Tajemné
2. kapitola → Starý známý
"Sasuke?" řekla nevěřícně Tsunade a dívala se na nově příchozího. Měl krátké černé vlasy, stejně černé oči a na sobě měl košili se znakem Uchiha klanu a modré tříčtvrťáky s filovým provazem, obmotaným okolo pasu, nebyl pochob, opravdu to byl Sasuke Uchiha.
"Co tu chceš Sasuke?" řekl podrážděně Kakashi.
"Chci se vrátit zpět domů, konečně jsme pochopil, že pomsta není všechno a chci se vrátit za svými přáteli." řekl pravdivě Sasuke.
"Dobře, ale ty jsi Itachiho zabil?" zeptala se znovu Tsunade.
Stál v přikrčené poloze, ruce mírně rozpažené. Jeho oči byly děsivé, plné zděšení i zuřivosti zároveň. Najednou začal mírně ohrnovat horní ret, snad jako by chtěl vycenit zuby. Chairomaru se při tom vrátil do té samé polohy s čenichem u země, jenže tentokrát u toho žalostně skučel.
Temným podzemním bludištěm se neslo tiché cinkání. Putovalo dlouhými chodbami, pokusilo se dostat do všech zákoutí, aby oznámilo, že mladá mistryně provádí další pokus. Ovšem kam oko dohlédlo, nikde nikdo, takže se zvuk nesl jen tak, zřejmě pro zábavu. Samotný zdroj cinkotu však spočíval za zavřenými dveřmi Orochimarovy laboratoře. Uvnitř stála u operačního stolu drobná, šedovlasá dívka a pracovala na jakémsi těle. Byl to muž, pomalu umírající na následky Prokleté pečetě.
info: Kakuzu s Hidanem se vrací z další ze svých misí a nesmrtelný objeví v křoví odložené dítě, které je mu dost podobné. Rozhodne se malou holčičku vychovat, přestože ví, že nesmí... Kakuzu nesouhlasí a odmítá ho krýt. Nesmrtelný ninja se tedy se svým problémem musí vypořádat sám a dívenku ukrýt před Šéfem i ostatními členy Akatsuki...
Povídka
Sedím na židli v kuchyni menšího bytu v Konoze. Nikdy mě nenapadlo, že si začnu psát deník, ale když má člověk těžké období, je třeba se nějak odreagovat. Já jsem to vyřešila deníkem. Vlastně, chci taky, aby moje dítě vědělo, jaká byla jeho máma, když byla mladá a hloupá. Možná, že se i těším až najde můj skrytý deníček a dozví se pravdu. Už jsou skoro tři hodiny a já čekám až se ve dveřích objeví usměvavá tvář mého přítele. Zatím mám čas všechno napsat, jak to vlastně začalo…..
Po dvou týdnech neustálého a tvrdého tréninku se Kai podařilo díky Sasukemu, pečeť přerušit a mohla tak naprosto svou čakru ovládat. Díky čakře získala neuvěřitelnou sílou. Holou rukou drtila kameny a ovládala ninjutsu nejvyššího stupně u všech živlů. Sasuke si byl jistý, že ho překoná a porazí. Její čakra měla neutrální podstatu, takže ovládala všech 5 živlů a mnohem víc. Sasuke ji naučil bránit se sharinganu a společně vymysleli jutsu, kterým byli schopni zrušit amaterasu. Kaia byla každý den lepší.
Doufal, že už se neprobudí.
Bohužel se však vzbudil, otevřel oči a zjistil, že před celou někdo stojí. Rychle sáhl po hadru, aby si zavázal oči.
„Nedělej to, prosím, chci ti vidět do očí.“
V ruce zmáčkl kus hadru, ale ze země ho nezvedl, přemýšlel, jestli se má podívat na dívku stojící před ním.
Před ním? Ona odemkla dveře a vešla dovnitř!
Chtěl jí vynadat, tohle nikdo nesmí a ona si k němu jde jak na procházku, netuší jak je to nebezpečné.
U AKATSUKI
V jedné z hlavních místností sídla Akatsuki se právě konala porada. Všichni členové seděli nehnutě na svých obvyklých místech a poslouchali projev svého vůdce.
„ Pokusy o navázání spolupráce s Orochimarem, ve věci proti Listové, byly neúspěšné!“ oznámil nabroušeně leader a při tom tvrdě praštil pěstí do stolu.
„ Slizoun jeden…“ ozvalo se z rohu místnosti.
Dvě postavy, obě zahalené v černých pláštích kráčely městem. Bylo zrovna poledne, takže obě přitahovaly velikou pozornost. Všichni lidé, kteří prošli kolem, se na ně podívali, někteří se dokonce zastavili, aby si je mohli prohlédnout co nejlépe. Do obličejů jim však nikdo ani přes obrovskou snahu neviděl, poněvadž jim je zakrývaly vysoké čepice.
Obě postavy, nejspíš oba muži, prošli hlavní ulicí města až k radnici. Vystoupali po vysokém schodišti, otevřeli dveře a vstoupili. Někdo je však sledoval z nedaleké kavárny.
