Ohnivá vůle se nevzdává! Spojenectví, část 22.

„Jak jsi věděl, že…?“ podivil se Kakashi.
„Tušil jsem to.“ Odpověděl ne zcela po pravdě Naruto.
„Ahá… no, ale kde jste se tu vzala?“ zajímalo Kakashiho.
„Tak já vás nechám o samotě. Je určitě mnoho věcí, které spolu musíte probrat. Musím se ještě stavit za svoji snoubenkou.“ Oznámil Naruto a byl fuč. Musel se zastavit za Hinatou a ověřit, že ona ho miluje, i když byla změněna jak budoucnost, tak minulost.
Kushina s Kakashim se dívali po odcházejícím Narutovi úplně mimo.
„Ty jsi mu řekl, že jsem jeho matka?“ ihned se zeptala jakmile byl Naruto z doslechu.
„Ne, vůbec, mlčel jsem jak ryba. Od zákazu Sandaimeho nikdo o tom moc nemluvil.“
Odpověděl Kakashi na otázku.
„Jak vešel do pracovny okamžitě věděl, že jsem jeho matka, ale pak nějak znejistěl. Oči mu podivně zářily.“ Sdělila Kushina.
„Stejně to nezjistíme. Nebylo by lepší se přesunout někam, kde by jsme se pobavili?“ navrhl Kakashi.
„To je dobrý nápad.“ Souhlasila Kushina.

Naruto se dostal do tak známé čtvrti Hyuuga.
Věděl přesně, kde má Hinata pokoj. Tak tam vešel, měl štěstí, že skoro až na Hinatu nebyl nikdo doma.
Zaklepal na Hinatiny dveře.
„Volno.“ Slyšel zevnitř.
Vstoupil, ovšem Hinata si myslela, že je to někdo z rodiny, tak byla jen v nedbalkách. Okamžitě zrudla a hodila na sebe župan. „C-co tady d-děláš?“ vykoktala ze sebe, celá zrudla.
Tohle mi skutečně chybělo to její červenání se, ale i když se po čas našeho manželství moc nečervenala, tak občas ano, ale tohle je k nezaplacení. Pomyslel si Naruto, který na ni koukal jako hyena na mršinu.
„Přišel jsem za tebou jestli bys nešla večer na rande.“ Promluvil jakoby si přišel do obchodu a tam hned šel jako první.
„C-co…?“ koktala ze sebe.
„Tak to beru jako souhlas. Takže se uvidíme v sedm. Přijdu tě vyzvednout. Vem si na sebe ty tmavě fialový kostým. Ten ti sluší.“ Řekl Naruto, lehce políbil Hinatu na rty a byl pryč.
Hinata stála jako solný sloup. Byla jediná, která neztratila vzpomínky. Byla částečnou vlastnicí katany, tak proto ji vzpomínky zůstaly.
Nejdříve si myslela, že se jí to jen zdá. Všechno bylo při starém a cítila se na svých devatenáct. Pak přišel Hiashi, v té staré podobě a při slovech: „Hinato-san, za měsíc se koná obřad, při kterém si tě vyzkouším, abych měl jistotu jestli ti mám svěřit vedení Hyuuga klanu.“ Oznámil slavnostně.
„Dobře, otósan,“ kývla na souhlas.
„Výborně, nezklam mě.“ Dodal a šel si opět po svých. Jenže Hinata si v duchu pomyslela: Ještě počkej!
No a teď příchod Naruta, který ví, že má tmavě fialový kostým, který nosila jen na rodinné akce ji utvrdila v tom, že se něco stalo a všichni se vrátili do své již prožité minulosti. Tady Hinata viděla příležitost jak ukázat otci i své sestře, že není bezbranná. Bude vést klan, aby ho mohla spolu s Narutem jako hokagem změnit… Pro Nejiho, který byl pro ni jako bratr.
Pustila se do chystání svého vzhledu na dnešní večer, tušila, že se dozví příčinu téhle situace. Proto se rozhodla, že ještě před randem zajde za Kushinou. Měla jeden nápad…

Mezitím v Suně

Gaara, Temari a Kankurou, kteří také ztratili vzpomínky, se museli vydat do Konohy na přátelskou návštěvu. Zástupce kazekageho se stal Baki.
„Doufám, že se vrátíte brzo.“ Loučil se s nimi jejich bývalý sensei.
„Také doufáme,“ souhlasil Kankurou.
Vyrostli z nich skvělí shinobi. Yondaime můžete být pyšný, blesklo Bakimu hlavou.

Neznámá místa

Jedna postava se blížila ke Konoze, ale se zcela jinými úmysly. Chtěl varovat Konohu před hrozbou, kterou představoval jeho šéf.
Ale jestli to stihnu včas, pomyslel si.

Nesmíme zapomínat na ještě jednoho člověka. Nemířil ke Konoze, ale na úplně jiné místo. Měl jednu neodkladnou věc, která nesnesla odkladu. Své společníky poslal s úkolem vypátrat jistou osobu…
Nastal čas, myslel si.

Hinata díky Byakugan našla Kushinu poměrně snadno. Mluvila s Kakashim.
„Promiňte, ale mohla bych si promluvit s…“ dělala, že přemýšlí.
„Kushinou?“ napověděl Kakashi.
„Arigatou, Kakashi-sensei. Ano, Kushinou, tedy jestli bude Kushina-sama, tak laskavá a…“
„Jistě, pokud to bude v mých silách,“ pronesla přátelsky Kushina.
Nezměnila se, je pořád stejná, říkala si v duchu.
„Tak my se uvidíme zítra,“ s těmito slovy zmizel.
„Copak potřebuješ?“ to už Kushina pilně naslouchala Hinatinému plánu.
„To zní dobře, ale Naruto říkal, že už má snoubenku.“ Namítla Kushina.
„To jsem já, ale chtěla bych ho malinko potrápit a vyzkoušet jeho věrnost.“ Objasnila více Hinata.
„Tak do toho jdu s tebou,“ plácly si. „I když tě moc neznám, tak se mi líbíš a Naruto si nemohl vybrat lépe.“ Dodala Kushina, která skutečně Hinatu shledala jako vhodnou partnerku pro svého syna.
„Arigatou, počítám s vámi. Pokud mě omluvíte musím na rande.“ Omluvila se a spěchala domů, aby se stihla za půl hodiny nachystat na rande, na které se těšila. Jako školačka, přestože se cítila na víc. Asi to způsobil ten časový posun.

Naruto se mezitím dozvěděl, že má přijít návštěva ze Suny. Konkrétně Sabaku no Sannin (Písečná trojka).
Jak jinak než špehováním Tsunadiny kanceláře.
Těšil, že opět uvidí Gaaru a ostatní. Patnáct minut před sedmou s hrůzou zjistil, že ještě není oblečen na rande. Proto se rychle přemístil do svého bytu, vytáhl ze skříně nějaké oblečení nějak se učesal, i když ne moc úspěšně.
Měl ještě pět minut a podíval se po té tajné skrýši, kterou si pamatoval. Byla tam. Ani změna minulosti či budoucnosti nezměnila na tom, že některé věci se prostě nemění jako jeho láska k Hinatě či matce nebo otci.