Tajemné

Mori se roztržitě točila na kancelářské židli v malém pokoji vybaveném ještě stolem s mnoha lejstry a velkou kosou. V puse opět měla pár černých pramínků. Po chvíli přestala a nad hlavou jí zablikala žárovka. Shrnula ze stolu haldu papírů, které se rozletěly všude možně a přitáhla si k sobě „pevnou linku“, kterou z nich vyhrabala. Vymačkala tam jistá čísla, o kterých s jistotou můžeme říct, že to nebyly tři šestky a zvedla sluchátko, které měla od ucha asi půl metru a držela jej třemi prsty.

„Jestli se bojíš…“ vyslovil…
Nebála se… Stále cítila to chvění… A netušila proč…
„…raději tam vůbec nechoď“ řekl tvrdě. Pohlédl jí do očí.
Možná…
Čekal, že něco řekne. Ona však stále mlčela. I když na něj hleděla a stála pouhých pár metru vedle něj, zdála se být čím dál tím vzdálenější… Otočil se jinam. Čekal, že nějak odpoví… Že něco namítne. Stále však držela ticho. Jako by byla jinde. Vůbec ho nevnímala.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 80

„Má zakázané návštěvy!“
„Jsem tu kvůli „oné“ záležitosti.“
„Jistě.“ Mladá žena, celá v černém, pustila maskovaného muže do nemocničního pokoje.
„Au, moje hlava. Jste to vy, Kakashi sensei?“ Něco se děje, tváří se tak… zvláštně.
„Obleč si to,“ prohlásil zastřeným hlasem a podal mi černé šaty.
„Co se stalo?“
„Hokage-sama… prohrál boj s mužem jménem Orochimaru. Zemřel, aby chránil Konohu!“
„Ne! To nemůže být pravda!“

Když se dohodli, postavili se a vykřikli :
„Jdeme na to!!!“
/Co mají za luben?/ pomyslel si schovaný Kakashi. Odkryl si ochrannou čelenku Konohy z oka a tím tak odkryl již aktivovaný Sharingan …………………………………………. .

9.Trénik je tu!;Setkání starých přátel

"No dobře, v tom případě," Náhle se ze všech stran vynořily tucty všelijakých chlapů s prokletými pečetěmi. "tě budu muset zabít."

Pečlivě se kolem sebe rozhlédli. Yoshino levým okem mapovala místnost.
"Fajn takže je jich tu čtyřicet pět... na každýho devět... to neni žádný problém po tom co sem vás naučila tudíš očekávám rychlý konec jasný?!" zavelela v duchu.
Všichni přikývli.
"Jo a Naruto..."
Dotyčný se na ni podíval.
"Ať tě ani nenapadne vrhat se na Kabuta bez mýho vědomí!"

Část patnáctá - Tady

Část šestnáctá - Hostem z donucení

Chytí ho? Je to souzeno? Ale proč?
„Nesmí, ale chytí,“ pokračoval klidně Aikoku.
„A proč to říkáte tak lhostejně? Vždyť vám na tom taky záleží, ne?“ přidala se Sueko s otráveným výrazem.
Kushina naštvaně založila ruce. Právě si něco slíbili, předsevzali a už to bylo ztraceno? Tohle nebylo fér!
„Jó, proč?“
Aikoku jenom zavrtěl hlavou.

Sheya sa zobudila na hluk pricházajúci z vonku. Rozospato si pretrela oči a šla k oknu.
Bolo sedem hodín ráno, ale na uliacich bol väčší hluk ako poobede.
,,Čo sa to tu deje??.. pýtala sa Sheya sama seba.
V tom jej niekto zaklopal na dvere.
Ešte stále nebola dostatočne prebudená, tak si len povzdychla a šla otvoriť.
Keď sa jej podarilo trafiť kľučku a otvorila konečne dvere, stála ako obarená.
,,Gaara??.. vlastne Kazekage??´´...takmer skríkla s obrovskou radosťou v hlase.

Miharu pootevřel oči a rozhlédl se.
„Áááá!!!!“ zaječel najednou a prudce se posadil.
„Neřvi!! Jsi v bezpečí!!“ řekl Tai, který si promnul od Miharova zařváni levé ucho.
„Kde to sem??? Kde jsou ti týpci??? Co se stalo???“ kulil vyděšeně oči Miharu a kmital pohledem mezi Katarou, Daisakem a Taiem, kteří klečeli kolem něj.
„Jsi v lese nedaleko vaší vesnice, týpci jsou K.O., a jinak se nestalo nic moc zajímavýho…“ řekl jen tak Tai a počítal při tom na prstech jmenovaný počet událostí.
Miharu ho nechápavě sledoval.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 74

Pospíchám zběsile vpřed. Les je tak velký a má spoustu zákoutí. Když si nedám pozor, ztratím se v něm. Slyším hlasy, přímo pode mnou, teď už se nemohu vyhnout těm, co tam spolu bojují. Jsou to snad oni? Rychle se zastavím a přitisknu ke kmeni. Je načase obhlédnout situaci. Shino a Kankurou, připravují se na boj!

Tichá hrozba - 9.díl
Musím se omluvit, ale dneska nejsem ve své kůži...a jde to vidět...

