Nováčci
[left] Byla zima. Na Konohu se snášely sněhové vločky a v ulice byly vyzdobeny mnoho krásnými ozdobami. Téměř všichni byly doma u svých rodin, téměř. Jedna tmavovlasá dívenka si vyšla ven zabruslit na zmrzlý rybník. Hin si brouzdala sem a tam a nic jí netrápilo, byla svobodná. Malé vločky jí padaly do vlasů a její ladné otočky a skoky by jí mohl leckdo závidět. Prostě tyhle chvíle Hin milovala. Hlavně se jí na tom líbilo že může v klidu přemýšlet. O sobě a taky Narutovi.
[color=#FF3199] Ľudia majú tú chybu, že si v mysli zachovávajú spomienky. Pamätám si veci, na ktoré nechcem spomínať. No nedokážem zabudnúť. Niektoré spomienky tešia, iní bolia. Škoda, že tých, čo ma rozplačú, je viac. Ach, sladké zabudnutie, kde si?
Si jednou z tých spomienok, ktoré ma trápia. Nechceš zmiznúť z mojej mysle, z môjho srdca. Bojím sa, že tvoj obraz v ňom mám vrytý už naveky.
Niekedy premýšľam o tom, čo sa to s nami stalo? Čo sa to stalo s tebou? Naozaj sa tomu nedalo zabrániť? Prečo...prečo práve my?
Moje kamarádka se další den už neobjevila, nejspíš vzala moji výhrůžku velice vážně, protože dostat ode mě přes hubu, by bylo vážně něco. Možná bych toho nebyl ani schopný, byla přece tak krásná. Dnešní den započnu něčím naprosto neobvyklým, něčím čímž na sebe nemůžu přivodit žádné nebezpečí, dokonce nemusím nic zničit. Řeknu vám, že moje bílá košilka už toho zažilá vážně dost. Ano nevím jak se mi povedlo, dostat ji do předešlé podoby, to jest z velikosti nula na XXL.
Sai vedle Naruta se na ní díval.
"Co na mě tak zíráš?!" Začala se zase rozčilovat Hinata. V tom se vedle Saie objevila Harumi a zlostně na něj zavrčela.
"Jaktože je tady když máš zapečeťenou chakru?" Ptal se nechápavě.
"Ona si může vylízt kdy chce, protože není vázaná na moji chakru" Podala vysvětlení Hinata. Naruto si ji trochu popohodil na zádech.
"Hele buď trochu jemnější! Neneseš pytel brambor.."
Mlátila ho do hlavy Hin.
"Dyť jo, dyť jo." Když dorazili k hokáge sídlu Kakashi otevřel dveře od Tsunadine kanceláře.
Tento díl bych chtěla věnovat mému dobrému příteli Karlosovi který dnes slaví své 18 narozeniny. Takže vše nejlepší hodně zdraví atd. doufám, že někdy budu tak dobrá jako ty. Takže ještě jednou vše nej. :D
Itachi otvoril dvere, vošiel do izby a hneď ich aj s vrzgotom zavrel. Otočil sa smerom k posteli, na ktorej spalo ružovo vlasé dievča a potichu prišiel až tesne k nej. Sadol si na stoličku vedľa posteli, ktorá hlasito zavŕzgala. Dúfal, že ju to neprebudilo. Zadíval sa na ňu a pozoroval ju so zatajením dychom. Vyzeralo to tak, že naďalej nerušene spí.
Bola taká nádherná. Krásne ružové vlasy sa jej leskli popri tvári. Nemohol od nej odtrhnúť oči. Nevedel ako dlho ju pozoroval ale zdalo sa mu to ako len sekunda. Vtedy ho niekto zavolal.
2.Já vím vše co si udělal Danzou.
Po chvilce mlčení se ozval Danzou: „To byl hloupej vtip. Já nemůžu mít sharingan nejsem Uchiha.
Ale tady nejde o to jestli jseš Uchiha nebo nejseš. Sharingan si můžeš klidně implantovat, že jo.“ řekl s klidem Mikaro. „Ale já nemám sharingan tak jako tak.“ zařval na něj Danzou. „To se uvidí.“ řekl Mikaro.
DEIDARŮV ODPAL
„Tsuchikage-sama, přišla zpráva z Listové vesnice.“ řekl člen ANBU z Kamenné vesnice. Měl černé krátké vlasy a hnědé oči. Malý stařík, který koukal do spisů zvedl hlavu.
„O co jde, Aegi?“ zeptal se Tsuchikage.
„O Akatsuki.“ odpověděl Aegi.
„O Akatsuki jo? Tak povídej, Aegi.“ vyzval ho Tsuchikage.
-- Uvoľnenie --
,,Konečne tu...´´ Povedal Thaasi.
,, ...tá brána bola iba ilúzia, to je dobre lebo nechcel som použiť Chidori lebo by som napáchal veľké škody.´´ Thaasi dopovedal.
