Romantika
Lin zděšeně poslouchala vyprávění své matky. Jak....jak je tohle možné? Zachvátila ji vlna smutku. Nechápala to. Vždyť tu ženu neznala, nepamatuje si na ni! Proč za ní teď musí truchlit?
„Takže ona zemřela?“ Uslyšela zdrcený Gaarův hlas.
Ona... ani nevyslovil její jméno! Náhle ji hlavou prolétla vzpomínka.
Aneki. Co to znamená? Tak ji nazývala Hanabi, že?
Záblesk.
Sen či skutočnosť?
„Kakashi-sensei...“ Hlavou mu preletelo niekoľko ich spoločných okamžikov...
Telom mu prebehla vlna energie. Vstal a nenávistne sa pozeral na krčiace sa monštrum. Zaťal päste.
„Áno... Kyuubi je tu!“
****
„Ak po mne už nič nehodíš, tak ti aj večeru donesiem,“ ozvalo sa spoza dverí.
Dievča za nimi sa len zamračilo a najedovane odvrklo: „A čo by som takého po tebe ešte mohla hodiť? Už mi to nič neostalo okrem postele a tú si zničiť nechcem. Taká hlúpa som neni.“
Představte si, že žijete svůj život plnej prázdnejch dnů. A ty dny plynou a plynou … Ale vy si stejně přejete, aby nikdy neuplynuly. Protože nechcete zemřít.
Ne, nechcete… Protože smrt je něco … Odpudivýho. Nikdy nechci zemřít, nikdy … Ale, jde to? Asi ne, přiznávám …
Vítr zafoukal kolem ženiných vlasů a rozvázal je do prostoru. Bylo zamračeno, šedivo. Temné šero se vznášelo všude kolem, ale nejvíc v její mysli.
Je zima …
TAK A UŽ JE TU TŘETÍ DÍL 
NO MUSÍM UPOZORNIT, ŽE JE TENTO DÍL ZAMĚŘENÝ HLAVNĚ NA KONAN A ITACHIHO SE SIRIOU a snad tu budu mít zas o něco méně chybek než posledně No a kdyby ne, tak se prosím nezlobte a skuste to nějak oželit. Třeba to příště bude ještě lepší 
3. díl "Poslední sbohem, Lásko"
Svit Slunce 03
Naruto se probudil první a celý rozlámaný. Vstal a začal rozdělávat oheň. Připravil si ramen do misek a ohřál vodu. Za chvíli už měl před sebou plné misky ramenu, když se Hinata probudila.
„Ahoj Naruto-kun, ty jsi udělal snídani?“ zeptala se, když spatřila tolik misek.
„Čau,“ odpověděl a podíval se smutně na ramen, „tady máš.“
„Itadakimasu,“ řekl Naruto a pustil se do jídla.
„Můžeme vyrazit?“ zeptala se, když dojedla.
„Jasně, jdeme,“ řekl.
„Tudy,“ řekla Hinata a ukázala rukou a rozběhli se.
Sasori sa na ňu len prekvapene pozrel. Nevedel, čo jej má povedať. Miluje ju aj napriek tomu, že ho podvádzala. Nevie prečo, ale je to tak. Možno to bude tým, že bežala za ním , aby mu to vysvetlila. Pozrel sa na ňu. Stále hľadela do zeme.
Tenten sa bála. Nevedela, čo Sasori urobí. Čo ak jej povie, že ju už nikdy nechce vidieť? Čo spraví potom?
Neji stále bežal a cítil, že už je blízko. Bol veľmi unavený, ale snažil sa nemyslieť na to. Musí nájsť Tenten za každú cenu! Nemôže ju nechať samú!
Bylo něco kolem deváté hodiny večerní, když vedle sebe Naruto zaslechl šramot. Sasuke se konečně probudil. Zvedl hlavu, zamžoural a při pohledu na Narua se začal smát.
"Teda, Uzumaki, ti tě zřídili," křenil se.
"Jenom se podívej na sebe, ty plážová dívenko," odsekl mu Naruto.
Sasuke neochotně sklouzl pohledem na své tělo. Líbilo se mu koukat na tak spoře oděného Naruta Uzumakiho, v těch červených plavkách a žluté čepici mu to totiž seklo.
"Madaro!" vykřikl Sasu, když mu došlo, co vidí. "Koho napadlo mi dát jako spodek tanga?"
„Jéé! To jsem ale nacpanej.“ povzdechl si slastně Naruto, když spolu se Sakurou a Saiem odcházeli z Ichiraku Ramen.
„Ale buď si jistej, že polovinu ceny tvýho účtu mi zaplatíš.“ prohlásila Sakura ledabyle, jako by oznamovala nějaký nepodstatný detail.
„A-a-ale Sakura-chan! Ty si mě přece pozvala!“začal zoufale vřískat Naruto, kterému se v očích objevilo zděšení.
„Ale vážně jsem neměla na mysli 5 misek rámenu!“ vyjela na něj Sakura, jejíž klidný a vyrovnaný tón byl tatam.
„No…ale…Sakur-“
„Máš s tim ňákej problém??!!“
Ďalšia noc
Pro změnu je to NaruSaku.
Stará fotka týmu sedm na stole, všude klid a noc. Vedle stolu je postel a v ní spí šestnáctiletá dívka s růžovými vlasy. Pořád se jí zdá stejný sen:
,,Sasuke neodcházej" křičí za ním. ,,Prosím, vždyť já tě miluji!". V tom se představa přeruší a objeví se malý kluk ležící na posteli, celý obvázaný bílými obvazy. Byl zraněn, když jí zachraňoval život.
