Romantika

Sasuke nakonec nad Itachim nezvítězil a prchnul, Itachi zmizel stejně jako Sasuke a dlouho ani o jednom nikdo nevěděl. Sakura, Naruto, Sai a Yamato často mívali zprávu o jednom z nich a proto byli neustále na misích.
Naruto pomalu jako ostatní dospíval, po čase pochopil že u Sakury nemá šanci stejně jako se s tím musel smiřovat kdysi Lee. Naruto ovšem objevil novou lásku, ano, koho jiného že?

V kanceláři Hokageho...
„Sensei, dal jste mi špatné informace!“ Ozvalo se z okna.
„Kdy se naučíš chodit dveřmi, Jiraiyo? Jaké špatné informace?“
„Řekl jste, že Kushina neumí používat živly, až na čakrové čepele; ta holka není na úrovni chunina je na vyšší!“
„Řekl jsem ti, co jsem věděl, tak se nečerti… co teda umí?“ V hokageho hlase byla znát opravdová zvědavost, chtěl se o své chráněnce dozvědět víc.

Část 2. Neji - ,,Dozor,,

Běželi jsme krajinou, kolem nás bylo všechno tmavé…schylovalo se k noci.
,,Kam že vůbec míříme?“ zeptá se Sakura.
Všichni zpozorní.
,,Jdeme na hranice země Ohně a tam se rozdělíme. Je nás dvanáct proto se rozdělíme na šest a šest. Podle prvních předpokladů povedu první skupinu já a druhou Gai.“

Od té doby si na mě nikdo netroufl. Začínal jsem si specializovat svoje vlastní jutsu – tvořil jsem různé výtvory z jílu, vdechoval jim život a pak je pomocí toho slova odpaloval. Tenshi na mě byla pyšná, a já na sebe byl taky pyšný. Už mě nemusela ochraňovat jako malé dítě. Dokázal jsem se o sebe postarat sám, už jsem nepotřeboval její pomoc na každém kroku, aby se na mě náhodou neodvážil. Teď už se mi vyhýbali všichni, kterým jsem se dřív vyhýbal já. Dokonce ani Akuma nebyl tak hloupý, aby se nechal vybouchnout.

„Už som o tvojom kekkei genkai počul. Vlastne by sa dalo povedať, že o tebe viem všetko,“ začal tvoriť pečate.
„Je čas aby si sa dozvedela niečo o mne.“
„Raiton: Jibeshi! (Blesk: elektromagnetická vražda)“ zvolal keď dokončil pečate a rukou ukázal na Hinatu.
Na jeho súperku teraz z jeho ruky šľahali blesky, ktorým len tak-tak uhýnala.
Musím niečo spraviť. Upozorňovala sa. Čo takto...
„To by šlo,“ usmiala sa no v tej chvíli bola nepozorná a jeden blesk jej čuchol ruku.
AU! Sakra, dobre, že som nedostala plný zásah.

Nastával den. První slunečný paprsky se rozlévaly po Konoze. Slunce barvilo oblohu ze začátku ještě do ruda, ale pak ji naprosto zalila modrá barva moře.
Holky se začaly probouzet. Světlo prosvítající přes sklo oken je ozářilo a vyrušilo z krášlícího spánku ve světě fantazie.

Hinata se sklonila více k ležícímu Narutovi a položila mu ruku na hruď.
„Ještě žiješ to jsem ráda,“ pomyslela si.
Bezejmenný k ní přistoupil a odkopnul jí od něj.
„Nebuď tolik sentimentální ty krávo pitomá, vidím že to byla chyba tě vzít sebou místo tvé dcery,“ křičel na ní.
Hinata se zvedla a černý kouř který se plížil po zemi planiny z ztékal jako voda. Nenávistně se podívala na bezejmenného a řekla.

