Romantika
Tak,po dlouhé době zdržování jsem opět měla čas sednout ke compu a psala jsem a psala poslední díl. Upřímě, myslím, že je to děs, běs a hrůza, a proto (pokud se to opravdu vůbec nebude líbit a za předpokladu, že nebudu líná lemra) to celé předělám. Každý nápad i připomínka se vítá, ale teď už PŘÍJEMNÉ POČTENÍ - doufám...
Stál jsem před jeskyněmi a namáhavě oddechoval. Trvalo mi věčnost sem dorazit a najednou jsem nevěděl co dál. Chtěl jsem jít dovnitř, ale musel jsem si odpočinout. Posadil jsem se přímo nas velký kámen před Jeskyní Tuathe a začal přemýšlet. Vzpomínat. Jak dlouho už vlastně cestuji?
„Naruto, proč jdeme k moři?“ optal se Tobirama.
„Chci se dostat co nejdál od Konohy.“ Odpověděl dotyčný. Nikdo se na nic už neptal. Sloučili se do 3 skupin. První skupina byl Naruto s Kyuubim. Druhá byla Sakura s Kushinou a třetí byly zbytek.
„Máme plán, jak dostat Naruta.“ Řekla Kushina. Sakura se na ní podívala a čekala, co řekne.
„Hotovo, tak teď si se stala legendou, stejně jako já.“ Řekl Naruto. Sakura se na něj podívala a čekala na vysvětlení.
„Zatím, jen my dva dokážeme přivolat 2 typy summonů. A taky zatím, jsou jen 3 lidi co dokážou používat 5 živlů. První byl Nistrio Namikaze zakladatel klanu, dále jsem to já a teď ty.“ Vysvětlil Naruto ukázal na Sakuru.
„Jak to, že taky ovládám 5 živlů?“ optala se Sakura, kterou začínala děsit její síla.
Zvyšok dňa prebiehal úplne normálne. Nana ležala vo svojej izbe na posteli a pozerala do stropu. Nevedela sa zbaviť čiernych myšlienok. Zobrala vankúš a pritlačila si ho na tvár.
„Večera je na stole!“ zakričala Konan zdola.
Nana sa ani nepohla. Vlastne sa jej len nechcelo. Prešla dlhšia chvíľa, keď v tom dnu vošla Konan.
„Ty lenivec, vstávaj z tej postele a poď dole jesť.“
„Nechcem.“ odsekla jej Nana.
„Tak to nie, nebudeš pohŕdať mojou kuchyňou! No tak!“
Konan podišla k posteli, vzala ju za ruku a stiahla ju dole z postele.
Blízko domu Narů......
Tempo nedávné válečné doby, pomalu odeznívalo a život se vracel k normálu. I když díky Narutovi nebyly na straně ninjů žádné ztráty, lidé přesto utrpěli ránu na duši. Ale i takové rány se začaly zacelovat a hojit. Naruto začal být uznáván nejenom lidmi z jeho vesnice, ale i jinde. Potulní pěvci pěli o jeho odvaze a touze se nikdy nevzdat. Jeho sláva mu nijak nestoupla do hlavy. Nyní mohl poznat opravdovou rodičovskou lásku. Měl přátel, tak jako nikdy před tím, ale objevila se tu neutuchající touha něco dokončit.
Kapitola 5.
Uvědomění
Jako doma
U Kibi doma
Hinata seděla na chladné dlažbě kuchyně. Mohla jít do svého pokoje, ale nedostala se tam. Jakmile přišla a otevřela dveře, nohy ztratily svou stabilitu a ona spadla na kolena. Pevně se chytla za ramena a rozbrečela se. Při snaze dostat se alespoň z dosahu vchodových dveří, kdyby jiná z holek přišla, i když o tom pochybovala, se doplazila alespoň ke kuchyňské lince. Opřela se o jednu ze skříněk, nohy přitiskla k tělu, obtočila kolem nich ruce, hlavu zabořila do klína… a jen brečela. Věděla, že nemá cenu snažit se slzy potlačit.