,,Hmm, to je ale krásný den. Škoda ho strávit v knihovně. Pudu za Narutem a zeptám se, jestli se mnou nechce trénovat." Přemýšlela Sakura.
„Mám strach.“ zašeptala mladá žena s dlouhými růžovými vlasy.
„Já taky Sak, ale všechno je jednou poprvé.“ snažil se ji utěšit jeden z přítomných mužů.
„A tohle je zřejmě i naposledy.“ dodal jiný.
„Nestraš Sasuke a Naruto ty tvoje vtípky se taky zrovna moc nehodí.“ obořila se na ně Sakura nahněvaně.
„Tak jak jsme na tom?“ zeptal se mladý muž, vstoupivší do místnosti.
„Žádná sláva,“ odvětil Naruto, „ale mohlo to být i horší.“ Dodal při pohledu na svou nehybnou ruku.
„Mám to!“ zakřičel vítězoslavně Naruto a bouchl pěstí do stolu. Neji a Lee se na něj zvědavě podívali a Sasuke na to otráveně opáčil:
„Takže už odtud můžeme vypadnout? Jestli nás tu někdo nachytá…“ významně se odmlčel. Naruto ho ale neposlouchal.
„Nento no jutsu - způsobí, že na chvíli budete moct číst myšlenky osobě, které se při sealování dotknete.“ Četl blonďáček. Neji mu vytrhl knížku z ruky a zamračeně přejel pohledem text.
„Jenže tu píšou, že to vyžaduje velkou dávku chakry.“
Vír a květ třešně 11
Tým Kakashi byl nastoupený před Tsunade. Naruto dlouze vyprávěl co dělal. Za půl hodiny skončil a Tsunade začala: „Hlavně, že tě máme zpátky Naruto.“
„Tak a musím ještě ohlásit výsledky chuninské zkoušky, když tu jste,“ řekla.
„Já na to úplně zapomněla,“ vydechla Sakura.
„Chuninem se stali tři lidé,“ začala, když viděla jejich výraz, rozesmála se.
„Ale jen jeden z vás se stal chuninem. A je to Sai,“ dokončila.
„Proč on?“ zeptal se Naruto v duchu.
Hatake Immary 12...
Priateľky navždy...
"Néééééééééééééééééééééééé!"
Bolest je nesnesitelná. Brání mi dýchat. Brání mi přemýšlet.
"Je tu...ještě on..." špitnu z posledních sil a pak...
...padnu vysílením z té hrozné bolesti, spojené s návratem vzpomínek...
Všude kolem je tma. Všechno už si zase pamatuju!
Ale...Nevím, co tu dělám.
Co dělám tady, v té tmě...?
V tom mimosvětu...?
Musím přece zastavit Hidana...!
Musím zachránit Naruta...!
Musím... prostě musím...!
Ale...jak se odtud dostanu...?!
"Není jí nic, že ne?" zaslechnu hlas.
Sasori stále bežal a cítil, že už potrebuje prestávku. Zrazu zbadal potok. Rozhodol sa tam utáboriť. Ľahol si na zem a zaspal.
Tenten stále bežala a pri tom rozmýšľala. Nechápala prečo sa nedokázala rozísť s Nejim. Veď ho už nemiluje! Slnko už začalo vychádzať a Tenten bola unavená. Rozhodla sa nájsť si nejaké pekné miesto a tam sa utáboriť.
Kakashi Hatake už šest hodin hledal svého milovaného Pakkuna. Když se kolem půlnoci vzbudil ve své posteli a nenašel ji u sebe, zpanikařil. A jeho panika s každou minutou narůstala. Moc dobře věděl, co místní studenti dovedou. Jak jsou malí, zlomyslní, zkažení a zlí a zlomyslní a zkažení. A zlí. A malí. Úplně prťaví.
"Jdeme. Snad ti někdo dokáže vrátit paměť dřív, než tě sežeru. Pak potáhneš tam, odkuds přišla."
"Jsi legrační, Kytičko..."
A tak Zetsu a Sagi opustili dočasný úkryt a vydali se na dlouhou cestu za zbytkem Akatsuki...
"Dělej!" křikl dvoubarevný chlápek na dívku, která se jen tak tak držela na nohou a plazila se za ním.
"Simtě dyť už nemůže!"
"A co já s tim...?"
"Ještě nám tady umře!"
"Sváča!"
"Já tě přetáááhnu..."
Je to trpké i sladké…
Je trpké i sladké na to vzpomínat. Ale nic jiného než vzpomínky mi po něm nezbyly…
…
Šla po ulici. Zvuk jejích kroků duněl a rozléhal se celou ulicí. Temnota a šero padlo na vesnici tak znenadání. Zrychlila. Bála se tmy, i když by to před přáteli nikdy nepřiznala. Její noční služba skončila a ona se vracela domů.
A musela ho potkat.
Kdyby jsi tam tenkrát nešel…
Když se dohodli, postavili se a vykřikli :
„Jdeme na to!!!“
/Co mají za luben?/ pomyslel si schovaný Kakashi. Odkryl si ochrannou čelenku Konohy z oka a tím tak odkryl již aktivovaný Sharingan …………………………………………. .
