Here we are

„Mám strach.“ zašeptala mladá žena s dlouhými růžovými vlasy.
„Já taky Sak, ale všechno je jednou poprvé.“ snažil se ji utěšit jeden z přítomných mužů.
„A tohle je zřejmě i naposledy.“ dodal jiný.
„Nestraš Sasuke a Naruto ty tvoje vtípky se taky zrovna moc nehodí.“ obořila se na ně Sakura nahněvaně.

„Tak jak jsme na tom?“ zeptal se mladý muž, vstoupivší do místnosti.
„Žádná sláva,“ odvětil Naruto, „ale mohlo to být i horší.“ Dodal při pohledu na svou nehybnou ruku.
„Horší? Jak to můžeš říct? Kakashi-sensei je mrtvý. A ty jsi to jutsu neměl vůbec používat. Sama Pátá ti to zakázala.“ křičela na Naruta Sakura.
„Bábi už to není, takže její nařízení už pro mě neplatí. A jestli mi chceš vyčítat smrt Kakashiho, tak....tak....“ odseknul Jinchuuriki a oči se mu začaly zalévat slzami.
Sakura se už už nadechovala k dalšímu odporu, když se z kouta ozvalo:
„Ticho tam!“
„Hai, sempai.“ vyhrkli oba svorně.
„Neříkejte mi tak, je to otravný.“ zamračil se Shikamaru na oko.
„Naruto, zvládneš ještě jeden Rasenshuriken? Musíš do něj, ale vložit všechno co máš."
„Ale Shikamaru...“ chtěla něco namítnout Sakura.
Naruto pohlédl na svou zdravou ruku: „Odhodlán a připraven!“

„Dobře. Neji, jak to vypadá venku?“
„Asi tisíc ninjů proti dvěma stům našim.“ odvětil oslovený, „Ale stále ztrácíme další lidi.“
„Pak je na čase zasáhnout.“ pravil muž stojící u okna.
„Od toho jsme ANBU, ne?“ otočil se na ostatní a oči mu vzplály rudou barvou.
„Připraveni zemřít?“
„S vámi? Vždycky...“
„Fajn. Bylo mi ctí bojovat po vašem boku.“
Všech pět ninjů si nasadilo masky a vyrazilo vstříc své poslední velké bitvě.