Svit Slunce 03

Svit Slunce 03

Naruto se probudil první a celý rozlámaný. Vstal a začal rozdělávat oheň. Připravil si ramen do misek a ohřál vodu. Za chvíli už měl před sebou plné misky ramenu, když se Hinata probudila.
„Ahoj Naruto-kun, ty jsi udělal snídani?“ zeptala se, když spatřila tolik misek.
„Čau,“ odpověděl a podíval se smutně na ramen, „tady máš.“
„Itadakimasu,“ řekl Naruto a pustil se do jídla.
„Můžeme vyrazit?“ zeptala se, když dojedla.
„Jasně, jdeme,“ řekl.
„Tudy,“ řekla Hinata a ukázala rukou a rozběhli se.

„Kakashi máme problém. Myslím, že někdo chce, aby Hinata umřela,“ řekla Tsunade, „toto mi dal Naruto, prý je to kus hadru co utrhl při souboji,“ dokončila a podala mu kus hadru.
„Vypátrej ji, ale buď opatrný,“ řekla nakonec.
„Hai,“ řekl a zmizel.
Kakashi stál u brány, udělal potřebné pečetě a řekl: „Kuchiyose no Jutsu.“
„Kakashi co potřebuješ,“ řekl Pakkun.
„Najděte jí,“ řekl jen a dal jim očuchat hadr.
„Dáme ti vědět,“ řekl a všichni psi zmizeli.
„Tak a teď jen čekat,“ řekl si pro sebe a odešel.

Skákali po stromech a Naruto se rozhlížel po okolí.
„Naruto,“ zasnila se Hinata a zadívala se na Naruta.
Sklouzla ji noha při odrazu a letěla dolů ze stromu na zem.
Naruto nahromadil chakru do nohou a odrazil. Stihnul chytit Hinatu do náruče než dopadla na zem.
„Hinato si v pořádku,“ zeptal se.
„Ee jo,“ dostala ze sebe Hinata a začala rudnout.
„Naruto mě drží v náruči,“ vzpomněla si.
To bylo na Hinatu moc a omdlela.
„Sakra,“ řekl a opřel ji o strom.
„Co teď mám dělat? Nejsem žádný medik,“ uvažoval.
Nakonec vyndal láhev s vodou z baťohu a polil ji hlavu.
Hinata sebou trhla a otevřela oči. Naruto klečel před ní a sledoval ji.
„Hinato?“ zeptal se opatrně.
„Naruto,“ napadlo jí.
„Vzpamatuj se,“ okřikla sama sebe v duchu.
Rychle vstala a opřela se o strom.
„Jo, jen si potřebuji si chvilku odpočnout,“ řekla ještě rudá Hinata.
„Okej, tak si dáme chvilku pauzu,“ odvětil a sledoval ji pohledem jako kdyby čekal, že se každou chvíli zhroutí.
„Nezírej na mě takhle,“ zavrčela v duchu.
„Hele veverka,“ řekla a ukázala na strom.
„Kde?“ řekl a začal se rozhlížet po okolí.
Hinata se napila a řekla: „Můžeme vyrazit.“
Rozběhli se a mlčeli celou cestou.
Dorazili k mostu, který vedl do Vlnkové země. Hinata pohlédla nahoru a spatřila název mostu. Jen se usmála a šli dál.
„Kde se s nimi máme setkat?“ zeptal se Naruto po chvilce.
„Počkej podívám se,“ řekla a zahleděla se do svitku, „máme ještě dvě hodiny. A máme se s nimi sejít na náměstí.“
„Tak nezajdeme někam na ramen?“ zeptal se.
„Myslíš, že to tu někde najdeme?“ zeptala se.
„Tak máme dvě hodiny a já jsem hladovej jak vlk,“ odvětil a začal se rozhlížet po městě.
„Prosím vás, je tu nějaká restaurace kde mají ramen?“ zeptala se Hinata procházejícího.
„Co to je ramen?“ zeptal se.
Hinata se jen otočila a šla za Narutem, který pobíhal okolo a hledal restauraci.
„Naruto?“ ozval se nějaký hlas za nimi.
Naruto se otočil za hlasem a jen se usmál, když ho spatřil.
„Inari, rád tě zase vidím,“ řekl a zazubil se.
„Paráda, přišel jsi se na nás podívat?“ zeptal se.
„Jasně, ale jsem tu na misi. Ty se tu určitě vyznáš, kde by jsme se mohli dobře najíst?“ dokončil Naruto.
„Kousek odsuď je dobrá restaurace,“ řekl a když si všiml Hinaty tak řekl: „A to mě ani nepředstavíš té kočce?“
Hinata se drobet zarděla a řekla: „Hinata, těší mě.“
„To máš štěstí,“ zašeptal Inari Narutovi tak, aby je Hinata neslyšela.
„Musím jít, máme tu stále hodně práce,“ řekl a zamával jim a rozběhl se ven.
„To máš štěstí,“ zamyslel se nad těmi slovy. A nenápadně sjel Hinatu pohledem.
„On má pravdu,“ napadlo ho, „je fakt pěkná.“
„Támhle je ta restaurace jak říkal,“ ozvala se Hinata
„Jo jdeme,“ odpověděl a stále hloubal nad Hinatou.

