Tajemné
Seděla u jezírka. Znovu. Tak nějak si to místo oblíbila, snad proto, že jí tolik připomínalo domov.
Vlastně...
Všude by bylo líp než tady. Je jen malá rybka v oceánu, kde velí ti největší žraloci. Jen malá rybka, kterou proud pomalu smýká a nese ji pryč, daleko od všeho, co má tak ráda.
Potřásla hlavou, možná si bláhově myslela, že se tak zbaví svých smutných myšlenek. Marně. Stále zůstávaly, nemizely.
Unaveně svraštila čelo. Už jí z toho všeho bolela hlava, z neustálých hádek, ale přitom i všudypřítomného ticha.
Je taký maličký, drobný, suchý a je ho tak veľa. V otvorenej dlani ho mám, pripomína mi všetko, celý môj život, chcel by so byť jeho časťou, súčasťou niečoho väčšieho, odpútaný od zeme, od miesta, od ľudí. Ale ja som tu a v dlani zvieram túžby, sny, bolesti, radosti, okamihy. Tie kratučké záblesky, ktoré sa mi zapísali ako spomienky do hlavy a do srdca.
Jejich pozdní návrat se neobešel bez otcovského kázání, ale Taya to přešla mlčky a sestřina podezřívavého pohledu si nevšímala. Gaara se omluvil a zalezl si ke koním. Dnešní noc mu dala hodně podnětů k přemýšlení. O sobě, o lidech, které kdysi znal, a zvláštních pocitech, které pro něj byly něčím zcela novým.
Hiro sledoval pečeť na kameni, když se za ním náhle objevilo pět lidí.
Hiro se ohlédl a ztuhl.
„Ahoj…“ řekl rozpačitě, když zachytil Jadenův zamračený pohled.
„Nechceš mi něco říct…?“ řekl Jaden.
Hiro vydechl.
„Může to počkat? Akatsuki jsou za tímhle šutrem s Gaarou!“ řekl Hiro a ukázal na kámen.
Jaden přešel do předu a zadíval se na tu pečeť.
„Co je to za pečeť?“
„To je ten druh, který se skládá z pěti částí, které jsou od sebe různě daleko a musí být zrušeny najednou!“ zamračila se Chiyo.
/Genjutsu …!/ došlo jí konečně. Ztěžka se zvedla. Soustředila se.
/Nesnáším GENJUTSU!!!!/ zastavila proud svojí chakry a náhle vypustila pořádnou dávku.
Genjutsu zmizelo a Nano opět spatřila Rogena.
„Říkal jsem si, jak ti to bude dlouho trvat…“ pousmál se Rogen a olízl si krev na své pěsti, kterou jí před tím trefil do brady.
Nano se zamračila. /Tohle nemůžu vyhrát a svojí plnou chakru použít nechci …/ šrotovalo jí v hlavě. Ozvala se bolest břicha. Svezla se k zemi a chytla se za poraněné místo. Rty se jí zkřivili bolestí.
Tak omlouvám se, za pauzu, ale nedokázal sem najít inspiraci pro nový díl. Ale teď už je tady. Přeji příjemné čtení!
Naruto se Sasukem opustili Zeka, běželi dál až doběhli k troskám vesnice.
„Tak co teď?“ zeptal se Sasuke.
„Musíme najít cestu do podzemních chodeb.“ řekl Naruto.
„Mám rychlejší způsob.“ řekl Sasuke a zabodl svou katanu do země. Chvíli soustředil chakru.
„Chidori Nagashi!“ Technika skrz jeho meč udeřila do země. Objevila se díra v průměru dva metry široká. Pod ní byla vidět úzká cesta.
1/4; Začátek
2/4; První stať
3/4; Druhá stať
4/4; Závěr -
Letěla moucha, letěla tmavou místností. Husté clony bílého kouře jí překážely v cestě; kličkovala. Doprava, doleva. Obkroužila jeden z dýmových mraků.
Až večer se Maya s Hinatou rozdělily, protože měly nakoupeno. Skvěle se pobavily a byly šťastné, že je zase Maya ve vesnici a můžou být spolu.
Hinata se šla navečeřet domů, zatímco Maya zamířila do Ichiraku ramen. Tu restauraci měl moc rád Naruto a ona doufala, že ho tam potká. Nezmýlila se.
„Maya-chan! Posaď se k nám,“ usmál se na bělovlásku blonďatý Naruto hned jak vešla do restaurace.
Tenshi za sebou uslyšela nadšené zavýsknutí a následné zašustění keře. Ve zlomku sekundy se rozhodla a provedla výměnu. Ta by jí měla dát nějaký čas.
Objevila se na nedalekém stromě a naposledy se otočila k tělu své sestry… bylo to smutné, že tak musela ta dobrá kunoichi skončit. Ale vybrala si sama.
Nad tělem se skláněl tým 7, ale někdo se nevěnoval mrtvé Akki… Sasuke zkoumal životnost Tenshiina Kawarimi. Bylo jen otázkou času, kdy na to přijde. Tenshi se okamžitě otočila a utíkala směrem k vesnici. Musela si uvědomit, co chce.
„KDE SAKRA TAK DLOUHO JSI????“ zakřičel an ni Baki, když přišla na trénink.
„Potřebovala jsem se podívat na nějaké společenské šaty a tak jsem se trochu zdržela.“ řekla Temari a usmála.
„Konečně je zpátky ta stará Temari....“ pomyslel si Baki.