Čtyři postavy s ANBU maskou na obličeji stály v pozoru před Tsunade v její kanceláři.
„Jsem tady, jak jste chtěla, Hokage-sama,“ řekl muž s maskou orla a s velmi tmavými, ne však černými, vlasy. Prostě taková neurčitá tmavá barva. Byl to jejich velitel.
„Pusťte mě na ni!“ Kiba se zoufale snažil dostat ze sevření Hinaty a Shina, kteří se mu snažili zabránit vrhnout se na Akaho.
„A je zavšivenej,“ přisolila si a pozorovala Kibovu reakci. Akamaru hlasitě zaštěkal a dívka se začala smát. „Vidíš? Souhlasí se mnou!“
„Nikdy!“ křikl Kiba. Akaho zmizel úsměv z tváře rychlostí blesku a v očích jí nebezpečně zaplálo.
„Nikdy neříkej nikdy,“ sykla.
„Rizo-sama!“ uslyšela naléhavý hlas jednoho ze svých podřízených na chodbě.
Rychlé, hlasité kroky jí přesvědčily, že skutečně bleskovou rychlostí míří k její kanceláři.
Seděla za stolem a pečlivě zrovna studovala jednu ze svých knih.
Dveře se rozletěly dokořán a stanul v nich udýchaný mladý ninja.
Rizo vyskočila na nohy ze svého křesla a trochu vykuleně na něj hleděla.
„Tak co se děje!“ zakřičela když nic neříkal.
„Rizo-sa-sama,“ vypravil ze sebe těžce a nemotorně ukazoval ven z chodby.
O dva týdny později:
Kisame se stal jedním z nejoblíbenějších mužů v okolí, Brie byla jeho přítelkyně, ale měl i plno jiných žen, do Akatsuki se vracel jen najíst a vyspat. Taky začal hodně pít a pařil celé noci ve společnosti znuděných, bohatých žen. Za celou tu dobu nepomyslel na Shormitu ani jendou, takže ho naprosto vyděsilo, když se jednoho rána zjevil v jeho pokoji.
„Ahooj,“ pozdravil svým oblíbeným způsobem a zamrkal na vyděšeného a ospalého Kisameho.
Když se Naruto se svým týmem vrátil do vesnice, tak se ihned vydali za Tsunade a sdělili jí výsledky mise. Byla tak nadšena Tenshiiným výkonem, že jí od té doby nedávala pokoj a ona musela stále na nějaké mise. Měsíc bez přestávky. Byla unavená.
Šla do budovy Hokage a zaklepala na dveře kanceláře Godaime. Ta ji vyzvala a Tenshi vešla.
„Co si přeješ, Tenshi-chan? Misi pro tebe zatím nemám,“ usmála se Tsunade na Tenshi.
Naruto a Minato byli na cvišti a Naruto trénoval Futon:Rasen shuriken tak aby si neublížil. Najednou mu začaly bělat oči a Minato ,který ho celou dobu sledoval si toho hned všiml a řekl mu ať přesmněruje svou čakru do očí a zkusí Byakugan. Naruto udělal přesně co mu otec řekl a pak se nestačil divit viděl všechno tak dokonale a dokonce viděl jak se na něj skrz stromy dívá Hinata ale nevěnoval tom moc pozornosti.
,,To je úžasné“ řekl ale nevěděl jak to vlastně udělal.
,,A teď udělaj to samé a zkus Sharingan“řekl Minato a Naruto to udělal.
Ráno se Sasuke probudil jako první. Něco ho hřálo na levém boku, ohlédl se a spatřil jeho milou, spokojeně se usmívající. Sklonil se k ní a políbil ji na tvář. Aki se slastně protáhla a otevřela oči.
,,Jak ses vyspala myšičko?“zeptal se.
,,No, díky tobě jsem se teda moc nevyspala.“Poznamenala dívka s šibalským úsměvem.
Sasukeho vlasy jí padaly do obličeje. Zahrnula mu je za ucho a políbila ho. Sasukemu se to líbilo a tak za chvilku se už po sobě váleli, div stan nezbořili.
Pár dní trvalo než se Gaara dostal z horeček a úplně se uzdravil. Yuti se snažila být doma co nejméně a tak se vyhýbat jeho společnosti.
Bolelo jí, když viděla jeho tvář a sledovala jeho tak dobře známá gesta. Vracely se jí všechny vzpomínky a pocity, které cítila když byli spolu.
Tolik ho toužila políbil, ale sama si to odpírala.
Byl už úplně čilý když se jednoho rána postavil z postele a mlčky jí rentgenoval pohledem.
Než někdo začne číst..:
Shikamaru se okamžitě otočil k místu, kde původně stál jeho přítel.
„Chouji,“ šeptnul a zorničky se mu vyjeveně zúžily.
„Ahóóój Itachi-chaan,“ mávala na něj s hranou veselostí Tao.
Itachi si jejího počínání nevšímal. Stál klidně naproti Choujimu, který byl teď v tuto chvíli nepochybně chycen v jeho genjutsu.