„Jak jsi věděl, že…?“ podivil se Kakashi.
„Tušil jsem to.“ Odpověděl ne zcela po pravdě Naruto.
„Ahá… no, ale kde jste se tu vzala?“ zajímalo Kakashiho.
„Tak já vás nechám o samotě. Je určitě mnoho věcí, které spolu musíte probrat. Musím se ještě stavit za svoji snoubenkou.“ Oznámil Naruto a byl fuč. Musel se zastavit za Hinatou a ověřit, že ona ho miluje, i když byla změněna jak budoucnost, tak minulost.
Kushina s Kakashim se dívali po odcházejícím Narutovi úplně mimo.

Pomalu jsem procházela lesem. Byla krásná vlahá noc a já se nedokázala přinutit ke spěchu. Věděla jsem, že záleží na každém dni, na každé hodině, ale v tu chvíli mi na tom nesešlo. Nezáleželo mi už na ničem. Zastavila jsem se a pohlédla na nebe. Měsíc byl vysoko na nebi a kolem něj jako by tančily malinké jiskřičky. Vždycky jsem milovala noční oblohu a snila o tom, že jednoho dne se stanu hvězdou. Ach, to už je dávno… Sklopila jsem oči a přinutila se k chůzi. Čeká mě ještě dlouhá cesta a už jsem se dost zpozdila.

Keď som otvorila oči, všade bola tma. Len cez malé okienko prenikalo mesačné svetlo. Chvíľu mi trvalo, kým som si spomenula, čo sa vlastne stalo.
V izbe som bola sama, tak som nevedela, čo je s ostatnými. Skúsila som dvere, ale keď som sa ich dotkla, telom mi prebehla elektrina. Vyskúšala som okno, ale stalo sa to isté. Neostávalo mi nič iné len čakať. Ľahla som si do postele pod oknom a premýšľala. Onedlho von vyšlo slnko. Za dverami som počula zvuky a niekto vošiel dnu.
Nezaujímalo ma kto to je, ani prečo prišiel.

Dobro nebo zlo?

Ticho. Ticho, při kterém hučí v uších. Ticho, jehož nicota mě naprosto pohlcuje. Jsem už mrtvá? Měla jsem se rozloučit? Byla to chyba opustit někoho kdo pro mě žil, ale já pro něj ne? Co to?! Slyším kroky, ale nikoho nevidím. Stojím uprostřed ničeho. Na co čekám? Co je to za zvuk?

„Sakuro-chan?!“, někdo v dálce chladně vyslovil její jméno. Zarazila se, ten hlas znala. Neměla odvahu se ozvat nazpět natož se otočit.
„Kdo jsi?“, bezradně se ohlížela kolem sebe. Kroky sílily a její strach s nimi.

„No jo ty jsi celej ty,‘‘ pohodil jen hlavou Naruto a začal po zemi hledat oblečení, které večer jen tak někam pohodil. Bydleli sami, takže nepořádek byl naprosto vysvětlitelný, tedy ne na Narutově polovině. Sasuke měl ještě tolik slušnosti a odpadky házel do koše.
Dneska bylo pondělí, což znamenalo, že po dlouhém nudném víkendu za vyrazit zase do ještě nudnější školy. Oba stejně nejevili nějaký velký zájem o učení, spíš jen tak chodili jen, aby nevzbuzovali pozornost.

Kimm a Kiba; Akamaru a Neya

„Je na čase říct celý Byin plán, ne?“ ozval se poslední příchozí.
„O jakém to plánu je řeč a vysvětlí mi někdo co se tu děje?“ ujala se Kimm slova.
„Tak za prvé tohle bylo od začátku promyšlené. I když se to nezdá. Věděl jsem od prvního setkání s Byou, že k tomuhle dni všechno směřuje. Bya si mě nechala druhý den zavolat a vysvětlila mi vše co bylo potřeba znát.“ Řekl Kiba, který si od Nyara vzal Sachiko Yukiko. Předal ji zcela šokované Kimm, která nic z toho nechápala.

City a Sasukeho rodina

A poté se ke mně malinko nahne a jemně a přitom vášnivě políbí. Jeho rty jsou tak sladké, tak měkké, že se mi pod jeho polibky, až motá hlava. Po té se musíme od sebe oddělit, protože nám došel vzduch a já se na něj usměju.
„Měli bychom jít spát zítra je opět škola.“ Řekne a poté mě popadne do náručí a odnese si mě k sobě do postele, kde si se mnou lehne a obejme mě kolem pasu a v objetí usneme.

