Konečně jí to došlo!

Pro změnu je to NaruSaku.

Stará fotka týmu sedm na stole, všude klid a noc. Vedle stolu je postel a v ní spí šestnáctiletá dívka s růžovými vlasy. Pořád se jí zdá stejný sen:
,,Sasuke neodcházej" křičí za ním. ,,Prosím, vždyť já tě miluji!". V tom se představa přeruší a objeví se malý kluk ležící na posteli, celý obvázaný bílými obvazy. Byl zraněn, když jí zachraňoval život.

,,Hmm, to je ale krásný den. Škoda ho strávit v knihovně. Pudu za Narutem a zeptám se, jestli se mnou nechce trénovat." Přemýšlela Sakura.
Naruta samozřejmě nenašla nikde jinde, než v Ichiraku ramen.
,,Ahóóój Sakura-chan! Přišla sis dát ramen?" Zeptal se (teď už vyšší než ona) modrooký blonďák.
,,Ne, nepřišla. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli bys se mnou nešel trénovat?" Celý nadšený z toho, že nejhezčí holka z Konohy s ním chce jít dobrovolně trénovat, málem utekl bez zaplacení.
Díky tréninku jim dopoledne uteklo rychleji. Později dostali hlad.
,,Můžem spolu zajít na ramen." Jen tak prohodil Naruto cestou.
,,To by šlo a pak můžem zajít do knihovny." Překvapivě odpověděla Sakura.
,,V-Víš, že je to rande, že jo?" Zeptal se opatrně Naruto.
,,Vím a koukej si pospíšit, strašně dlouho ti to trv..." Nestihla ani dopovědět, protože jí nepřátelský kunai mířil přímo na hlavu, pak už viděla jen oranžovou skvrnu mihnoucí se před ní. Zavřela oči a pocítila teplé kapky krve na obličeji. Otevřela oči a zjistila, že se dívá do překrásně modrých očí. Naruto se jí držel za ramena a usmíval se na ni.
,,Vždy tu budu proto, abych tě chránil, Saku..." Zavřel oči a těžce dopadl na zem. V zádech měl spoustu kunaiů, nejvážnější byl ale ten, co měl v krku. To Sakuru probralo. Rychle vyskočila a tím se vyhla letícímu shurikenu. S dopadem na zem do ní mohutně praštila. O kousek dál do vzduchu vyletěl ninja ze skryté zvučné spolu s polovinou lesa. S dopadem na zem si zlomil většinu kostí a padl do bezvědomí.
Naruto se probudil v nemocnici. Sakura spala vedle něj na lůžku. Snažil se opatrně vymanit z jejího sevření, ale s jeho neohrabaným pohybem se probrala. Políbila ho. Naruto málem vyletěl z kůže.
,,To snad není možný, asi bych ji měl zachraňovat častějc." Pomyslel si.
,,Víš Naruto, přemýšlela jsem o tom. Tys tu pro mě byl vždy. On odešel přes mé nářky i přes vaše přátelství. Všechny opustil jen kvůli sobě. Je to jen sobec! Ty...tys mě vždy ochraňoval a vždy jsi mě dokázal rozveselit v nejtěších chvílích. Tebe...tebe Naruto miluji." Dopověděla.
Tak spolu začali chodit. Po sedmi letech se vzali a narodila se jim holčička. Měla dlouhé blonďaté vlasy po tátovi a zelené oči po mámě. A takhle žili šťastně, až do smrti.