Narutovo Neštěstí 02

Je tu ďalšia časť s našej spoločnej tvorby. Želám Vám príjemné čítanie.

Narutovo Neštěstí 02

Chvíli jen tak ležel, pak se, ale rozhodl vyzkoušet své nové schopnosti. Postavil se a pomaly se dotýkal věcí na okolo. Z pokoje se dostal hladce, no pak zakopl o koš na prádlo. Spadl na zem a při tom shodil malou vázičku, která se následně rozbila. Tím způsobila veliký rozruch a probudila Hinatu.
„Naruto, co se stalo?“
„Já jsem se pokoušel jít sám po domě, ale nezvládl jsem to.“
„Tak jsi sedni na postel, já to uklidím a pak ti můžu pomoct s orientací.“
„Jo, jak chceš, ale ne abych ses ke mně chovala jako k malomocnému, já dokážu víc než si umíš představit.“
Odvedla Naruta k posteli a pohladila ho po tváři a odešla uklízet.
„Naruto když si představíš nějakou věc, osobu, nebo něco takového tak se tam objevíš, ale musíš použít tuhle pečeť.“ řekla mu v nitru liška.
Naruto chtěl překvapit Hinatu a tak se přenesl do koupelny a umyl se, převlékl do čistého, sice mu to šlo těžko, ale zvládl to. Pak se objevil znova v pokoji.

Když Hinata uklidila přišla do pokoje a když uviděla Naruta převlečeného zlekla se.
„Naruto, jak to, že jsi převlečený. Byl tu někdo?“
„Hinato, upokoj se, já ti musím něco říct. Víš Kyuubi mi pomohl, abych měl ty smysly na vyšší úrovni, když zrak nemohu používat a ještě navíc umím i přemístnovací jutsu, ale i s věcmi.“
„I já ti musím něco říct, Tsunade mne pověřila tvou ochranou.“ řekla Hinata.
„Ale Hinato to po tobě nemůžu chtít.“
„Ale Naruto já to dělám moc ráda a navíc, stejně bys to sám těžko zvládal" rychle řekla Hinata.
„Tak fajn, uděláme domluvu, ty se ke mně nastěhuješ, budeme spolu trénovat, Všechno budeme dělat spolu.“
„Ano Naruto-kun moc ráda.“ odvětila Hinata.
Pak se domluvili a Hinata si šla domů pro věci, Hiashi s tím sice moc nesouhlasil, ale kývl na souhlas, musel.

Když se vrátila Naruto ležel na posteli a Hinata si myslela že spí, tak k němu šla a dala mu pusu na líčko a chtěla říct dobrou noc.
Ale Naruto se pohnul.
„Něco sem cítil, je tu někdo?“ Hinata se zlekla a zčervenala, takže byla radši tiše.
Za půl hodinky se vrátila ke dveřím a slabě s nima bouchla.
„Hin, to jsi ty, ale proč boucháš dveřmi?“
Hinatě jen problesklo hlavou, že o tom ví.
„A Proč si se ozvala až teď?“
„Naruto ty víš, jak dlouho tu jsem?“
„Ano Hin, cítil jsem tvou vůni“
Hinata si jen povzdechla, že je dobře, že Naruto si toho polibku nevšiml.

„Hin, ještě počkej, než pujdeš uklidit nádobí od večeře, chci ti něco ukázat, bude se ti to určitě líbit" řekl tajuplně Naruto.
Hinata mu podala ruku a najednou se to s ní začalo točit. Když se Hinata podíval
a, kde to jsou, nemohla uvěřit. Stála na hlavě Yondaimeho, viděla celou konohu a co bylo nejkrásnější, tak celá Konoha byla v rudé záři zapadajícího slunce. Bylo to pro ní krásné. A byla strašně moc ráda, že je s Narutem.
„Naruto, jak si věděl, že zapadá slunce? A jak jsi nás přenesl přesně na hlavu Yondaimeho?“
„Víš Hin, já sem často chodím, jelikož nemám nikoho, s kým bych byl tak většinou vysedávám tady, já už to nevidím, ale cítím to teplo které jde s tebe, takže se ti to líbí že?“ řekl Naruto.
„Ano, je to moc krásné a už máš někoho, máš mě,“ řekla tiše Hin a objala Naruta.
Naruto byl překvapený z toho co Hin řekla a udělala, takže jen poděkoval, pohladil ji po tvaři a ještě v objetí je přenesl do postele. Hin byla červená, ale jelikož Naruto nic neviděl, tak byla klidná.
„Hin, lež,“
Naruto přes ni přetáhl deku a chtěl si jít lehnout na zem, ale Hin ho chytla za ruku a nepustila ho si jít lehnout na zem, místo toho chtěla jít ona, přece není doma.
„Ne, Hin, to ani nezkoušej, to nepřichází v úvahu.“ Jen si ji přitáhl k sobě a dal jí pusu na tvář, jemně se usmál.
„To máš za to odpoledne" šťastně řekl a usmál se.