ“
„Naruto, zobuď sa!!!!“ Sakura sním začne triasť, no naňho to žiadny účinok nemalo.
„ZZZzzzZZZ“
„Narutooooooooooooooo!“ tentoraz poriadne zahučí, až to celá Konoha počuje.
Naruto vyletí s postele ako riadená strela, akonáhle uvidí Sakuru znudene pretiahne: „Áh, Sakura-chan to si iba ty, to aby som spal ďalej.“
„Obleč sa ideme na misiu.“
Zýva, sedí na posteli, oči ešte zalepené a mysľou niekde inde.
„Na misiu teraz?! Je ti dobre?“
[font=Bookman old style]Vypravěč: I když se snaží vykřičet ze všech sil. Nejde jí to. Její náhubek nejde přetrhnout hlasivkami. Strachy neví, co po ní lezlo, a tak klepavě otáčí svou hlavu na druhou stranu, aby věděla, před čím vlastně utíká.
Hinata: *vyděšeně zírá okolo* To‘s byl jenom ty pavoučku
Vypravěč: Když si svá slova uvědomí vezme nohy na ramena, protože v jejím stavu to ani jinak nejde a válí sudy do neznáma. Jenomže když se zastaví, vyděsí jí ještě něco víc...
Jednoho krásného dne v Konoze.
Hyperaktivní blond chlapec ráno vstal a nevěděl, co dělat, ale dostal nápad.
Musí si nějak vydělat prachy, aby mohl zajít na ramen! V hlavě se mu začaly rodit nejrůznější plány na rychlý a snadný výdělek. Nakonec se rozhodl, že si otevře psychologickou poradnu, neboť v Konoze je labilních jedinců víc než dost. (Jashinužel mu nedošlo, že by měl začít sám u sebe, ale zpět k příběhu) Zašel tedy buzerovat Tsunade, aby mu poskytla prostory k podnikání. Uspěl u ní celkem rychle, protože byla zpitá pod obraz.
KAPITOLA 3 - OČEKÁVANÁ NÁVŠTĚVA
[color=#9400d3]Ukrývala jsem právě kunaie, shurikeny a otrávené jehly do svitků, když kolem mě prošla Akira do svého pokoje.
„Připravuješ se na válku, Ayame-sama?“ zeptala se pobaveně a kývla hlavou k hromadě zbraní vedle mě, ve které nechyběly ani fuuma shurikeny, kouřové bomby a dráty.
...a kůlna byla prázdná!
„Cože?!" vykulil Deidei nechápavě oči.
Viděl jen spoustu košťat. Najednou mu došlo, že vlezl do kumbálu.
Tak se vztekle otočil a zamířil ke správným dveřím, položil ruku na kliku... a bylo zamčeno.
To už bylo na Deidaru moc. Šel tedy do kuchyně a pokoušel se najít klíče. Nakonec je našel, jenže se ve dveřích srazil s Peinem.
„Hej, co kradeš moje klíče?" rozeřval se šéfik.
„Peine, ty *cenzura*, sakra to seš tak *cenzura* nebo co? Konan je zamčená v kůlně s Hidanem!!"
Elite Six - Kapitola 28. - Morituri
„A já bych se k vám taky přidala...“ přiběhla k nim Rika. „Tam u nás už moc co k práci nebylo tak šla Jidus pomoct Minatě a Revanovi a já sem...“ odpověděla na Moriturin tázavý pohled. Ta přikývla a už se všichni hnali směrem k Ichigovi.
„Vůbec se mi to nelíbí,“ zavrčela Morituri a ostražitě pozorovala Ichiga-Hollow. Předstoupila před něho a usmála se na něho: „Vzpomínáš si na mě?“
„Co je Tobi?“ otázal se Deidara vražedným tónem.
„Tobi is sad boy! Tobi chtít přečíst pohádku,“ fňukal Tobi.
„A nechtěl bys rovnou něco vyčarovat?“
„A vy to, Deidaro-senpai, umíte?“ zeptal se podezřívavě Tobi.
„Jistě, vykouzlím ti monokl na oku, ty primitive!!“ nas*al se Deidei.
Tobi, který si to hóódně špatně vyložil začal křičet: „Deidara-senpai je primitiv! Deidara-senpai je primitiv! Co je to vlastně primitiv?“ zarazil se, když zjistil, že neví význam slova primitiv.
Další... dalšíííí, ale tentokrát i delšííííí
Tákže moc se omlouvám i za lartyho, že to trvalo trošilinku delší dobu, ale máte to tu... Itadakimasu 
Larten sempai
má ubohá splácaninka
[color=darkred]Co nejrychleji jsem zmizela z haly a utíkala ven, pryč… co nejdál od něho!
