Romantika
Kakashi přecházel po místnosti. Přemýšlel, co to má znamenat. Od té doby co se ve vesnici objevil ten záhadný vzkaz se Hiashi chová divně. A teď přinesli Sasukeho v bezvědomí, prý spadl ze stromu. Co se muselo stát, aby spadl ze stromu? hlavou mu blesklo, že nejlepší lži jsou postavené na reálných základech a proto nepochyboval, že spadl ze stromu. Přemýšlel ale, co k této situaci vedlo.
„Tak jak to vypadá, Sakuro?“
[color=red][b] „Sakura!“
„Uhm,“ dvihla som ruku na pozdrav a prechádzala do izby.
„Čo sa stalo?“ matka sa za mnou rozbehla. Zrazu, aká starostlivá.
„Nič.“
„A to ako komu chceš kecať?“ dala ruky v bok, jej typická ofenzívna póza.
Naruto doběhl k Sasame, ležela v bezvědomí opřená o strom. Měla roztrhlé tričko a prosvítala jí podprsenka. Narutovi sjel pohled na potrhané místo, ale rychle se vzpamatoval, vzal ji do náruče a jemně propleskl. Po minutě se konečně probrala. Když jí došlo, že ji drží v náručí, začala se červenat.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se.
„Ano," odpověděla. Chtěla se postavit, ale podlomily se jí nohy.
„Dobrá, odnesu tě do nemocnice."
„Ne!“ křikla.
Dvere nemocničnej izby sa otvorili a dovnútra prekĺzla postava v čiernom a druhá v bielom. Čerstvá mama pootvorila oko a na tvári jej zacukal úsmev: „Á, nový strýko sa prišiel pozrieť?“
„Naku,“ usmial sa Gaara síce trocha ustarostene, no aj tak nadšene, „ako sa cítiš?“
Příběh se odehrává dva roky po velké válce ninjů, při které zemřelo obrovské množství shinobi, mezi nimi i Hinata, Neji a Sasuke. Narutovi je už 21 a je jonin jako většina ze staré party až na Ino. Ta už nepracuje jako shinobi, po smrti svého otce a zhroucení své matky z jeho smrti převzala květinářství.
Naruto zrovna dojídal patou misku rámenu, když si vzpomněl, že musí domu, zaplatil a odcházel, když najednou na něho zavolala Sakura. Naruto se už chystal s ní začít hovořit, ale ona ho ihned zazdila.
Hanae seděla a přemýšlela. Bála se o Sasukeho, nevěděla, co její tělo udělá v novu a jen se děsila, co s ní prováděl Itachi, že jí to tak kategoricky odmítl říct. Prý nespala dlouho, snad uběhla jen noc, ale i to stačilo, aby Sasuke... nechtěla na to myslet. Neměla ho do toho vůbec zatahovat. Schovala si hlavu do dlaní, její život přinesl tolik problémů.
„Máš ji použít ještě sedmkrát,“ podával jí mast.
„To si zase nic nebudu pamatovat?“ ptala se.
[hide=Yooosh!] Všetkých Vás zdravím spolu s novým dielikom.
Pri tomto som sa trocha zase zapotila. Teda aspoň ja, ale s výsledkom som celkom spokojná.
Tak nejak nám to trocha trvalo tentokrát. Hikari má teraz frmol v škole (hahah ja už nemám! 
#porobenéSkúšky) a bola trochu chorá. A teraz pre zmenu som ja. 
To znamená, že budem sedieť len v posteli pred PC a písať! Muhehe!
Ve večerních hodinách si to Hitomi vysedávala u průzračné vody, která odrážela poslední paprsky slunce, než zapadne. Vzduch se ochladil, ale přesto bylo příjemně. Máchala si nohy v úzké říčce, v níž šly vidět přes čistou vodu i kameny a příjemný mech. Měla to tu ráda. Působilo to tak obyčejně, až to bylo kouzelné.
Sice měla jeden den, ale i tak to bylo málo. Jakmile přišla, ujal se jí jeden ze členů Rady a odvedl jí do lázní, aby se trochu osvěžila a dala po cestě dohromady. Následovala prohlídka vesnice a oběd, kde poznala zbylé dva členy Rady. Po obědě se ubytovala v hotelu a po krátkém odpočinku ji čekalo několik soubojů, kde měla Radě předvést své dovednosti. Byly to boje různých druhů, v různém prostředí, s různými protivníky a s různým množstvím protivníků. Tenten si pomyslela, že se alespoň procvičí a získá nové zkušenosti.
Třicátý díl - Srdeční záležitosti
„Tak funguj, ty kráme nespolehlivej!“
Zarazila jsem se v polovině kroku a zpoza otevřených dveří sesterny zvědavě nakoukla, kdo se to na chodbě rozčiluje. Ten nahněvaný hlas nepochybně patřil Kaori, štíhlé hnědovlasé sestře, stojící u automatu a netrpělivě čekající na zvolený nápoj. Vypadala dost zoufale, proto jsem se rozhodla odložit kontrolu léků na později a jít vyzjistit, co se děje.
