Drama
rudé oči září v temnotě,
já někde v dáli slyším hlasy,
však propadám se prázdnotě.
teď však vidím temnou linku,
přesto tu teď stojíme,
byť jen na chvilinku.
tvůj meč zasáhne mou hruď,
padám, kolem krev,
tvůj úsměv má dopad jak ten nejhorší jed.
možná jsem se v tobě pletla,
zavřu oči, už nevnímám,
přes ústa mi vychází poslední kletba.
Aburame Shino přísahal, že ochrání svůj tým. Za každou cenu. Hyuuga Hinata přísahala, že svůj klan povede vším dobrým i zlým. Za každou cenu. Uchiha Sasuke přísahal, že pomstí svou rodinu. Za každou cenu.
Kapitola III – Tma
Hodiny na stěně ukazovaly půl devátou. Tsunade si nepřála nic víc než jeden poklidný večer. Dokončila by práci určenou pro ten den, štěkla na Shizune, ať ji přestane otravovat s dalšími dokumenty, popadla ji za zápěstí a odtáhla do nejbližšího baru, kde by se spolu zpily do němoty. Tsunade by byla veselá a uvolněná a zapomněla by aspoň na okamžik na otravnou radu, otravné klany a otravné podřízené. Vyschlo jí v hrdle, sotva na to pomyslela, a jen stěží se zarazila dřív, než si řekla Shizune o novou láhev.
Chudák holka před ní vypadala, že by potřebovala pořádného panáka.
Loď v bezvětří IV
Ráno ztratilo něco z kouzla večera. Hinata se probudila v prázdné posteli s nakyslou pachutí na patře a jazyce. Nikdy neuměla pít. Včerejšek nebyl výjimka. Ospale nahmatala Narutův polštář. Načechraný a studený. Matně si vybavila, že se s ní nevrátil nahoru. Netušila, kam se po oslavě vytratil. Nedonutila se k zájmu. Dnes ne.
Pomalu jsem otevřela oči. Ležela jsem v bílém županu na posteli se zavázanou pravou rukou a zacuchanými rozpuštěnými vlasy. Zírala jsem do bílého stropu nade mnou. Chvíli jsem uvažovala, jestli jsem opravdu v Akatsuki.
Když jsem z chodby uslyšela hlas, který určitě patřil Konan, ujistila jsem se, že jsem opravdu v tady. V zápětí jsem uslyšela další dva hlasy, ale nedokázala jsem poznat, čí jsou. Každopádně jsem chtěla vědět, o čem si povídají.
Díl 10. - První dole
„Klidně běž napřed, časem tě doženu..“ Podotkl jen Taku na mladšího bratránka, který jen přikývl a poté zmizel v půdě.
On sám se vydal pomalu pěšky jistým směrem. Oba dva měli dlouhou dobu k dispozici informace od zvědů Konohy, kteří patřili k nejlepším. Listová si nemohla dovolit špatné špiony, jinak by nevydržela takovou dobu.
Pri rieke s ozvalo cinknutie dvoch kunaiov.
"Nemôžem uveriť, že som sa dal na tréning práve s vami dvoma." zavrčal som ale ani jeden z tých mimoňov ma nepočul. Lee práve útočil na Naruta a kričal:
"Sila mladosti útočí!" Naruto sa stihol uhnúť práve včas, aby mu jeho päsť nepristála na tvári. No nasledujúcemu úderu sa už nevyhol.
"AAAAAAA!" zajačal Naruto a vzápetí čvachol do potoka, ale ihneď sa naštvane postavil.
"V žiadnom prípade sa nenechám poraziť niekým s účesom ako šerbeľ!"
Leeova tvár nabrala farbu paradajky.
Tobi počas behu najprv hodil kunai na Riko, ktorá sa hodila nabok, aby sa mu vyhla, lebo pri sebe nemala zbraň, ktorou by to mohla vykryť. Potom si všimla, že sa zameral na Naokiho. Napriahol ruku a chystal sa mu vraziť. Naoki, ako skúsený Hľadač, ktorý je už len tým, že je Hľadač, silnejší a rýchlejší ako normálny ninja, sa automaticky prikrčil a ruka, ktorá mala skončiť v jeho tvári, mu preletela ponad hlavu. Riko počula ako Tobi potichu zaklial a chcel vraziť lakťom do Naokiho chrbta. Lenže Naoki bol rýchlejší.
Díl 9. - Znovuzrození
Od doby, co omdlel na zranění a ztrátu krve, uběhla již nějaká doba a Zaito neměl ponětí, co se v jeho okolí děje. Stejnak na tom byl Taku.
Oba dva leželi na takových provizorních lůžkách, kompletně ošetření, v takovém kamenném domku s jedním vstupem. Venku bylo několik dalších podobných domků.
Všude byly slyšet hlasy dětí, které pobíhaly po venkovním prostranství. Byla to asi dvanáctičlenná skupina děcek, co si hrála s takovým míčem.
[i]Vždycky se neměli rádi. Vždycky na sebe pokřikovali. Heh… Kakashi a pokřikovat?
Po té co se Sasuke a ostatní uklidnili a neměli čím se zabavit, navrhla Sakura, aby jim Naruto pověděl, jak přišel k kekkei-genkai a kde se naučil tak dobře zacházet s katanou.