Mari a Gaara

Mari se pak od Kankura dozvěděla pravdu o tom jak to celé bylo. Že Kara unesla Kazemi. Jak se do toho vložil on sám. Na konec tenhle výpadek paměti.
„Vy se fakt nenudíte,“ podotkla Mari.
„To máš pravdu,“ souhlasil.

Gaara, Temari a Maero se vydali určeným směrem. Moc času neměli. To věděli, proto museli spěchat, ale co nechtěli byla písečná bouře. I Sabaku no Gaaru ta bouře zaskočila. Našli si jeskyni.
„Tohle se mi snad zdá!“ rozčiloval se Gaara,

Dalšího dne ráno si Tsunade zavolala první Hinatu. Ta to vzala celkem s klidem, ale divila se, proč ji to velkitelka neřekla sama, když u ní včera byla. Tsunade se trochu zakoktala a řekla, že si na to vzpoměla až pozdě večer. Hinata jen pokrčila rameny a šla na určené místo.

Naruto zrovna trénoval, když ho vyrušila Shizune.
,,Dobrý den Shizune-neechan. Má pro mě bábi nějakou super obtížnou misi?,'' zeptal se s radostí Naruto.
,,Jdi za ní a uvidíš.''
,,Je sice dospělej, ale pořád stejnej,'' říkala si v duchu Shizune.

A poté mi sjede rukou po zádech a přitiskne si mě k sobě ještě blíž a spojí svoje rty s mými. Jeho rty jsou tak měkké, tak sladké a tak jemné. Je to jako bych políbila anděla. Když oba ztrácíme dech tak se od sebe oddělíme.
„Promiň.“ Řekne a já ho malinko nechápu.
„Za co se mi omlouváš?“ Zeptám se a poté sklopím hlavu na zem.
„Neměl jsem to udělat, vždyť si mě ještě neviděla a co když se ta operace povede a já se ti pak nebudu líbit.“ Já se tomu pousměji a chytnu ho za plášť a přitáhnu si ho k sobě a opět ho políbím.

10. Tajemství

Naruto s Hinatou celý den prozkoumávaly okolí městečka. Nemohli se nasytit tou překrásnou přírodou, zvířátky, které běhali po louce, do toho bylo slyšet zurčení potůčku a vše osvětlovalo slunce visící na obloze.
Nakonec se zasekli na louce, kde se potůček rozšiřoval v menší jezirko. Využili příležitosti a šli se vykoupat. Voda byla překvapivě teplá.
Hinata zkoušela Naruta potopit, ale moc jí to nešlo, protože Naruto vodu ovládal. Zato jemu to šlo až moc dobře.

Všechno jsi to zkazil

Probudila jsem se a všude kolem mě bylo ticho. Chtěla jsem si sednout, ale bolest v podbřišku mi to nedovolila a já si opět musela lehnout. Zkusila jsem to znova a tentokrát jsem se, už dokázala stoupnout a vydala jsem se pomalu najít Sakuru. Našla jsem ji s Narutem u stolu jak popíjí čas.
„Shin, co to vyvádíš máš ležet a né se tady procházet.“ Řekne starostlivým hlasem a já jen zavrtím hlavu.
„Ne cítím se v pořádku půjdu do sídla.“ Řeknu rozhodným hlasem a pomalu se vydám pryč.

Velké dešťové kapky dopadaly na jejich obličeje. Čím více se přibližovali k velkému domu na konci dlouhé ulice, tím větší ticho mezi nimi panovalo. Erika bez váhání otevřela dveře a vstoupila dovnitř. Přívětivě pokynula hostům, aby vstoupili. Rizo ani Gaara nezaváhali a vešli do malé předsíňky. Jen Hiraku chvíli stál na deštivém počasí a pozoroval dům. Místo, kde vyrost, kde přebývala celá jeho rodina. Nakonec pomalu následoval ostatní. Prohodil hlavou, aby z vlasů setřásl přebytečnou vodu.