NARUTO A ZAKÁZANÁ LÁSKA 02

Naruto doběhl k Sasame, ležela v bezvědomí opřená o strom. Měla roztrhlé tričko a prosvítala jí podprsenka. Narutovi sjel pohled na potrhané místo, ale rychle se vzpamatoval, vzal ji do náruče a jemně propleskl. Po minutě se konečně probrala. Když jí došlo, že ji drží v náručí, začala se červenat.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se.
„Ano," odpověděla. Chtěla se postavit, ale podlomily se jí nohy.
„Dobrá, odnesu tě do nemocnice."
„Ne!“ křikla.
„Žádné odmlouvání, máš zlomená tři žebra a možná i ruku.“ Chytl ji ještě pevněji a běžel s ní do nemocnice.

Přitom si uvědomil, jak je Sasame krásná. Na chvíli ztratil pozornost a málem vrazil do stromu. Konečně! Pomyslel si Naruto po pěti minutách, když uviděl znak nemocnice. Není to sice od cvičiště zas tak daleko, ale že by to bylo blízko, se také říct nedá. Po vstupu do nemocnice Naruto našel nejbližší sestru, aby zavolala lékaře.
Nejlépe aby to byla Sakura, pomyslel si. Oslovil jednu mladou černovlasou sestřičku. Když ta si všimla, že ji oslovil, malém omdlela. Naštěstí se ale opřela o stůl, protože už by ji asi nechytil, když už držel Sasame v náručí. Po pěti minutách konečně našli Sakuru, Sakura se zamračeně podívala na Naruta.
„Kdo je to?“ a zkoumavým pohledem přejela po Sasame.
„Uchiha Sasame, moje studentka. Měli jsme první trénink a já to trochu přehnal,“ jen co to dořekl, dostal ránu po hlavě.
„To si říkáš mistr, zranit svoji studentku.“
„Omlouvám se, postarej se radši o ni.“ Sakura se na něho ještě zle podívala a poté ho vyhodila za dveře. O pět minut později, se otevřely dveře z ošetřovny, Sakura a Sasame vyšly ven. Naruto hned ožil.
„Jak jí je?“ hned se zeptal.
„Už líp, ty blbče! Ale dneska už žádný trénink, je ti to jasné?“
„Ano, samozřejmě,“ vyhrkl Naruto pohotově.
„Tak Sasame, ještě jsem se tě zapomněla zeptat, kde bydlíš? Potřebuji to zapsat do lékařské karty.“
„U Naruta,“ odpověděla Sasame. Jen co to dořekla, na Sakuřiném obličeji se objevil pohled lvice, která touží po krvi. Narutovi hned došlo, že to Sakura špatně pochopila. Přiskočil k Sasame, položil jí ruku na rameno a společně s ní zmizel.

Uf, to bylo těsně, to mohlo skončit hodně špatně, pomyslel si. Objevili se u stánku Ichiraku Rámen, Sasame nechápala, co se právě stalo.
Naruto si toho všimnul, a řekl: „Pojď, jdem se najíst. U jídla ti všechno vysvětlím.“ Naruto zhltnul pět misek rámenu přitom, jak jí vše vysvětloval. Jak se sem dostali, že použil teleportační ninjutsu a také ji vysvětlil, proč museli z nemocnice tak rychle vypadnout. Sasame se při vyprávění dobře bavila, až málem při tom poprskala staříka polévkou z rámenu. Když jí Naruto vysvětloval, jak to Sakura špatně pochopila a co by mu asi udělala. Poté, co ji to Naruto všechno vysvětlil, mu vyprávěla, jak kdysi žila s matkou a jak sama trénovala své ninja dovednosti ze starých svitku, které vzala její matka z domů Uchihů. Naruto stále bedlivě poslouchal její vypravování, když si všimnul, že už je venku tma a že by už měli jít. Tak za oba zaplatil a vydali se domů. Cestou domů si stále povídali, teď už ne o Sasamině minulosti, ale o Narutových dobrodružstvích s přáteli a o vesnici, ve které vyrůstal. Po krátké době došli domů. Na Sasame šlo vidět, že je už unavená, tak ji Naruto pustil do sprchy jako první a za krátkou dobu šli oba spát.