Tri dni prešli od jeho odchodu z Suny. Jediné čo mal v pätách bol horúci piesok a uschnuté stromy. Nad hlavou modré nebo a žiarivé slnko. Noci bývali chladné a tak sa striedala i jeho nálada. Sledoval každú stopu až k cieľu, ktorý sa pred ním na štvrtý deň objavil. V malej zastrčenej dedinke západne od Suny. Trojdňová cesta. Prečo nie... napil sa vody a vyštveral sa na blízky strom. Usadil sa na hrubej vetve a sledoval dianie. Traja muži pochodovali okolo tábora a hliadkovali. Dvaja spali. Na zemi mali malú truhličku.
Kapitola IX - Temari - Část II
Ráno následujícího dne se konečně lišilo od řady nerozlišitelných rán.
Hinata stále vstřebávala noční rozhovor. Zkazila něco, dotkla se jej snad? Nejistota byla strašná, ale vědomí, že je vůbec ochotný s ní mluvit, ji aspoň částečně utěšovalo.
Takovými myšlenkami se však brzy přestala zabývat a soustředila se na blížící se setkání s Radou.
Kapitola IX - Temari - Část I
Recenze
,,Vidíš, a právě proto tě tolik miluju.“ Usmál se a vlepil mi další polibek. Též jsem se zasmála a dál se na něj dívala. Řekla jsem si, že ani nedokážu vyjádřit, jak moc ho miluji.
,,Ach.“ Zhluboka jsem se nadechla, podívala se kolem sebe a zpět na něj. Zamyslela jsem se.
„Jdu do knihovny zjistit něco víc o tom Kurenganu,“ řekla Tsunade. „Kakashi vem to tady za mě.
„Cože?“ zeptal se udivený Kakashi. Dál už ale nemohl nic namítnout, protože Tsunade už byla pryč.
„No potěš pr*el,“ řekl Kakashi a dal se do práce.
Nad ránem seděla značně unavená a opilá Hokage nad kniho se jménem: Tajné dojutsu skryté listové. Byl tam sharingan, byakugan a kurengan. Tsunade nalistovala stranu 63 a začala číst.
[center][i]Kurengan
Čo tu robia? Keby ich našiel niekto iný, asi by ich zabil. Skočila som za nich. Obaja sa prekvapene obzreli.
„Čo tu robíte?“ spýtala som sa ich.
Kiba sa usmial a prišiel ku mne.
„Som rád, že si v poriadku. Myslel som, že sa ti niečo stalo, ked drak len tak zmizol.“
Ako je možné, že zmizol? Veď som len zrušila spojenie. Zložila som pečate a privolala Mannu. Ako vždy sa zjavil v bielom obláčku.
Otočila som sa na Kibu.
„Už môžete odísť. Som v poriadku.“
„Ale...“ snažil sa namietnuť Kiba.
„Vypadnite!“
Ta bolest...
Další den vstal Naruto brzy ještě před úsvitem a jako obvykle si zašel zaplavat do blízké klidné řeky. A vše šlo podle plánu, o čemž on ale neměl ani tušení.
Došel tedy ke svému vyhlídnutému místu, sundal si mikinu, tričko i kalhoty a skočil si šipku do vody. Užíval si samotu, mohl při tom zapomenout na všechny potíže.
Nedaleko od Skryté Listové vesnice proti sobě stáli dva démoni. Jeden z nich měl v sobě zapečetěného Kyuubi no Youko a druhý ovládal rinnegan, nejsilnější ze všech doujutsu. Stáli tam, a dívali si navzájem do očí.
"Tak co, zaútočíš? Nebo má radši jít první já?" volal rudovlasý shinobi na jinchuurikiho před sebou.
Obrovská liška otevřela tlamu, a u ní se začalo shromažďovat ohromné množství rudé chakry, a uskupovat se do tvaru veliké koule, která najednou vystřelila na muže před ní.
Dlho nikto nič nehovoril, pretože aj keby sa o to pokúsili nevedeli by, čo majú povedať.Až toto dlhé ticho nakoniec prelomila Tsunade.
„Naruto my obaja vieme, že si nikomu nič neurobil, ale musíš odísť!"
„Ja ale stále nechápem prečo by som mal niekam ísť a všetkých tu nechať bez vysvetlenia."
„Rada spolu s Danzom sa rozhodli, že by bolo najlepšie, keby si zomrel. Myslia si, že si pre Konohu až príliš nebezpečný. A tak navždy zmizol."