„Zabila?! Oh, nie! Nestačila jej Hináta? Koľkí ešte zomrú a koľkí vôbec zomreli, aby tá sa tá mrcha uspokojila!" kričal Naruto, ale v tom ho vyrušil Kiba, ktorý bez varovania vtrhol do kancelárie.
"Na-Naruto, videl som ju, ona ich zabila, je šialená!"
"Kiba, koho si videl?!"
„Tú ženu, tú istú ženu, ktorá zabila Hinátu, hneď ako ma zbadala, odišla, vyparila sa, chcel som ju sledovať, ale ono to nešlo!"
"Teraz je to už jedno, hlavne že sa ti nič nestalo," povedal Naruto a pri tom sa postavil zo stoličky, "okamžite ma tam odveďte."
KAPITOLA 2 - CO JSOU ZAČ?
[color=#006400]„Co jsou zač?“
Shlížela jsem přes svůj stůl na dva členy Rady, kteří mě momentálně vyslýchali. Jediné, co je zajímalo, byly neznámé ženy, které se tak náhle objevily při slavnostním zahájení výběru do jednotek ANBU.
Akt druhý: Spojenec či nepriateľ?
Súčasnosť, niekde v lese pod horami
„Naruto, nemykaj sa!“ Upozornila ružovláska hlučného blonďavého mladíka, ktorý si na tvár tlačil ruky a kričal od bolesti. Ale jedna presne mierená rana do oblasti žalúdka od ružovlásky, pri ktorej zatrnulo aj ostatným dvom mužským členom tímu, a prestane sa hýbať a aj prestane kričať. Niekto by povedal že prestal aj dýchať, ale to by tá rana nesmela byť mierená tak presne.
KAPITOLA 1 - ZASE SPOLU
[color=#8b4513]Visela jsem na stromě a tiše jsem meditovala. Mysl jsem měla čistou. Nevnímala jsem nic a přitom jsem vnímala všechno. Věděla jsem o všem, co se na mém malém ostrově dělo. Asi před hodinou zde zakotvila loď. Také jsem naprosto přesně věděla, kdo na té lodi je, a vůbec jsem z toho neměla radost.
„No to jsem si mohla myslet,“ pronesl jemný ženský hlas asi pět metrů pode mnou.
„Akira-sama měla vždycky slabost pro opice,“ řekla druhá žena provokativně.
2. Kapitola
Serena se probudila z bezvědomí jako první. Spatřila Lykanku skoro u sebe. Viděla jak už se napřahuje a tak se hbitě zvedla. Proklouzla a ocitla se za ní. Jenže ta měla dobrou reakci a natáhla jí přes hlavu.
Serena odletěla kousek dál. Zvedla se ze země a z rtů jí tekl pramínek rudé krve. Měla je rozseknuté.
„Ty chcíplá ubožačko!!!“ zašklebila se Serena. Olízla si rty jazykem a skousla je.
Byl pozdní večer, 1. máj, lásky čas. Počasí se opravdu vydařilo, svítilo slunce a kvetly Sakury. V sídle Akatsuki byl až neobvyklý klid.
"Jooooooooooo" ozve se najednou z kůlny, kterou Akatsuki zřídili, aby měli kam dávat zbytečné krámy.
"Co to bylo?" zeptal se deidara kterého tento zvuk donutil zvednou hlavu ze stolu, kde právě usínal.
"Nevim, ale ruší mi to telku!" byl nepříjemný Itachi.
"Možná Hidan našel poklad" ožil hned Kakuzu při vidině snadno získaných peněz.
Tak a je to tady!!!! Ketsueki-Gaara a Iriam se rozhodli napsat spoluautorskou!!! A jak to dopadlo ??? No přesvěčte se sami !!! :D
PS: Bacha ti co mají slabé povahy a žaludek!!! xD
1. Kapitola
Žena zahalená v čiernom plášti s temnou mysľou, slabá a smädná po krvi, tá predstava trýznivá, bere jej dych. Zhlboka sa nadýchne. V pľúcach cíti ľadový vzduch, telom jej začína prúdiť studená krv. V koncoch prstov pocíti jemné vibrovanie. Na nič nečaká a vykročí vpred.
"Izumo, kto to je?" pýta sa chlapec s vlasmi zopnutými do copa.
"Netuším Konohamaru, ale radšej sa priprav. Vyzerá to na súboj!"
"Rozumiem!"
"A takže ja mám aj uvítací výbor, aspoň sa zabavím." pomyslela si neznáma osoba.