Ráno se probudila jako první Sasame a už zase měla hlad. Podívala se do lednice, tam byly jen dva staré jogurty s prošlou záruční lhůtou. Najednou dostala skvělý nápad, co kdyby zašla koupit Ichiraku rámen k staříkovi do krámku pro sebe a Naruta na snídani. Sasame vyšla z bytu a naskytl se jí krásny pohled na vstávající Konohu. Obchodníci otvírali svoje krámky, děti si hrály a panovala příjemná atmosféra. Sasame ještě po cestě pomohla staré paní s otevřením jejího krámu a poté dorazila do krámku s rámenem, kde koupila čtyři porce a šla zpátky do domu. Když dorazila domů, bylo už půl desáté a Naruto stále spal. To mohla říct s jistotou, protože ho slyšela přes dveře chápat. Chvíli se rozmýšlela, jestli ho má probudit. Nakonec usoudila, že studený rámen není moc dobrá snídaně. Zkusila zaklepat, nic se nestalo, stále slyšela jeho hlasité chrápání. Zkusila zaklepat ještě jednou, ale tentokrát do dveří pořádně zabušila. Chvíli vyčkávala, ale stále jen slyšela hlasité chrápání, proto pomalu otevřela dveře a uviděla Naruta jen v zelených trenýrkách s růžovými srdíčky, jak zuřivě objímá stočenou deku a něco si mumlá. Sasame se pousmála a šla ho probudit, když v tom si všimla na nočním stolku staré fotky Naruta a týmu sedm. Zvedla ji a namířila proti světlu, aby se na ní mohla lépe podívat, poté se usmála a položila fotky zpátky na své místo. Sasame došla až k Narutovi, trochu se začervenala, když si ho začala prohlížet. Měl pěkné vypracované tělo bez jediné jizvičky a k tomu takový lišácký úsměv na tváři. Když v tom si Sasame uvědomila, že na něho zírá už několik minut a měla by ho už vzbudit, jinak ten rámen bude úplně studený. Sasame se shýbla k Narutovi a začal s ním mírně třást, stále ale spal jak dudek. Tak s ním opět začala třást, co jí síly stačily a najednou se probudil.
„Co se děje, mám snad nějakou misi?“ zeptal se zmateně Naruto.
„Ne, máme k snídani rámen a nechci, aby nám vychladl.“ Jen co to Naruto uslyšel, hned se probudil a vstal z postele, když v tom si uvědomil, že na sobě má pouze trenky a začal trošku panikařit a hledat kalhoty. Poté, co se Naruto obléknul, začali jíst rámen, když v tom někdo zaklepal na dveře.

„Já tam zajdu,“ vykřikla Sasame, otevřela dveře a na ní se díval s překvapeným výrazem na tváři mladý, celkem vysoký, pohledný mladík asi stejně starý jako Naruto.
„Mohu mluvit s Narutem?“
„Samozřejmě, pojďte dál.“ Shikamaru vešel dovnitř a prošel chodbou, až ho uviděl Naruto.
„Oh, Shikamaru, pojď si sednout, co potřebuješ?“ Shikamaru se nejistě podíval na Sasame a poté to Narutovi došlo,
„To je Sasame Uchiha moje studentka, bydlí tady u mě, protože nemá kde bydlet.“ Shikamaru se na ni ještě jednou podezřívavě podíval a pak spustil.
„Naruto, máš se dostavit k Tsunade, má pro tebe nějakou misi.“
„Dobře, hned tam zajdu. Shikamaru, jdeš se mnou nebo máš ještě něco na práci?“
„Promiň, ještě něco mám. Už musím jít.“
„Dobře, tak ahoj. Sasame, ty tu na mě počkej, za chvíli jsem zpět a pak se domluvíme, co bude dál.“ Naruto se přemístil před dveře pracovny a zaklepal.
„Vstupte. Jé, to jsi ty, Naruto, mám pro tebe misi. Je to rank S. Jak asi víš, po válce Orochimaru zmizel do Skryté Zvučné a začal shromažďovat uprchlé ninji. Ale to, co nevíš, je, že v zemi Rýžových Polí se změnil feudální pán a ten už nechce ve své zemi ani Orochimara ani Zvučnou. Samozřejmě si to Orochimaru nechce nechat líbit, a proto za deset dní zaútočí na sídlo feudálního pána. S jeho armádou čítající asi sto padesát až dvě stě ninjů, podle našich zvědů by tito ninjové měli být samí geninové a pár chunninů. Ale nechci nic podcenit, proto posilám tebe a pár lidí, které si vezmeš sebou.“
„Dobře, vezmu si sebou Sasame a Sakuru.“
„Dobře, Sakuru ti dám, ale bojím se, jestli není Sasame ještě moc nezkušená.“
„Neboj, pokud bude se mnou, nic se jí nestane. To ti slibuji.“
„Dobře, zítra vyrážíte v osm hodin od hlavní Brány.“