Konan sa vytratila zo Sasukeho objatia. Odrazu tam stál len on a za ním Sakura. Sasuke sa mierne pootočil a pozrel sa na Sakuru. Sakura opäť zbledla keď videla v Sasukeho očiach slzy. Tie ale nepatrili jej. „Sasuke...ty...“ koktala Sakura ale viac zo seba nevedela vydať ani hlásku.
„Odpusť mi to! Sakura, odpusť! Ja neviem, čo sa to so mnou deje! Ona... Neľúbim ju ale...“
 - Copy.png "Bez názvuggg (4) - Copy.png")
Tehuľka preskakovala z vetvy na vetvu. Dlhé hnedé vlasy jej viali v rannom vánku. Líca mala červené od námahy a od ešte stále studeného vzduchu, ktorý slnko nestihlo ohriať. V tichu počula, ako jej nadskakujú shurikeny v kapse, pripevnenej o ľavé stehno. Pery vysušené a čelo spotené.
„Zastavíme sa,“ poobzeral sa jej spoločník, „navyše, zbytočne uháňame.“
„Nie,“ odsekla mu a prehltla to málo slín, čo mala v ústach.
[i]„Ak dovolíte, Ashi-dono,“ obzrel si jeho tvár starý muž z klanu Inuzuka, „začali by sme.“
„I-Ita...Itami,“ ozvalo sa v kuchyni a ja som dvihla zrak na Tame, ktorá mala v tvári strašne divný výraz.
„Čo sa deje?“ opýtala som zmätene.
Yoshino sa začala obzerať po mne a Tame premiestnila zrak na Gaaru a v tom sa jej výraz ešte prehĺbil.
„Když jsem viděl, jak na ni koukáš, jak jí provázíš pohledem, trochu jsem to musel, vlastně museli, popohnat. I když se o tom moc neví, Shikamaru a Temari se chtějí vzít a ona se nejspíše přestěhuje sem. Už mě o to žádala. A Rada žádá, aby Listová dala za Temari náhradu. Vzhledem k tomu, kdo jsem a kým jsem byl, nechci svoji svatbu uspěchat a oni ví, že mě nemůžou nutit. Tobě jsou ale připraveni vybrat ženu,“ vysvětlil mu Gaara.
„Aha,“ na víc se pro prvních pár vteřin Kankuro nezmohl, „ty se budeš ženit? S Hanou?“
Seděl stále v tureckém sedě na trávě před hroudami kamenní. Druhá osoba, na kterou se díval už nějakou minutu, vyčkávaje na odpověď, stále tiše stála na větvi nedaleko od něj.
[hide=Informace než začnete]Jedná se o pokračování série PSZNJ (odkaz na první díl). Je to nějakou dobu po ukončení války. Chci říct, že ač PSZNJ jela podle mangy, tak konec byl napsán ještě před tím, než to bylo vůbec v manze, takže jsem si sama konec vymyslela, a tím se budu i tady řídit. Samozřejmě, že Sasuke skončí v Konoze a byla výhra, ale zase takový boj s Obitem skončil jinak.
Na druhý deň som vstal na moje prekvapenie až o dvanástej. Nemám vo zvyku takto neskoro vstávať, no asi sa moje telo potrebovalo prespať. Cítil som sa po dlhej dobe konečne svieži, no za to svaly a kĺby ako dolámané. Objavila sa potreba meditovať. Ako „raňajky“ som mal len pár cherry rajčín a potom som v tričku a teplákoch spokojne vyšiel na ulicu. Dal som sa do poklusu a keď som sa dostal k bránam Konohy, pustil som sa do poriadneho behu.
„...je zima, poď už...“
„Hm?“
„Tanaris.“
„Ešte chvíľu, Neji.“
Hyuuga si povzdychol a postavil sa naspäť k nej. Pozeral pred seba na hrob. Segawa Inuzuka. Potiahla nosom a hlavu oprela o jeho rameno. Ozval sa tichý povzdych a dlhovlasý muž ju pohladil po chrbte.
„Nesmúť, máš sa teraz radovať.“
„Hm...hlúpy dátum sme to vybrali,“ zamračila sa.
Hiashi netušil, že to, co prohledával pohledem nebyl les. Pečeť na okraji vytvářela iluzi a on ji nemohl prohlédnout. Vracel se do vesnice, chtěl vyslat pro jistotu další dva ninji, aby se přesvědčili, že zemřela. Sama, na selhání organismu. Znovu se přesvědčoval o své nevině, myslel na manželku a dcery. Neustále se přesvědčoval, že by nemohl normálně žít, kdyby to neudělal. Marně. V hlavě se mu pořád ozýval temný hlásek. Jeho bratr a Neji, oba zemřeli. Neměl by dobrovolně vyvražďovat svůj klan, vždyť by nakonec mohli skončit jako Uchihové.
Nocí se nesl tichý šum vody, zpěv větru broukal svou píseň v pozadí podle notového zápisu hvězd. Temari seděla u vody a dívala se na noční oblohu, byla úplně jiná než u nich. Sakura s Ino seděly poblíž a pozorovaly Temari. Podaří se to? ptaly se v duchu. Před ostatními měly malý náskok a tak si mohly odpočinout a probrat další plán.
„Takže, co teď?“ poslala Sakura do větru otázku.
„Vážně jsem to udělala?“ ptala se Temari.
„Eh, ano, udělala, hrály jsme opilost, možná jsi to trošku-“