,,Niekto zrušil ilúziu brány´´ Povedal Foug Tsunade.
,,Povolajte Vojenskú políciu aj ANBU.´´ Rozkázala Tsunade.
,, Áno Paní Hokage.´´ Odvetil Foug.
,,Foug,´´ Povedala Tsunade.
,,Áno Paní.´´ Odvetil Foug.
,,povolaj aj Uchihu Sasukeho.´´ Povedala Tsunade.
Druhý den ráno jsem se ač velmi nerad vzbudil, dokopal se do koupelny a s otevřenou pusou jsem zůstal stát ve dveřích. Má milá spolubydlící se právě čistila zuby, to by nebylo tak divné, ale byla jen ve spodním prádle. Vypadalo to, že si mě nevšimla, a tak jsem na ní zíral dokud se na mě s úsměvem a kartáčkem v puse neotočila a přes pusu plnou pěny mi neřekla, na co tak civim a proč nejdu dál. Zachoval jsem se jako pravý gentleman, takže jsem využil situace a stoupl si těsně vedle ní k umyvadlu.
Proč musí, být zrovna ona v týmu s Minatem. Senssei, vypadalo na hezký začátek a teď tohle, v týmu s klukem kterého nemůžu vystát?
Itachi se vzbudil. Ležel na zemi a pokusil se zvednout. Hrozně ho bolela hlava a taky mněl četná zránění ale i přesto se dokázal postavit. Rozhlídl se kolem sebe. Uviděl před sebou velký kráter. Začal se dívat po Mizore ale jakoby se po ní zem zlehla. Udělal několik kroků ale zamotala se mu hlava a padl na kolena. Ztěžka oddechoval ala pak se znovu postavil.
,,Mizore!“zakřičel doufajíc se ,že se mu ozve ale nic.
Písničku (příběh malého chlapce) můžete spustit >>zde<<
[center][i]
V Zimě, jako už dlouho od doby ledové, sněží. No v poslední době díky globalnímu oteplování moc ne, ale to bychom odbočili od tématu. Jak už jsem řekla, každou zimu sněží. A to i v Ninja světě. A tak jednoho krásného zimního dne si Tsunade usmyslela že pošle svoje svěřence čili naše hrdiny na lyžák, aby je měla na chvíli z krku. Nechala si do svojí kanceláře zavolat Naruta a sdělila mu svůj ďábelský(to ale nikomu neříkejte) plán.
Sasuke chvíli hleděl do prázdna. Zakrytě mlčel, protože dobře věděl jaké to bude mít následky, ovšem nedokázal držet jazyk za zuby. Stejně jako on i Sakura hleděla do prázdna, jen potřebovala nějak přemoci ten vztek, který ji oplýval. Co se ji však vůbec nedařilo.
Nakonec se postavila naproti němu, byla odhodlaná mu ránu oplatit, i když byla o tolik menší a zranitelnější. Nakonec došla k závěru, že tím nic nevyřeší, on se nezmění, lepší bude mu to oznámit.
Ranní paprsky, které prosvitovali do jeskyně probrali blonďatého ninju jménem Uzumaki Naruto.
Naruto se posadil a protřel si oči, rozhlídl se a vstal, sbalil si spacák a probudil Kyubyho který spal v jeho nitru.
„Vstávat lenochu“ vzkřikl Naruto hned potom co se objevil ve svém podvědomí. Před ním se začala probouzet ohromná devíti ocasá liška.
„Jo už vstávám už to je jen kousek můj milý synáček žije totiž v jeskyni dvě stě kilometrů odsud.“
Kto by si bol kedy pomyslel, že sa raz postavím úplne sám summonovi o sile bijuu. Ja určite nie, a predsa tu dnes stojím. Veje vietor. Plášť okolo mňa povieva a vo vzduchu takmer hmatateľne cítiť chakru. Obrovskú chakru. Len o čosi menšiu ako Kyuubiho. Ale ta môže byť nanič pokiaľ nájdem jeho slabinu. A ja som už mal malé tušenie...
1.Návrat
Příběh se vyvíjí po útoku Peina na konohu. Tsunade je v komatu a tak se musí zvolit nový hokage. Ke Konoze se také blíží tým Samui s tím, že se koná sraz pěti kage.
Kdo bude nový hokage?
Co se bude dít na srazu pěti kage?
Kdo sou oni cizinci?
Povídka je také na pár NaruSaku.
Ležel na krásně zelené trávě, která byla potřísněná krví. Kolem něj leželi mrtví ninjové. Jeho nejbližší byli mrtví. Sakura, Shikamaru, Neji, Lee, Ino, Chouji, Ten Ten a všichni ostatní. Všichni, co pro něj něco znamenali. A to vše jen kvůli jeho touze změnit Sasukeho. Cítil strašnou bolest. Nebyla to bolest způsobená zraněním, ale bolest v srdci. Nejraději by si tu věc v hrudi vyrval, ale nešlo to. Proč jen byl tak hloupý?