Síla klanu Uzumaki 5 - Zjištění

„Jdu do knihovny zjistit něco víc o tom Kurenganu,“ řekla Tsunade. „Kakashi vem to tady za mě.
„Cože?“ zeptal se udivený Kakashi. Dál už ale nemohl nic namítnout, protože Tsunade už byla pryč.
„No potěš pr*el,“ řekl Kakashi a dal se do práce.

Nad ránem seděla značně unavená a opilá Hokage nad kniho se jménem: Tajné dojutsu skryté listové. Byl tam sharingan, byakugan a kurengan. Tsunade nalistovala stranu 63 a začala číst.

Tak tohle už byla pro Tsunade velká rána, ninju z klanu Esorine sice měla ale měl pouze druhý stupeň svého kekkei genkai. Takže musela sehnat v této době rinengan. Nagatovo tělo zmizelo neznámo kam a o nikom jiném Tsunade nevěděla. Nevěděla o bratrovi Nagata, který stál prozatím v ústraní. Teď se chystal vystoupit ze stínu a uskutečnit svůj plán, který zásadně ovlivní průběh dějin ninjů.

„Kde ten zatracený Kimuto vězí,“ vykřikoval Naruto nahlas a byl očividně nervózní z toho, kde se Kimuto tak dlouho zdržel.
„Uklidni se Naruto, prosím,“ žadonila Hinata. „Chci ti něco důležitého říct.“
„Dobře,“ odpověděl Naruto a sedl si vedle ní. Když to udělal, Hinata vypadala že omdlí. Díky bohu se tak nestalo a Hinata mohla pokračovat.
„Pamatuješ si ještě na ten boj s Peinem Naruto?“
„Jak bych na tohle mohl zapomenout?“
„A pamatuješ si taky to, co jsem ti řekla, když jsem ti vyrazila na pomoc?“
V Narutovi hrklo, už dlouho si o tomhle chtěl s Hinatou promluvit, ale v tuto chvíli na to nebyl připraven. Najednou měl ve svých pocitech zmatek, jako kdyby nevěděl co dál. On to ale opravdu nevěděl. Už od akademie miloval Sakuru, ale ta mu to oplatila jen tím, že ho pořád mlátila. Hinata byla ale jiná, bral ji jako samozřejmost. Vždy to pro něj byla jen kamarádka, o ničem víc neuvažoval. Když nad tím takhle přemýšlel, tak si uvědomil, že Hinata je opravdu krásná a má vznešený původ.
„Ty jsi mě změnil Naruto. Ten úsměv, ten mě zachránil. Proto se nebojím zemřít, pokud to znamená že tě ochráním. Protože tě miluji, Naruto. Řekla jsem to v té bitvě, říkám to i tady, jen mě zajímá co mi odpovíš Naruto-kun,“ řekla Hinata a jemně vzala Naruta za ruku.
„Hinato, moje odpověď zní tak, že…“
„Neruším?“ ozval se Kimuto za jejich zády.
Oba dva se lekli a odtáhly ruce od sebe. Hinata zrudla ještě víc a začala nesmyslně koktat. Díky bohu do toho zasáhl Naruto.
„Jo rušíš a celkem dost, zrovna jsme tu vzpomínali na staré časy,“ odpověděl naštvaný Naruto. „Už jsem jí to skoro dokázal říct.“ řekl si Naruto v duchu. Kdyby mě Kimuto nevyrušil tak jsem jí to už konečně mohl říct. Říct jí že...
„Naruto, vzpamatuj se, musíme vyrazit,“ řekl Kimuto podrážděnému Narutovi.
„Vždyť už jdu“
„Tak jdeme, směr socha klanu Uzumaki.“

„Kde to jsem?“ ptala se Tsunade po jedné ze svých pravidelných kocovin.
„Už se probrala,“ řekla nějaká se střička. „Zavolejte Shizune.“
„Co se to tu děje?“ ozval se hlas Shizune. „Tsunade-sama, vy už jste se probrala? Když nepočítáme ten jed, tak po té kocovině by jste měla spát asi dva dny. Měli jsme štěstí že ten jed působí na lidi z Konohy jen uspávacím účinkem.
„Jaký jed?“ zeptala se Tsunade a marně se pokoušela posadit. Její veliké “vybavení“ jí tentokrát spíše překáželo.
„V té knize byl jed, který uspí nebo zabije každého kdo ji přečte. Ten jed působí uspávacími účinky na obyvatele Konohy, všechny ostatní by ten to jed zabil.“
„Ale ale, co to vidí mé oko voyerské?“ zeptal se spíš sám sebe Jiraiya. (Tady se Jiraiya vrátil do Konohy, když ho Ma přemlouvala) „Není to Tsunade oděná v úsporném nemocničním oděvu?“ zeptal se Jiraiya a chlípně se zasmál.
„Vyhoďte ven to perverzní prase nebo ho zabiju!“ řvala Tsunade, ze které vyprchali všechny účinky jedu.
„Už jdu,“ řekl Jiraiya a zvedl ruce na obranu. „Jen jsem přišel říct, že vyrážím za Narutem.“
„Ty asi víš co je kurengan zač, takže musíš vědět, že nemáš žádnou šanci,“ řekla Tsunade, kterou pomalu opouštěl vztek z poznámek Jyraiyi.
„Genjutsu,“ zašeptal tajemně Jiraiya a odešel pryč.
„Opatruj se,“ zamumlala Tsunade a usnula.

„Mám tu rozkazy od pána,“ řekl Kakashi. Byl v pěkně zařízeném domě, ve kterém bylo hodně nábytku, obrazů, koberců…
„Co po mně ta Tsunade zase chce?“ optal se Keren.
„Myslím Kimuta-sama ne Tsunade.“
„Co prosím?“
„Mám tu rozkazy od Kimuta-sama a můžu ti to dokázat,“ řekl Kakashi a pomalu si stahoval svoji masku z obličeje. Na bradě měl vyrytý znak vodopádové vesnice. „Tenhle znak dostaneš taky, když vykonáš první úkol.“
„Dobrá tedy, co mám udělat?“
„Máš získat na svoji stranu někoho z Rootu a dodávat informace.“
„Dobrá, nějak si poradím.“
„To bych ti radil,“ řekl Kakashi a odešel se připravit na cestu.

Před bránou Konohy se Jiraiya znovu loučil se svou vesnicí, když najednou zaslechl své jméno. Otočil se a uviděl Kakashiho a Sakuru jak běží k bráně.
„Jirayo-sama,“ oslovil ho Kakashi. „Chceme se přidat k vám a dostihnout Naruta.“
„Bude to nebezpečná mise, myslíte že jste na něco takového připraveni?“
„Ano,“ odpověděla sebejistě Sakura.
„Dobrá, Kakashi co tvoje Tsukuyomi?“
„Zlepšuju se, ale pořád to není Itachiho úroveň.“
„Dobrá tedy, směr Vodopádová vesnice. Cestou ale musíme nabrat ještě Heshira, on má největší šanci že Kimuta zastaví,“ řekl Jiraiya a vyrazil na cestu.