Tajemné

Noc strávili v onom pochybném lokále bez hostů. Zajatkyni se vůbec nelíbilo, že se na ni ten šašek s pomalovanými tvářemi pořád tak lepí. Sice byl v hlubokém spánku, ale ani to mu nedávalo právo funět jí do ucha… navíc se mu nemohla ani bránit.

Sasori si uvědomil, že když bude čekat, nic se nestane. Význam jejích slov mu došel téměř okamžitě. Začal teď pozvolna zkoušet dostávat ze sebe zvuky, které za nějaký čas přejdou v hlásky a nakonec slova. Nesmrtelná dvojka si kvůli tomu z něho tropila žerty a trousila v jeho přítomnosti nejapné poznámky. Tobimu zakázali loutkáři pomáhat, protože by to zcela určitě nedopadlo moc dobře. Deidara nevěděl, jak se má zachovat.

Jednou se ve vesnici skryté v horách narodila dívka. Bohužel její maminka při porodu zemřela a otec ji opustil, když měla jeden měsíc. A tak dívenka bydlela u své tety a strýce.
"Anaru!!! Přijdeš pozdě do školy, dělej!" volala teta.
"No jo furt!!" řekla znuděně Anaru.

Anaru neměla školu ráda, nebavilo jí to tam a navíc se jí ostatní děcka smála kvůli tomu, že neměla rodiče. Ona byla takový vyvrhel. Nikdo ji neměl rád, no jasně měla tetu a strýce, ale ti se o ni starali jen kvůli tomu, aby nemusela bydlet v děcáku.

Předposledním jménem na seznamu figurovala Břitva, která se řadila mezi příležitostné kolegy. Její bratři nevěděli, že vede dvojí život. Členkou ANBU se stala náhodou. Jednou omylem vyslechla hovor Naruta a bratra, kteří se bavili o tom jakou novou misi, má splnit.
A tak za měsíc skládala zkoušky, jestli se na ANBU hodí, prošla.
Pak si vytipovala misi, kde by se mohl Přízrak vyskytovat a ejhle, stala se jejich neoficiální členkou, protože vydírala Naruta. Tím, že řekne o tom, že žije.
Naruto nechtě souhlasil.

9. Kapitola - Problém?

"Tak jak jste se vyspali?" zeptala se ráno u snídaně Anke, když konečně dorazili i Kakashi s Yamatem.
"Upřímně? Přšerně." řekli oba naráz a sedli si na jediné volné židle u stolu.
"Já se vyspala výborně." podotkla Sakura, která se usmívala jako sluníčko. Všichni kluci ji probodli pohledem. Anke se usmívala. Najednou se ozvalo žukání na dveře.
"Dále. Je otevřeno." křikla Anke od stolu a čekala, kdo vstoupí, úsměv jí z tváře zase zmizel.

12. Bouřka
Hinata sa připravovala na setkání se svým otcem. Byli to už dvy dny po tom útoku, ale Hinata se stále nedostala ze šoku, který utrpěla, když se dozvěděla, že v Narutovi je zapečetěný kyuubi. Ale i tak ho stále milovala.
"Chtěl jsi mě vidět otče?" zeptala se Hinata Hyuuga a uklonila se otci.
"Ano dcero. Jak pokračuje tvůj vztah s mladým Namikaze?"
"Ne moc dobře otče." přiznala Hinata.
"Proč ne? Haruno jsme se přeci zbavili. Jediné, co máš udělat je zaujmout její místo."
"Ale vyjste se jí otče nezbavili."

Neji nezaváhal a rozběhl se k TenTen.

Minato, ač nerad, tak přikázal, aby se rozdělili. Kushina si zvolila místa, kde dříve bydlela, Obito se rozhodl, že prozkoumá oblast toho jediného domu, který tu stál. Minato se vydal na místa, kde dříve stály obytné čtvrti, aby se pokusil najít jakékoli stopy.

Minato se obezřetně procházel po dokonale zdevastovaných ulicích, kde byste netipovali krásné prosperující město.
I bývalý obyvatelé by to tu nepoznali, kdo by poznal rozbořené domy smíchané v jeden? Když tu náhle pocítil přítomnost někoho dalšího.

Nervózně si znovu, už po několikáté, protřel vlasy. Byly mokré, kapičky vody padaly na dřevěnou podlahu ztemnělého pokoje. Chladná sprcha mu otevřela oči, probudila k životu jeho tělesné funkce, jen jednu probudit nemohla…

Kapičky se při dopadu na podlahu roztříštily na tisíce drobnějších krůpějí. Zničehonic se přidaly i jiné kapky. Byly větší a objemnější. Společně se mísily a v dokonalém souladu tvořily na podlaze malou loužičku. Slzy.

Mesačné svetlo pohltilo Konohu do tmy.
Všade okolo svietili lampy. Nikde nikoho nebolo okrem
strážnych ninjov, ktorý mali svoje hliadky.
Kotetsu: „Dnes je pomerne chladno, ale aspoň je pokojná noc."