„Dobrá, všechno to začalo, když jsem odešel…“
FLASHBACK
Jednoho mrazivého a deštivého dne se blonďák procházel po neznámých vesničkách, když přitom uslyšel:
„Hej kluku!“
Naruto pozvedl oči na řvoucího starého muže.
„No jo ty! Vidím v tobě něco, co jsem ještě v nikom nikdy neviděl. Nejsi ty náhodou Uzumaki?“
Tieň s Tímom sedem sa zasekol v tuneli. Pre nimi Pein, Kisame a Kakuzu a za nimi Zetsu, ktorý sa zo stropu miestnosti pred nimi premiestnil za nich. Už keď sa tie dvere otvorili vedeli, že budú musieť bojovať, ale teraz nemôžu ani len pomyslieť na útek.
Všetci prítomní si vytiahli kunai.
„Kde sú?!“ skríkol na nich Naruto a Tieň mal svrbenie vo svojej pravačke a ledva odolal, aby Narutovi jednu nestrelil.
Díl 8. - Katana v zádech
Bratranci již překročili hranice Země Blesku, i když to bylo území bývalé Země Horkých pramenů. Což znamenalo, že vstoupili do Země Ohně.
Ta byla jedinou oblastí, kde příroda ještě docela bujela. Války a boje se zde nekonaly, Listová se vždy vzdala předem a unikla ze spárů smrti a prohry. Proto taky země nebyla natolik zničená, spíše se tamtudy nedalo moc chodit.
Probudil se s obavami na tváři. Vždyť používání chakry pro něj bylo, jako ruce a nohy pro obyčejného člověka. Bez ní nebyl skoro nic. Kdyby neměl chakru dávno by tu neseděl, nedýchal, myslel si. Bál se to zkusit znovu. Bál se znovu zkusit použít svou chakru. Takhle to oddaloval, jak nejdéle mohl. Ale blížil se čas jeho tréninku. Ve dveřích se objevila Yugito s úsměvem na tváři. Počkala na něj, až se připraví na cestu a společně s Beem znovu vyrazili na ostrov.
Díl 7. - Směr Konohagakure
Tým z Kirigakure se tedy rozdělil. Dívka silně poraněná po celém těle byla odnesena do nemocnice a zbylí dva chlapci předstoupili před Raikageho.
„Mírové mise tu byly již mockrát a několikrát to byly i pasti. Z jakého důvodu bychom vám měli věřit?“ Optal se zostra mladík, přibližně osmnáctiletý s nezvykle bledou pletí.
Sakura a blonďák na sebe hulákali tak, že je slyšela i ohluchlá Hinata.
„Já vážně NEVÍM, o čem to mluvíš!!“ křičela se slzami růžovláska.
„Mluvím o tom, jak jste se se Sasukem oblizovali na lavičce před ramenem!!“
„Ale já o tom fakt nevím. Přísahám!“ brečela Sakura.
No a paradoxně musely přijít i opačné pohlaví…Sasuke, Itachi, Sai a Kiba.
Jenže když Namikaze a růžovláska spatřili mladšího Uchihu, vrhli na něj smrtelný pohled.
„Jé…eh…vy jste tu taky?“ snažil se to zakecat Sasuke.
„Jo.“ odsekl blonďák.
Něco nemožného
Oba dva utíkali lesem tak rychle, jak jenom mohli. Ani jeden z nich nečekal, že se vše bude dít tak moc rychle. Nebylo to dobré znamení, protože takhle by jejich nepřítel získal daleko větší sílu než by měl mít. Naruto skákal rychle z jednoho stromu na druhý. Taiyo se ale nedokázal pohybovat po stromech jako opičák, jako Naruto. Ale nebyl čas závidět nebo mít nějakou ninja lekci.
„Takhle se pohybují shinobi, pokud vím,“ nahodil Taiyo.
„To je pravda, já jsem shinobi,“ odpověděl Naruto.
Utíkal jak šílený, aby tomu zvířeti vůbec stačil. Museli urazit už minimálně půlku cesty. A pro Gaaru to bylo nejméně příjemnější cestování za celý jeho život. Ani když ho Naruto kdysi unesla z jeho vesnice, tak se necítil tak moc nepříjemně jako nyní, kdy musel utíkat vedle čtyřnožce s kopyty, který se celou cestu místo něho vybavoval s Naruto. Jak mu Gaara záviděl.
„Naruto…“ Snažil se začít rozhovor se svou „přítelkyní“ Gaara.
„Víš, že jsem si v první chvíli myslela, že si kůň. Jsi tak vysoký,“ řekla Naruto.
„Áno, je,“ odpovedala mu pomaly Riko a nechápavo pozerala, ako k nim maskovaný muž prichádza a aj napriek oranžovej maske s otvorom na jedno oko im bolo jasné, že pozorne sleduje portál, ktorý sa nachádzal za nimi, „ale ako sa tu dostal?“
To bolo pre nich obidvoch záhadou, pretože v tom čase, keď Tobi prešiel cez portál bola Riko mimo kvôli Temnote a Naoki bol mŕtvy.
Kde jsem…
Ten hlas…
„To si děláte srandu, ne? Jak nevíte? Jsem na správné adrese? Nemocnice, myslím? Tady máte za práci vědět, jak je na tom pacient. Tak mi to laskavě řekněte. Nebo…“
To se mi jen zdá…
Volá mě spánek…