Sedli si ke stolu a přišel k nim číšník a zeptal se: „Dobrý den, co to bude?“
„Já bych si dal ramen,“ řekl Naruto.
„Taky tak,“ řekla Hinata.
„Jasně, hned to tu bude,“ řekl a odešel.
Za chvíli jedli. Naruto dojedl první a opatrně sledoval Hinatu.
„To bylo parádní,“ řekla, když dojedla. Naruto zaplatil a vyšli na ulici.
„Za deset minut musíme být na náměstí,“ řekla.
Za chvíli už čekali na náměstí a rozhlíželi se.
„To musí být oni,“ ozvalo se za nimi. Otočili se a spatřili nějaký pár.

„Jmenuji se Aiko,“ řekla blonďatá dívka.
„A já jsem Rai,“ odvětil vysoký muž.
„Naruto a tady to je Hinata,“ řekl a ukázal na Hinatu.
„Těší nás, doufám, že budeme vycházet,“ řekl Rai.
„Dnes večer odjíždíme z vesnice,“ řekla Aiko, „budeme zatím na hotelu.“
„Sejdeme se u mostu za dvě hodiny a vyrazíme. Doufám, že umíte ovládat koně,“ řekl a zasmál se.
Pár se otočil a zmizel ve dveřích.
„Ty byli, ale ukecaný,“ řekl potichu Naruto.
Hinata se jen zasmála a řekla: „Co budeme dělat?“
„Půjdeme se projít?“ řekl jen a zadíval se na ni.
Hinata se zarděla a jen řekla: „Proč ne.“
Chytnul ji za ruku, ale hned ji pustil, když si vzpomněl, že je uprostřed náměstí.
Teď i Naruto zrudnul a nenápadně se vypařili. Došli na kraj lesa a sedli si na větev stromu a sledovali dovádějící ptáčky.
„To je nuda,“ ozval se po chvíli Naruto.
„Za chvíli půjdeme,“ řekla jen.
Naruto seskočil dolů a otočil se na Hinatu. Ta jen seskočila dolů vedle něj a rozešli se do vesnice.
Už čekali u mostu, když přijel kočár s koňským spřežením.
„Tak tady vás máme,“ řekl Rai, „převezměte vedení a jedeme do lázní. Tady máte mapu.“ Podal jim mapu a zmizel ve vnitř.
„To je fajn,“ zamumlal Naruto a vyskočil nahoru a chytnul opratě.
„Jak se s tím zachází?“ zeptal se tupě.
Hinata se vyhoupla nahoru a vzala mu opratě z ruky.
„Takhle,“ řekla a koně se rozeběhli.
„Jak? Vůbec jsem to nepochopil,“ řekl.
„To nech na mě, radši,“ řekla Hinata, která sotva potlačovala smích.
Seděli na lavičce a už se začalo stmívat.
„Za jak dlouho tam budeme?“ ozvala se Aiko.
„Půl hodiny,“ řekla Hinata pohotově.
„To jsem ráda,“ řekla Aiko a zavřela okno kočáru.
Naruto seděl ospale vedle Hinaty, která řídila kočár. Rychle ji povalil na stranu a nad nimi prosvištěl kunai.
Naruto se rychle zvedl a zablokoval další kunai.
„Byakugan,“ ozvalo se za ním.
„Už je pryč,“ řekla, když hleděla do lesa, „utíká hodně rychle.“
„Sakra,“ zamumlal Naruto a schoval kunai.
„Děje se něco, že jsme zastavili,“ ozvalo se z kočáru.
„Nic co by vás muselo trápit,“ řekl Naruto a vyskočil zpět na kočár.
„Budu hlídat, převezmi koně,“ řekla Hinata a přesedla si dozadu.
„Cože?“ řekl rychle.
„Ale nějak to zvládnu. Vzpomeň si co říkala, když řídila,“ napadlo ho.
Kupodivu se rozjeli a ani šílenou rychlostí.
„Já jsem dobrej,“ zašeptal.

