Nováčci
Běž!
Skupinka šesti lidí uháněla rychlostí blesku, jak s větrem o závod. Museli pospíchat, aby nepřišli pozdě.
„Proč mi připadá, že jdeme do Písečný?“ zeptala se Temari.
„Tahle vesnice je docela pěkná.“ Vyhrkl Asogi a uznale pískl.
„Drž pysk a hledej černý plášť s rudými mraky.“ Napomenul ho Goro drsně. „Mieko. Už jsi konečně něco spatřila?“
„Nic.“ Zalhala dívka. Měla totiž jiný plán. „Mohla bych se jít na chvíli najíst, prosím?“
Goro přitlačil dívčinu tvrdě ke zdi. Následně jí vzal za krk a vyzdvihl do vzduchu.„Nemáme čas.“
Učila som sa to asi polhodinu. Teraz som ich musela na niekom vyskúšať. Sasuke sedel znova na kraji bazéna a už bol takmer suchý. Jeden svoj vodný klon som poslala aby sa nenápadne plížil za ním. Priplávala som k nemu a on si dával pozor, aby som ho znova nestiahla do vody.
Čľup! Sasuke bol zasa vo vode. Nemohla som zadržať smiech. Našťastie nevedel kto to bol, lebo klon sa hneď zmenil na malú mláku vody.
Priplával ku mne Itachi.
„Nemala by si ho toľko hnevať. Raz to nevydrží a naozaj ťa zabije. Na to ho poznám dosť dobre.“
Na budíku bylo přesně dvacet jedna minut po čtvrté, když začal vyhrávat, tu pro Temari neuvěřitelně známou a otravnou melodii.
Temari ho nechala asi tak tři minuty hrát, než se konečně donutila zvednout a vypnout ho.
Jedno zívnutí, protažení a rozhlédnutí stačilo, aby si Temari vzpomněla, proč vstává tak strašně brzo. Asi pět minut se ještě probírala, než se zvedla a šla do koupelny. Po ranní hygieně zbívalo už jen se nasnídat, pořádně obléct a vyrazit.
,,Já se z vás zblázním!! Nemůžete takhle stát.,'' jančila Ino. Všichni už ji měli plné zuby.
Hinata si znuděně povzdechla a přemýšlela o tom, kdo ji dá tu největší šílenost. Naruto zase přemýšlel nad svým plánem a jestli se třeba něco nezvrtne. Yuki byla mezitím v péči Leeho, který ji nějak přestal zvládat a do ruky se ji dostal kunai. Máchala s ním všude kolem sebe a potom ho hodila. Kunai přletěl Narutovi před nosem a letěl dál na Hinatu. Ta ho chytla do ruky.
[hide=Úvod]Protože jsem se v Soumraku malinko zasekla, rozhodla jsem se rozepsat druhou sérii, která mi už delší dobu hlodala v hlavě. S dějem v Narutovi má však málo spolučného, a to díky tomu, že jsem pozměnila děj i charaktery postav. A teď k ději:
Původní obrázek here
Kano se opřel o kamennou zeď tichých a osamělých horkých pramenů a ponořil se do výše očí. Pak nenápadně vzhlédl k obličeji Itachiho Uchihy. Měl zavřená ústa, celé jeho tělo bylo špinavé a celkově vypadalo zuboženě. Na druhou stranu mu pořád na hrudi hrály svaly a obličej měl bez újmy („I jiné části jeho těla vypadaly pořád dobře xD“ „June, ty jsi ale prase!“).
Dvě bezvládná těla ležící u brány Konohy. Nikdo neví, co se stalo...
[i],,Okamžitě ho začněte léčit..."
,,Zavolejte Hokage..."
,,A co bude s ní...?"
,,Je pro ni už příliš pozdě, má potrhané srdeční svaly..."
,,Ale stále má tep..."
Buuuum!!!
Výbuch odmrštil Saicha od skály. Jeho tělo bezvládně padalo do řeky.
Probudil se, bylo už ráno.
„Měl bych se vrátit zpátky,“ řekl si sám pro sebe.
Protáhl ztuhlé tělo a vyrazil proti proudu řeky.
Puf. Oblak dýmu. Shikamaru, dokonale probuzený TenTeniným pronikavým hlasem, se otočil po tom, kdo je takhle ráno vyrušuje. Uprostřed místnosti nestál nikdo jiný, než samotný Kakashi.
"Hej, mládeži" zahalasil "potřebuji, abyste se okamžitě hlásili u velitelů ANBU jednotek, pro které jsem dal před chvílí poslat."
"Co se stalo?" vyhrkli najednou Shika s Narutem.