„Jenže šaty si máš vybírat v jinou dobu než v tu ve které máš být na tréninku.“ řekl Baki.
„No jo, ale ony se na mě, tak dívaly a já se na ně prostě musela podívat.“ řekla Temari.
„A s kým jdeš na ten ples?“ zeptal se Baki.
Písal sa deň 18. 3 a nad Dedinou skrytou v krvavej hmle sa ako obvykle vznášala hmla. No v ten deň sa stalo aj niečo neočakávané. Narodil sa čudný zjav. Matka a otec sa toho zjavu báli, a tak ho nechali napospas osudu a v košíku aj s odkazom, pre prípadného nálezcu, hodili svoje dieťa do mora.
15-Vyvolený
16-Nebezpečí se blíží
V kanceláři Hokage
,,Proč se to muselo stát?“ptal se sám sebe Minato. V tom přišla do kanceláře Kushina.
,,Co potřebuješ Minato?“
„Víš jde o Naruta.“
,,Co se stalo?“
,,Objevil se Rinnegan“
,,Cože!?“
,,Ano a nevypadá to s ním dvakrát dobře“řekl Minato a v tom tam vtrhnul Sasuke.
,,Co se stalo s Narutem?!“ptal se Sasuke
,,Tak dobře....Víš Sasuke Naruto....on má tu samou oční techniku jako já.“
,,Oční techniku?“
,,Ano Rinnegan je oční technika ,kterou vlastní klan Namikaze.“
Svítá. Už zase. Zase další den bez něj...Povzdychla jsem si. Už uběhlo mnoho dní od...od toho dne, kdy jsem ho poprvé spatřila. Mnoho dní od okamžiku, kdy mi poprvé donesl kytici růží...mnoho dní od té doby, co jsem ho viděla naposledy...od jeho smrti...
Gaara se snažil odčinit vinu, kterou cítil, přestože vlastně vůbec nic nespáchal. Taya ho na to neupozorňovala, ale hluboko ve svém nitru cítila, že ho to trápí. Pracoval usilovně, možná až příliš. Nasáklou vestu odhodil do trávy, popošel k říčce a začal se oplachovat. Taya několikrát zahlédla jeho svalnatou hruď. Vždycky, když si myslela, že se dívá jejím směrem, uhnula pohledem a předstírala, že ji zaujalo něco na zemi.
Tak, další povídka vážnějšího rázu. V podstatě jde o kriminální příběh, kde se bude řešit, kdo zabil Sakuru. Už byla obviněna Ino, ale Shikamaru ví, že je nevinná... Jak to vyřeší?
Vražda byla ohlášená v Pátek večer. Okolo desáté hodiny našel Naruto Ino, jak vyděšeně stojí nad Sakuřiným tělem s prázdnou lahvičkou v ruce. Na stolku byly dva hrnky bílé kávy bez cukru.
V lesíku, nedaleko od konohy, se procházela dívka. Už to byl víc jak rok, co se Naruto nevrátil z mise. Ve vesnici vládl fanatický Danzou a pro ni nebylo nikde místečko klidu. Od toho dne, kdy se dozvěděla, že zemřel, chodila jako tělo bez duše, tan krásný úsměv se vytratil z jejích rtů a její melodický, zvonivý hlas nebyl téměř vůbec slyšet. I přes to všechno se mohla řadit mezi nejkrásnější ženy Listové vesnice. Dlouhé vlasy, které tak milovala, nechala ostříhat, teď jí sahaly sotva do poloviny zad.
Orochimaru zálibně pohlédl na svůj nejnovější výtvor. Ani černovlasá z něho nespouštěla oči. Kabuto si pohrdlivě odfrkl a odložil chirurgické nástroje, které měl schované po kapsách.
„Výtečně!“ Hadí ninja si mnul ruce. „Pověz nám, kdo jsi!“
Mladá žena pokrčila rameny. Zůstaly v ní jen pocity, které měla zaživa. Všechno ostatní zakrývala neprostupná černá mlha. Kabuto k ní přistoupil, aby zkontroloval životní funkce. Nekladla mu odpor. Dokončil prohlídku a ustoupil od ní.
Chlapec padl k zemi. Už nemohl vstát, nemohl bojovat. Tak bezradně se cítil poprvé v životě. Rád bojoval sám, aniž by ohrožoval životy ostatních, ale teď to bylo jiné. Stál proti němu jiný nepřítel, než na které byl zvyklý. Útočník věděl o každém jeho kroku dřív, než ho udělal.
Všade bola tma. Nevidela takmer nič, žiadne obrysy...videla len svetlo na konci tunela. No nehýbala sa k nemu. Nechápala prečo.
Som mŕtva?
pýtala sa samej seba.
Necítila svoje telo, svoje ruky, nohy, hruď...dokázala len vnímať a rozmýšľať.
„Hin...“ ozval sa odrazu nejaký hlas. Ten hlas poznala. Bol jeho...toho, ktorého najviac milovala...pre ktorého by aj zomrela...
Sensei a žák stáli na konci hřiště, dost daleko na to aby je žádný ze studentů, shlukujících se do skupinek neslyšel. Stáli oproti sobě, obrácení bokem k skupinkám obědvajících studentů, aby žádný z nich nemněl podezření, že se baví o něčem víc než jenom špatném chování.
„Naruto, mněli bychom se rozejít, náš vztah nemá budoucnost!“ říkala Sensei, no nedokázala mu koukat do očí a tak se dělala, že kouká na studenty.
