**Nový pohled na svět 12**

Stál jsem před jeskyněmi a namáhavě oddechoval. Trvalo mi věčnost sem dorazit a najednou jsem nevěděl co dál. Chtěl jsem jít dovnitř, ale musel jsem si odpočinout. Posadil jsem se přímo nas velký kámen před Jeskyní Tuathe a začal přemýšlet. Vzpomínat. Jak dlouho už vlastně cestuji? Od doby co...píchlo mě u srdce když jsem si na to vzpomněl. Na to, jak se Země přestala točit, čas neutíkal a život se zastavil. Jak spadlo nebe. Jak zemřel anděl. Moje Maiya. Pomyšlení na její smrt mi už nepůsobilo neuvěřitelnou bolest jako by ze mě někdo vytrhal orgány. Jako by vzal moje srdce, rozdrtil ho v dlani a vrátil ho zpátky. Ale tak nějak špatně. To proto, že jsem se pokusil ze svého srdce vytěsnit city a soustředit se jen na to, abych ji pomstil. Na to, abych tu osobu viděl trpět. Tou nejhorší bolestí co byla vůbec možná. Přestože dříve jsem si kladl vinu za její smrt já, teď jsem všechnu vinu přesunul na ten tajemný hlas. Když máte totiž možnost na někoho vinu hodit a uděláte to, o poznání lépe se vám dýchá. I když ve skrytu duše někde víte, že to není tak jak se snažíte namluvit.
* * *
Přestože se ve chvíli kdy mi Maiyina ruka vyklouzla ze sevření a ona mě opustila měl čas zastavit, nestalo se to. Až když mě Hinata odtáhla do uličky kde jsme se s Maiyou poprvé políbili mi to došlo.
,,Ona se vzbudí, že jo? Jen předstírala že umřela aby to nebylo nápadný a..."Když jsem uviděl Hinatiny oči zalité slzami a Karinin zdrcený pohled, přestal jsem mluvit i o tom čemu jsem nevěřil. Je mrtvá, smiř se s tím. Jenže ono to nejde, ne s vědomím, že za to můžu já.
,To Karin, to ona za to může...´ ozval se hlas v mé hlavě. Ten, co jsem ho slyšel noc předtím. No jo, Karin přece šla za mnou a políbila mě...hloupost! Nesmím si připustit tyhle myšlenky. Trápily mě důležitější otázky. Musel jsem znát odpovědi.
,,Jak...Jako mohla umřít? Myslel jsem že nemůžete zemřít jen tak...." šeptl jsem směrem k Hinatě.
,,Za to můžeš ty." řekal Ino která právě vcházela do uličky se staře vypadající knihou. Přišla přímo mezi nás ale nepřestávala mě probodávat pohledem. ,,To ty za to můžeš, že se i Karin i Maiya cítily slabě. Obě totiž byly slabé. Když tě stvořily ač neúmyslně, předaly ti většinou svojí síly. To proto jsi silný ale ony slabé. To proto mohla Maiya umřít. A vzhledem k tomu že i Maiya i Karin mají absolutně odlišné síly, v tobě se snoubily a měl bys umět něco, co neumí žádná z nás. Máš možnost resorpce sil. Od kohokoli. Navíc dokud ty sílíš, Karin stále slábne. Musíš to přerušit, jinak ji zabiješ. Je to otázka pár dní."
Její slova mi vyrazila dech. To kvůli mě musela Maiya zemřít. Abych byl nečím, o co jsem vlastně nestál.
,To přece není pravde a ty to víš. To Karin Maiyu zabila. Nesnášela jí. Proto jí to udělala. To Karin za všechno může...´ ozval se hlas v mojí hlavě. Hloupost. Je to moje vina. To já...ale byla to přece Karin kdo mě políbil. A taky...Maiya si nenechala nic vysvětlit. Najednou pro mě bylo snadné uvěřit tomu. Já jsem za nic nemohl, to Karin to zavinila, Všechno to pokazila a zabila Maiyu. To Karin....
,Použij svou novou sílu. Když rozzáříš svou ruku zeleným světlem, můžeš jim ublížit. Když bude červené, můžeš využít resorpce.´ našeptával hlásek. Neměl jsem to dělat ale lákání moci bylo moc silné. Moc velké opojení.Vmžiku jsem byl rozmyšlen.
Vrhl jsem zelené světlo po Hinatě a trefil ji do břicha. Hekla s upadla na zem, rukama svírala ránu kterou jsem jí způsobil. Přiskočil jsem ke Karin a ani se neobtěžovat svou sílu použít. Pěstí jsem ji tvrdě udeřil do hrudníku. Bezvládně se sesunula vedle Hinaty. Ino ke mě přiskočila a chtěla mě seknout katanou kterou přivolala. Vyhnul jsem se jí, vykopl jí katanu z ruky, chytil ji pod krkem a přimáčkl ji na zeď za ní.
,,Proč tohle děláš Sasuke?" šeptla vyděšeně. V očích neměla ani strach. Spíš odevzdání, odsouzení a rezignaci.
,,Musím ji pomstít. Vy máte sílu kterou potřebuji. Já si ji teď vezmu." šeptl jsem ji medovým hlasem do ucha. Moje cesta započla. Už jsem po ní vykročil a není cesty zpět. Už se nevrátím...Pomstím tě lásko. Každý bude litovat že se nám kdy postavil do cesty.