"Někdo v noci zaútočil na strážce u brány. Nevíme kdo to je a co chce, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti."
Dívka se zvláštní Kekkei Genkai - 03
Nový boj kdy,kde a s kým ? aneb Své místo si musím vybojovat....
Minule:
„A je to tu, začnu od začátku, tedy jen na půl “ zašeptám si pro sebe 'Stále mám nevyřízené účty'
Hned jak Hokage odešel, tak jsem usnula a probudila jsem se, až ráno. Ještě jsem nebyla vzhůru, ani pět minut, a už přišla Tsunade-sama.
„Dobré ráno Tsunade-sama.“ Pozdravím jí první.
„Dobré Nio-chan„ Odpoví vesele.
Klop. Klop.
„Vstúpte!“
„Prepáčte pani Tsunade, že vás práve ruším, ale mám informáciu, že Kazekage je už iba niekoľko míľ od Konohy. Do troch hodín by mali doraziť.“
„Výborne! Priprav všetko, čo treba na uvítanie vzácneho hosťa.“
Kushina s Jiraiyou směřovali do samého srdce země vírů, využívali stínů které vrhal okolní porost… díky tomu byli prakticky neviditelní, což bylo jen dobře prováděním toho justu přivolá nevítané pozornosti až až. Konečně už uviděla srdce své země. Měsíc byl zrovna v úplňku a ozařoval mýtinu s vodopádem, a vodním vírem. Ano vodní vír nesmrtelně se točící v řece, nikdy nezanikne, dokud bude žít jeho správce… točil se pomalu, mnohem pomaleji než kdy dřív… starý správce je mrtvý a nový zatím nikde, takhle vypadal umírající vír.
Na nemocničním lůžku ležel pacient zafačovaný od hlavy k patě, v obvazech měl otvory pouze kolem pusy a nosu.
„Jak já toho lituju!“
„Nerozčilujte se, Obito-san,“ uklidňovala ho sestřička, která seděla vedle něj a poslouchala jeho příběh.
Tsunade, jste to vy?
Tsunade vypila nápoj a pak už do kruhu nebylo vidět, za chvilku se ozvala rána a všechny to odhodilo, vzápětí stoupli a uviděli Tsunade, jenže ve věku patnácti let. Jako první reagovala Sakura:
„Tsunade jste to opravdu vy?“
„Jo kdo by to byl jinej, doneste mi zrcadlo!“
Hodina Informatiky
Když se poskládali před dveře učebny a zazvonilo, Horkej došel ke dveřím a začal odemykat. Přitom si pořád prohlížel Hidanův přívěšek. ,,Co to znamená?“
,,To je znak mýho boha Jashina!“ chlubil se Hidan. ,,Chcete i znát, k čemu slouží?“
,,Mno třeba.“
,,Napřed si ten přívěšek dám takhle před xicht a začnu se modlit. Poté znak nakreslím krví na zem, seknu oběť kosou, krev olíznu a-“
Pustila jsem si příjemně teplou vodu a užívala jsme si ten nádherný pocit, vlastně nic se nedalo vyrovnat tom, co se dělo před chvílí, ale i tak jsem se spokojila a kapkami teplé vody. Výčitky svědomí okamžitě zmizely, stejně jako pote a únava těla. Možná jsme to zakřikla, ale po chvilce se mi začala motat hlava. Vypnula jsme sprchu a opřela jsem se zády a o chladné kachličky. Musela jsem si sednout na zem, bolest byla mnohem silnější, než jsem přepokládala.
Svist
Výlet
Taková myšlenka mě překvapila. Netušila jsem, že mě tohle napadne. Proč jen mi to nedošlo dřív! Musím Naruta zastavit dřív, než provede nějakou blbost, ne-li přímo…raději na to nemyslet. Ale kam šel? Kde ho najdu? Něco se mi snažil říct, ale co? Moc sem se nesoustředila a vážně nevím…kde jen…á, ano, chtěl se jít vykoupat. Musím rychle za ním. Snad to stihnu dřív, než se stane něco špatného. Doufám, že se mýlím, protože jestli se má předtucha stane skutečností, tak…tak… Musím za Narutem! Hned!
Naruto byl ze Sakuřina chování rozhozený. Naštvaný přišel do domu a zjistil, že je tam nějak moc ticho a tma. Šel nahoru do pokoje a otevřel dveře. V posteli spala Hinata a vedle ní Yuki. Obě vypadaly tak křehce a nevině. Obě je pohladil a na tváři měl úsměv. Úplně zapoměl na Sakuru. Převlékl se a lehl si vedle nich.
Ráno s probudila první Hinata jelikož ji Yuki začala cucat prst a pak následně si hrát s jejími vlasy.