„Byl to útok na mě? Nebo na ten pár?“ ptala se sama sebe, „budu muset být víc opatrnější.“
„Hele už jsme tu,“ řekl a ukázal na ceduli.
„Tak zastav,“ řekla Hinata a vypnula Byakugan.
„A jak,“ zeptal se blbě Naruto.
„Takhle,“ převzala opratě a zastavila koně.
„Jak to dělá sakra?“ napadlo ho.
„Už jsme tu,“ řekla Hinata a zaklepala na dveře.
Aiko a Rai vylezli z kočáru.
„Tady máme zavazadla,“ řekla Aiko a ukázala na kufry, „mi jdeme na pokoj, který tu máme zamluvený. Ty zavazadla doneste před pokoj 218.“
„Jasně,“ řekl Naruto klidně.
„Váš pokoj je 216, klíče najdete na recepci. Zaparkujte kočár a dejte koně do stáje,“ dokončila.
„Rozumíme,“ řekla Hinata.
Aiko a Rai se vydali do hotelu.
„Beru si zavazadla a ty se postarej o kočár,“ řekl Naruto a popadl kufr.
„Co v tom mají? Cihly?“ postěžoval si Naruto.
Donosil kufry a šel ven čekat na Hinatu. Za chvíli přišla.
„Skočíme si pro ty klíče,“ řekl.
„Počkej mi jsme na jednom pokoji spolu?“ zeptala se zděšeně Hinata.
„No třeba bude rozdělený,“ řekl nervózně.
„Prosili by jsme klíče na pokoj 216,“ řekl Naruto na recepci.
„Tady je máte a přeji krásný pobyt,“ řekla recepční.
Vešli do druhého patra a hledali pokoj.
„Tady je,“ řekl a odemkl ho a vešli dovnitř.
Rozhlídli se po pokoji a Hinata zrudla.
„Jediná postel a ke všemu manželská?“ zeptala se zděšeně.
„No budu spát na zemi. Bude to lepší než tehdy v tom lese,“ řekl vesele.
„To ne. Nastydneš,“ řekla.
„Tak jak to teda uděláme?“ zeptal se.
„Je dost místa, tam se vejdeme,“ řekla rudá Hinata.
„Domluveno,“ řekl vesele Naruto a zmizel v koupelně.
Za chvíli vylezl ve svém pyžamu s divnou čapkou na hlavě. Hinata proběhla kolem a zaběhla do koupelny a tam se šíleně rozchechtala.

Když vylezla, tak Naruto už chrápal v posteli. Hinata jen vlezla do postele na kraj a usnula s dobrým pocitem.
„Naruto jednou na to najdu odvahu,“ napadlo ji a usnula.

„Kakashi našli jsme její stopu,“ řekl Pakkun.
„Pojď za mnou,“ dokončil.