Ve třídě zatím panoval klid, bez Naruta si nikdo netroufl pronést jedinou poznámku, k nudného výkladu učitelky. Dokonce i Sasuke zklamal, jelikož i když to na první pohled nevypadalo, on byl ten, kdo v uražení učitelů vedl. Dnes ho však opustili všechny nápady a proto jen položil hlavy na lavici a přes hlavu si přehodil kapuci od mikiny. Učitelka okamžitě zbystřila, že jeden ze studentů nevnímá výklad a rázným krokem se vydala za ním. Několik spolužáku se ho snažilo nenápadně probudit, ale učitelka byla mnohem rychlejší.

Opuštěné Orochimarovo sídlo. Tedy – bylo opuštěné. Temnota se linula přes chodbu jako stín. Jediné, co se dalo spatřit ,byly ty oči… Svítily ve tmě jako předzvěst smrti. Měli světle hnědou barvu a uvnitř zářila tečka naznačující panenky. V tom se stalo něco horšího. Hlas znějící jak křik tisíce umučených lidí protínající tmu.

„Můžeš jít.“
„Ano pane.“

.
.
.
.

„Operace prolomení, byla podle mě naprosté fiasko.“
„Ale naše oddíly zdemolovaly Hi no Sato, to město už v podstatě neexistuje.“

Prechádzam sa po lese, obdivujem krásu kvetnatej lúky, na ktorú isto nikto nechodí, pretože je na mieste, kde len málokto zavíta. Bohužiaľ, v tomto okamihu sa nachádzam na akadémii a nie na mojej čistinke. Avšak ani to ma neodradí, aby som sa myšlienkami túlala.

Přímo před sebou jsem viděla velikou majestátní bránu Konohy ...

Težce oddechovaje jsem se přidržela okolního stromu. Můj bok byl opět v jednom ohni. Druhou rukou jsem se držela za bolavý bok. Přidušeně jsem vyjekla. Ochromena bolestí jsem se sesunula na bok. V křeči jsem tam jen tak ležela. Pár metrů od svého cíle, bezmocná. Ruka, kterou jsem si přidržovala bok mi začala pomalu nasakovat podivnou tekutinou. Krví...

"Mrtví?" Tatanari se otřásla. Rozhlédla se, ale všichni vypadali normálně.
"Přesně tak. Možná bych měl říct: my všichni jsme tu mrtví."

Tatanari tancovala dál, ale najednou skoro zapomínala kroky. Muž ji však vedl dál. Náhle si uvědomila, jak jsou jeho ruce chladné. Housle dál vesele vyhrávali kovbojskou píseň a mrtví lidé tancovali, jakoby se nic nedělo.
"Klid. Nikdo ti tu neublíží," Tatanari i přes masku spozorovala, jak na ni mrkl. Pokusila se o úsměv, ale skončilo to katastrofálně. Muži to na náladě neubralo.

Párty

Když jsme přišly do pokoje, já jsem sebou hnedka praštila o postel během sekundy jsem spala.
Ráno jsem se probudila a byla jsem přikrytá. Otočila jsem hlavu na druhou stranu. Vedle mě spal Sasuke, vypadal jak miminko. Pomalu jsem se zvedla, abych ho nevzbudila a šla jsem do koupelny. Tam jsem si vyčistila zuby, učesala jsem si vlasy a poté jsem se převlékla do čistých věcí. Když jsem vešla zpět do pokoje Sasuke, už seděl a vypadal roztomile z těmi rozcuchanými vlasy.

,,Takže jak jsem si myslela,"řekla Kushina.
,,Zkoušející je mrtev,"řekl Ichigo.
,,Já vám říkala ,že Rido je nebezpečný."
,,Já vím ale rada starších dělá jakoby se nic nestalo."
,,Ale to nemůžou."
,,S tím už nic nenaděláme."
,,A co Naruto?"
,,Výsledky má dobré I když se musel vyrovnat tomu nejhoršímu."
,,To jsem ráda."
,,No už se budu muset vrátit,"rozloučil se Ichigo a odešel.

Naruto se vzbudil a ucítil na hrudi jemný tlak. Byla to Hinata ,která mu spala na hrudi. Naruto ji začal hladit po tváři a Hinata se začala probouzet.

Dívka obratně kličkovala mezi rozházeným harampádím, musela to tu velmi dobře znát. Dva mladí bojovníci se sice zakopávali, avšak vytrvali a dostihli ji u zadního vchodu. Nechtěla se vzdát. Povalili ji na zem a ona se jim srdnatě bránila, párkrát je nakopla a zdálo se, že má nad nimi převahu. Nesnažila se vyčerpat mluvením, tím by si jen uškodila. Brzy ale zjistila, že mladíky podcenila a že dva ninji sama nezvládne. Podařilo se jim zmocnit se jejích zápěstí, syčela a prskala.