Snažím se nenápadne otočit a zmizet z mého ukrytu. Nedopatřením však stoupnu na jednu větvičku, která pod náporem mojí váhy praskne.
,,Sakryš." Zašeptám neslyšně a připravím si kunai na obranu. Aki a její společník Sousuke se podívají mím směrem.
,,Kdo je tam?" Zeptá se dívka a vytáhne katanu.*
Mlčet nebo bojovat?* Pomyslím si, ale pro zatím z úkrytu nevylezu. Aki se rozejde k mému ukrytu. Pomalým, ale jistým krokem se ke mě blíží.

Vešel do stáje, vylezl po žebříku na půdu, aby si svou noclehárnu trochu obhlédl. Pár kupek sena, žádné velké pohodlí. Upravil si místečko, které se podle něj hodilo k ležení a pak si došel i pro tu zvláštní tykev, kterou při šplhání odložil.
Vrtalo mu hlavou spoustu věcí. Kdo ve skutečnosti je? Odkud pochází? Jak žil? S jistotou věděl jen své jméno a matně si vzpomínal i na to, že kdysi dovedl bojovat.

´´´ Přestaň … ten strom za to nemůže. Navíc na sebe upoutáš pozornost ´´´ ozvalo se a vedle ní se zjevil Pao. Nano přestala a udýchaně se svezla na zem. Panter přišel až k dívce.
„Máš pravdu … strom za to nemůže … můžu za to já. Všechno jsem si zavinila sama …
Ach Pao ….“ Zašeptala utrápeně a objala svého nejlepšího přítele ………………………….

8.Další mise ; Sasukemu na stopě!

Doufám, že se bude líbit! =)

Koichi zívla, protáhla se a nerudně se podívala ke dveřím, na které někdo soustavně klepal.
„Už jdu…!“ křikla a hodila si přes košili župan. Cesta ke dveřím jí připadala strašně dlouhá, mezitím se mohla uzívat.
„Ahoj, Koichi…“ Za dveřmi stál Toboe, v tváři červený jak rajčátko s rudou růží v ruce.
„Ah, to jsi ty… Potřebuješ něco?“ broukla studeně černovláska.
„Uch… no… eee…“ Uchiha junior nevěděl kam s očima. „No víš… nechtělabysisjítprohlídnoutkonohu?“

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 69 - 72

Tichá hrozba - 7.díl

Vyruší mě zaťukání na dveře. Polekaně škubnu hlavoua střep ve zmatku zahodím do kouta. Ješte si upravím rukavy.
,,Dále." Řeknu a snažím se tvářit vyrovnaně. Dveře se otevřou a do místnosti nakoukne můj týmový partner.
,,Co chceš, Sasuke?" Zeptám se otráveně a svůj pohled nasměřuji jiným směrem. Sasuke vejde do místnosti a pohled mu spadne na rozbité zrcadlo a plno střepů na zemi.
,,Tys musela mít nervy."Řekne mimoděk a prohlíží si rozbité věci. Jenom kývnu rameny a zdržuji se komentáře.

"Co se jí stalo? Vždyt jsem se pouze představila!"pomyslela jsem si naštvaně a svižným krokem jsem vyšla z ukrytu. Sousuke od doby co jsem ho zadržela nepromluvil. Stále mě pouze pozoroval. Zamířila jsem k nejbližšímu stromu a začala jsem na něm trénovat. Ani po hodině jsem nepřestávala a tak se Sousuke posadil o pár stromů dál a znovu mě pozoroval.Když se začalo stmívat nechala jsem toho a vydala jsem se do řeky.
"Aki! Kam jdeš?"křikl na mě Sousuke.

Poté se díval, jak všichni mizejí v korunách stromů ….
/Máš dobré srdce děvče … tvůj OSUD bude ještě zajímavý tak, jako tvá budoucnost …/ pomyslel si Fujiwara a zavřel dveře……………………………….

7. Boj sourozenců !!!

„Takže mise splněna?“ otázala se Hinata.
„I s bonusem …“ usmál se Kiba a pohlédl na meč, co měla připnutý kolem boků Nano.
„Myslíte, že byl dobrý nápad si ten meč vzít? Šel po něm Orochimaru,“ zeptala se pochybovačně Sakura.

No, tak dnešním dílkem už se to pomalu rozjíždí
Znáte mně Takže si hezky počtěe, asnad se vám to bude i líbit
Jinak uřímně doufám, že tam nebude dnes tolika chyb co posledně, klidně mi to sem pls. napište.

2. díl Překvapivá změna

S velkou lehkostí otevřela dveře, a plná štěstí pohlédla přímo do jeho plamenem rozpálených očí.

„Tak proč jsi nás chtěl vidět?“ zeptal se brzo ráno Naruto Itachiho, a zívl.
„Musíme se domluvit, co dál.“ vysvětlil.
„Jak to myslíš?” zeptal se nechápavě Naruto.
„Tak za prvé, Hinato, vracíš se k ANBU nebo zůstáváš?” zeptal se Itachi na rovinu.
Hinata se usmála.
„Zůstávám!” řekla tak rozhodně, až se Naruto musel usmát.